7 C 7/2015-527 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou podanou dne 12. 1. 2015 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude určeno, že je vlastníkem části pozemku parcela [číslo] značené Geometrickým plánem [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum] písmenem b), o výměře [výměra], části pozemku parcela [číslo] značené Geometrickým plánem [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum] písmenem c), o výměře [výměra], a části pozemku parcela [číslo] značené Geometrickým plánem [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum] písmenem a), o výměře [výměra], vše zapsáno na LV [číslo] pro k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ předmětného pozemku“) a určena existence časově neomezeného věcného břemene váznoucího na části pozemků parcela [číslo] zapsaných na LV [číslo] pro k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], ve prospěch pozemku parcela [číslo] zapsaného na LV [číslo] pro k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], jemuž odpovídá právo průchodu a průjezdu v rozsahu vyznačeném na Geometrickém plánu [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum] (dále jen„ předmětné věcné břemeno“). K odůvodnění uvedl, že je vlastníkem pozemku parcela [číslo] trvalý travní porost, o výměře [výměra] zapsaného na LV [číslo] pro k.ú. [obec] (dále jen„ pozemek žalobce“), žalovaní jsou v režimu společného jmění manželů spoluvlastníky pozemků parcela [číslo] trvalý travní porost, o výměře [výměra], parcela [číslo] trvalý travní porost, o výměře [výměra] a parcela [číslo] trvalý travní porost, o výměře 829 m2, všechny zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] (dále jen„ pozemky žalovaných“). Pozemek žalobce nabyl do vlastnictví kupní smlouvou ze dne [datum], a to včetně oplocení, které bylo zřízeno již [svaz] [anonymizována dvě slova] rokem [rok], [svaz] [anonymizováno] předmětný pozemek užíval v rozsahu vymezeném předmětným plotem minimálně od roku 1988, aniž by ohledně způsobu a rozsahu užívání byly vznášeny námitky třetími osobami. Žalobce po nabytí vlastnictví svůj pozemek užíval v rozsahu vymezeném jeho zaplocením a v přesvědčení, že se jedná o jeho vlastnictví, když užívání nebylo nikým rozporováno a do užívání nebylo žádnou osobou zasahováno. Žalobce jako přístupu ke svému pozemku vždy užíval část parcely [číslo] [číslo] v k.ú. [obec] v rozsahu, jak je vymezen na Geometrickém plánu [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum] v přesvědčení, že se jedná o veřejnou cestu. Tímto způsobem k pozemku přistupovali jeho předchozí uživatelé v rámci [svaz] [anonymizováno] a někteří další vlastníci sousedících k pozemkům, do tohoto způsobu užívání nebylo nikdy žádnou osobou zasahováno. Ke změně situace došlo v roce 2013, když žalovaní začali budovat nové oplocení pozemků ve svém vlastnictví, svévolně odstranili část plotu ohraničující pozemek žalobce, na jeho výzvu k navrácení oplocení do původního stavu reagovali sdělením, že plot se částečně nachází na jejich pozemcích a žádají jeho odstranění. První námitky stran rozsahu užívání pozemku žalobce ze strany žalovaných byly uplatněny až v roce 2013 a stran vlastnictví k části pozemku žalovaných za oplocení kolem pozemku žalobce. Od března 2013 se začaly vztahy mezi účastníky v souvislosti s užíváním pozemku žalobce a pozemku žalovaných parcela [číslo] v k.ú. [obec], vyhrocovat, žalobce se snažil s žalovanými dohodnout na rozumném kompromisním řešení, avšak k žádnému smírnému narovnání nedošlo. Z podnětu žalovaných bylo zahájeno řízení o odstranění plotu z pozemků žalovaných u Odboru výstavby a územního plánování [stát. instituce] s tím závěrem, že oplocení není neoprávněnou stavbou dle § 135c obč. zák. a stavební úřad ani dle stavebních předpisů nemá důvod z moci úřední nařídit jeho odstranění. V listopadu 2014 žalovaní přistoupili k rozorání jejich pozemků parcely [číslo] čímž fakticky zničili přístupovou cestu k pozemku žalobce a zásadním způsobem mu ztížili přístup k ní. Žalobce má za to, že ve smyslu § 134 odstavec 1 za použití § 129 obč. zák. a přechodným ustanovení nového občanského zákoníku nabyl vydržením vlastnické právo k části pozemků žalovaných, a to v rozsahu vyznačeném ve zpracovaném Geometrickém plánu [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum] červeně (dále jen„ Geometrický plán [titul] [příjmení]“), v rozsahu výměry [výměra], když předmětné části pozemků užívali již jeho právní předchůdci minimálně od roku 1988 a následně žalobce od roku 1999 v přesvědčení o tom, že pozemky užívá po právu jako své vlastnictví, když tento stav trval až do roku 2013. Žalobce má za to, že ve smyslu § 151 a § 134 obč. zák. a přechodným ustanovení nového občanského zákoníku, pro vlastníka pozemku žalobce existuje předmětné věcné břemeno práva průchodu a průjezdu, k jehož nabytí došlo vydržením. Žalovaní popírají možné nabytí vlastnického práva vydržením a zasahují do poklidného stavu tak, že odstranili plot ohraničující pozemek žalobce a vyzývají jej k vyklizení a předání dotčených částí pozemku. Žalobce má naléhavý právní zájem na určení. 2. Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasili a žádali její zamítnutí v celém rozsahu. Uvedli, že vůči skutečnostem ohledně nabytí vlastnického práva k předmětným pozemkům nemají žádné připomínky, uvedli, že žalobce předmětný pozemek užíval přibližně od roku [rok], kdy měla vzniknout tzv. zahrádkářská kolonie, pozemek žalobce si však žalobce sám vyměřil k užívání při chaotickém rozparcelování pozemků pro jednotlivé členy zahrádkářské kolonie, parcelování proběhlo tak, že si pozemky rozdělovali členové kolonie přibližně na stejnou výměru, ale nerespektovali hranice majitelů pozemků. Žalobce provedl svévolné oplocení pozemku podle vlastního vyměření, výměra činila asi [výměra], žalobce si svévolně pozemek rozšířil o [výměra], což je zřejmé z pohledu na oplocení dalších zahrad, neboť čelní stranou zahrada zasahuje do dalšího pozemku, žalobce si rovněž svévolně rozšířil pozemek, a to boční stranou do pozemku parcela [číslo] nejméně o 2 metry po celé délce pozemku, což činí [výměra]. V roce 1995 pozemek parcela [číslo] zakoupili žalovaní a požadovali odstranění plotu zasahujícího do koupeného pozemku. Po dohodě s žalobcem byl boční plot posunut na hranici tehdejšího zaměření, které provedl geometr [titul] [příjmení], tím bylo vráceno [výměra] ze [výměra], zůstal rozdíl [výměra], který byl způsoben nepřesným měřením. Žalobce byl geodetem i žalovanými upozorněn na neoprávněné oplocení z čelní strany pozemků u parcely [číslo] o [výměra] a [číslo] o [výměra], celkem [výměra]. Žalobce reagoval tak, že se žalovaní nemají starat, protože nejsou majiteli pozemků, není pravdou tvrzení žalobce, že užívání nebylo nějak rozporováno a že do užívání nebylo nikým zasahováno. Žalovaní potvrdili, že žalobce skutečně pozemek užívá od roku 1988, avšak zřízení oplocení neměl nikdy povoleno, v jeho případě došlo k neoprávněnému záboru a užívání pozemku. Při šetření stavebního úřadu bylo zjištěno, že veškeré oplocení v tzv. zahrádkářské kolonii bylo nelegální, bez patřičných povolení. V roce 2010 došlo k převodu pozemku parcela [číslo] do vlastnictví žalovaných, po převodu byl žalobce požádán o posunutí oplocení dle geometrického zaměření geodetem z roku 1997, žalobce svůj pozemek zakoupil od původního majitele v roce 1999. V roce 1988 poskytlo tehdejší [právnická osoba ] [právnická osoba ] [anonymizováno] [adresa] [anonymizováno] v [obec] v záplavové oblasti tzv.„ [název] [anonymizováno]“ [svaz] [anonymizována dvě slova], základní organizace v [obec], zemědělské družstvo mělo pozemky v užívání od původních majitelů. Smlouva se [svaz] [anonymizováno] byla uzavřena na dobu 10 let s ukončením v roce 1998 s tím, že po skončení užívání budou pozemky vráceny do původního stavu, tedy i s likvidací přístupového prostoru. Pozemky v nájemní smlouvě měly být určeny pro nově vznikající zahrádkářskou kolonii, podle šetření žalovaných zahrádkářská kolonie nikdy neměla právní podklad, nebylo vydáno rozhodnutí o využití území pro zřízení zahrádkářské kolonie. Požadavek žalobce na zřízení věcného břemene lze považovat za minimálně nemravný, protože žalobce požaduje věcné břemeno na pozemek o rozloze poloviny výměry jeho zahrádky a o šíři, která je svojí velikostí shodná s veřejnou komunikací, což by umožňovalo najíždět na pozemek žalobce i těžkou technikou, kterou nemůže upotřebit vzhledem k charakteru pozemku. Žalovaní hospodaří na svých pozemcích a újma na plodinách v důsledku věcného břemene by pro ně představovala minimálně 55 – 60 000 Kč ročně, navíc by došlo k znehodnocení pozemků pro případ prodeje a je v přímém rozporu se zemědělskou politikou o přeměně zemědělské půdy na nezemědělskou. Žalovaní zdůraznili, že v předmětném prostoru působila tzv. zahrádkářská kolonie, která by podle smlouvy byla zrušena nejpozději v roce 1998, a po zániku bylo povinností uvést pozemky do původního stavu. Žalovaní v roce 2013 neprováděli žádné oplocení, pouze v jednom místě zabudovali do stávajícího oplocení branku, je pravdou, že došlo k odstranění malé části plotu na p