14 Cmo 320/2020-257 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích v záhlaví uvedeným usnesením zastavil řízení v části, jíž se navrhovatel domáhal odvolání Jaromíra Urbance z funkce likvidátora společnosti , Anonymizováno, (dále jen „společnost“) /výrok I./, návrh na „určení“ neplatnosti rozhodnutí společníka společnosti Jaromíra Urbance ze dne 29. prosince 2015 o jeho jmenování likvidátorem společnosti zamítl /výrok II./, likvidátorem společnosti na místo , Anonymizováno, jmenoval , Anonymizováno, , insolvenčního správce, sídlem , adresa, (výrok III.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení /výrok IV./.2. Výrok I. soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) tím, že navrhovatel vzal v uvedeném rozsahu návrh zpět.3. Soud prvního stupně při rozhodování o zbylém návrhu navrhovatele vyšel z toho, že:- společnost byla [v souladu s § 113 odst. 1 písm. a/ zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/] zrušena výpovědí jednoho ze dvou společníků (, Anonymizováno, ) ke dni 31. prosince 2015, uvedeným dnem vstoupila do likvidace,- účast , Anonymizováno, zanikla ke dni 31. prosince 2015,- dne 29. prosince 2015 rozhodl , Anonymizováno, v postavení jediného společníka společnosti o svém jmenování do funkce likvidátora společnosti,- rozhodnutím společníka , Anonymizováno, ze dne 23. září 2019 byl do funkce likvidátora jmenován , Anonymizováno, ,- dne 18. listopadu 2019 byl , Anonymizováno, vymazán z funkce likvidátora společnosti, novým likvidátorem byl zapsán , Anonymizováno, .4. Na takto ustaveném základu soud prvního stupně uzavřel, že:- navrhovatel je s odkazem na § 36 z. o. k. k podání návrhu jako bývalý společník společnosti mající právo na vypořádací podíl aktivně legitimován;- na požadovaném určení neplatnosti rozhodnutí však nemá naléhavý právní zájem (§ 80 o. s. ř.), neboť k okamžiku rozhodování soudu prvního stupně, již , Anonymizováno, není zapsán jako likvidátor společnosti, jmenovaný byl z funkce likvidátora společnosti vymazán ke dni 18. listopadu 2019;- vzhledem k tomu, že ve věcech rozhodnutí společnosti je zapotřební souhlasu všech společníků (tj. ke dni 29. prosince 2015 i , Anonymizováno, ), je rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 29. prosince 2015, o svém jmenování do funkce likvidátora v rozporu s § 105 z. o. k.;- neplatné pro rozpor s § 105 a § 95 odst. 1 z. o. k. je i rozhodnutím zbyvšího společníka , Anonymizováno, ze dne 23. září 2019 o jmenování , Anonymizováno, likvidátorem společnosti, neboť zbyvší společník nemohl rozhodnout o odvolání a jmenování likvidátora;- společnost tak nemá orgán, který by byl oprávněn o jmenování/odvolání likvidátora rozhodnout, proto překročil návrh navrhovatele (§ 26 z. ř. s.) a s odkazem na § 191 odst. 4 o. z. jmenoval (s ohledem na rozpory mezi navrhovatelem a zbylým společníkem) likvidátorem společnosti osobu zapsanou v seznamu insolvenčních správců.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl částečně dle § 150 o. s. ř., neboť rozhodnutí bylo v zájmu jak navrhovatele, společnosti, tak i bývalého společníka, v části jímž rozhodl o jmenování likvidátora aplikoval § 23 z. ř. s.6. Proti výrokům II. a IV. usnesení podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby oba napadené výroky odvolací soud změnil a jeho návrhu vyhověl.7. Nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že na požadovaném určení nemá naléhavý právní zájem, dovozuje jej z důvodu právní jistoty zápisu v obchodním rejstříku a probíhajícího řízení u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (sp. zn. 55 Cm 88/2016). Pokud k rozhodnutí společníka Jaromíra Urbance ze dne 29. prosince 2015 (jímž byl jmenován likvidátorem společnosti) nebyl dán souhlas všech společníků společnosti (tedy i navrhovatele), je takové rozhodnutí „neexistentní“ (§ 45 z. o. k., § 245 odst. 1 o. z.), popř. neplatné (§ 48 z. o. k.); pak je nezbytné takovou neplatnost (neexistenci) z důvodu právní jistoty (nejen účastníků) deklarovat soudním rozhodnutím. Za nesprávný považuje rovněž výrok o náhradě nákladů řízení, neboť to byl právě účastník 2/ kdo v průběhu řízení odvolal sám sebe z funkce likvidátora společnosti (a jmenoval do této funkce třetí subjekt); žádá tedy přiznání náhrady nákladů řízení. Výrok III. rozhodnutí soudu prvního stupně je dle jeho názoru věcně správný, je odrazem jeho procesního úkonu.8. Usnesení soudu