4 C 70/2022-85 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 1. 2. 2022 se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 11.990 Kč s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobce coby původní věřitel, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřel s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] dne [datum]. Na základě této úvěrové smlouvy původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 11.000 Kč, které měla žalovaná vrátit spolu s následujícím poplatky: úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy v částce 1.540 Kč, tj. ve výši 23,72 % ročně, poplatek za administrativní činnost v částce 2.200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.400 Kč; to vše v 58 týdenních splátkách po 330 Kč, poslední splátka byla stanovena na 23. 11. 2017. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, za dobu trvání smluvního vztahu až do postoupení žalobci uhradila pouze částku 7.150 Kč, z toho na jistinu 1.766,37 Kč, na úrok 1.540 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2.200 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1.643,63 Kč, poslední platba byla učiněna 13. 2. 2017. Nejpozději od 24. 11. 2017 je žalovaná v prodlení, od tohoto dne uplatňuje žalobce úrok z prodlení v zákonné výši, navíc žádá úročení neuhrazené jistiny úrokem smluvním ve výši 23,72 % ročně dle obchodních podmínek. [právnická osoba] následně postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek dne [datum] na žalobce, postoupení bylo žalované písemně oznámeno dopisem z [datum]. Ke dni postoupení činila výše pohledávky částku 11.990 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 9.233,63 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 2.756,37 Kč. Žalobce dále požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 4.477,78 Kč, (úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9.233,63 Kč od 24. 11. 2017 do 29. 11. 2019), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.505,20 Kč (ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 9.233,63 Kč od 1. 12. 2017 do 29. 11. 2019), úrok z prodlení ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9.233,63 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9.233,63 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu. Na výzvu soudu žalobce doplnil skutková tvrzení ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalované dne 22. 6. 2022 tak, že uvedl, že vycházel z informací poskytnutých žalovanou, kdy tyto se zaznamenají do karty zákazníka a jsou ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. Žalovaná v kartě zákazníka ze dne 13. 10. 2016 uvedla, že má stálý příjem financí ze státní podpory, žije v nájmu, kopie dokladů žalované nemá k dispozici. Podáním z 21. 9. 2022 žalobce uvedl, že nemá pohledávku za promlčenou, kdy k uzavření smlouvy došlo k [datum], poslední splátka byla stanovena na 23. 11. 2017, poté došlo k zesplatnění, vzhledem k podání žaloby dne 18. 11. 2020 nemá pohledávku za promlčenou, kdy promlčení by nastalo nejdříve 24. 11. 2020. Současně má za to, že vzhledem k tomu, že splátky žalovanou neodpovídaly ani datem plnění ani frekvencí ani výší splátkám sjednaným ve smlouvě, má za to, že tímto plněním uznala žalovaná i zbytek dluhu, právo se tak promlčí za 10 let od poslední platby žalovanou dne 13. 2. 2017. 2. Žalovaná neuznala dluh ani zčásti, navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. Při jednání dne 6. 6. 2022 uvedla, že si nepamatuje převzetí soudních písemností, má problémy s pamětí, léčí se na [ambulance]. Nárok nepopřela, půjčku si vzala, nebylo z čeho splácet, je v invalidním důchodě ve třetím stupni, pobírá 8.000 Kč, je vdaná, má dvě děti, jedno zletilé a jedno nezletilé, které si přivydělávají, manžel je nezaměstnaný s dávkou hmotné nouze ve výši 7.000 Kč. Bydlí v pronajatém malém domě s nájmem 11.000 Kč měsíčně. Pobírají sociální dávku příspěvek na bydlení. Již v době uzavření smlouvy byla v invalidním důchodu, manžel by také bez práce, zprostředkovatelka požadovala pouze výměr důchodu, jiné doklady neověřovala, měsíční příjem ve výši 18.000 Kč coby státní sociální dávky nemá za pravdivé, měli vyživovací povinnost ke dvěma dětem. Skutečně na úvěr zaplatila částku 7.150 Kč. Při jednání dne 14. 