12 Cmo 80/2021-284 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením zastavil soud prvního stupně řízení o osvobození žalovaného od soudních poplatků za odvolací řízení. Uvedl, že usnesením ze dne 15. 10. 2020, č. j. 30 Cm 5/2019-204 nebylo žalovanému přiznáno osvobození od soudních poplatků z důvodu, že žalovaný dostatečně netvrdil, ani neprokázal své majetkové poměry. Usnesení bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 12. 2020, č. j. 12 Cmo 299/2020-211. Usnesením ze dne 7. 1. 2021, č. j. 30 Cm 5/2019-217 byl žalovaný vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 740 986 Kč. Žalovaný podáním ze dne 22. 1. 2021 požádal znovu o osvobození od soudních poplatků z důvodu, že jeho úhradu neumožňují majetkové poměry. Žalovaný požadované doklady nedoložil (požádal o prodloužení lhůty k jejich předložení), vyjma výpisu z účtu, z něhož vyplývá zůstatek ve výši 875,27 Kč. Soud postupoval podle § 104 odst. 1 a § 159a odst. 1, 4 o. s. ř. Uzavřel, že žalovaný žádnou změnu poměrů netvrdil a nedoložil ani doklady změnu poměrů prokazující. Změnu poměrů je přitom povinen prokázat žalovaný. Žalovaný měl sám uvést, v čem se jeho poměry od poslední žádosti změnily a nečekat na zaslání Prohlášení o poměrech ze strany soudu a nežádat o prodloužení lhůty k předložení listin. Řízení o další žádosti proto soud zastavil.2. Žalovaný napadl usnesení včasným odvoláním a navrhl jeho změnu tak, že se žalovanému osvobození od soudních poplatků přiznává nebo povinnost jej zaplatit bude uložena až v konečném rozhodnutí. Uvedl, že soud nepostupoval správně, když nevyčkal doložení účetních závěrek. Stav bankovního účtu nedosahoval ani částky pro zajištění účetní a daňové agendy. Situace je navíc ztížena pandemickou situací. Předložená daňová přiznání za rok 2019, 2018 a 2017 a rozvahy a výsledovky odůvodňují osvobození od soudních poplatků. V doplnění odvolání doplnil, že nepřihlédl k tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům, neúplně zjistil skutkový stav věci, protože neprovedl navržené důkazy, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým závěrům a dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť jsou tu další skutečnosti nebo jiné důkazy, které dosud nebyly uplatněny.3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ustanovení § 212 o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že je dán důvod pro jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalovaný napadl rozsudek včasným odvoláním a požádal o „dočasné“ osvobození od soudních poplatků z důvodu nedostatku volných finančních prostředků a absence likvidního majetku s tím, že povinnost zaplatit poplatek mu bude uložena až v konečném rozhodnutí. Usnesením ze dne 10. 8. 2020, č. j. 30 Cm 5/2019-190 byl žalovaný vyzván k předložení listin prokazujících jeho majetkové poměry, v usnesení příkladmo uvedených. Usnesení bylo žalovanému, resp. jeho právní zástupkyni, doručeno dne 13. 8. 2020. Podáním ze dne 8. 7. 2020 požádal žalovaný o prodloužení lhůty. Usnesením ze dne 15. 10. 2020, č. j. 30 Cm 5/2019-204, které bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 12. 2020, č. j. 12 Cmo 299/2020-211, nebylo žalovanému osvobození od soudních poplatků přiznáno. Usnesením ze dne 7. 1. 2021, č. j. 30 Cm 5/2019-217 byl žalovaný vyzván k úhradě soudního poplatku za odvolání ve výši 740 986 Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení. V reakci žalovaný podáním ze dne 18. 1. 20201 opětovně požádal o osvobození od soudních poplatků; k žádosti přiložil výpis z účtu. Usnesením ze dne 27. 1. 2021, č. j. 30 Cm 5/2019-221 byl žalovaný opětovně soudem vyzván k doložení listin prokazujících jeho majetkové poměry. Podáním ze dne 12. 2. 2021 požádal žalovaný opětovně o prodloužení lhůty k jejich předložení.5. Podle ustanovení § 211, § 167 odst. 2 ve spojení s § 154 odst. 1 o. s. ř. je pro rozhodnutí odvolacího soudu rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Vzhledem k tomu, že na odvolání proti napadenému usnesení, které není rozhodnutím ve věci samé, nedopadá princip neúplné apelace (§ 205a, 212 a 212a o. s. ř.), je nezbytné v odvolacím řízení přihlédnout i k žalovaným předloženým listinám, jimiž prokazuje své poměry. Soud prvního stupně své rozhodnutí založil na závěru, že žalovaný netvrdil, natož aby prokázal změnu poměrů, což obsah spisu umožňoval, neboť žalovaný na výzvy soudu k předložení listin adekvátně (vyjma žádostí o prodloužení lhůty) nereagoval. Vzhledem k tomu, že žalovaný listiny mající prokázat jeho poměry poprvé předložil až v odvolacím řízení, jeví se nezbytným, aby se soud prvního stupně v dalším řízení zabýval jejich posouzením včetně již dříve předloženého výpisu z účtu (č. l. 220 spisu). Závěr, že nedošlo ke změně poměrů, za situace, kdy poměry žalovaného nebyly hodnoceny pro absenci součinnosti ze strany žalovaného, již nemůže obstát.6. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle ustanovení § 219a odst. 1 o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, v němž soud prvního stupně věcně posoudí, zda žalovaný poskytl o svých poměrech komplexní údaje a zda poměry jím osvědčené odůvodňují osvobození od soudních poplatků, případně v jakém rozsahu.7. K obsahu odvolání považuje odvolací soud za nezbytné doplnit, že si žalovaný značně protiřečí, když na jedné straně soudu prvního stupně vytýká, že nedostatečně zjistil skutkový stav, když neprovedl navržené důkazy, a na druhé straně mu vytýká, že dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním. Především je třeba si uvědomit, že hodnotit poměry (dokazování není v řízení o osvobození od soudních poplatků prováděno) je možné pouze v případě, že o skutečnosti týkající se poměrů se hodlá žadatel se soudem podělit a také je doložit. Pokud se tak nestane, není z logiky věci co hodnotit. Povinnost soudu cokoliv si o poměrech žadatele zjišťovat z ničeho nevyplývá; ostatně v daném případě by to ani nebylo možné, neboť žalovaný povinnost zakládat do Sbírky listiny příslušné účetní doklady systematicky neplní.