8 C 26/2021-155 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Návrhem ze dne 10. 11. 2020, podrobně doplněném dne 20. 10. 2021 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 133 483,67 Kč s příslušenstvím jakožto dluhu ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo]. Svůj návrh odůvodnila tím, že na základě uvedené smlouvy, uzavřené mezi účastníky elektronicky prostřednictvím tzv. klientské zóny, žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit v celkem 72 splátkách po 1 029 Kč měsíčně, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Celková splatná částka ve výši 74 083 Kč sestávala z jistiny (40 000 Kč) a úroků ve výši celkem 34 083 Kč při sjednané úrokové sazbě 23 % ročně. Vedle jistiny a úroků se žalovaná zavázala hradit žalobkyni také sjednané doplňkové služby, a to inkasní službu a doplňkovou službu [anonymizováno] (umožňující odklad tří splátek ročně, resp. přerušení splácení za sjednaných podmínek). Žalobkyně svým smluvním závazkům dostála a sjednaný úvěr žalované poskytla, žalovaná však nedodržela splátkový kalendář, když nezaplatila řádně a včas splátku splatnou dne 15. 8. 2020 ve výši 1 730 Kč (z toho 1 029 Kč splátka úvěru, 164 Kč za inkasní službu a 537 Kč za službu [anonymizováno]). V návaznosti na toto prodlení žalované jí žalobkyně dne 20. 8. 2020 zaslala upomínku a zároveň vyúčtovala sankci za zaslání upomínky ve výši 300 Kč. Žalovaná dlužnou splátku ani poté nevyrovnala, načež jí žalobkyně dne 5. 9. 2020 zaslala druhou upomínku, kde žalovanou vyzvala k úhradě dlužné splátky, sankce za první upomínku ve výši 300 Kč a dále jí vystavila sankci za druhou upomínku ve výši 500 Kč. Žalovaná byla současně upozorněna, že pokud své splatné závazky vůči žalobkyni nevyrovná, dojde k zesplatnění celého úvěru a vyúčtování dohodnuté smluvní pokuty. Jelikož žalovaná nereagovala ani na zmíněnou druhou upomínku, žalobkyně ke dni 21. 9. 2020 zesplatnila veškeré nároky ze smlouvy o úvěru vč. doplňkových služeb a vyzvala žalovanou k úhradě tohoto dluhu do 3. 11. 2020, a to v celkové výši 135 834,84 Kč (z toho 38 637,47 Kč jistina, 30 300,46 Kč úroky, 10 988 Kč inkasní služba, 35 979 Kč cena za službu [anonymizováno] (8 107 Kč [anonymizováno] – odklad, 13 936 Kč [anonymizováno] – [anonymizováno] a 13 936 Kč [anonymizováno] – práce), 500 Kč náklady na upomínky (300 Kč za první upomínku žalovaná uhradila, 500 Kč za druhou upomínku již neuhradila), 102,37 Kč smluvní pokuta za prodlení splátky úvěru, 8,36 Kč smluvní úroky za prodlení s úhradou inkasní služby a 19 318,74 Kč smluvní pokuta ve výši poloviny nesplacené jistiny poskytnutého úvěru). Jelikož žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni nevyrovnala ani v posledně stanovené lhůtě, obrátila se žalobkyně se svým nárokem k soudu, kdy jednotlivé složky vzneseného nároku podrobně odůvodnila, přičemž namísto částky 135 834,84 Kč, v níž byl úvěr zesplatněn, žalobou po žalované požadovala 133 483,67 Kč (nepožadovala smluvní pokutu za prodlení se splátkou úvěru, úrok za prodlení s úhradou inkasní služby, zohlednila přeplatek ve výši 10 Kč a platby ze dne 22. 9. 2020 ve výši 1 730 Kč a 500 Kč), a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 58 456,21 Kč (tj. součtu dlužné jistiny ve výši 38 637,47 Kč, nákladů za upomínání ve výši 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 19 318,74 Kč) od 4. 11. 2020 do zaplacení a smluvními úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky 46 967 Kč (tj. součtu 10 988 Kč představujícího dluh na inkasní služby a 35 979 Kč jakožto škodu žalobkyně na doplňkové službě [anonymizováno]) od 4. 11. 2020 do zaplacení. Žalobkyně přitom mj. zdůraznila, že zbylou část úroků ve výši 28 060,46 Kč (při zohlednění platby 2 240 Kč) nárokuje po žalované bez příslušenství. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalovaná se rovněž nedostavila k jednání, ani včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení, ačkoliv byla řádně předvolána (předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 1. 11. 2021, a to v souladu s § 49 odst. 4 o.s.ř. fikcí na adrese trvalého pobytu žalované, kam jí již dříve byla doručena žaloba). Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodnul v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Soud ve věci provedl dokazování následujícími listinami: potvrzením o licenci žalobkyně k poskytování spotřebitelských úvěrů, odpovědí ČNB na dotaz žalované k posuzování úvěruschopnosti spotřebitelů, kopií občanského průkazu žalované a jeho kontrolou v neplatných dokladech, kopií rodného listu žalované, výplatní páskou žalované za období [číslo] a výpisem z obchodního rejstříku zaměstnavatele žalované, potvrzením [právnická osoba] o čísle účtu žalované, výpisem z účtu žalované za období [číslo], výstupy z nebankovních registrů a insolvenčního rejstříku ze dne 9. 