7 Cmo 107/2021-745 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením (dále též „předmětné usnesení“) Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále též „soud prvního stupně“) rozhodl tak, že řízení o osvobození od soudního poplatku za podané dovolání se zastavuje (výrokem I.) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrokem II.).2. Konstatoval, že usnesením, jímž soud zamítne žádost účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků, je soud vázán. Jelikož , Jméno účastníka, . (dále též „účastník“) dne 1. 3. 2021 a 2. 3. 2021 soudu předložila vyplněné prohlášení a další listiny týkající se (v pořadí již třetí) žádosti o osvobození od soudního poplatku za podané dovolání, zabýval se soud otázkou, zda se v mezidobí od předchozích žádostí zásadně změnily její poměry. Došel k závěru, že se tyto poměry nikterak zásadně nezměnily, neboť účastník neuvedl žádné nové skutečnosti svědčící o změně, které by dosud soudu nebyly známy. Uzavírá, že nezbylo, než z důvodu věci rozsouzené řízení zastavit.3. Účastník podal proti předmětnému usnesení včasné odvolání. Namítá, že došlo k zablokování veškerého majetku účastníka z důvodu neoprávněné exekuce. V žádosti o osvobození od soudních poplatků bylo doloženo, že ode dne 20. 5. 2020 došlo k zásadní změně v majetkových poměrech účastníka, jež nebyly v předchozím usnesení zohledněny, a to především z důvodu rozhodování exekučního soudu, když dne 29. 6. 2020 došlo k další blokaci účtu účastníka ve výši 51 955 Kč.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal předmětné usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a násl. zákona č. 99/1963 Sb. v platném znění, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.)] z důvodů dle § 212a odst. 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.6. Podle § 159a odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení. Podle § 159a odst. 3 o. s. ř. v rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány. Podle § 159a odst. 4 o. s. ř. jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.7. Podle § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí.8. Soudní praxe je dlouhodobě ustálena v závěru, že nové žádosti účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků může soud vyhovět jen tehdy, změní-li se u něj poměry, z nichž soud vycházel v původním (zamítavém) rozhodnutí pro účely právního posouzení původní žádosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, v: Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. Rc 99/2013, či ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 32 Cdo 5201/2017).9. Původním (zamítavým) rozhodnutím je v poměrech dané věci usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 10. 7. 2020, č. j. 38 Cm 79/2015-604, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 12. 2020, č. j. 7Cmo 313/2020-632, jímž bylo potvrzeno. Poměry, z nichž toto rozhodnutí vychází, spočívají v tom, že ve vlastnictví účastnice byl zjištěn automobil , Anonymizováno, , r. v. 2007, a vymožená pohledávka ve výši 60 000 Kč. Dále bylo vycházeno z pohybů na účtu účastníka vedeného u , právnická osoba, ., z nichž bylo zjištěno, že dne 21. 11. 2019 účastník získal částku 90 750 Kč od společnosti , právnická osoba, , dne 22. 1. 2020 od exekutora , tituly před jménem, , Anonymizováno, částku 16 962,30 Kč ve dnech 11. 2. 2020 a 26. 2. 2020 od společnosti , právnická osoba, . částky ve výši 2 500 Kč a 5 000 Kč. Vrchní soud v Praze na základě těchto zjištění dovodil, že účastník disponuje hmotným majetkem i finančními prostředky a z jeho tvrzení a zjištěných skutečností nelze učinit závěr, že je nemajetný a nemá žádnou možnost, jak svou zákonnou poplatkovou povinnost splnit.10. V nyní posuzované žádosti však účastník tvrdí, že již žádné motorové vozidlo nevlastní a že na všech účtech je blokace exekutora, ke které došlo opakovaně od 29. 6. 2020, což je dokládáno listinou nazvanou Blokace na účtu od , právnická osoba, ., z níž vyplývá, že je vedena exekuce na částky 51 955 Kč a 17 252,50 Kč.11. Z uvedeného je zřejmé, že poměry jsou účastníkem tvrzeny jako změněné oproti výše popsaným, rozhodným poměrům, které hodnotil Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 7. 12. 2020, jejichž posouzení je pro soud, jakož i účastníka závazné (§ 159a odst. 1, 3 - 4 o. s. ř.; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, ze dne 29. 8. 2019, sp. zn. 29 Cdo 1305/2019, nebo ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4867/2015). Je tomu tak proto, že se změnil (zmenšil) majetkový stav účastníka již jen tím, že nevlastní motorové vozidlo, které bylo soudem posuzováno jako jeden z důvodů pro nepřiznání osvobození od soudních poplatků. Jde tedy o tvrzení z hlediska rozhodného posouzení dovozeného v původním řízení významné, neboť představuje zhoršení majetkových poměrů účastníka.12. Zastavení řízení z důvodu překážky věci pravomocně rozhodnuté (§ 159a odst. 4, § 167 odst. 2 o. s. ř.) soudem prvního stupně tudíž není správné, aniž by bylo z tohoto hlediska podstatné, jak soud prvního stupně nepřiléhavě a nepřezkoumatelně zdůrazňuje, zda jde o změnu zásadní či nikoliv.13. Odvolací soud proto předmětné usnesení soudu prvního stupně podle § 220 o. s. ř. v rozsahu výroku I. změnil tak, že se řízení nezastavuje.14. V dalším řízení soud prvního stupně o podané žádosti opětovně rozhodne. Lze připomenout, že při zkoumání poměrů účastníka je dle ustálených závěrů soudní praxe třeba zvažovat i to, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody - osvobození od soudních poplatků (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 273/2017, nebo ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 33 Cdo 5200/2016), např. tak, že se účastník před rozhodnutím soudu o další žádosti zbavil finančních prostředků, kterými disponoval a které mohly být na zaplacení soudního poplatku použity (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 29 Cdo 5681/2014), byť rozhodování o žádostech účastníků řízení o přiznání osvobození od soudních poplatků nelze zobecnit, protože přiznání osvobození od soudních poplatků vyžaduje vždy zhodnocení konkrétních okolností každého případu, které nelze objektivizovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 23 Cdo 1208/2018). Současně nesmí podané dovolání představovat ani zřejmě neúspěšné uplatňování práva (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2017, sp. zn. 27 Cdo 4532/2017).15. V rozsahu výroku II. předmětného usnesení bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno bez dalšího [§ 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř.; výrok II. tohoto usnesení], protože o nákladech řízení se rozhoduje až v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.). Tím však rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudního poplatku nebo rozhodnutí o zastavení takového řízení není.16. O nákladech tohoto řízení rozhodne soud až v rozhodnutí, jímž se řízení končí.