4 CO 48/2022-93 — Vrchní soud v Olomouci

1. Citovaným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na zrušení rozhodčího nálezu rozhodce [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] č. sporu [číslo] (odstavec I. výroku) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému na nákladech řízení 7.805 Kč (odstavec II. výroku). 2. Žalobce se zrušení rozhodčího nálezu domáhal z důvodů podle ust. § 31 písm. b), c) a e) zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů (dále jen ZRŘ) a soud prvního stupně dospěl k závěru, že žádný z těchto důvodů dán není. Pokud jde o důvod pro zrušení rozhodčího nálezu podle ust. § 31 písm. b) ZRŘ, tedy že rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje, soud prvního stupně uvedl, že důvod ke zrušení rozhodčího nálezu podle ust. § 31 písm. b) ZRŘ nebyl nalezen. Vycházel z toho, že v rámcové smlouvě uzavřené mezi účastníky [datum] prohlásil žalobce, že se seznámil s přílohami smlouvy, včetně přílohy [číslo] svým podpisem tedy stvrdil souhlas s obsahem rámcové smlouvy, souhlas se skutečností, že součástí smlouvy jsou přílohy vyjmenované v [anonymizováno] rámcové smlouvy, skutečnost, že před vlastním podpisem smlouvy se seznámil se všemi těmito přílohami, včetně přílohy [číslo] skutečnost, že si smlouvu přečetl, jejímu obsahu rozumí a na důkaz své pravé, svobodné a vážné vůle smlouvu podepsal. Obsah smlouvy tedy odporuje žalobním tvrzením, že projev vůle žalobce vyjádřený podpisem rámcové smlouvy je podpisem pouze rámcové smlouvy, nikoli jejích příloh, včetně přílohy [číslo]. Tvrzení o neplatnosti smlouvy pro omyl vzhledem k umístění rozhodčí doložky v příloze [číslo] nemůže obstát, neboť jestliže žalobce vyjádřil v rámcové smlouvě skutečnost, že se před podpisem smlouvy seznámil s obsahem smlouvy včetně příloh, jde o konkrétní a srozumitelně vyjádřený projev vůle žalobce a nelze dovodit neplatnost smlouvy s odkazem na § 39 obč. zák. (zákona č. 40/1964 Sb.). Obsah smlouvy a příloh vyvrací tvrzení žalobce o tom, že při uzavírání smlouvy byl uveden omyl. V této souvislosti soud prvního stupně odkázal na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 23 Cdo 4895/2009 a konstatoval, že zákonný požadavek podle § 3 odst. 1 a 2 ZRŘ byl naplněn, rozhodčí doložka byla sjednána písemně jako součást smluvních podmínek tvořících smlouvu hlavní a žalobcem byla přijata způsobem, z něhož je zřejmý jeho souhlas. Důvod ke zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. b) ZRŘ nebyl nalezen navzdory tomu, že námitku proti platnosti rozhodčí doložky žalobce uplatnil při prvém úkonu v rozhodčím řízení, který mu náležel, tedy při vyjádření k rozhodčí žalobě ze dne [datum]. 3. Ani důvod pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. c) ZRŘ není dle soudu prvního stupně dán. Žalobce tento důvod neuplatnil ve vyjádření k rozhodčí žalobě ze [datum], teprve v doplnění svého vyjádření z [datum] namítl, že [titul] [jméno] [příjmení] nesplňuje podmínky pro výkon rozhodce a je vyloučen z projednávání a rozhodnutí rozhodčí žaloby pro poměr k právnímu zástupci druhé procesní strany vzhledem k jejich společnému sídlu v téže budově a pro množství sporů, které stejný rozhodce rozhodoval k návrhu téhož žalovaného. Z ustanovení § 33 ZRŘ vyplývá, že soud zamítne návrh na zrušení rozhodčího nálezu z důvodu podle § 31 písm. c), jestliže strana domáhající se zrušení rozhodčího nálezu tento důvod neuplatnila v rozhodčím řízení nejpozději, než začala jednat ve věci samé. Žalobce mohl stejný důvod uplatnit v prvním vyjádření k rozhodčí žalobě a neučinil tak. Z obsahu rozhodčího spisu je zřejmé, že rozhodce se v reakci na vznesenou námitku funkce rozhodce nevzdal, strany se nedohodly na jeho vyloučení a žádná z nich nepodala návrh na vyloučení rozhodce (§ 12 odst. 2 ZRŘ). Usnesením z [datum] rozhodce námitku vznesenou žalobcem o nedostatku pravomoci rozhodce zamítl. Pravomoc rozhodce projednat spor účastníků v rozhodčím řízení byla odvozena z rozhodčí smlouvy, mezi účastníky nešlo o spor mezi spotřebiteli a zápis rozhodce ad hoc do seznamu vedeného MS ČR nebyl nezbytný. 