Žalobce se žalobou, podanou dne 18. 5. 2026 u Okresního soudu ve Zlíně (dále jen „soud“), ve znění jejího doplnění ze dne 10. 7. 2026, domáhal po žalované zaplacení částky 19 292 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 211,21 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 992,03 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 255,65 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 7 934,75 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení.2. V žalobních tvrzení ve znění pozdějšího podání žalobce uvedl, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále , Anonymizováno, „smlouva o úvěru“), na základě které původní věřitel poskytl žalované částku 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala částku vrátit spolu s úrokem ve výši 507 Kč a poplatky, celkem částku 18 592 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč do 30. 9. 2024. Dlužná částka ze smlouvy o úvěru představuje jistinu úvěru ve výši 7 934,75 Kč, úrok ve výši 320,90 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 3 534 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 088,06 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 1 414,29 Kč, smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. Žalovaná na dluh ze smlouvy o úvěru uhradila celkem částku 4 300 Kč. Původní věřitel ověřil úvěruschopnost žalované z informací získaných od žalované a její výdaje ověřil z bankovních výpisů. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla postoupena původním věřitelem na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025.3. Žalobce vzal žalobu podáním ze dne 10. 7. 2026 částečně zpět co do částky 650,33 Kč na uplatněném kapitalizovaném úroku z prodlení.4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Skutková zjištění5. Původní věřitel a žalovaná uzavřeli dne 31. 7. 2023 smlouvu o úvěru, kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalované hotovostní úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit spolu se sjednaným úrokem a poplatky, celkem částku 18 592 Kč ve 14 splátkách po 1 380 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 31. 8. 2023 a každá další do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky (smlouva o úvěru včetně předpisu splátek).6. Žalovaná potvrdila podpisem na smlouvě o úvěru, že převzala dne 31. 7. 2023 částku 10 000 Kč v hotovosti (smlouva o úvěru – prohlášení dlužníka).7. V žádosti o úvěr žalovaná dne 31. 7. 2023 uvedla, že je na rodičovské dovolená, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 8 100 Kč, jiný příjem nemá; je svobodná; má jednu vyživovací povinnost; bydlí u rodičů; její měsíční výdaje činí 10 000 Kč a celkové výdaje domácnosti činí 20 000 Kč. Příjem dalšího člena domácnosti činí 23 817 Kč (žádost o úvěr ze dne , datum, ).8. Výši příjmu žalovaná doložila příchozími úhradami na její účet; žalovaná pobírala částku 6 100 Kč od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a výživné pro nezletilé dítě ve výši , částka, od , jméno FO, (skeny příchozích úhrad 5 – 7/2023).9. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, se podává, že , jméno FO, a společnost , právnická osoba, . sjednali pracovní poměr na dobu určitou do , datum, se základní hodinovou mzdou ve výši , částka, (pracovní smlouva ze dne , datum, ).10. Průměrný čistý příjem , jméno FO, ze zaměstnání za období od 4/2023 do 6/2023 činil 20 250 Kč měsíčně (výplatní pásky).11. Žalovaná uhradila na dluh ze smlouvy o úvěru dne , datum, částku 1 400 Kč, dne , datum, částku 1 400 Kč, dne , datum, částku 1 500 Kč (transakce).12. Původní věřitel se zavázal postoupit na žalobce pohledávky ze smlouvy o úvěru za žalovanou, a to dnem zaplacení sjednané úplaty (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, se seznamem pohledávek).13. Úplata za postoupení pohledávek dle postupní smlouvy ze dne 10. 12. 2025 byla uhrazena žalobcem dne 10. 12. 2025 (potvrzení o zaplacení kupní ceny).14. Dle oznámení původního věřitele došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru na žalobce postupní smlouvou ze dne 10. 12. 2025 (oznámení ze dne 6. 1. 2026).15. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ze smlouvy o úvěru předžalobní výzvou ze dne 9. 3. 2026 s upozorněním na možnost jejich soudního uplatnění; výzva byla žalované odeslána téhož dne (předžalobní výzva s podacím lístkem).16. Pro žalovanou bylo vedeno u soudu nalézací civilní řízení sp. zn. 35 C 194/2023 ve věci výživného neprovdané matky a jako na povinnou na ni byly nařízeny exekuce – řízení vedená pod sp. zn. 24 EXE 1817/2025, 24 EXE 1683/2025, Anonymizováno, (z úřední činnosti soudu – přehled řízení).17. Z návrhu na svěření nezletilého do péče a stanovení výživného ze dne 5. 6. 2023 se podává, že žalovaná v červnu 2023 bydlela s nezletilým u své matky „protože neměla na výběr“ a pobírala rodičovský příspěvek a přídavek na dítě, tedy pouze sociální dávky; žalovaná se návrhem domáhala přiznání výživného neprovdané matky pro nemajetnost ve výši 2 500 Kč (návrh ze dne 5. 6. 2023).Závěr o skutkovém stavu18. Původní věřitel a žalovaná uzavřeli dne 31. 7. 2023 smlouvu o úvěru, na základě které původní věřitel poskytl v uvedený den žalované v hotovosti úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit s úrokem a sjednanými poplatky v měsíčních splátkách po 1 328 Kč s první splátkou úvěru ze smlouvy o úvěru splatnou do 31. 8. 2023; každá další splátka byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky.19. Původní věřitel ověřil příjmy žalované před uzavřením smlouvy – příjem žalované tvořil rodičovský příspěvek ve výši, Anonymizováno, 6 100 Kč měsíčně; k rukám žalované bylo hrazeno výživné pro nezletilého syna; výdaje žalované žalobce neprověřoval.20. Další žalovanou tvrzený člen domácnosti měl sjednán pracovní poměr jen do 31. 12. 2023. Žalovaná bydlela v domácnosti svých rodičů.21. Žalovaná uhradila na dluh ze smlouvy o úvěru dne 1. 8. 2023 částku 1 400 Kč, dne 13. 9. 2023 částku 1 400 Kč, dne 19. 