Žalobou podanou dne 19. 5. 2026 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 12 820 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 820 Kč od 4. 12. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , (dále jen „Společnost“) a žalovaná uzavřely prostřednictvím webových stránek , Anonymizováno, ke dni 3. 8. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě Společnost žalované dne 3. 8. 2024 poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala Společnosti vrátit spolu s úrokem ve výši 40 % p. m. z jistiny. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, proto Společnost opakovaně žalovanou upomínala. V poslední upomínce ze dne 3. 12. 2024 Společnost žalovanou informovala o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzvala ji k okamžité úhradě dluhu. Žalovaná se tak dostala do prodlení dne 4. 12. 2024. Právo na zesplatnění úvěru bylo sjednáno v čl. VI. Smlouvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 10. 2025 postoupila Společnost pohledávku za žalovanou žalobkyni. Žalovaná částka je složena z nesplacené jistiny ve výši 10 000 Kč a úroku ve výši 2 820 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila navzdory předžalobní upomínce zástupce žalobkyně.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Ačkoliv byla k jednání řádně a včas předvolána, žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).Závěr o skutkovém stavu4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž dále je uvedeno v závorce, na základě jakého konkrétního důkazu činí jaký konkrétní skutkový závěr.5. Dne 3. 8. 2024 zaslala Společnost na bankovní účet č. , č. účtu, částku 10 000 Kč, VS , var. symbol, (viz potvrzení o provedené platbě).6. Dne 17. 10. 2025 Společnost coby postupitel a žalobkyně coby postupník ujednaly postoupení pohledávek specifikovaných v datové pásce (dále jen „portfolio pohledávek“), V čl. 4. odst. 2 této smlouvy se postupník zavazuje uhradit postupiteli za postoupené pohledávky kupní cenu, a to bankovním převodem na bankovní účet postupitele č. , č. účtu, , a to do 14 pracovních dnů po uzavření Smlouvy. Podle čl. 4 odst. 1 této smlouvy činí cena za prodej celkového portfolia pohledávek 70 % z celkové výše nesplacené jistiny postupovaných pohledávek uvedených v datové pásce. Podle čl. 5. odst. 1 této smlouvy si smluvní strany sjednaly, že postoupení pohledávek dle této smlouvy bude účinné dnem zaplacení kupní ceny, a to v rozsahu pohledávek, které splňují podmínky podle této smlouvy. Celková výše kupní ceny je stanovena v příloze č. 2 této smlouvy Příloha č. 1 obsahuje tabulku obsahující sloupce označené , jméno FO, , Rodné číslo, Jméno, Příjmení, Dluh a dalších pět sloupců označených totožně. Jednotlivé kolonky jsou vyplněny, přičemž na čtvrté straně této tabulky na 22. řádku odspodu je uvedeno v pořadí, jak kolonky následují za sebou od šestého kolonky: , Anonymizováno, ; 29 989,00 Kč (viz citovaná smlouva o postoupení pohledávek včetně příloh).7. Dopisem ze dne 29. 10. 2025, odeslaným dne 31. 10. 2025, vyzvala zástupkyně žalobkyně žalovanou k zaplacení částky 35 189 Kč do 3 dnů na bankovní účet s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky; přílohou dopisu bylo oznámení Společnosti o postoupení pohledávky na žalobkyni (viz výzva k úhradě před podáním žaloby, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek); žalovaná ničeho neuhradila (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu tvrdí a prokazuje dlužník).Právní posouzení věci8. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).9. Soud se nejprve se zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. Soud předesílá, že nelze uplatnit judikatorní závěry, které se vytvořily k úpravě postoupení pohledávky dle § 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, podle níž k závěru o aktivní věcné legitimaci postupníka postačuje prokázání notifikace dlužníka postupitelem (např. nález Ústavního soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. I. ÚS 2276/08), neboť právní úprava doznala v tomto ohledu určité změny. Aktivní věcná legitimace založená postoupením pohledávky je odvislá od platné smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi postupitelem a postupníkem. Aby však tato smlouva nabyla účinků vůči dlužníkovi, je