14 Cmo 93/2020-100 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na zrušení výmazu společnosti , Jméno advokáta A, /dále jen „společnost“/ z obchodního rejstříku a obnovu její likvidace (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).2. Jedná se již o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně. Předchozí zamítavé usnesení ze dne 13. června 2019, č. j. 85 Cm 2253/2018 - 67, odvolací soud zrušil usnesením ze dne 21. listopadu 2019, č. j. 14 Cmo 250/2019 - 77. Přitom odvolací soud zavázal soud prvního stupně právním názorem, podle něhož soud prvního stupně v dalším řízení postupem podle § 7 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních /dále jen „z. ř. s.“/, přibere do řízení společnost a bývalého jediného společníka , Anonymizováno, (přitom za společnost bude jednat s likvidátorkou , Anonymizováno, ., sídlem , adresa, ), současně jim doručí návrh na zahájení řízení a umožní jim vyjádřit se k němu, věc pak znovu řádně projedná, včetně toho, že vyvstane-li potřeba provést důkazy, nařídí za tím účelem jednání (§ 89 z. ř. s.).3. Soud prvního stupně v nově vydaném usnesení ze dne 11. února 2020 vyšel z toho, že:- navrhovatelka návrh odůvodňuje tím, že likvidátorka nezahrnula do konečné zprávy její pohledávku ve výši 553 399,08 Kč s příslušenstvím přiznanou rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 20. dubna 2017, č. j. 21 C 303/2016 - 46, nezajistila a nezpeněžila majetek společnosti evidovaný v registru vozidel, neuplatnila nároky vůči bývalým jednatelům společnosti, nepřipojila se k trestnímu oznámení proti společnosti a nepodala na ni insolvenční návrh;- bývalý jediný společník , Anonymizováno, na výzvu soudu k vyjádření k návrhu nereagoval;- , Anonymizováno, k návrhu uvedla, že vymáhání nároků vůči bývalým jednatelům nepředstavuje úkon směřující k naplnění účelu likvidace, kterým je výmaz společnosti z obchodního rejstříku, a proto likvidátorovi nepřísluší. Majetek zapsaný v registru vozidel nebyl fyzicky dohledán a nedisponuje k němu jakoukoliv dokumentací. K trestnímu řízení se nepřipojila, jelikož jí nebylo známo, že by došlo k zahájení stíhání konkrétní osoby. Insolvenční návrh nepodala, protože vzhledem k nulovému likvidačnímu zůstatku neměla na úhradu zálohy, přičemž navrhovatelce nic nebránilo v podání věřitelského návrhu;- Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. února 2018, č. j. 85 Cm 401/2018 - 3, rozhodl o zrušení společnosti, nařízení její likvidace a likvidátorkou jmenoval , Anonymizováno, . Usnesení nabylo právní moci dne 19. března 2018;- likvidátorka provedla úkony likvidace a 30. srpnu 2018 soudu předložila ke schválení konečnou zprávu o průběhu likvidace, z níž vyplývá, že nedohledala žádný majetek společnosti, společnost má nulový likvidační zůstatek, byť má v registru zapsána dvě vozidla;- mezi přihlášenými pohledávkami likvidátorka ve zprávě uvedla pohledávku navrhovatelky ve výši 3 168 750 Kč, ta ovšem s ohledem na nulový likvidační zůstatek zůstala neuhrazená;- Městský soud v Praze konečnou zprávu schválil usnesením ze dne 27. září 2018, č. j. 85 Cm 401/2018 - 22 a dne 6. září 2018 byla společnost vymazána z obchodního rejstříku.4. Soud prvního stupně na tomto základě vyšel z § 209 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku /dále jen „o. z.“/, a dovodil, že není dán důvod pro navržené zrušení zápisu o výmazu společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora. Společnost je sice právně vlastníkem registrovaných vozidel, fakticky však v její dispozici nejsou. To, že bývalí jednatelé podle navrhovatelky společnost poškodili, a tím i dobytnost navrhovatelčiných pohledávek, představuje nejistý a neurčitý majetkový zájem navrhovatelky. Navrhovatelka de facto presumuje, že obnovená společnost se domůže náhrady škody, z čehož pak uspokojí její pohledávky. Zda a v jaké výši by společnost mohla být úspěšná je nejisté do té míry, že i s ohledem na zásadu hospodárnosti takový právní zájem neodůvodňuje rozhodnutí o obnově společnosti. Rozhodnutí bez nařízení jednání soudu prvního stupně odůvodnil odkazem na § 85 a § 89 z. ř. s. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil nespornou povahou řízení.5. