2 Cmo 260/2020-627 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu došlou soudu prvního stupně dne 1. 8. 2012 se žalobce domáhal proti žalované 2. zaplacení částky 88 113,60 Kč se 6 % úrokem ročně z této částky od 15. 2. 2010 do zaplacení a s odměnou ve výši 293,71 Kč, proti žalované 3. zaplacení částky 2 643 407,98 Kč se 6 % úrokem z této částky od 15. 2. 2010 do zaplacení a s odměnou ve výši 8 811,36 Kč a proti žalované 4. zaplacení částky 30 506 206,43 Kč se 6 % úrokem z této částky od 15. 2. 2010 do zaplacení a s odměnou ve výši 101 687,35 Kč. Jak žalobce uvedl, výstavce směnky , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, vystavil dne 7. 3. 2009 směnku vlastní, ve které vyjádřil svůj bezpodmínečný slib zaplatit žalobci směnečnou sumu ve výši 35 000 000 Kč dne 10. 2. 2010 s tím, že tohoto dne, kdy bylo doplněno datum splatnosti, výstavce směnky zemřel. Žalobce uplatnil směnečný nárok vůči dědicům výstavce směnky a to podle poměru, v jakém nabyli dědictví a to i prostřednictvím notářky , Anonymizováno, v pozici soudního komisaře. Ze strany dědiců nebylo na směnku ničeho plněno.2. Soud prvního stupně vydal dne 4. 9. 2012 směnečný platební rozkaz č. j. 49 Cm 488/2012-9, kterým žalované 2. uložil povinnost zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 88 113,60 Kč, 6 % úrok z této částky od 15. 2. 2010 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 293,71 Kč a dále náhradu nákladů řízení ve výši 25 849 Kč, žalované 3. uložil povinnost zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 2 643 407,98 Kč, 6 % úrok z této částky od 15. 2. 2010 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 8 811,36 Kč a dále náhradu nákladů řízení ve výši 222 055 Kč a žalované 4. uložil povinnost zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 30 506 206,43 Kč, 6 % úrok z této částky od 15. 2. 2010 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 101 687,35 Kč a dále náhradu nákladů řízení ve výši 1 797 704 Kč.3. Proti směnečnému platebnímu rozkazu podala žalovaná 2. námitky, ve kterých uvedla, že zůstavitel směnku nevystavil ani nepodepsal, celá věc má kriminální pozadí, neboť nebyl jediný důvod pro její vystavení. Jedná se o padělek zneužitím podpisu zemřelého, jež byl přenesen z jiné listiny.4. Proti směnečnému platebnímu rozkazu podala námitky i žalovaná 3., ve kterých uvedla, že podpis na směnce v rubrice výstavce není pravým podpisem , Anonymizováno, . Dále uvedla, že směnka byla vytvořena z jiné listiny, ze které byl podpis , Anonymizováno, vylákán nebo přenesen, případně došlo ke zneužití jiné listiny, která se vztahovala k ukončení činnosti žalobce ve , Anonymizováno, . Rovněž namítla chybějící kauzu, tedy neexistenci reálné kauzy směnky. Pokud touto směnkou mělo dojít k „zabezpečení“ žalobce po smrti výstavce, pak se jedná o plnění nedovolené obcházející zákon a v důsledku toho za plnění absolutně neplatné dle § 39 obč. zák. Pokud plněním ze směnky mělo dojít k zajištění dědického nároku, pak takový právní úkon odporuje zákonu a obchází kogentní zákonná ustanovení o dědictví. Rovněž plnění ze směnky splatné u zůstavitele (v den jeho smrti) bylo a je od počátku nemožné s tím, že žalovaná 3. rovněž uplatnila námitku neexistence dohody o vyplnění blankosměnky s následkem jejího excesivního vyplnění a neurčitě vymezeného platebního místa na směnce, jelikož není směrován ke třetí osobě, nýbrž k výstavci s uvedením chybné adresy. Dále uvedla, že směnka nebyla protestována, nebyly dodrženy zákonné podmínky pro vydání směnečného platebního rozkazu včetně nemožnosti hotovostního proplacení směnky v částce 35 000 000 Kč pro rozpor s platnou právní úpravou, datum splatnosti na směnce je neurčité s tím, že podaná žaloba je šikanózním výkonem práva vyjadřující pomstu žalobce za „opomenutí“ jej uvést v závěti , Anonymizováno, .5. V písemném podání ze dne 23. 10. 2012 doplnila, že o existenci „zásilky určené do jejích vlastních rukou (obsahující směnečný platební rozkaz)“ se dozvěděla dne 20. 9. 2012 při návratu ze zahraničí, a proto dne 21. 9. 2012 v doprovodu , Anonymizováno, se dostavila na poštu v , Anonymizováno, , kde ji bylo sděleno, že zásilku nemohou nalézt a bude proto připravena k vyzvednutí v pondělí 24. 9. 2012. Ani tohoto dne se ji nepodařilo dohledat a jí předat. Zásilka byla žalovanou 3. převzata od poštovní doručovatelky až v úterý 25. 9. 2012, která písemně potvrdila, že k doručení došlo tento den pochybením , Anonymizováno, . K dalšímu pochybení pošty došlo při vyplnění rubriky ohledně „vložení zásilky do domovní schránky dne 25. 9. 