prvního stupně napadla odvoláním i účastnice 1/, ta výroky III. a IV., navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se jí likvidátor nejmenuje a přiznal jí náhradu nákladů řízení.9. Účastnice 1/ předně namítá procesní pochybení soudu prvního stupně, jež ve svém důsledku měla za následek nesprávnost jím vydaného rozhodnutí. Soud prvního stupně pochybil, překročil-li návrh navrhovatele (žádající vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka , Anonymizováno, ze dne 29. prosince 2015) a přisoudil nad rámec návrhu něco jiného (jmenoval společnosti likvidátora). Má za to, že předmětné řízení (o vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka) nebylo možno zahájit bez návrhu, aplikace § 26 z. ř. s. soudem prvního stupně tak nebyla na místě. Zdůraznila, že mělo-li se jednat o návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti, pak byl návrh podán po uplynutí 3 měsíční prekluzivní lhůty, nadto osobou, jež není k podání návrhu aktivně legitimována (není společníkem společnosti). Mělo-li se jednat o obecnou určovací žalobu (§ 80 o. s. ř.), pak na požadovaném určení nemá navrhovatel naléhavý právní zájem. V rámci řízení vedeného dle § 80 o. s. ř. však soud prvního stupně nebyl oprávněn přezkoumávat platnost rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti a to ani jako otázku předběžnou (odkazuje na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. února 2018, sp. zn. 7 Cmo 232/2017). Soud prvního stupně navíc své rozhodnutí založil na nesprávném právním posouzení, nesprávně aplikoval § 105 z. o. k. Bylo-li totiž po 1. lednu 2016 rozhodnuto jediným společníkem (Jaromírem Urbancem) o jmenování Adama Urbance likvidátorem společnosti, není možno uzavřít – jak učinil soud prvního stupně – že nebyl dán souhlas všech společníků společnosti. Jmenování Adama Urbance je tak platné, ostatně návrhu na zápis jeho osoby – coby likvidátora společnosti – rejstříkový soud usnesením ze dne 10. října 2019, č. j. A 3615/RD114/KSHK, Fj 58354/2019/KSHK, vyhověl. Odvoláním napadené rozhodnutí je tak v rozporu s požadavkem předvídatelnosti soudních rozhodnutí a legitimního očekávání účastníků řízení.10. Účastnice 1/ brojí rovněž proti výroku o náhradě nákladů řízení, má za to, že podmínky pro aplikaci § 150 o. s. ř. , jak soudem prvního stupně uváděno, v daném případě splněny nebyly, aplikace § 23 z. ř. s. rovněž přípustná nebyla.11. Rovněž proti výroku III. usnesení soudu prvního stupně podal odvolání účastník 3/, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku III. změnil tak, že se společnosti likvidátor nejmenuje a přiznal mu náhradu nákladů odvolacího řízení. Snáší totožnou argumentaci jako účastnice 1/.12. Po přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu dle § 212 a § 212a o. s. ř. odvolací soud dospěl k následujícím závěrům.13. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, s nimiž se ztotožňuje, proto na skutkové závěry soudu prvního stupně pro stručnost odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či usnesení téhož soudu ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou přístupná shodně jako další níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu na webových stránkách www.nsoud.cz); s právními závěry soudu prvního stupně se však již neztotožňuje.14. Předmětem řízení poté co byla při jednání soudu prvního stupně dne 14. srpna 2019 připuštěna změna návrhu, při zohlednění zpětvzetí návrhu na odvolání , Anonymizováno, z funkce likvidátora, zůstalo již jen vyslovení neplatnosti rozhodnutí společníka (ze dne 29. prosince 2015).15. Závěr, na němž soud prvního stupně vystavěl své rozhodnutí, že navrhovatel nemá s odkazem na § 80 o. s. ř. na „požadovaném určení naléhavý právní zájem“ není správný. Je tomu tak proto, že předmětný návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí společníka je zvláštním určovacím návrhem, pro který zákon o obchodních korporacích (v poměrech společnosti s ručením omezeným v § 191, v poměrech akciové společnosti v § 428) taxativně vymezuje okruh osob, u kterých je dána aktivní věcná legitimace pro takové řízení. Splnění podmínky aktivní věcné legitimace tedy nemusejí osoby uvedené v citovaných ustanoveních prokazovat - postačí když prokáží, že zastávají postavení, opravňující je ze zákona k podání návrhu. Tyto osoby pak nemusejí prokazovat ani existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném u