7 Cmo 127/2020-19 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně výrokem I. odvolal z funkce likvidátora společnosti , Jméno navrhovatele A, . v likvidaci, IČO , IČO navrhovatele A, , sídlem , Adresa navrhovatele A, (dále jen „Společnost“), , Jméno navrhovatele B, , nar. , Datum narození navrhovatele B, s ust. § 191 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), z důvodu jeho nečinnosti. Výrokem II. jmenoval soud likvidátorem Společnosti , tituly před jménem, , Anonymizováno, , nar. , Datum narození navrhovatele C, , se sídlem , adresa, dle ust. § 191 odst. 4 o. z. Výrokem III. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá dle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále ne „z. ř. s.“) právo na náhradu nákladů řízení. Usnesení neobsahuje v souladu s § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních ve spojení s § 169 odst. 2 větou první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu odůvodnění, neboť návrhu podanému v této věci nikdo neodporoval.2. Do všech výroků usnesení soudu prvního stupně podal včasné odvolání účastník 2) jakožto likvidátor Společnosti. V něm uvedl, že původně udělený souhlas se svým odvoláním z funkce likvidátora vycházel z nedostatku informací, které obdržel u navrhovatele a Městského soudu v Praze. Současně uvedl, že u něj proběhl osobní bankrot a měl za to, že i v této věci za něj měl jednat insolvenční správce. Po právní moci usnesení o splnění oddlužení začal opět vykonávat funkci likvidátora. Odvolatel má za to, že není zapotřebí likvidátora z , Anonymizováno, , když účetnictví Společnosti se nachází v , Anonymizováno, . Pokud soud dle odvolatele neuzná, že mu ve výkonu funkce likvidátora bránily vážné důvody, žádá odvolatel, aby jako nový likvidátor byla jmenována paní , fyzická osoba, , jeho bývalý manželka, narozená , Anonymizováno, , bytem , adresa, , která se svým jmenováním souhlasí. Odvolatel tak navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil, případně aby zrušil toliko výrok II. napadeného usnesení a jmenoval likvidátorem Společnosti , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , bytem , adresa, .3. K odvolání se vyjádřil navrhovatel podáním ze dne 30. 3. 2020, ve kterém uvedl, že podle § 240c odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, dojde-li ke zrušení právnické osoby s likvidací, trvá povinnost podávat řádné daňové tvrzení a to až do dne zániku právnické osoby. Navrhovatel sdělil, že Společnost nepodala daňová přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2014, 2015, 2016, 2017 ani 2018, ačkoliv k tomu byla vyzvána. Dále navrhovatel konstatoval, že likvidace Společnosti probíhá již 5 let a navrhovateli není známo, zda již byly splněny povinnosti dle § 205 o. z. Přičemž má za to, že doba k ukončení likvidace Společnosti byla dostatečná. K námitce odvolatele o chybné informovanosti navrhovatel pouze konstatuje, že práva a povinnosti likvidátora vyplývají ze zákonné úpravy. Vzhledem ke všemu výše uvedenému trvá navrhovatel na správnosti napadeného rozhodnutí a navrhuje podané odvolání odmítnout.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 a 5, § 205 odst. 2 o. s. ř.), a neshledal podmínky pro potvrzení (§ 219 o. s. ř.) ani změnu (§ 220 odst. 1 o. s. ř.) napadeného usnesení.5. Z napadeného usnesení plyne, že soud prvního stupně vydal ve věci meritorní rozhodnutí, které ve smyslu ust. § 169 odst. 2 o. s. ř. neodůvodnil, neboť návrhu nikdo neodporoval.6. Podle ust. § 169 odst. 4 o. s. ř. pro odůvodnění usnesení, jímž se rozhoduje ve věci samé, platí obdobně § 157 odst. 2 a 4.7. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.8. Odvolací soud konstatuje, že předmětné rozhodnutí soudu prvního stupně o odvolání likvidátora společnosti a jmenování nového dle ust. § 191 odst. 2 a 4 o. z., je rozhodnutím o věci samé, odvolání proti němu je přípustné a účastníci se práva na odvolání nevzdali, pročež musí dle ust. § 169 odst. 4 o. s. ř. obsahovat úplné odůvodnění podle § 157 odst. 2 o. s. ř.9. Odvolací soud proto uzavírá, že neobsahuje-li napadené usnesení žádné odůvodnění, což je v rozporu s ust. § 169 odst. 4 o. s. ř. je odvolacím soudem zcela nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací z výše uvedených důvodů napadené usnesení soudu prvního stupně podle ust. § 219a písm. b) o. s. ř. zrušil, a věc mu podle ust. § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil k dalšímu řízení.11. V dalším řízení se soud prvního stupně bude zabývat jak tvrzeními navrhovatele, která již vzhledem k obsahu odvolání odvolatele nejsou nesporná. Pokud bude soud prvního stupně provádět ke skutkovým zjištěním dokazování, je vždy třeba, aby nařídil ve věci jednání dle ust. § 19 ve spojení s § 89 z. ř. s. Přistoupí-li k rozhodnutí o věci samé, neopomene své rozhodnutí řádně odůvodnit v souladu s ust. § 169 odst. 4 o. s. ř.