6 Cmo 371/2020-264 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl tak, že „Určuje se, že členství žalobce , Jméno navrhovatele, v , Anonymizováno, , IČO , IČO, se sídlem , adresa, i nadále trvá“ (výrok I.), dále že „se určuje, že - usnesení shromáždění delegátů , právnická osoba, ze dne 25. 6. 2019 přijatého pod bodem 5-3 v pořadu, kterým byly zamítnuty námitky žalobce a potvrzeno usnesení představenstva , Anonymizováno, ze dne 17. 12. 2018 č. 201812/05, kterým bylo rozhodnuto o vyloučení žalobce z , Anonymizováno, a - usnesení představenstva , Anonymizováno, ze dne 17. 12. 2018 č. 201812/05, kterým bylo rozhodnuto o vyloučení žalobce z , Anonymizováno, , je neplatné“ (výrok II.). Dále pak, že se určuje se, že usnesení shromáždění delegátů , právnická osoba, ze dne 25. 6. 2019 přijatého pod bodem 5-4, kterým se ruší souhlas s nepovinným, dobrovolným převodem: a) bytové jednotky č. , Anonymizováno, , která se nachází v domě č.p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, (dále též „jednotka č. , Anonymizováno, “) a b) bytové jednotky č. , Anonymizováno, v domě č.p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, (dále též „jednotka č. , Anonymizováno, “), do osobního vlastnictví žalobce - jakožto člena bytového družstva s tím, že novou žádost o převod jednotky č. , Anonymizováno, a jednotky č. , Anonymizováno, do osobního vlastnictví lze podat po uplynutí 10 let ode dne přijetí tohoto usnesení, je neplatné“ (výrok III.), a dále, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení v částce 51 254 Kč k rukám právního zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku“ (výrok IV.), a že „předmětem samostatného rozhodnutí bude stanovení povinnosti žalovanému zaplatit státu náhradu nákladů řízení“ (výrok V.).2. V odůvodnění soud uvedl, že se navrhovatel návrhem ze dne 6. 9. 2019 a doplněným podáním doručeným soudu dne 23. 7. 2020 domáhal vydání rozhodnutí tak, jak je uvedeno ve výrocích pod body I. - III. rozsudku. Návrh odůvodnil tím, že dne 30. 1. 2019 mu bylo doručeno vyloučení člena z družstva - dalšího účastníka (dále též i jen „družstvo“) ze dne 16. 1. 2019 na základě usnesení č. 201812/05 ze dne 17. 12. 2018 z důvodu komerčního pronájmu bytu v , Anonymizováno, a bytu v , Anonymizováno, , které má navrhovatel v nájmu. Dne 25. 6. 2019 se konalo shromáždění delegátů družstva, na kterém byly projednány včasně navrhovatelem vznesené námitky, přičemž shromáždění delegátů potvrdilo vyloučení navrhovatele z bytového družstva a současně byl zrušen i převod bytu v , Anonymizováno, a bytu v , Anonymizováno, do osobního vlastnictví navrhovatele po dobu deseti let. Navrhovatel uvedená usnesení shromáždění delegátů žalovaného a představenstva žalovaného považuje za rozporné s právními předpisy i stanovami. I přes veškerá tvrzení družstva údajná výstraha ze dne 19. 10. 2018 byla doručována žalobci na jeho adresu trvalého pobytu, kdy se měla dne 24. 10. 2018 vrátit družstvu s poznámkou „na uvedené adrese adresát neznámý“. Výstraha nebyla nikdy navrhovateli fakticky doručena a on ani neměl možnost se s ní seznámit, neboť ta se vůbec nedostala do jeho dispozice. Za situace, kdy rozhodnutí družstva o vyloučení člena družstva výslovně uvádí, že písemná výstraha ze dne 19. 10. 2018 se měla dne 24. 10. 2018 vrátit družstvu s poznámkou „na uvedené adrese adresát neznámý“, je i bez dalšího zřejmé, že předmětná poštovní zásilka nebyla adresátu nikdy fyzicky doručena, a proto nelze právní domněnku doby dojití kodifikovanou ustanovením § 573 o. z. vůbec použít. Přestože navrhovatel byl v přímém kontaktu se zaměstnankyní družstva, která řeší členské záležitosti, navrhovateli žádné výhrady směřující k jeho chování nevytkla, ačkoliv k tomu měla mnoho příležitostí. Je tak zcela zřejmé, že byly porušeny stanovy ze strany družstva, jakož i ustanovení zákona. Navrhovatel se o svém údajném porušování stanov družstva dozvěděl až z předmětného vyloučení, aniž by mu byla doručena výstraha, přičemž následně okamžitě zanechal družstvem vytýkaného jednání. Naléhavý právní zájem na určení, že členství navrhovatele v družstvu i nadále trvá, spatřuje navrhovatel v tom, že v důsledku právního jednání družstva ze dne 17. 12. 2018 a na něj navazující schůzi shromáždění delegátů družstva konanou dne 25. 6. 