2. 2020, smlouvami o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] resp. [číslo], vč. jejich příloh, potvrzením o vyplacení úvěru [číslo] přehledem jeho splácení a potvrzením o jeho plné úhradě, potvrzeními o vyplacení úvěru [číslo] (přehledem plateb), dopisem s opakovanou platební instrukcí k úvěru [číslo] potvrzeními z účtu žalované o zaplacení částky 10 Kč a zřízením příkazu k inkasu, 1. a 2. upomínkou, dopisem o zesplatnění úvěru [číslo] s předžalobní upomínkou a souvisejícími poštovními podacími lístky. 5. Soud neprováděl dokazování předloženým znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] zprávou [anonymizována čtyři slova] k doplňkové službě [anonymizováno], přehledem úrokových sazeb, sankčních podmínek a procesu sjednávání úvěrů u vybraných poskytovatelů, srovnáním poskytovatelů půjček provedeném [anonymizováno] v [anonymizováno] v roce 2017, ISO certifikáty žalobkyně k jejímu systému identifikace a řízení rizik, resp. jejímu systému managementu kvality postupů a procesů. Uvedené listiny soud považuje pro daný případ za irelevantní, neboť i kdyby jimi bylo prokázáno, že předmětná úvěrová smlouva obsahovala ujednání zcela srovnatelná s běžně poskytovanými spotřebitelskými úvěry jiných společností, popř. podmínky vůči spotřebiteli spíše přívětivé oproti konkurentům žalobkyně, to samo o osobě ještě neznamená, že je to v pořádku a v souladu s právem. Jmenované listiny se navíc nevztahují k relevantnímu období (počátku roku 2020), nýbrž jsou staršího data (zpráva [anonymizováno] v [anonymizováno] je z roku 2017, podmínky jiných poskytovatelů spotřebitelských úvěrů ([anonymizováno] banky, [anonymizována dvě slova]) jsou z roku 2015), popř. datum ani neobsahují. 6. Z provedených důkazů, resp. co do aktivity žalobkyně vyvinuté při posuzování úvěruschopnosti a ohledně částečných úhrad žalované rovněž z tvrzení žalobkyně (tato tvrzení žalovaná nerozporovala a soud je tedy pokládá za nesporná), soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav. 7. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] vč. jejích příloh soud zjistil a má za prokázané, že žalovaná prostřednictvím elektronické komunikace na dálku v lednu 2020 požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru. Jak je zřejmé z doložené kopie občanského průkazu žalované a záznamu o jeho kontrole v neplatných dokladech, resp. kopie rodného listu žalované, žalobkyně v návaznosti na podanou žádost o úvěr ověřila totožnost žalované vč. kontroly platnosti jejího dokladu v evidenci MV ČR. Jmenovaná smlouva dále dokládá, že žalobkyně posoudila kladně úvěruschopnost žalované (srov. zejm. čl. II jmenované smlouvy) a dne 25. 1. 2020 se žalovanou uzavřela smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy měla žalobkyně žalované poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč, který žalovaná měla splácet sjednanými měsíčními splátkami po 514 Kč po dobu 72 měsíců. Z předloženého potvrzení o bezhotovostní platbě je pak zřejmé, že žalované byla po uzavření smlouvy [číslo] v souladu s touto smlouvou (srov. její čl. IV, bod 4.3), dne 28. 1. 2020 bezhotovostně poukázána toliko částka 16 000 Kč, když 4 000 Kč si žalobkyně rovnou započetla na náklady na vyřizování úvěru. 8. Jak je zřejmé ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] žalovaná hned v únoru 2020 žalobkyni požádala o poskytnutí dalšího úvěru, který by byl z části použit na úhradu zmíněného předchozího závazku (úvěru [číslo]). Žalobkyně poté dle svého přesvědčení postupovala v souladu se zákonnými požadavky i postojem ČNB, když krom jiného nahlédla do dostupných registrů (viz dále), přičemž mj. v návaznosti na prohlášení žalované (čl. II a příloha [číslo] smlouvy [číslo] viz i čl. VII, bod 8.2) naznala, že žalované její finanční situace umožňuje řádné splácení požadovaného úvěru. Žalobkyně tedy se žalovanou dne 10. 2. 2020 uzavřela úvěrovou smlouvu [číslo] (dále též jen„ smlouva“) znějící na úvěr ve výši 40 000 Kč, který byl dle čl. IV bod 4.3 smlouvy z části ve výši 20 855 Kč použit na úhradu dluhu ze smlouvy [číslo] (uvedené bylo prokázáno jak doloženým potvrzením o provedené platbě, tak potvrzením o úhradě předmětného úvěru [číslo]), z části ve výši 8 000 Kč započten na úhradu nákladů