6 Cmo 197/2021-512 — Vrchní soud v Praze

1. Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) ve věci nařízení exekuce pro pohledávku oprávněné v částce 1 188 850 Kč s příslušenstvím usnesením ze dne 30. listopadu 2020, č. j. 3 Co 112/2020-435 potvrdil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „soud I. stupně“) ze dne 24. srpna 2020, č. j. 25 Co 493/2012-411, kterým bylo přerušeno řízení o žalobě na obnovu řízení povinné do rozhodnutí o dovolání povinné proti usnesení odvolacího soudu ze dne 20. července 2020, č. j. 4 Co 302/2019-394, postupem podle ustanovení § 235b odst. 3 o. s. ř. (bylo-li proti napadenému rozhodnutí podáno též dovolání, soud řízení o žalobě přeruší až do rozhodnutí dovolacího soudu).2. Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání i žaloby na obnovu řízení a pro zmatečnost se současnou žádostí o osvobození od placení soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů.3. Ohledně žádosti povinné o osvobození od soudních poplatků soud I. stupně odkázal na ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř., podle kterého na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi řízení zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka řízení a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi řízení osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.4. Ohledně žádosti povinné o ustanovení zástupce z řad advokátů soud I. stupně odkázal na ustanovení § 30 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníkovi řízení, u něhož jsou předpoklady pro jeho osvobození soudem od soudních poplatků, předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů; podle odst. 2 vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka řízení, nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je zastoupení advokátem povinné, ustanoví mu předseda senátu zástupce z řad advokátů.5. Soud I. stupně při zkoumání předpokladů pro osvobození povinné od placení soudního poplatku za podané dovolání dospěl k závěru, že tyto dány nejsou, neboť ze strany povinné se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Dovoláním napadeným usnesením bylo potvrzeno usnesení soudu I. stupně o přerušení řízení o žalobě na obnovu řízení do skončení dovolacího řízení v souladu s ustanovením § 235b odst. 3 o. s. ř. V dovolání povinná neuvedla žádné konkrétní důvody zpochybňující nesprávnost rozhodnutí, pouze namítla, že dovoláním napadené rozhodnutí vydal senát odvolacího soudu složený z předsedy , Anonymizováno, a soudců , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , vůči kterým vznesla námitku podjatosti, která však není způsobilým dovolacím důvodem, proto soud I. stupně žádost povinné o osvobození od placení soudních poplatků i žádost povinné o ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl.6. Včas podaným odvoláním ze dne 24. března 2021 povinná (odvolatel) napadla výrok uvedeného usnesení soudu I. stupně odkazem na ustanovení § 205 odst. 2 písm. a/ až g/ a odst. 3 o. s. ř. a navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc přikázal k dalšímu řízení a rozhodnutí odkazem na ustanovení § 12 odst. 1 o. s. ř. jiným soudům prvního a druhého stupně (např. Okresní soud v , Anonymizováno, resp. Krajský soud v , adresa, ). V odůvodnění vznesla námitku podjatosti ve věci rozhodující soudkyně , Anonymizováno, i všech soudců soudu I. stupně, odvolacího soudu a Okresního soudu v , Anonymizováno, a rozsáhle odůvodnila své osobní, pracovní a zdravotní problémy v souvislosti s nepříznivou koronavirovou situací.7. Odvolání nebylo oprávněné doručováno, tudíž se k němu nevyjádřila.8. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu I. stupně i z důvodů, které nebyly v odvolání výslovně uplatněny (ustanovení § 212, § 212a odst. 1, 6 a § 205 o. s. ř.), když přihlédl k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (ustanovení § 212a odst. 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání povinné není důvodné.9. Soud I. stupně ohledně žádosti povinné o přiznání osvobození od placení soudního poplatku za podané dovolání proti zmíněnému usnesení odvolacího soudu a ustanovení zástupce z řad advokátů dospěl k závěru, že tato žaloba je v dané věci zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva, což bylo rozhodné pro nepřiznání osvobození od soudních poplatků a neustanovení zástupce.10. Odvolací soud neshledal pochybení na posouzení skutkového a právního stavu věci soudem I. stupně, a proto odkazem na výše uvedené skutečnosti a závěry usnesení soudu I. stupně v napadeném rozsahu podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.11. Odvolací soud k opakující se námitce podjatosti rozhodující soudkyně soudu I. stupně , Anonymizováno, i všech soudců tohoto soudu i jmenovaných soudců senátu odvolacího soudu, jež představuje odvolací důvod ve smyslu ustanovení § 205 odst. 2 písm. a/ o. s. ř., uvádí, že z jeho dřívější úřední činnosti je mu známo opakované uplatňování námitky podjatosti soudců povinnou bez uvádění konkrétních a relevantních skutečnosti, které by mohly zakládat důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudců I. stupně i odvolacího soudu, proto je uplatněná námitka podjatosti nedůvodná. Na další stále se opakující, ale nijak nezdůvodněné námitky podjatosti soudců uvedených soudů je pak třeba nahlížet jako na zjevné zneužívání práva povinnou, které nepožívá právní ochrany a z tohoto důvodu není nutné se těmito námitkami zabývat, když jimi povinná nepochybně sleduje jediný cíl a to zablokování celého řízení (viz nález Ústavního soudu ze dne 24. srpna 2016, sp. zn. II. ÚS 1138/15, bod 33. a 37).12. O nákladech řízení o žalobě pro zmatečnost, podané proti rozhodnutí vydanému v dosud neskončeném exekučním řízení, rozhoduje pověřený exekutor podle ustanovení § 87 a násl. zákona č. 120/2001Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 1336/2013), proto odvolací soud nerozhodoval o náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení.13. Odvolací soud poznamenává, že povinnou navrhované přikázání věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 1 o. s. ř. (delegace) přichází v úvahu pouze tehdy, nemůže-li příslušný soud o věci jednat z důvodu vyloučení jeho soudců. O takovou situaci se však v dané věci evidentně nejedná, neboť žádná z námitek podjatosti soudců vznesená povinnou nebyla shledána důvodnou, tudíž žádný ze soudců uvedených soudů nebyl z projednávání a rozhodnutí věci vyloučen.