14 Cmo 106/2021-70 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na vstup , Anonymizováno, jako vedlejšího účastníka do řízení (výrok I.), zamítl návrh navrhovatele „na jmenování opatrovníka společnosti , Anonymizováno, “ (dále jen „společnost“) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).2. Soud prvního stupně výrok II. odůvodnil s odkazem na § 486 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z“) tím, že v daném případě nenastala situace předvídaná citovaným ustanovením, jež by ustanovení hmotněprávního opatrovníka společnosti vyžadovala; společnost má (v obchodním rejstříku zapsaný) statutární orgán, v uvedeném řízení nepřísluší soudu posuzovat, zda tento jedná s péčí řádného hospodáře, či nikoli. Dle § 89 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) rozhodl bez nařízení jednání. O nákladech řízení rozhodl dle § 23 z. ř. s.3. Proti výroku II. usnesení podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrhu vyhověl.4. Soudu prvního stupně vytýká, že přestože sám v návrhu věc kvalifikoval dle § 486 odst. 1 o. z., bylo povinností soudu zabývat se (i) tím, zda není možno danou věc posoudit dle jiných ustanovení. Navrhuje, aby byl společnosti ustanoven hmotněprávní opatrovník (dle § 165 odst. 2 ve spojení s § 486 o. z.) „výhradně pro zastoupení společnosti při uplatnění práva na náhradu škody dle § 157 z. o. k.“ (odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 1382/2019) proti současnému jednateli, jež nezákonně použil prostředky společnosti (i společnosti , Anonymizováno, (dále jen „, Anonymizováno, “) na stavbu svého wellnes a zahradního zařízení umístěného na zahradě jeho soukromého domu, a na úhradu svých dovolených (a jiných soukromých aktivit). Společnostem tak vznikla škoda v řádech milionů korun, jsou tak nuceny uplatnit svá práva na náhradu škody soudní cestou (§ 157 o. z.); za stávající situace by pak musel podávat , Anonymizováno, žalobu sám proti sobě.5. Dodal, že , Anonymizováno, nesplnil informační povinnost (§ 54 z. o. k.), nemůže tak společnost pro střet zájmů zastupovat (odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. prosince 2015, sp. zn. 29 Cdo 4384/2015). Rekapituluje skutkové okolnosti jím uváděné již v návrhu, tedy, že společnost je jediným společníkem společnosti DyCom, společnost ani jmenovaná společnost nemá zřízenou dozorčí radu, jež by mohla postupovat dle § 157 z. o. k. , Anonymizováno, je jediným jednatelem obou citovaných společností, dle společenské smlouvy společnosti nikdo z ostatních společníkům nemá dostatečný podíl pro jeho odvolání z funkce (tímto podílem disponuje toliko , Anonymizováno, sám), valná hromada společnosti by bez účasti jmenovaného nebyla usnášeníschopná. S odkazem na § 13 o. z., a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. února 2016, č. j. 2 Nc 1010/2015-155, jímž byl (odlišné) právnické osobě ustanoven z důvodu sporů „účastníků“ hmotněprávní opatrovník, dovozuje, že i v daném případě by mělo být návrhu vyhověno.6. Společnost s odvoláním nesouhlasila, navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil.7. Kromě neurčitosti navrhovaného petitu namítá, že jako opatrovník je navrhován právě druhý společník (navrhovatel), lze pochybovat o jeho nestrannosti a hájení zájmů společnosti; navrhovatel zcela ignoruje interní mechanismy společnosti, o to více v situaci, kdy se na poslední dvě valné hromady nedostavil. Zdůrazňuje, že společnost má řádně obsazen statutární orgán, má tedy osobu oprávněnou za ni jednat (odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4384/2015), prostor pro ustanovení hmotněprávního opatrovníka společnosti tak není dán. Odkaz odvolatele na usnesení Městského soudu v Praze nepovažuje za přiléhavý, neboť jím citované usnesení řešilo odlišnou situaci.8. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu i řízení jeho vydání předcházející a shledal odvolání důvodným.9. Klíčovou otázkou je, zda soud prvního stupně postupoval správně, když návrh na ustanovení hmotněprávního opatrovníka (bez dalšího) zamítl s tím, že nebyly naplněny předpoklady § 486 o. z., pro jeho ustanovení.10. Z obsahu spisu se podává, že navrhovatel se návrhem domáhá ustanovení hmotněprávního opatrovníka společnosti k uplatnění práv na náhradu škody vůči jednateli společnosti DyCom, jejímž jediným společníkem je společnost, a to z důvodu střetu zájmů jednatele společnosti se zájmy společnosti v situaci, kdy společnost nemá jiného člena orgánu schopného ji zastupovat.11. Z výpisu z obchodního rejstříku (dostupného na www.justice.cz) se podává, že společnost má zapsán statutární orgán, jejím jednatelem je (již od vzniku společnosti, tj. od 20. prosince 2013) , Anonymizováno, , narozený , Anonymizováno, , jenž je současně společníkem společnosti s podílem o velikosti 51 %. Navrhovatel je společníkem společnosti s podílem o velikosti 49 %.12. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti DyCom se podává, že jejím jednatelem je , Anonymizováno, , jediným společníkem je společnost.13. Podle § 164 odst. 1 o. z., může člen statutárního orgánu zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech.14. Podle § 165 o. z., nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy soud na dobu, než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání; jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví (odstavec 1.) Soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, jsou-li zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat (odstavec 2.).15. Podle § 486 odst. 1 o. z., soud jmenuje opatrovníka právnické osobě, která to potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva.16. Není pochyb, že posouzení skutku (skutkového děje) po právní stránce je vždy úkolem soudu; navrhovatel (žalobce) nemusí svůj nárok právně kvalifikovat, a pokud tak učiní, není soud jeho právním názorem vázán (srov. za mnohá např. důvody rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2017, sp. zn. 29 Cdo 1790/2016, ze dne 31. července 2008, sp. zn. 33 Odo 944/2006, ze dne 8. září 2010, sp. zn. 28 Cdo 1994/2010, ze dne 30. března 2011, sp. zn. 23 Cdo 4504/2008, a ze dne 10. března 2015, sp. zn. 29 Cdo 1319/2013, dostupné na www.nsoud.cz).17. Úkolem soudu tedy je nárok posoudit po právní stránce, a to bez ohledu na to, zda a jak jej právně kvalifikuje navrhovatel.18. Bylo tak povinností soudu prvního stupně věc právně posoudit v linii tvrzení navrhovatele blíže rozvedených v návrhu, z nichž se podává, že navrhovatel se domáhá ustanovení hmotněprávního opatrovníka společnosti (k podání společnické žaloby za společnost, coby jediného společníka společnosti , Anonymizováno, , proti jednateli této společnosti) z důvodu střetu zájmů. Uvedeným způsobem soud prvního stupně nepostupoval, svou pozornost zaměřil pouze na právní posouzení v linii (navrhovatelem v návrhu citovaného) § 486 o. z., nikoli již v linii (výše citovaného) § 165 o. z. Jeho závěr o zamítnutí návrhu je tak (minimálně) předčasný.19. Za této situace odvolacímu soudu nezbylo, než napadené usnesení v odvoláním napadeném rozsahu, tedy včetně akcesorického výroku o náhradě nákladů řízení, zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 219a odst. 2 a § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).20. V dalším řízení se soud prvního stupně znovu návrh v souladu s tvrzeními v něm obsažených posoudí, o věci znovu rozhodne.21. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.