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.6. Odvolatelka soudu prvního stupně vytýká nesprávné právní posouzení věci, navíc v nedávné době odvolatelka zjistila nové skutečnosti stran majetku společnosti, které zřejmě nebyly známy ani likvidátorce společnosti. V daném případě existují důvody pro zrušení výmazu společnosti a nařízení její (opětovné, resp. řádné) likvidace. Odvolatelka má za to, že jsou dány odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. a), e), f) a g) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/.7. Odvolací důvody odvolatelka rozvádí tak, že návrh podala proto, že v průběhu likvidace nebyly učiněny všechny kroky, které by vedly k alespoň částečnému splnění závazků likvidované společnosti. Podle odvolatelky v dané věci nastaly oba důvody předvídané § 209 odst. 1 o. z. Dosud neznámým majetkem se podle judikatury a odborné literatury míní i majetkové hodnoty, které nebyly považovány za vlastnictví společnosti a z toho důvodu nebyly při vypořádání majetku v průběhu likvidace zohledněny (Josková, L., Pravdová, K., Zacharová, L. Likvidace obchodních společností. Praha: C. H. Beck, 2017 s. 158). Takovým majetkem jsou navrhovatelem tvrzené nároky na náhradu škody vůči bývalým členům statutárního orgánu společnosti.8. Odvolatelka v průběhu řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 27 Co 258/2018 zjistila, že ačkoliv byl , Anonymizováno, dne 9. prosince 2014 rozhodnutím jediného společníka odvolán z funkce jednatele společnosti, uzavřel dne 13. ledna 2015 za společnost kupní smlouvu se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , jejímž předmětem byl prodej autojeřábu , Anonymizováno, , VIN: , Anonymizováno, . Zároveň s touto smlouvou byly zřejmě uzavřeny i další smlouvy, kterými společnost prodala techniku uvedenou na faktuře č. , Anonymizováno, v souhrnné hodnotě 786 500 Kč (včetně DPH). Podle pokladních dokladů převzal úplatu v hotovosti V. Danda ml. v průběhu prosince 2014. V. , Anonymizováno, tak evidentně zpeněžoval majetek společnosti i v době, kdy k tomu nebyl oprávněn. Tato právní jednání jsou s největší pravděpodobností neplatná a likvidátorka by měla prověřit možnost případného uplatnění této neplatnosti.9. Odvolatelka nesouhlasí s tím, že by její majetkový zájem na vyhovění návrhu byl nejistý a neurčitý. Odvolatelka přesně označila své pohledávky a jedna z nich jí byla pravomocně přiznána rozhodnutím soudu. Vymáhání pohledávek je ze své podstaty činností s nejistým výsledkem. V tomto směru nemůže být jistota předpokladem vyhovění návrhu. To by vedlo k absurdnímu závěru, že soudy poskytují ochranu těm, kteří vyvedou či „zašantročí“ majetek právnické osoby a sníží tak jistotu vymožení pohledávek, které by do té doby bylo možné upokojit. Soud prvního stupně neodůvodnil, proč by dobytnost pohledávek za bývalými jednateli měla být nejistá a vůbec se nevypořádal s již sdělenou informací, že ne všichni bývalí jednatelé společnosti byly nastrčené osoby (bílí koně), takže by do likvidační podstaty bylo možné získat smysluplné finanční prostředky (např. V. , Anonymizováno, . stále vlastní rodinný dům zapsaný na LV č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ).10. Usnesení soudu prvního stupně je podle odvolatelky projevem nepřípustného formalismu. Soud prvního stupně rezignoval na to, že účelem likvidace není co nejrychlejším a nejjednodušším způsobem sprovodit právnickou osobu ze světa, ale (mimo jiné) vyrovnání dluhů vůči jejím věřitelům (§ 187 odst. 1 o. z.). Postup soudu prvního stupně je nebezpečným signálem pro osoby kolem společnosti, že je možné beztrestně neplnit závazky a vyvádět majetek společnosti. Vyjádření likvidátorky, že vymáhání nároků vůči bývalým jednatelům nepředstavuje úkon směřující k naplnění účelu likvidace, kterým je výmaz společnosti z obchodního rejstříku, a proto likvidátorovi nepřísluší, odporuje odborné literatuře, podle níž je účelem likvidace mj. zmíněné vypořádání dluhů. Zákon proto této problematice věnuje značnou pozornost a reguluje řadu nástrojů k ochraně věřitelů s cílem zajistit, aby věřitelé mohli uplatnit své pohledávky, a aby si společníci mezi sebe majetek likvidované společnosti nerozdělili dřív, než budou věřitelé vyrovnáni (Josková, L., Pravdová, K., Zacharová, L. Likvidace obchodních společností. Praha: C. H. Beck, 2017 s. 94; Lavický, p. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část /§ 1-654/. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2014. s 954 - 961).11. Dále odvolatelka vyjadřuje nesouhlas se závěrem odvolacího soudu ve zmíněném usnesení ze dne 21. listopadu 2019, č. j. 14 Cmo 250/2019 - 77, o nedůvodnosti námitky podjatosti. Tento závěr zcela pomíjí koncept funkční nezávislosti soudu, ted