2012“. Pro případ, že by soud dospěl k závěru o fikci doručení zásilky ke dni 21. 9. 2012, uplatnila návrh o určení neúčinnosti náhradního doručení za podmínek § 50d o. s. ř., když včas požádala o vydání zásilky, k čemuž nedošlo pochybením pošty.6. Žalovaná 4. ve včas podaných námitkách uvedla, že podpis na směnce není pravým podpisem , Anonymizováno, . Pokud by se prokázalo, že se jedná o podpis pravý, pak byl text doplněn na listinu s jeho pravým podpisem. Směnka byla původně blankosměnkou bez uvedení data splatnosti, které bylo následně doplněno uvedením 14. 2. 2010, což je datum úmrtí , Anonymizováno, , který neudělil žalobci právo k vyplnění této listiny. Právní důvod vzniku směnky je neplatný pro rozpor se zákonem a to s odkazem na podání žalobce učiněné v dědickém řízení notářce , Anonymizováno, , když tvrdil, že se jednalo o dar jako alternativa závěti s vědomím toho, že neexistoval důvod pro vystavení směnky vzhledem k negativnímu vztahu , Anonymizováno, vůči žalobci. Žalovaná 4. dále uvedla, že případná darovací smlouva by byla neplatná i z důvodu nedostatku písemné formy, neboť v případě movité věci nedošlo v daném případě k jejímu odevzdání a převzetí. Rovněž originál směnky nebyl nikdy předložen dědicům. Zaplacení hotovostní platby ve výši 35 000 000 Kč by bylo v rozporu se zákonem.7. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 2. 11. 2012 k námitkám žalovaných uvedl, že podpis na směnce je pravým podpisem výstavce , Anonymizováno, s tím, že důkazní břemeno ohledně pravosti podpisu neleží na žalobci jako majiteli směnky, ale na žalovaných. Tvrzení uplatněná v námitkách vztahující se k „padělku směnky“ nejsou ze strany žalovaných nikterak doložená. Námitky týkající se neexistence kauzy směnky jsou nepravdivé a irelevantní, přičemž směnečný vztah představuje abstraktní závazkový vztah, jenž existuje nezávisle na kauzálním vztahu. Přitom majitel směnky není povinen prokazovat důvod vzniku směnečného závazku. Žalobce doplnil, že zprostředkovával pro , Anonymizováno, různé obchodní záležitosti týkající se prodeje nemovitostí a luxusních aut a formou směnky získal zprostředkovatelskou provizi. Ohledně udělení vyplňovacího práva, pak se jedná o neformální právní úkon, který lze udělit ústně, jako tomu bylo v daném případě. Na žalovaných tak spočívá důkazní břemeno, že žalobci v takovém rozsahu nesvědčilo vyplňovací právo, případně nesvědčilo vůbec. K vyplnění blankosměnky mohlo dojít i po smrti , Anonymizováno, . Na vyplněnou blankosměnku se pohlíží jako na plnohodnotnou směnku od samého počátku (s účinky ex tunc). Žalobce dále uvedl, že údaje o platebním místu i o datu splatnosti jsou platnými údaji. I v případě, že směnečná suma překračuje zákonný limit pro hotovostní platby 15 000 EUR, je směnkou platnou, neboť vyhoví směnečnému právu, když platbu přesahující zákonný limit lze provést bezhotovostním převodem (zákonu neodporuje sjednání plateb v této výši, nýbrž jejich realizace).8. K písemnému podání žalované 3. žalobce ve svém stanovisku ze dne 1. 11. 2012 zejména uvedl, že zásilka jí doručovaná obsahující směnečný platební rozkaz dorazila na poštu , Anonymizováno, dne 7. 9. 2012 a byla následně „doslána“ na poštu , Anonymizováno, , kde byla uložena dne 11. 9. 2012, neboť adresát nebyl zastižen. Vzhledem k tomu, že zásilka nebyla adresátem vyzvednuta v rámci 10-denní lhůty určené k jejímu vyzvednutí, došlo k jejímu náhradnímu doručení dnem 21. 9. 2012. Vzhledem k tomu, že si žalovaná 3. zásilku nevyzvedla, byla dle údajů na dodejce dne 25. 9. 2012 vhozena do domovní schránky. I v případě pochybení doručujícího orgánu ohledně vyznačení údajů na dodejce a při faktickém převzetí zásilky dne 25. 9. 2012 jejím adresátem, neposouvá tato skutečnost den jejího doručení na 25. 9. 2012. Pokud na straně žalované 3. vznikne škoda, je třeba ji vymáhat na provozovateli poštovních služeb. Zákon poskytuje žalované 3. obranu v možnosti podání návrhu na vyslovení neúčinnosti doručení dle § 50d o. s. ř., čehož žalovaná 3. v zákonem stanovené lhůtě nevyužila. K písemnému prohlášení doručovatelky , Anonymizováno, uvedl, že z jeho obsahu není zřejmé, k jaké poštovní zásilce se vztahuje, přičemž se ani nejedná o potvrzení pošty , Anonymizováno, . Předmětná listina vzbuzuje pochybnost, že byla připravena žalovanou 3. k podpisu , Anonymizováno, . Žalovaná 3. rovněž nikterak neosvědčila svá tvrzení ohledně zahraniční pracovní cesty, z které se vrátila dne 20. 9. 2012.9. Rozsudkem ze dne 22. května 2015, č. j. 49 Cm 488/2012-375 soud prvního stupně ponechal směnečný platební rozkaz v pla