10. 2023 částku 1 500 Kč.22. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru byly postoupeny postupní smlouvou ze dne 10. 12. 2025 na žalobce.23. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 9. 3. 2026.24. Žalovaná se z důvodu nemajetnosti a nedostatku prostředků domáhala návrhem ze dne 5. 6. 2023 výživného neprovdané matky.25. Na žalovanou, jako povinnou, byly nařízeny exekuce – řízení vedená u soudu pod sp. zn. 24 EXE 1817/2025, 24 EXE 1683/2025.Právní posouzení věci26. Soud věc právně podřadil pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do 28. 5. 2022 a ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).27. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.28. Podle § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.29. Podle § 96 odst. 3 o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.30. Podle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.31. Soud pro částečné zpětvzetí žaloby žalobcem řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil (§ 96 odst. 1 až 4 o. s. ř.).32. Předmětem posouzení je, zda má žalobce vůči žalované nárok na uplatněnou pohledávku s příslušenstvím.33. Žalobce je ve věci aktivně legitimován, když na něj byla původním věřitelem postoupena uplatněná pohledávka za žalovanou (§ 1879 a násl. o. z.).34. Podle § 9 odst. 2 o. z. soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.35. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.36. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.37. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.38. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.39. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.40. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.41. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.42. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.43. Původní věřitel a žalovaná uzavřeli dne 31. 7. 2023 smlouvu o úvěru, když původní věřitel se zavázal poskytnout žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala původnímu věřiteli tuto částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok a poplatky (§ 2395 o. z.).44. Soud posuzoval, zda šlo v daném případě o platné právní jednání.45. Podle judikatorních závěrů vyšších soudů „neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná“.46. Pro závěr o neplatnosti smlouvy (§ 580 odst. 1, § 588 o. z., § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) v daném případě postačí, že původní věřitel poskytl žalované úvěr přesto, že neprověřil výdaje žalované ve vztahu k jejím příjmům, její dluhové zatížení ani dluhovou minulost. Žalobce nedoložil, že by původní věřitel prověřil žalovanou v rejstřících NRKI, CEE, ISIR či SOLUS, které tvoří základní rejstříky při prověřování solventnosti dlužníků ani v tvrzeních bankovních výpisech. Jen z poměření příjmů a výdajů úvěrovaného lze získat relevantní zjištění o jeho úvěruschopnosti. Nelze přehlédnout, že žalovaná v době poskytnutí úvěru pečovala o nezletilé dítě, byla pouze na sociálních dávkách; její příjem z rodičovského příspěvku spolu s výživným na nezletilé dítě nedosahoval ani minimální mzdy a nepostačoval ani k pokrytí žalovanou tvrzených nezbytných pravidelných výdajů, o čem svědčí i skutečnost, že žalovaná se v době poskytnutí úvěru domáhala přiznání výživného pro neprovdanou matku, bydlela s dítětem v domácnosti svých rodičů. Žalovaná nebyla úvěruschopnou. Pokud přesto původní věřitel úvěry žalované poskytl, vymyká se takové počínání i jen běžné opatrnosti. Proto je úvěrová smlouva, jako spotřebitelská smlouva (§ 1810 a násl. občanského zákoníku), neplatná, neboť odporuje § 580 odst. 1 o. z. K této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu v souladu s § 588 o. z. (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK).47. V posuzovaném případě je nutno konstatovat, že mezi žalobcem a žalovanou sice absentoval od počátku obligační vztah, v řízení však bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalované částku 10 000 Kč. Na částku úvěru ze smlouvy o úvěru žalovaná uhradila postupně částku 4 300 Kč, tedy na její straně vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 5 700 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna vrátit žalobci (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, § 2991 odst. 2 o. z., § 2993 o. z.).48. S ohledem na neplatnost smluv, nebylo možné přiznat žalobci jakéhokoli poplatky, příslušenství či smluvní pokutu, které žalobce odvozoval z předmětné úvěrové smlouvy.49. Sankcí za poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je, že žalobci je vrácena toliko jistina, a to v nové lhůtě splatnosti (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Žalovaná se proto v prodlení s vrácením úvěru neocitla. Žalobci tak nebylo možno přiznat ani nárok na zákonný úrok z prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 17).50. „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 17).51. Jelikož mezi účastníky nedošlo k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, musel přistoupit ke stanovení splatnosti dluhu soud. Žalovaná v řízení zůstala nečinná a nesdělila, jaké jsou její aktuální poměry, proto stanovené platební povinnosti uložil soud žalované splnit v obecné pariční lhůtě, když do tohoto řízení, jakožto sporného, nebyly žalovanou vneseny žádné okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší (§ 10 odst. 1 o. z., § 160 odst. 1 o. s. ř. per analogiam).52. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobě vyhověl co do částky 5 700 Kč a ve zbylé části žalobu jako nedůvodnou zamítl.Náklady řízení53. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř.54. Žalovaná byla ve věci převážně úspěšnou. Procesní zavinění na částečném zastavení řízení je rovněž na straně žalobce, co by pána sporu, který vzal žalobu bez důvodu částečně zpět. Žalovaná má proto vůči žalobci právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Jelikož žalované v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal.