7 Cmo 109/2021-81 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně nevyslovil neplatnost v bodě I. výroku vymezeného usnesení valné hromady účastníka, konané dne 26. 6. 2020. Dále soud rozhodl o povinnosti účastníka k náhradě nákladů navrhovateli v částce 19 812,18 Kč.2. Z odůvodnění rozhodnutí se podává, že navrhovatel / jeho právní předchůdce / vznesl před předmětnou valnou hromadou protest proti návrhu na přijetí předmětného usnesení valné hromady. Protest byl podán pro absenci zdůvodnění nerozdělení zisku, když nicneříkající formulace „toto rozhodnutí je dle platné právní úpravy v působnosti valné hromady společnosti“ neodpovídá požadavkům na zdůvodnění ve smyslu ustanovení § 407 odst. 1 písm. f/ zákona č. 90/2012 Sb.3. Další důvod neplatnosti navrhovatel spatřoval v okolnosti, že účastník dlouhodobě nevyplácí dividendy, dosažený zisk rozděluje mezi různé fondy a na účet nerozděleného zisku. Z dosahovaných výsledků společnosti přitom vyplývá, že je ve finančních možnostech společnosti rozdělit celý zisk mezi akcionáře. Společnost má vlastní kapitál ve výši cca 1,2 mld. Kč, ážio a kapitálové fondy ve výši cca 498 mil. Kč, fondy ze zisku ve výši cca 205 mil. Kč a cizí zdroje toliko ve výši cca 186 mil. Kč a peněžní prostředky na účtech ve výši sic! cca 106 mil. Kč. Vyplacení celého zisku ve výši cca 3 055 879,66 Kč /popř. jeho části/ tudíž investiční politiku společnosti nijak ohrozit nemůže. Z umělého zadržování zisku ve společnosti přitom těží jen určitá část akcionářů /města a obce/, kteří tuto politiku nevyplácení dividend zneužívají k dosahování svých politických cílů, nadto jsou prostředky investovány do vodárenské infrastruktury, která leží na území těchto měst a obcí, čímž dochází k zhodnocování pozemků se zde nacházejících a zvyšování příjmů těchto měst a obcí z vybraných daní, přičemž ostatním minoritním akcionářům z účasti ve společnosti žádné takové výhody neplynou. Dlouhodobá praxe společnosti, kdy je dosažený zisk přerozdělován do různých fondů společnosti/resp. na účet nerozděleného zisku/ je rozporná s dobrými mravy, jelikož tímto mechanismem je natrvalo vyloučeno základní právo akcionáře na zisk. Napadené usnesení je tudíž neplatné i pro rozpor s dobrými mravy. Z judikatury Nejvyššího soudu plyne, že právo podílet se na zisku společnosti je jedním ze základních práv akcionáře. Účastník je akciovou společností, tedy kapitálovou společností založenou za účelem dosažení zisku. Provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod vody je totiž ve smyslu živnostenského zákona živností volnou, tedy soustavnou činností provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Není tedy pravdou, že by vodárenské společnosti byly založeny za jiným než podnikatelským účelem, kupř. za účelem správy vlastního majetku. V jejich případě se jedná o klasické akciové společnosti, tedy kapitálové obchodní korporace, které usilují o dosažení zisku, kde minoritní akcionáři získali svůj podíl v privatizaci v devadesátých letech. V dané souvislosti navrhovatel odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2017sp. zn. IV. ÚS 1146/16 a zdůraznil, že považuje za nemravné, aby byl zisk rozdělen do sociálního fondu ve prospěch zaměstnanců, kteří již za svou práci dostávají mzdu, zatímco akcionářům- vlastníkům společnosti nemá být žádný zisk rozdělen. Postup představenstva, které rozhodne o nerozdělení zisku bez důležitého důvodu, není v zájmu společnosti a může jí způsobit újmu.4. Svou argumentaci navrhovatel shrnul tak, že „přijetím usnesení v představenstvem navrhovaném znění tak došlo k porušení základního práva akcionáře na podíl na zisk dle § 348 odst. 1 z. o. k., ke zneužití většiny hlasů ve společnosti /reprezentované zejména hlasy , Anonymizováno, / a ke zneužití hlasovacích práv k újmě celku /§ 244 z. o. k. a § 212 o. z./, ke zneužití vlastnického práva, jehož hlavním účelem je poškodit jiného /§ 1012 z. o. k./, k porušení povinnosti představenstva odůvodnit návrh na (ne)rozdělení zisku /§ 357 z. o. k./.“5. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že v průběhu řízení došlo k právnímu a procesnímu nástupnictví na straně navrhovatele / odst. 7 odůvodnění rozhodnutí /.6. Účastník se k návrhu vyjádřil tak, že pozvánka na předmětnou valnou hromadu svými náležitostmi splnila požadavky stanov. Na valné hromadě bylo akcionářům poskytnuto dostatečné zdůvodnění přijatého napadeného rozhodnutí. Navrhovatel se jednání nezúčastnil, a tedy při jednání další požadované vysvětlení nepožadoval, před konáním valné hromady, ani při valné hromadě nevznesl žádný protinávrh k napadenému usnesení. Valné hromady se účastnilo 9 akcionářů, představujících 83,29 % akcií společnosti, akcionáři byli seznámeni s protestem navrhovatele, nikdo z nich nepožadoval bližší vysvětlení ani nevznesl protinávrh. Usnesení bylo přijato 100 % přítomných akcionářů.7. Ve vztahu k rozdělení zisku účastník zdůraznil, že není typickou obchodní společností, je společností zřízenou za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, a to ve smyslu § 1 odst. 1 a 2 zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, čímž účastník nepopírá, že je zároveň zřízen, jako každá jiná akciová společnost, za účelem dosahování zisku. Přímo ze zákona, konkrétně z ust. § 8 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, ve znění pozdějších předpisů, pro účastníka vyplývají povinnosti zajistit plynulé a bezpečné provozování vodovodu a kanalizace, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely. Účastník je vázán rovněž zákonem č. 526/1990 Sb. a výměrem MF, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, mezi něž mimo jiné patří povrchová voda odebraná z vodních toků a ostatních povrchových vod, pitná voda dodávaná odběratelům, pitná voda dodávaná do vodovodní sítě pro veřejnou potřebu jiné osobě, než je odběratel, odpadní voda odvedená kanalizací nečištěná a odpadní voda odvedená kanalizací čištěná, odpadní voda převzatá do kanalizace od jiného vodohospodářského subjektu, tedy veškerý zisk z hlavního předmětu podnikání odvolatele je regulován státem a na základě zákona. Pokud navrhovatel argumentuje tím, že i jiné vodárenské společnosti rozdělují zisk mezi akcionáře, tak je zde i skupina vodárenských společností, která naopak zisk nerozděluje. Účastník v tomto směru není žádnou výjimečnou společností. Přitom je přesvědčen, že dlouhodobým a strategickým rozmnožováním majetku, byť za cenu nevyplacení dividendy akcionářům, dochází ke zvyšování majetku účastníka, čímž vytváří předpoklad pro zvýšení hodnoty jednotlivých akcií a tím i majetku jednotlivých akcionářů. Pokud jde o sociální fond, ten je vytvářen za účelem plnění smlouvy, stabilizaci stávajících zaměstnanců a nástroj pro získávání kvalitních nových zaměstnanců.8. V reakci na vyjádření účastníka navrhovatel předestřel úvahu, že „ jeví se mu, že účastník přistoupil k nevyplacení dividend proto, že se snaží ostatní akcionáře donutit k prodeji jejich akcií za minimální kupní cenu, neodpovídající jejich tržní hodnotě. Valná hromada společnosti dne 27. 2. 2017 schválila vykupování vlastních akcií po dobu 5 let za cenu od 500 do 750 Kč, avšak v procesu navyšování základního kapitálu vydává nové akcie za několikanásobně vyšší emisní kursy. Společnost tedy evidentně vykupuje akcie stávajících akcionářů za podstatně nižší ceny, než by odpovídalo jejich tržní hodnotě. Nevyplácením dividend účastník jedná v rozporu s ustanovením § 212 odst. 2 občanského zákoníku.9. Soud v odůvodnění rozhodnutí odkázal na související právní úpravu, dovodil včasnost návrhu a aktivní legitimaci navrhovatele k jeho podání. Konstatoval dále zjištění, učiněná z provedeného dokazování výpisem z obchodního rejstříku, pozvánkou na valnou hromadu, protestem ze dne 16. 6. 2020, zápisem z jednání valné hromady, stanovami, jejich článkem 39 odst. 2, článkem 41, článkem 12 odst. 2, dále výroční zprávou za rok 2019.10. V odůvodnění rozhodnutí se soud dále podrobně zabýval namítanou vadou pozvánky v podobě neodůvodnění bodu 5 a odkázal v této souvislosti na judikaturu Nejvyššího soudu ČR. /odst. 41, 42 odůvodnění rozhodnutí/. Soud dovodil, že zde nejsou dány znaky zneužití práva v tom směru, že by zde byla situace, že se majoritní akcionář snaží minoritní akcionáře „ vyhnat“. Soud ale dospěl k závěru, že pozvánka neobsahuje náležité odůvodnění a tedy není souladná se zákonem. Nicméně má soud za to, že je nutno pohlížet na bod 5. v pozvánce nejen v části nazvané Zdůvodnění, ale v celé souvislosti: z návrhu usnesení odůvodnění plyne, což musí být akcionáři při znalosti stanov zřejmé, totiž že po splnění daňových povinností jsou sanovány v souladu s článkem 39 a 41 stanov fondy vyjmenované ve stanovách a další, zřízené představenstvem. Akcionáři tedy muselo být zřejmé, že „odůvodnění“ je vlastně obsaženo v textu navrženého usnesení; soud vychází z premisy, že akcionář zná stanovy společnosti, jimiž je vázán ve smyslu ust. § 212 o. z.11. Soud uzavřel, že nedostatek svolání je