36 C 351/2025-29 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobce se domáhal zaplacení odstupného ve výši měsíční hrubé mzdy s tvrzením, že se účastníci dohodli na rozvázání pracovního poměru k , datum, pro jeho nadbytečnost.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Dle § 101 odst. 3 o.s.ř. soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobce byl u žalované zaměstnán jako řidič automobilu skupiny C od , datum, do , datum, . Pracovní poměr účastníků byl rozvázán dohodou pro nadbytečnost žalobce k , datum, . V dohodě o rozvázání pracovního poměru byl potvrzen nárok žalobce na odstupné (pracovní smlouva, dohoda o rozvázání pracovního poměru ze dne , datum, ). Účastníci se dohodli v pracovní smlouvě na měsíční hrubé mzdě ve výši , částka, při 40hodinové týdenní pracovní době rovnoměrně rozvržené do pěti pracovních dnů. Výplatní termín byl účastníky sjednán k 20. dni v měsíci (pracovní smlouva). V 1. kalendářním čtvrtletí 2025 žalobce v lednu 2025 odpracoval 18 dní (144 hodin) a k výplatě mu žalovaná zúčtovala hrubou mzdu ve výši , částka, (výplatní lístek za leden 2025). V únoru 2025 žalobce odpracoval 160 hodin (20 dní) a k výplatě mu byla zúčtována hrubá mzda ve výši , částka, (výplatní lístek za únor 2025). Za březen žalobce výplatní lístek nedostal.4. Dle § 67 odst. 1 písm. a), 3, 4 z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do , datum, (dále jen zákoník práce) zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než rok. Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek. Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.5. Pracovní poměr účastníků by rozvázán dohodou pro nadbytečnost žalobce [z důvodu uvedeného v § 52 písm. c) zákoníku práce)] a žalobci vznikl dle § 67 odst. 1 písm. a) zákoníku práce nárok na odstupné ve výši jednonásobku průměrného měsíčního výdělku, protože jeho pracovní poměr netrval ani rok. Předchozím kalendářním čtvrtletím a rozhodným obdobím pro určení průměrného výdělku bylo 1. kalendářní čtvrtletí roku 2025 (§ 354 odst. 1 zákoníku práce). Žalobce předložil výplatními lístky za leden a únor 2025. Za březen 2025 výplatní lístek nedostal a žalovaná mzdový list žalobce nepředložila. Soud tedy vypočetl průměrný výdělek v souladu s § 353 odst. 1 ve spojení s § 355 odst. 1 zákoníku práce a contrario zákoníku práce ze mzdy zúčtované k výplatě a odpracovaných hodin v lednu a únoru 2025, ve kterých žalobce odpracoval více než 21 dní, celkem , hodnota, dní (304 hodin), za které mu byla zúčtována mzda ve výši , částka, (31 696+40 500). Průměrný hrubý hodinový výdělek žalobce v tomto období činil , částka, (72 196/304). Dle § 356 odst. 2 zákoníku práce přepočítal soud průměrný hodinový výdělek na průměrný měsíční výdělek, který je základem pro stanovení odstupného dle § 67 odst. 3 zákoníku práce, a dospěl k částce , částka, (průměrný hodinový výdělek , částka, ×40hodinová týdenní pracovní doba = , částka, -průměrný týdenní výdělek × 4,348 - koeficient dle § 356 odst. 2 zákoníku práce = , částka, ). Výše náhrady mzdy odpovídající jednonásobku průměrného měsíčního výdělku žalobce tak činí , částka, . Požadoval-li žalobce zaplacení částky , částka, , soud vázán jeho návrhem zavázal žalovanou k zaplacení této nižší částky. Na tomto místě soud upozorňuje účastníky, že mzdové nároky jsou soudem vždy přiznávány v hrubém, přičemž je na žalobci, aby z nich učinil zákonné odvody, neučiní-li tak žalovaná.6. Vedle jistiny žalobce požadoval úrok z prodlení v zákonné výši za dobu od , datum, do zaplacení. Odstupné byla žalovaná dle § 67 odst. 4 zákoníku práce povinna vyplatit v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru účastníků, tedy , datum, (viz dohodnutý výplatní termín v pracovní smlouvě). Počínaje dnem následujícím je tedy žalovaná v prodlení a žalobci dle § 1970 o. z. ve spojení s § 4 zákoníku práce vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (12 % ročně). Soud tak zavázal žalovanou, aby z přiznané částky, částka, zaplatila žalobci úrok z prodlení ve výši 12 % ročně za období požadované žalobcem, tj. za kratší období, než činil jeho zákonný nárok.7. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný a příslušelo mu vůči žalované právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení ve výši , částka, představuje žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , odměnu za zastupování žalobce advokátem ve výši 4×, částka, dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění ze dne , datum, , žalobu a účast u jednání; za doplnění žaloby z , datum, soud žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť skutečnost v něm uvedené měly a mohly být uvedeny již v žalobě, paušální náhradu hotových výdajů ve výši 4×, částka, dle § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. za výše uvedené čtyři úkony právní služby. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).8. Dle § 10 odst. 1 z. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, soud rozhodl o vrácení přeplatku na soudním poplatku, neboť žalobce na výzvu soudu k doplacení soudního poplatku uhradil doplatek dvakrát. Dle § 10a odst. 1 citovaného zákona bude soudní poplatek ve výši , částka, vrácen ve třicetidenní lhůtě od právní moci rozsudku.