7 C 155/2019-56 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou podanou dne 9. 7. 2019 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky 36 321 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 36 321 Kč od 8. 7. 2019 do zaplacení, smluvní pokuty 8 764,92 Kč, úroku ve výši 62,45 % ročně z částky 30 223,63 Kč od 31. 10. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 121 968 Kč, a náhrady nákladů řízení. K odůvodnění uvedla, že s žalovaným uzavřela smlouvu úvěru [číslo] smlouva byla uzavřena dne [datum], žalovanému byl poskytnut úvěr 31 000 Kč převodem na jeho bankovní účet, žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 83,82 % ročně v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 1 694 Kč vždy k 25. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem prosincem 2017 podle splátkového kalendáře. Žalovaný provedl pouze částečné úhrady, zaplatil 8 měsíčních splátek, celkem 13 552 Kč, v důsledku prodlení žalovaného o délce 65 dnů došlo k zesplatnění celého úvěru automaticky ke dni 29. 10. 2018. Podle bodu 6.4. smlouvy se stala splatnou celá nezaplacená jistina a veškeré nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny ve výši 34 923 Kč. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů, žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátky č. 9 a 10. Podle článku 6.2. žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů v celkové výši 400 Kč, což jsou náklady ve výši 200 Kč za splátku č. 9 a 10, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů. Podle článku 6.5. smlouvy pro případ nezaplacení dluhu po zesplatnění vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení. Žalobkyně požadovala pouze přiznání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 34 923,04 Kč od 31. 10. 2018 k datu vyhotovení žaloby dne 8. 7. 2019, tedy částku 8 764,92 Kč. Žalovaný nereagoval na předžalobní výzvu žalobkyně. 2. Žalovaný se k návrhu písemně nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování. 3. Žalobkyně u jednání soudu dne 23. 10. 2019 potvrdila, že po podání žaloby nedošlo k žádným změnám, žalovaný neprovedl ani částečnou úhradu na žalovanou částku, žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného všemi dostupnými prostředky a navrhla, aby soud žalobě vyhověl v celém rozsahu. 4. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně ohledně nesplacené jistiny 17 448 Kč, poplatku 400 Kč, smluvní pokuty 998 Kč a části kapitalizované smluvní pokuty ve výši 4 476 Kč, ve zbývající části byla žaloba nedůvodná. 5. Z písemné smlouvy o úvěru ze dne [datum] a písemného oznámení o schválení úvěru [číslo] ze dne [datum], jehož součástí byl splátkový kalendář, bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 31 000 Kč, s roční procentní sazbou nákladů ve výši 83,82 %, úroky z úvěru ve výši 83,82 % ročně, žalovaný se zavázal žalobkyni zaplatit celkovou částku 101 640 Kč tak, že zaplatí 60 měsíčních splátek po 1 694 Kč, počínaje dnem 25. 12. 2017 do 25. 11. 2022, žalovaný se zavázal splátky hradit na bankovní účet žalobkyně. Každá měsíční splátka zahrnovala splátku úroků a splátku jistiny v poměru uvedeném ve splátkovém kalendáři. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou byť i části kterékoli měsíční splátky vzniklo žalobkyni právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku (článek 6.1.), v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky o délce 15 dnů vzniklo žalobkyni právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku (článek 6.2.). Pro případ prodlení žalovaného s úhradou byť i části kterékoli splátky bylo sjednáno automatické zesplatnění úvěru u prodlení žalovaného o délce 65 dní (článek 6.3.). V případě zesplatnění závazku se veškeré dosavadní závazky staly novou jistinou, v případě, že po zesplatnění úvěrovaný nezaplatil dlužnou částku, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny (článek 6.5.). 6. Ze splátkového kalendáře bylo prokázáno, že žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr splácet v měsíčních splátkách po 1 694 Kč s tím, že každá z měsíčních splátek zahrnovala pohyblivou platbu na sjednaný úrok a na jistinu. Z dokladu o vyplacení úvěru žalobkyně bylo prokázáno, že úvěrová částka 31 000 Kč byla poukázána na bankovní účet žalovaného. Z karty klienta bylo prokázáno, že žalovaný řádně a včas zaplatil splátky č. 1 – 8, počínaje 9. splátkou splatnou 25. 8. 2018 se dostal do prodlení s úhradami, po tomto datu nezaplatil žalobkyni ničeho. Z písemných upomínek ze dne 25. 9. 2018 a 26. 10. 2018 bylo prokázáno, že žalovaný byl opakovaně upomínán o zaplacení dlužných splátek s odkazem na sjednané smluvní sankce, oznámením ze dne 29. 10. 2018 mu bylo oznámeno zesplatnění dluhu ke dni 29. 10. 2018 a žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu do 10 dnů ode dne odeslání dopisu. Předžalobní výzvou ze dne 19. 6. 2019 byl vyzván k zaplacení dluhu před podáním žaloby. 7. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila provedený výsledek lustrace žalovaného v insolvenčním rejstříku, výpis z nebankovního registru klientských informací a výpis z registru SOLUS, oznámení o výši invalidního důchodu a hodnocení klienta. Podle předložených dokladů v době uzavírání smlouvy měl žalovaný měsíční příjem 7 575 Kč invalidního důchodu, výdaje ve výši 5 310 Kč a volné zdroje 2 265 Kč, ke svým osobním poměrům uvedl, že je rozvedený, má vlastní bydlení, středoškolské vzdělání a nemá vyživovací povinnosti. 8. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla řádně a platně uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru dne [datum], tedy za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru. 11. Dle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Dle § 86 odstavec 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Dle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Dle § 6 odstavec o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. 15. Dle § 1 odstavec 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylné od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. 16. Z předložených listinných důkazů bylo prokázáno, že při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy žalobkyně nepostupovala řádně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalovaný v průběhu soudního řízení zůstal nečinný, nevznesl