14 Cmo 134/2021-96 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl, že na rozhodnutí společnosti , Anonymizováno, (dále jen „, Anonymizováno, “) ze dne 3. března 2020, jako jediného společníka společnosti , Anonymizováno, (dále jen „společnost“), kterým byla do funkce jednatele společnosti jmenována , Anonymizováno, , narozená , Anonymizováno, (dále jen „předmětné rozhodnutí“), se hledí, jako by nebylo přijato (výrok I.). Společnosti uložil povinnost zaplatit navrhovateli k rukám jeho právní zástupkyně na náhradě nákladů řízení 7 100 Kč do tří dnů od právní moci usnesení (výrok II.) a dále společnosti uložil povinnost zaplatit státu na účet soudu prvního stupně soudní poplatek 2 000 Kč (výrok III.).2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že:- dne 7. června 2012 byl zjištěn úpadek , Anonymizováno, (dále jen „dlužník“), insolvenčním správcem byl ustanoven , Anonymizováno, , od 5. září 2018 je insolvenčním správcem navrhovatel,- 100 % podíl ve společnosti je od 30. srpna 2017 v soupisu majetkové podstaty dlužníka zapsán jako majetek dlužníka,- dne 12. dubna 2018 soud prvního stupně zastavil řízení o žalobě, jíž se společnosti , Anonymizováno, domáhala vyloučení 100 % podílu ve společnosti z majetkové podstaty,- žalobou ze dne 2. srpna 2020 se společnost , Anonymizováno, . domáhá vyloučení 100 % podílu ve společnosti z majetkové podstaty dlužníka,- dne 3. března 2020 jmenovala společnost , Anonymizováno, do funkce jednatele společnosti , Anonymizováno, .3. Na takto ustaveném základu dospěl soud prvního stupně k následujícím závěrům:- navrhovatel je k podání návrhu co by insolvenční správce dlužníka [v souladu s § 228 písm. c/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)] aktivně legitimován (cituje usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. ledna 2008, sp. zn. 29 Odo 1347/2006);- pro projednávanou věc není podstatné zachování lhůty k uplatnění neplatnosti rozhodnutí jediného společníka (odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod R 46/20018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), lhůta však „zřejmě“ dodržena byla, k zápisu nové jednatelky do obchodního rejstříku došlo 12. května 2020, návrh byl podán 2. srpna 2020;- napadené rozhodnutí učinila osoba, která k tomu neměla pravomoc, neboť 100 % podíl ve společnosti byl sepsán do majetkové podstaty dlužníka, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, pak jedinou osobou oprávněnou činit rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady je insolvenční správce dlužníka (zde tedy navrhovatel). Společnosti , Anonymizováno, zbylo „holé vlastnictví“ podílu. Uvedené platí bez ohledu na to, zda jsou vedeny spory o vyloučení majetku z majetkové podstaty nebo spory o určení společníka;- na takové rozhodnutí se hledí, jako by nebylo přijato (odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2020, sp. zn. 27 Cdo 3315/2018). K nicotnosti přihlíží soud z úřední povinnosti (odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod R 62/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).4. Dodal, že věc projednal dne 19. března 2021 za nepřítomnosti právního zástupce společnosti, který se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo řádně doručeno předvolání do jeho datové schránky poté, co soud vyhověl jeho žádosti o odročení jednání (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Až v průběhu jednání soud obdržel námitku podjatosti podanou za společnost , Anonymizováno, , která navíc uváděla, že by se z jednání omluvila z obav o své zdraví a žádala o jeho odročení. V jednání soud prvního stupně pokračoval, námitku podjatosti (vznesenou s poukazem na nevhodné chování soudce vůči právnímu zástupci společnosti v jiné jim pod sp. zn. 13 Cm 1293/2015 projednávané věci) považoval za nedůvodnou (§ 15b odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), neboť okolnosti spočívající v postupu soudce v řízení o jiných věcech důvodem k vyloučení soudce nejsou (§ 14 odst. 1 o. s. ř.). Omluvu jednatelky společnosti považoval jednak za opožděnou, jednak její účast (s ohledem na zastoupení společnosti) nebyla nezbytná.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl s odkazem na § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., procesně úspěšnému navrhovateli přiznal na náhradě nákladů řízení částku 7 100 Kč sestávající z paušální náhrady nákladů navrhovatele za jeden úkon v řízení (sepis žaloby) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč, odměny zástupce za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast u 1 jednání soudu) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 6 200 Kč, 2 režijních paušálů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 600 Kč.6. Proti tomuto usnesení podala společnost odvolání, jež podáním ze dne 10. června 2021 vzala zpět.7. Při řešení otázky zda uvedený procesní úkon (tj. zpětvzetí odvolání) mohl za společnost učinit v obchodním rejstříku zapsaný jednatel , Anonymizováno, , odvolací soud vyšel nejen ze stavu zápisu o obchodním rejstříku, ale rovněž ze závěrů rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. dubna 2021, č. j. 42 ICm 2706/2020, 104 VSPH 106/2021-66, jímž byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. prosince 2020, č. j. 42 ICm 2706/2020-18, kterým byla zamítnuta žaloba společnosti , Anonymizováno, . o vyloučení obchodního podílu ve výši 100 % ve společnosti z majetkové podstaty dlužníka , Anonymizováno, , přičemž zohlednil závěry přijaté Nejvyšším soudem např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. ledna 2008, sp. zn. 29 Odo 1347/2006, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2020, sp. zn. 27 Cdo 3315/2018, o výkonu akcionářským práv při soupisu akcií do majetkové podstaty.8. Podle § 207 odst. 2 o. s. ř. dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, je možno vzít je zpět; v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví. Vzal-li někdo odvolání zpět, nemůže je podat znovu.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací tedy postupoval podle § 207 odst. 2 o. s. ř. a odvolací řízení zastavil za současné aplikace § 218c o. s. ř.10. Podle § 222 odst. 1 o. s. ř. jestliže odvolatel vezme odvolání pět, právní moc napadeného rozhodnutí nastane, jako kdyby k podání odvolání nedošlo.11. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř., společnost zpětvzetím odvolání zavinila zastavení odvolacího řízení, tíží ji tedy povinnost uhradit v odvolacím řízení úspěšnému navrhovateli náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 3 400 Kč sestávající z odměny za zastupování navrhovatele za jeden úkon (sepis odvolání) v částce 3 100 Kč /§ 7, § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu/, 1 režijní paušál podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč.12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.