14 Cmo 303/2020-78 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně výrokem I. společnosti , Anonymizováno, (dále jen „společnost“) jmenoval opatrovníka , Anonymizováno, (navrhovatele). Výrokem II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.2. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování vyšel z toho, že:- navrhovatel je společníkem společnosti s podílem o velikosti 45 %;- dne 9. srpna 2018 druhý společník , Anonymizováno, převedl svůj podíl (55 %) na společnost , Anonymizováno, ;- usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. ledna 2020, č. j. 24 Cm 135/2018-22, byla pravomocně vyslovena neplatnost usnesení přijatých valnou hromadou konanou dne 9. srpna 2019 (odvolání jednatele a jmenování jednatele nového, udělení souhlasu s převodem podílu , Anonymizováno, na třetí osobu), v důsledku čehož se , Anonymizováno, opět stal společníkem a jediným jednatelem společnosti;- společnost nereaguje na výzvy navrhovatele k součinnosti;- dne 1. února 2019 bylo rejstříkovému soudu doručeno upozornění na nesoulad zapsaného stavu sídla společnosti se skutečným stavem od vlastníků nemovitosti, ve které je umístěno sídlo společnosti. Společnost k výzvě rejstříkového soudu náprava nezjednala, rejstříkový soud dne 16. dubna 2019 podal podnět k zahájení řízení o zrušení společnosti s likvidací;- rejstříkový soud rovněž vyzval společnost dne 6. května 2020 k založení listin do sbírky listin (řádné účetní závěrky za roky 2017 a 2018);- navrhovatel splňuje podmínky;- společenská smlouva společnosti neurčuje osobu opatrovníka, která by měla být společnosti soudem jmenována.3. Soud prvního stupně, vycházeje z dikce ustanovení § 486 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uvedl, že „zákon důvod pro ustanovení opatrovníka právnické osobě vymezuje velmi neurčitě, omezuje se pouze na kusé konstatování, že opatrovník se ustanoví právnické osobě, která to potřebuje. Lze učinit závěr, že opatrovník bude právnické osobě ustanoven v situacích, které jsou předpokládány o. s. ř., v ustanovení § 29 odst. 2, tedy tehdy, pokud tu není osoba oprávněná za ní jednat nebo je-li sporné, kdo za touto osobou vůbec je.“4. Na takto ustaveném základě soud prvního stupně s odkazem na § 486 odst. 1 o. z. uzavřel, že byť má společnost dostatečně obsazený statutární orgán, opatrovníka potřebuje, neboť stávající jednatel společnosti je ve vztahu k výkonu své funkce neaktivní, společnosti hrozí její sankční zrušení s likvidací. Proto návrhu vyhověl a opatrovníkem jmenoval navrhovatele, který splňuje veškeré předpoklady pro výkon funkce opatrovníka ve smyslu § 486 odst. 2 o. z., neboť zakladatelské právní jednání neurčuje osobu, jež má být společnosti jako opatrovník jmenována (§ 488 o. z.).5. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně neodůvodnil.6. Proti usnesení soud prvního stupně podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a podaný návrh zamítl.7. Odvolatelka namítá, že podmínky pro postup soudu dle § 486 o. z. splněny nebyly. V den vydání napadeného usnesení došlo k zápisu změny v osobě jednatele společnosti do obchodního rejstříku, do této funkce byl „vrácen“ , Anonymizováno, místo , Anonymizováno, . Jednatel , Anonymizováno, neměl logicky v danou chvíli přístup do datové schrány společnosti a nemohl tak z objektivních důvodů jakkoli reagovat. Bezprostředně po získání přístupových údajů do datové schránky společnosti začal jednatel aktivně za společnost jednat, např. požádal o prodloužení lhůty k předložení rejstříkovým soudem požadovaných účetních závěrek do sbírky listin, vyzval bývalého jednatel k součinnosti, podal za společnost předmětné odvolání. Statutární orgán společnosti tak není neaktivní ani nečinný, záležitosti společnosti jsou řádně spravovány.8. Navrhovatel, považuje odvolání za účelové, irelevantní a argumentačně zcela prázdné, navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.9. Dle navrhovatele společnost opatrovníka potřebuje s ohledem na tu skutečnost, že jednatel z funkce odstoupil, je nečinný; rovněž je třeba rozkrýt vyvedení prostředků ze společnosti a zajistit její řádné vedení.10. V průběhu odvolacího řízení jednatel společnosti na svou funkci rezignoval, jeho funkce zanikla dne 30. září 2020. Z důvodu absence osoby oprávněné za společnost jednat odvolací soud společnosti usnesením ze dne 19. dubna 2021, č. j. 14 Cmo 303/2020-59, ustanovil dle § 29 odst. 2, 4 o. s. ř. pro dané řízení procesního opatrovníka z řad advokátů.11. Procesní opatrovník společnosti, považuje jmenování hmotněprávního opatrovníka společnosti za správně řešení ku prospěchu společnosti, navrhl, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.12. Zdůrazňuje, že společnost nemá v obchodním rejstříku zapsán statutární orgán, chybí osoba oprávněná za společnost jednat, ustanovení opatrovníka společnosti je namístě.13. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, aniž by k projednání odvolání nařizoval jednání, neboť účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili (§ 214 odst. 3 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.14. Podle § 486 odst. 1 o. z. soud jmenuje opatrovníka právnické osobě, která to potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva.15. Podle § 165 odst. 1 o. z. nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy soud na dobu než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání; jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví.16. Odvolací soud zdůrazňuje, že jmenování opatrovníka dle § 486 odst. 1 i § 165 o. z. je zásahem do jejích vnitřních poměrů, kdy jde o ultima ratio při řešení těchto poměrů a zásadně neslouží k řešení sporů mezi společníky, nýbrž je nástrojem ochrany zájmů dotčené obchodní společnosti, resp. veřejného zájmu (srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. prosince 2015, sp. zn. 29 Cdo 4384/2015, uveřejněné pod číslem 102/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Je třeba dodat, že řízení o jmenování opatrovníka je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. e) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Účastenství se v tomto řízení řídí § 6 odst. 1 z. ř. s. Účastníky řízení jsou navrhovatel a ten, o jehož právech a povinnostech má být v řízení jednáno, tj. navrhovatel, společnost a osoba, která má být jmenována opatrovníkem (ta však až ode dne rozhodnutí soudu o jeho jmenování). Okruh účastníků řízení pro ustanovení hmotněprávního opatrovníka dle § 165 odst. 1 o. z. i § 486 odst. 1 o. z. je totožný; primárně je účastníkem řízení navrhovatel a společnost.17. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, který provedl potřebné dokazování k posouzení sporné otázky, zda jsou naplněny zákonné předpoklady pro postup dle § 486 odst. 1 o. z.; závěr soudu prvního stupně o potřebě jmenování opatrovníka podle § 486 o. z. však odvolací soud nesdílí. Pro takovýto závěr podklad ve skutkových zjištěních soudu prvního stupně není. Pro postup soudu podle § 486 odst. 1 o. z. je třeba, aby splněny tam uvedené zákonné předpoklady, tj. aby byla zjištěna natolik vážná potřeba, která by odůvodňovala jmenování opatrovníka právnické osobě ke spravování jejích záležitostí nebo k hájení jejích práv.18. Podmínkou pro jmenování opatrovníka právnické osobě dle zmiňovaného ustanovení § 486 odst. 1 o. z. je, že by bez jeho ustanovení došlo k ochromení její činnosti a není ve vlastních silách právnické osoby tuto situaci překlenout. Taková situace může výjimečně nastat, např. není-li znám reálný pobyt statutárního orgánu právnické osoby nebo je-li obchodní společnost ovládána dvěma nebo vícero osobami, které mají oprávnění jednat jménem společnosti a jejichž právní jednání si navzájem odporuje, jakož i v situaci, kdy jednatel dlouhodobě neplní své povinnosti (toto posouzení závisí na poměrech konkrétní společnosti). Opatrovníka lze právnické osobě ustanovit až na základě reálně existující situace, kdy v době rozhodování soudu musí být postaveno na jisto, že by jinak ke škodlivému následku došlo. Je třeba zdůraznit, že cílem ustanovení opatrovníka není nahrazení existujícího a fungujícího statutárního orgánu jinou osobou, která má podle názoru navrhovatele lepší předpoklady pro jednání jménem právnické osoby. Soudu nepřísluší přihlížet ke konkrétním výsledkům statutárního orgánu, jichž při výkonu své funkce dosahuje. V této souvislosti je namístě dodat, že jednatel společnosti je povinen jednat v souladu se zájmy společnosti a plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře (§ 159 odst. 1 o. z.). Důsledkem porušení této povinností může být hmotněprávní odpovědnost (např. podle § 53, § 66 odst. 2, § 68, § 324 odst. 3, § 368 odst.