nezbytné, aby postoupení pohledávky bylo dlužníku oznámeno postupitelem nebo prokázáno dlužníkem. Notifikace ze strany postupitele má pro dlužníka ten význam, že v důvěře ve správnost jeho oznámení má poskytnout plnění osobě odlišné od věřitele (postupníkovi), který je rovněž oprávněn přijmout plnění; z této notifikace ovšem nelze ještě dovodit, že by byl postupník toliko na základě oznámení postupitele o postoupení pohledávky oprávněn vymáhat po dlužníkovi plnění bez ohledu na skutečnost, zdali smlouva o postoupení pohledávky byla řádně uzavřena a je platná, či nikoliv. Je tedy nezbytné odlišovat právo přijmout plnění s účinky i pro (původního) věřitele (postupitele) od práva vymáhat po dlužníkovi splnění práva (srovnej např. Horák, P. Následky neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, Právní rozhledy, 23-24/2017, s. 810 a násl. či Handlar, J. in Pražák, Z., Fiala, J., Handlar, J., a kol. Závazky z právních jednání podle občanského zákoníku: Komentář k § 1721–2893 podle stavu k 1. 4. 2017 ve znění zákona č. 460/2016 Sb. 1. vydání. Praha: Leges, 2017, Komentář k § 1882).10. Žalobkyně svou aktivní věcnou legitimaci odvíjela od toho, že pohledávku za žalovanou Společnost postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 10. 2025.11. Žalobkyně předložila soudu smlouvu o postoupení pohledávek mezi Společností a žalobkyní, přičemž si strany v této smlouvě ujednaly, že podmínkou postoupení pohledávek je zaplacení kupní ceny postupníkem postupiteli, resp. že postoupení Portfolia pohledávek dle této Smlouvy bude účinné dnem zaplacení Kupní ceny. Žalobkyně však nijak nedoložila, že by kupní cena za postoupení pohledávek byla zaplacena.12. V řízení tedy nebylo prokázáno účinné postoupení pohledávek mezi Společností a žalobkyní a nelze tedy uzavřít, že žalobkyně je aktivně legitimována k uplatnění žalobních nároků.13. Tyto skutečnosti vyplynuly z dokazování provedeného u jednání konaného dne 20. 7. 2025, kdy byly k důkazu přečteny všechny listiny, které žalobkyně soudu předložila. Žalobkyně se však tohoto jednání nezúčastnila, čímž se sama připravila o možnost být u jednání poučena o povinnosti doplnit v tomto směru svá tvrzení a k jejich prokázání učinit příslušný důkazní návrh.14. K tomu, aby účastník v řízení dostál své povinnosti tvrzení, slouží poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř., které je soud povinen poskytnout účastníku, příp. jeho zástupci, kterému účastník udělil procesní plnou moc (srov. § 32 odst. 3 o. s. ř.), vyjde-li v průběhu řízení najevo, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo je uvedl neúplně. Pouze tehdy, jestliže účastník ani přes řádné poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. neuvede všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, lze učinit závěr o tom, že účastník neunesl břemeno tvrzení. Rozsah povinnosti účastníka tvrdit skutečnosti významné pro rozhodnutí věci je určen skutkovou podstatou (hypotézou) hmotněprávní normy, jež má být podle úsudku soudu použita k právnímu posouzení žaloby. Hypotéza právní normy vymezuje okruh rozhodujících skutečností, které je každý z účastníků povinen tvrdit a následně prokázat. Na úplnost právně významných skutečností tvrzených v žalobě a ve vyjádření k ní je tudíž třeba usuzovat na základě předběžné právní kvalifikace skutkového děje (skutku), kterým žalobkyně odůvodňuje opodstatněnost svého nároku, a na základě skutkových okolností, na nichž žalovaná buduje obranu proti uplatněnému nároku. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007 ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.15. O tato příslušná procesní poučení se žalobkyně sama připravila svou omluvenou neúčastí na jednání soudu dne 20. 7. 2026.16. Jestliže v řízení nebyla prokázána aktivní věcná legitimace žalobkyně k uplatnění žalobou požadovaných nároků, soudu nezbylo, než žalobu v plném rozsahu zamítnout (odst. I. výroku).Náklady řízení a lhůta k plnění17. Žalovaná byla zcela procesně úspěšná, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř., právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaná však tyto účelně vynaložené náklady řízení nedoložila, ani se nepodávají z obsahu spisu, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odst. II. výroku).