6 Cmo 315/2020-71 — Vrchní soud v Praze

1. Po podání návrhu na zahájení řízení o neplatnost rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků Městský soud v Praze jako soud I. stupně shora uvedeným usnesením nevyhověl návrhu navrhovatelů a) a b) podle § 102 odst. 1 občanského soudního řádu (o. s. ř.) na nařízení předběžné opatření, na základě něhož by mělo být účastníkovi zakázáno jednat podle rozhodnutí ze dne 30. června 2019, kterým bylo schváleno uzavření smlouvy o nájmu mezi účastníkem a společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , o umístění nápisu na společné části budovy za podmínek, že úplata za umístění nápisu bude činit 3 000 Kč měsíčně, smlouva bude uzavřena na dobu určitou, a to na 20 let od uzavření smlouvy s možností automatického prodloužení o 5 let, a nájemce bude oprávněn smlouvu vypovědět kdykoli bez uvedení důvodu, přičemž návrhem na nařízení předběžné opatření by měla být účastníku dále uložena povinnost odstranit nápis nad vchodovými dveřmi do budovy na adrese , adresa, , jehož umístění je předmětem smlouvy uzavřené mezi účastníkem a společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, a současně do doby rozhodnutí ve věci samé mělo být účastníku zakázáno tento nápis nahradit. Soud I. stupně současně navrhovatelům a) a b) vrátil zaplacenou jistotu za podání návrhu na nařízení předběžného opatření ve výši 10 000 Kč.2. Při rozhodování soud I. stupně vycházel z tvrzení navrhovatelů, že jsou členy účastníka jako vlastníci bytové jednotky č. , Anonymizováno, s příslušenstvím v budově č.p. , Anonymizováno, , na adrese , adresa, , a příslušných spoluvlastnických podílů. Rovněž vycházel z toho, že se navrhovatelé domáhají návrhem ve věci samé doručeným soudu dne 30. 9. 2020 vyslovení neplatnosti rozhodnutí účastníka, učiněného mimo zasedání shromáždění, jímž bylo schváleno uzavření smlouvy o nájmu mezi účastníkem a společností , Anonymizováno, o umístění nápisu na společné části budovy za podmínek, že úplata za umístění nápisu bude činit 3 000 Kč měsíčně, smlouva bude uzavřena na dobu určitou, a to na dvacet s možností automatického prodloužení o pět let s tím, že nájemce bude oprávněn smlouvu vypovědět kdykoli bez uvedení důvodu.3. Soud I. stupně vycházel z tvrzení navrhovatelů, že si pořídili bytovou jednotku v objektu v domnění, že jde o luxusní rezidenční bydlení, avšak měli být zaskočeni tím, že v domě jsou též komerční prostory a v jednom z nich se má nacházet soukromá klinika A2C Anti-Aging Clinic, již má provozovat společnost , právnická osoba, ., jejíž jednatelkou i jediným společníkem má být , Anonymizováno, , jež má být současně jednatelkou a jediným společníkem jiné společnosti, a to shora uvedené společnosti , právnická osoba, ., s níž měla být uzavřena smlouva o nájmu společných prostor budovy za účelem reklamního označení provozovny. Má být rovněž majitelkou bytové jednotky č. , Anonymizováno, v budově. Podle návrhu na vydání předběžného opatření navrhovatelé mají být smířeni s provozem kliniky v domě, avšak za nevhodný považují polep hlavních dveří budovy, jenž má sloužit k označení vchodu do kliniky, neboť nápis má vyvolávat dojem, že se v případě celé budovy jedná o estetickou kliniku, a nikoli o dům sloužící k rezidenčnímu, a luxusnímu bydlení.4. Ohledně návrhu ve věci samé, má být podle navrhovatelů návrhem požadováno vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků ze dne 30. června 2019. Návrhem má být napadán způsob, jakým bylo o polepu vstupních dveří rozhodnuto účastníkem, resp. předsedou účastníka, když polep měl být na dveře budovy umístěn v červenci roku 2019, nejprve bez jakéhokoli rozhodnutí ze strany shromáždění společníků vlastníků jednotek. Následně měly být sjednány neadekvátní smluvní podmínky, přičemž dne 10. 6. 2020 byl navrhovatelům zaslán návrh na rozhodnutí mimo zasedání SVJ. Takto mimo zasedání SVJ měl být předložen návrh na uzavření shora označené smlouvy o nájmu mezi SVJ a společností , Anonymizováno, o umístění nápisu na společnou část budovy (na vstupní dveře), jak je uvedeno shora. Soud I. stupně dále vycházel ze skutečnosti, že přílohou návrhu na zahájení řízení bylo fotografické vyobrazení již umístěného nápisu a dále podpisový arch, na nějž měli členové účastníka připojit svůj podpis jako projev souhlasu s návrhem. Navrhovatelé jako výraz nesouhlasu své podpisy na arch nepřipojili. Dne 14. července 2020 jim měly být oznámeny výsledky hlasování ze dne 30. června 2020, jímž předseda účastníka (společnost , Anonymizováno, ) oznámil, že návrh byl přijat. Podle navrhovatelů splňují podmínku přehlasovaného vlastníka. V jejich případě se tak má jednat o důležitý důvod podle § 1209 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. (NOZ), když byla podstatně porušena pravidla pro svolání shromáždění SVJ. Podstatnou okolnost v řízení ve věci samé spatřují navrhovatelé zejména v tom, že shromážděním účastníka bylo rozhodnuto o uzavření smlouvy na dvacet let bez možnosti výpovědi ze strany účastníka, čímž jsou nepřiměřeným způsobem dotčena práva navrhovatelů jako členů účastníka. Měli poukazovat na nevypověditelnost smlouvy, a to i při změně poměrů v SVJ, přičemž účelem existence účastníka je podle navrhovatelů toliko zajištění správy domu a pozemku. V řízení ve věci samé navrhovatelé měli alternativně navrhnout posouzení návrhu podle § 1221 NOZ a § 258 NOZ, na základě čeho může každý člen účastníka navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami. Soud I. stupně dále vycházel ze skutečnosti, že navrhovatelé v řízení ve věci samé mají shledávat neplatnost napadeného rozhodnutí v tom, že nebyly splněny podmínky dle § 1210 NOZ, neboť nebyla splněna podmínka spočívající v tom, že nedošlo k řádnému svolání shromáždění, nebyl stanoven konkrétní program a shromáždění nebylo usnášeníschopné.5. Důvodem pro podání návrhu na nařízení předběžného opatření bylo uvedené, tedy jak byl odůvodněn návrh ve věci samé, přičemž navrhovatelé považují za nezbytné zatímně upravit poměry účastníků tak, aby nebyl nezákonný stav nadále udržován, když předseda účastníka na výzvu ke zdržení se protiprávního jednání a odstranění závadného stavu nereagoval. Předmětná nemovitost má podle navrhovatelů být kulturní památkou nacházející se v památkové rezervaci a umístění nápisu mělo podléhat posouzení orgány státní památkové péče, k čemu nedošlo. Tímto by sice podle navrhovatelů nemělo dojít k omezení podnikatelských aktivit a k porušení ustanovení o označení provozovny, když nápis podle navrhovatelů slouží jako reklama a nikoli jako označení provozovny, avšak i v případě shledání omezení uvedených podnikatelů, případně účastníka, je míra omezení účastníka minimální proti újmě vznikající navrhovatelům v důsledku shora uvedeného jednání účastníka. Dále navrhovatelé poukázali na skutečnost, že spor může trvat delší dobu a shromáždění účastníka se konají pouze jednou ročně. Proto by měl být nápis ze skleněné výplně nade dveřmi odstraněn až do rozhodnutí soudu v nadepsané věci a účastník by ták měl respektovat, že nápis nade dveřmi umístěn být nesmí, když podle navrhovatelů nápis budí v kolemjdoucích dojem, že celá budova je komerčním objektem, v tomto případě estetickou klinikou. V této souvislosti má být důvodem pro nařízení předběžného opatření i skutečnost, že nápis nade dveřmi zásadním způsobem mění ráz budovy a vnímání jejího účelu při pohledu z veřejného prostranství, což neodpovídá statusu luxusního rezidenčního objektu a podle navrhovatelů působí obtíže s doručováním zásilek fyzickým osobám bydlícím v budově.6. Soud I. stupně věc posuzoval podle § 102 odst. 1 o. s. ř. a podle § 75 a násl. o. s. ř. Konstatoval, že pro nařízení předběžného opatření musí být splněno, že navrhovatel musí prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení, či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen a zároveň osvědčit základní skutečnosti, jež odůvodňují samotný nárok. Nařízení předběžného opatření musí být též přiměřené okolnostem a zejména zásahu do práv a zájmů povinného. Posledně uvedená podmínka podle soudu I. stupně není výslovně v o. s. ř. uvedena, avšak vyplývá z obecné zásady proporcionality, tak i z judikatury zejména Ústavního soudu (viz například rozhodnutí II. ÚS 2485/11 ze dne 24. 7. 2012).7. Podle právního názoru soudu I. stupně v řízení ve věcech právnických osob podle § 85 z.ř.s. přichází v úvahu pouze potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků, když nárok ve věci nemusí být prokázán nepochybně a postačuje, aby byl osvědčen natolik, že se s ohledem na okolnosti případu jeví alespoň pravděpodobným.8. Podle právního názoru soudu I. stupně danému návrhu na vydání předběžné opatření nelze vyhovět, neboť proto nejsou dány zákonem stanovené předpoklady. Podle soudu I. stupně navrhovatelé pro účely nařízení předběžného opatření nárok ve věci samé neosvědčili. Předběžné opatření podle soudu I. stupně není ani v souladu se zásadou proporcionality.9. Podle soudu I. stupně, v souladu s § 1209 NOZ, navrhovatelé ve věci sam