4. Rovněž není dán ani důvod pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. e) ZRŘ. Tvrzení žalobce, že mu nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodcem projednat, vyvrací obsah rozhodčího spisu, z něhož vyplývá, že rozhodce žalobci doručil oznámení o převzetí funkce rozhodce rozhodčí žalobu, umožnil žalobci vyjádřit se k rozhodčí žalobě, doručil mu písemná vyjádření protistrany a umožnil mu podat závěrečný návrh. Odůvodnění svého nálezu rozhodce opřel o listinné důkazy. Tvrzení o úmyslu žalobce navrhnout důkaz výslechem svědků, příp. výslechem žalovaného a neprovedení těchto důkazů žalobní důvod podle § 31 písm. e) ZRŘ nezakládá. Soud prvního stupně odkázal na ust. § 19 odst. 3 ZRŘ a § 20 odst. 1 ZRŘ a konstatoval, že z rozhodčí smlouvy plyne výslovné ujednání účastníků, že řízení před rozhodcem bude písemné. Strany se tedy výslovně dohodly jinak, než jak předpokládá ust. § 19 odst. 3 ZRŘ. Za této situace nelze rozhodci vytknout, že vycházel z listinných důkazů předložených procesními stranami. Z rozhodčího spisu nelze zjistit, že by účastníci neměli rovné postavení. Žalobní tvrzení o tom, že uplatnění nároků rozhodčí žalobou odporuje zásadám poctivého obchodního styku v souvislosti se ztrátou nároku žalobce na flotilovou slevu jako důvod ke zrušení rozhodčího nálezu neobstojí, neboť námitky vedoucí ke zrušení rozhodčího nálezu musí být procesního charakteru a týkat se postupu rozhodce při projednání sporu, nikoli správnosti skutkových či právních závěrů (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 23 Cdo 2273/2007). Tvrzení, že rozhodčí nález zavazuje k plnění, které odporuje dobrým mravům, resp. že nárok uplatněný žalobou je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku jako důvod pro zrušení rozhodčího nálezu neobstojí (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2675/2007 a 33 Cdo 153/2013). Při rozhodování o zrušení rozhodčího nálezu soud není oprávněn přezkoumávat rozhodčí nález věcně, kontrola se může zaměřit jen na posouzení stěžejních otázek procesní povahy (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 23 Cdo 2570/2007, nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3227/2007). Rozhodce odůvodnil závěry, pro které žalobě vyhověl. Výslovně odkázal na listinné důkazy, vypořádal se s námitkou promlčení žalobce. Rozhodčí nález tedy netrpí vadami procedurálního rázu a neobstojí námitka, že trpí vadami, které jej činí nepřezkoumatelným. 5. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas odvolání, kterým se domáhal jeho změny tak, že rozhodčí nález rozhodce [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] č. sporu [číslo] bude zrušen. Žalobce rozsudek soudu prvního stupně napadl v celém rozsahu a namítal, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, když neprovedl žalobcem navržený důkaz předchozí rámcovou smlouvou o zprostředkování pojištění a dále, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 205 odst. 2 písm. d/ a g/ o. s. ř.). Navrhovaný důkaz měl vést ke zjištění, že žalovaný navázal s žalobcem vztah důvěry, kdy žalobce po bezproblémovém průběhu výše uvedené smlouvy nepředpokládal, že mu bude předložena k podpisu smlouva, v níž je nesystémově skryta rozhodčí doložka. Podle žalobce nemůže obstát argument soudu prvního stupně, že podnikatelé musí být při uzavírání smluv obezřetní a ostražití. Jakkoli je toto pravidlo správné, jsou nepochybně dány určité zákonné meze a hranice dané dobrými mravy. Soud prvního stupně zcela rezignoval na vyhodnocení souladu, event. nesouladu dobrých mravů a konkrétního postupu žalovaného při kontraktaci. Žalobce má za to, že jednání žalovaného lze označit jako podvodné, kdy skutečnou causou uzavření rámcové smlouvy bylo pro žalovaného založení smluvního vztahu jednostranně nevýhodného pro žalobce za současného vynětí eventuálních sporů z jurisdikce obecných soudů. 6. Žalobce shledává rozsudek soudu nepřezkoumatelným, neboť tento nerozvádí, proč dospěl k závěru, že uzavření rámcové smlouvy není v rozporu s dobrými mravy. Žalobce poukazuje na to, že se již dříve dovolal neplatnosti rozhodčí doložky a za daných okolností je rozhodčí smlouva neplatná. Poukázal na rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 135/2007 ze dne 26. 8. 2009, dle kterého platí, že smlouva, při jejímž uzavření jeden z účastníků smlouvy úmyslně předstíral určitou vůli se záměrem, aby tím vyvolal u druhého účastníka omyl nebo aby tím využil jeho omylu, není neplatná podle ust. § 37 odst. 1 obč. zák. nebo podle ust. § 39 obč. zák. Podvodné jednání jednoho z účastníků smlouvy při jejím uzavření je důvodem neplatnosti smlouvy podle ust. § 49a obč. zák., jehož se může úspěšně dovolat jen druhý účastník smlouvy. Žalobce se v této souvislosti odvolává na argumentaci uvedenou v žalobě. Soud prvního stupně zcela opomenul vzít v potaz umístění rozhodčí doložky v rámci ujednání, která obsahově nesouvisí se samotným předmětem smlouvy, prakticky v rámci slovního balastu. Předložení takového návrhu smlouvy nelze hodnotit jinak, než jako odporující dobrým mravům. Soud prvního stupně tedy po právní stránce