6 C 121/2025-43 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 15. 8. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 56 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 56 000 Kč od 28. 12. 2023 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 21 360 Kč. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 24. 8. 2023 a dne 10. 9. 2023 distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na jejímž základě poskytla žalované ve dnech 24. 8. 2023 a 10. 9. 2023 spotřebitelský úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 40 % měsíčně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované. Úvěr byl žalované vyplacen na jí označený účet č. , č. účtu, . Žalovaná se dostala do prodlení se splácením, a proto žalobkyně využila svého práva podle čl. VI. smlouvy a přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 27. 12. 2023. Žalovaná tak má vůči žalobkyni nesplacený dluh v celkové výši 56 000 Kč, který sestává z jistiny 40 000 Kč a úroku ve výši 16 000 Kč, tj. úroku ve výši 40 % p. m. z částky 40 000 Kč za první měsíc čerpání úvěru. Dále žalobkyně požaduje po žalované zaplacení smluvní pokuty podle čl. IV. odst. 2 písm. c) smlouvy ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru od 28. 12. 2023 do data vyhotovení předžalobní výzvy, tj. do 14. 6. 2025. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni nezaplatila, přestože byla k tomu vyzvána předžalobní výzvou ze dne 14. 6. 2025.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 24. 8. 2023 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky do výše 30 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně. Podle čl. VI. odst. 2 smlouvy v případě prodlení se splácením po dobu dva kalendářní měsíce nebo delší se bez dalšího stává splatný celý dluh. Podle čl. IV. odst. 2 písm. c) smlouvy byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž se klient dostane do prodlení. Z výpisu z účtu žalobkyně má soud za prokázané vyplacení částky 25 000 Kč dne 24. 8. 2023 a částky 15 000 Kč dne 10. 9. 2023, a to na účet č. , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaná (dle výpisu z účtu za dobu předcházející uzavření smlouvy o úvěru). Oznámením ze dne 24. 12. 2023 žalobkyně úvěr ze smlouvy č. , hodnota, zesplatnila. Z žalovanou předloženého výpisu z účtu soud zjistil, že žalovaná během tří měsíců předcházejících uzavření smlouvy s žalobkyní čerpala nemocenskou (v květnu a červnu 2023), v červenci jí pak byla vyplacena mzda ve výši 22 208 Kč (od zaměstnavatele , právnická osoba, ), dne 3. 7. 2023 čerpala půjčku ve výši 20 000 Kč od , právnická osoba, a dne 17. 7. 2023 půjčku ve výši 13 000 Kč od , právnická osoba, . Žalovaná nijak neodporovala tvrzení žalobkyně, že na svůj dluh žalobkyni nezaplatil ničeho, přestože byla k tomu žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou ze dne 14. 6. 2025.4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 24. 8. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru, který žalovaná čerpala tak, že dne 24. 8. 2023 jí byla vyplacena částka 25 000 Kč a dne 10. 9. 2023 částka 15 000 Kč. Poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně. Žalovaná úvěr nesplácela a žalobkyně oznámením ze dne 24. 12. 2023 úvěr ze smlouvy č. , hodnota, zesplatnila. Podle čl. IV. odst. 2 písm. c) smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž se klient dostane do prodlení. Žalovaná na svůj dluh žalobkyni nic nezaplatila, přestože byl k tomu žalobkyní vyzván předžalobní výzvou ze dne 14. 6. 2025.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.10. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.11. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Na základě uzavřené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve dvou splátkách úvěr v celkové výši 40 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 40 % ročně, tj. 480 % ročně. Přitom podle databáze časových řad , jméno FO, národní banky výše úrokových sazeb za úvěry poskytované v roce 2023 bankami domácnostem na spotřebu se pohybovala v rozmezí od 9,27 % do 9,72 % ročně a úvěry z kreditních karet v rozmezí od 25,83 % do 26,07 % ročně. Výše smluveného úroku tak přesahovala vykazované úrokové sazby úročených úvěrů z kreditních karet dokonce osmnáctinásobně. S ohledem na takto excesivní výši úrokové sazby dospěl soud k závěru o absolutní neplatnosti sjednané úvěrové smlouvy, když moderace podle výše citovaného ust. § 577 o. z. na obvyklou (ještě přípustnou) výši úroku z úvěru byla za popsaných okolností vyloučena (srov. např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2022, č. j. 22 Co 61/2022-40). V části uplatněného nároku ve výši 40 000 Kč odpovídající částce vyplaceného úvěru byl uplatněný nárok posouzen jako bezdůvodné obohacení podle ust. § 2991 o. z. Současně měl soud za to, že úvěruschopnost žalované nebyla posouzena řádně, když z žalovanou předloženého výpisu bylo zřejmé, že žalovaná se svými příjmy nevycházela a opakovaně čerpala půjčky, které nebyla schopna splácet. Z popsaných důvodů proto soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobě částečně vyhověl ohledně zaplacení částky 40 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky, který byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně úroku ve výši 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 000 Kč od 28. 12. 2023 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 21 360 Kč, byla potom žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta.12. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.