9. 2022 žalovaná uvedla, že má za to, že povinnost žalobce zkoumat úvěruschopnost žalované nebyla splněna, považuje smlouvu za neplatnou, ve zbylé části se jedná o plnění z titulu bezdůvodného obohacení a vznáší námitku promlčení, obchodní úrok ve výši 23,72 % považuje za nemravný. Při jednání dne 4. 1. 2023 žalovaná uvedla, že nemá za to, že z pouhé úhrady dluhu lze dovozovat, že uznává celý dluh za situace, kdy je zpochybněn smluvní proces a platnost uzavřené smlouvy. 3. Z předložených dokladů žalobce vyplývá, že mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouva o půjčce [číslo] dne [datum], kdy se se původní věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 11.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tyto peněžní prostředky spolu s poplatkem ve výši 8.140 Kč s tím, že tento poplatek se skládá z úroku ve výši 1.540 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2.200 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.400 Kč, v pravidelných 58 týdenních splátkách po 330 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí částky v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze soupisu postoupených pohledávek vzal soud za prokázané, že právní nástupce původního věřitele postoupil svou pohledávku za žalovanou ze smlouvy o půjčce na žalobce, což zakládá aktivní legitimaci žalobce k vedení sporu, o postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem původního věřitele ze dne [datum], ze strany žalobce byla žalovanému zaslána předžalobní výzva dne 30. 4. 2020. 4. V žalobě bylo tvrzeno, že původní věřitel prověřoval schopnost žalované splácet, v rámci přípravy jednání však nebyly soudu i přes výzvu doloženy žádné důkazy, kterými by žalobce prokázal hodnověrně řádné zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalované, žalobce nedoložil ani zkoumání úvěruschopnosti žalované v registrech. Dle karty zákazníka z [datum] byla žalovaná vdaná, se dvěma nezaopatřenými dětmi. Uvedla, že jejím jediným příjmem je invalidní důchod, s doložením výměru důchodu. Byl tvrzen měsíční příjem ve výši 18.000 Kč, nájem a inkaso ve výši 5.000 Kč, kdy bydlí v nájemním bydlení, tvrzeně doložena nájemní smlouva, výdaje domácnosti tvrzeně 7.000 Kč měsíčně. Bylo uvedeno, že od původního věřitele žalovaná již čerpá úvěr ve výši 6.000 Kč, s měsíční splátkou 800 Kč, tvrzeně tak je použitelný příjem 5.200 Kč. Příjmy státní sociální podpory však nejsou nijak doloženy a jeví se nadhodnocené, současně není specifikováno, zda jsou to příjmy celé domácnosti či jen žalované, ve svém součtu se však jeví, že v případě příjmu 18.000 Kč pro čtyřčlennou rodinu je tento příjem pod hranicí minimální mzdy. Nájem a inkaso činí tvrzeně pouze 5.000 Kč, není však doloženo inkaso, tvrzeně pouze nájemní smlouva. Soud za daných okolností nemá za to, že byla podrobně zkoumána příjmová a výdajová situace potenciálního dlužníka, současně nebyla provedena či doložena lustrace v registrech BRKI, NRKI a SOLUS, vzhledem k předchozímu označenému dluhu a současným jediným tvrzeným příjmům pocházejícím nikoliv ze zaměstnání, ale z invalidního důchodu a dávek státní sociální podpory bylo nezbytné, aby věřitel podrobně zkoumal příjmovou a výdajovou situaci dlužníka, tj. jeho rozpočet a rozpočet celé jeho domácnosti, což zjevně neučinil. Žalovaná si pak svých majetkových poměrů evidentně byla vědomá již při vyplňování formuláře, některé informace mohla zamlčet, důkazní břemeno však v souladu s judikaturou leží na věřiteli, zákon sice výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být spotřebitel, nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnost jednat s odbornou péčí a informace důkladně prověřit. 5. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, n