2019 se právní postavení navrhovatele ve vztahu k členství v tomto bytovém družstvu stalo nejistým, přičemž za situace, kdy družstvo nevede veřejný seznam svých členů, nemá navrhovatel ani na základě soudního rozhodnutí směrem navenek, tj. ve vztahu ke třetím osobám, jak jednoznačně prokázat, že je i nadále členem družstva a že jeho členství trvá i nadále. Naléhavý právní zájem na dalším požadovaném určení (ve výroku II. a III.) není třeba prokazovat, neboť v této části se nejedná o občanské soudní řízení dle ustanovení § 80 o. s. ř.3. Družstvo s návrhem nesouhlasilo. Dle jeho názoru členství navrhovatele z důvodu jeho platného vyloučení zaniklo. Námitku spočívající v tvrzení o nedoručení výstrahy před jeho vyloučením odmítlo jako nedůvodnou. Pouze a jen navrhovatel svým úmyslným jednáním spočívajícím v nepřebírání poštovních zásilek zmařil jejich doručení, když navrhovateli byly postupně zasílány celkem čtyři výstrahy před vyloučením. Jednání navrhovatele popsané ve výstraze i ve vyloučení je prokazatelně v rozporu s článkem II. odst. 2.1, článkem V. odstavec 5.2, 5.6 a 5.8 smluv o nájmu bytu a s článkem 42 odst. 2, článkem 33 odst. 1 stanov žalovaného.4. Podle soudu prvního stupně se navrhovatel se postupem dle ustanovení § 620 z.o.k. domáhal prohlášení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů žalovaného ze dne 25. 6. kterým byly zamítnuty námitky navrhovatele, a potvrzeno usnesení představenstva družstva ze dne 17. 12. 2018, jímž bylo rozhodnuto o vyloučení navrhovatele coby člena družstva prohlášení neplatnosti předmětného usnesení představenstva ze dne 17. 12. 2018, kterým bylo rozhodnuto o vyloučení navrhovatele z družstva a prohlášení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů, kterým byl zrušen souhlas s nepovinným, dobrovolným převodem bytových jednotek, a to bytové jednotky č. , Anonymizováno, nacházejí se v domě čp. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, a bytové jednotky č. , Anonymizováno, v domě čp. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, do osobního vlastnictví žalobce jako člena bytového družstva s tím, že novou žádost o převod uvedených bytů do osobního vlastnictví lze podat po uplynutí 10 let ode dne přijetí tohoto usnesení. Dále se navrhovatel domáhal určení, že jeho členství v bytovém družstvu nadále trvá. Spor o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů žalovaného a představenstva žalovaného je sporem dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, k jehož projednání a rozhodnutí jsou v prvém stupni věcně příslušné krajské soudy, neboť posuzování platnosti či neplatnosti rozhodnutí nejvyšších orgánů právnických osob se považuje za statusovou věc, když struktura orgánů a jejich rozhodování náleží mezi statusové věci právnické osoby. Ačkoliv dle § 25 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních soud rozhoduje ve věci samé usnesením, vzhledem k tomu, že bylo rozhodováno i o určovací žalobě dle o. s. ř., soud ve věci rozhodl rozsudkem, když případná nesprávná forma rozhodnutí je vadou řízení, jež nemá vliv na správnost rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 8. 1999 sp. zn. 20 Cdo 1574/1999). Má-li určitá osoba za to, že její členství v družstvu dosud řádným způsobem ukončeno nebylo, má možnost vyjasnit si své právní postavení žalobou o určení, že její členství v družstvu nadále trvá. Jedná se o určovací žalobu dle § 80 o. s. ř. Určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo tam, kde s její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují s podmínkou naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 o. s. ř. (viz právní názor prezentovaný v rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1524/2019). Naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení, že je nadále členem bytového družstva žalovaného, v daném případě byl soudem shledán. Za situace, kdy došlo k rozhodnutí o vyloučení žalobce jako člena žalovaného, jeho právní postavení se stalo nejistým, přičemž požadované určení nemá jen povahu předběžné otázky ve vztahu k posouzení, zda tu je či není právní vztah nebo právo. Žalobní návrh žalobce je jediným právním nástrojem, jenž může ochránit jeho práva a oprávněné zájmy.5. Soud prvního stupně uvedl, že „nejprve zkoumal, zda jsou splněny hmotněprávní podmínky návrhu. Žalobce byl aktivně legitimován k podání žaloby na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů a představenstva žalovaného jako člen bytového družstva, který byl z bytového družstva vyloučen. Vyloučení je sankčním opatřením osobní povahy, je proto přezkoumatelné jen z podnětu dotčeného člena. Další hmotněprávní podm