7 Cmo 136/2021-14 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud v bodě I. výroku rozhodl takto: „Soud zahajuje řízení o zrušení obchodní korporace s likvidací a jmenování likvidátora.“ V bodě II. výroku rozhodl takto: Obchodní korporace , právnická osoba, IČO: , IČO, , adresa, se zrušuje a nařizuje se její likvidace. V bodě III. výroku soud rozhodl takto: „ Likvidátorem obchodní korporace , právnická osoba, IČO: , IČO, , , adresa, , se jmenuje , tituly před jménem, , Anonymizováno, , IČ , IČO, , nar. , Anonymizováno, , , adresa, .“ V bodě IV. výroku soud rozhodl takto: „Obchodní korporace , právnická osoba, IČO: , IČO, , adresa, je povinna zaplatit na účet Městského soudu v Praze soudní poplatek ve výši 2.000,-- Kč ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto usnesení, číslo účtu: , č. účtu, , variabilní symbol: , var. symbol, .“2. V bodě V. výroku soud rozhodl takto: „Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.“3. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že mu je známo z jeho činnosti jako soudu, který vede obchodní rejstřík, že obchodní korporace pozbyla právní důvody užívání prostor, kam umístila své sídlo. V této souvislosti soud odkázal na kogentní ustanovení § 25 odst. 1 písm. a/ zákona č. 304/2013 Sb., dle něhož se do obchodního rejstříku povinně zapisuje údaj o sídle obchodní korporace, přičemž ve smyslu ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb. musí adresa sídla odpovídat sídlu skutečnému a podnikatel je povinen mít právní důvod užívání těchto po celou dobu, kdy jsou tyto prostory jako sídlo nebo místo podnikání v obchodním rejstříku zapsány.4. Dále soud poukázal na skutečnost, že „obchodní korporace byla rejstříkovým soudem dne 31. 5. 2019 vyzvána k podání návrhu na zápis změny sídla ve veřejném rejstříku ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy a zároveň upozorněna, že v případě neodstranění výše uvedeného nesouladu ji může soud zrušit s likvidací. Soudu je známo z jeho činnosti jako soudu, který vede obchodní rejstřík, že náprava nebyla zjednána.“5. S odkazem na ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb. a rovněž s odkazem na ustanovení § 85 písm. a/, § 89 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. a ustanovení § 172 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb. soud rozhodl o zrušení společnosti a nařízení její likvidace. O jmenování likvidátora rozhodl s odkazem na dikci ustanovení § 191 zákona č. 89/2012 Sb. S ohledem na skutečnost, soudu známou z jeho činnosti, a sice že osoba, zapsaná jako statutární orgán v obchodním rejstříku, nepřebírá zásilky za společnost a nereaguje na výzvy soudu, a lze tedy důvodně předpokládat, že nebude řádně plnit povinnosti likvidátora, jmenoval soud likvidátora postupem dle § 191 odst. 4 zákona č. 89/2012 Sb. z osob, zapsaných do seznamu insolvenčních správců.6. O poplatkové povinnosti soud rozhodl s odkazem na § 2 odst. 1 písm. e/ zákona č. 549/1991 Sb. a položku 4 bod 1 písm. c/ Sazebníku soudních poplatků.7. O nákladech řízení rozhodl podle ustanovení § 23 zákona č. 292/ 2O13 Sb.8. Usnesení soudu prvního stupně v plném rozsahu napadla obchodní korporace včasným odvoláním a navrhovala zrušení rozhodnutí a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.9. Odvolatelka poté, co rekapitulovala obsah odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, namítala, že rozhodnutí je založeno na nesprávných skutkových a právních závěrech a pro absenci konkrétních skutkových zjištění není ani věcně přezkoumatelné. „Napadené usnesení soudu prvního stupně z hlediska svého věcného obsahu je přehlídkou právní argumentace a citace dotčených zákonných ustanovení, bez toho, aniž by soud prvního stupně příslušnou právní úpravu promítnul do konkrétních skutkových zjištění, které v rámci řízení měl učinit a které však zůstaly z jeho strany zcela ignorovány.“ Odvolatelka zdůraznila, že konstatování soudu, že obchodní korporace pozbyla právní důvod k užívání prostor, v nichž má umístěno sídlo závěry soudu, že statutární orgán nereaguje na výzvy soudu, nejsou podloženy konkrétními argumenty. „ Pokud soud prvního stupně odkazuje na výsledky své činnosti, tak je třeba, aby tyto konkrétní skutkové okolnosti ve svém odůvodnění svého usnesení popsal tak, aby se mohly stát předmětem možného proti tvrzení ze strany naší společnosti jako účastníka řízení a hlavně se mohly stát předmětem věcného přezkumu nadřízeným soudem. To se týká i úvah soudu prvního stupně, podle které soudem prvního stupně zvolený postup je v souladu s blíže neurčenými a neidentifikovatelnými zájmy ochrany třetích osob a stejně tak úvah k osobě našeho statutárního zástupce, který je ze strany nalézacího soudu obecně hodnocen jako osoba, která není kontaktní, neboť za společnost nepřebírá zásilky, a to přesto, že tyto zásilky mají být ze strany soudu doručovány do naší datové schránky.“10. Podle ustanovení § 202 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. odvolání není přípustné proti usnesení, jímž se upravuje vedení řízení.11. Podle ustanovení § 218 odst. c/ o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.12. Za dané procesní situace /odvolání nepřípustně směřující rovněž proti rozhodnutí v bodě I. výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž bylo zahájeno řízení/, nezbylo odvolacímu soudu než odvolání v tomto rozsahu postupem dle výše citovaného ustanovení odmítnout.13. Ve zbývajícím rozsahu přezkoumal odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení §§ 212, 212a o. s. ř. aniž za tím účelem nařizoval jednání /§ 214 odst. 2 písm. d/ o. s. ř./, a dospěl k závěru, že rozhodnutí nemůže obstát.14. Podle ustanovení § 172 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.15. K uvedenému zákonnému ustanovení lze uvést, že příslušná výzva, z níž musí být jednoznačně zřejmé, jaký konkrétní odstranitelný důvod pro zrušení právnické osoby /a podle okolností konkrétní situace případně jak/ má být ve lhůtě, soudem ve výzvě stanovené, odstraněn, musí být vydána soudem, který o případném zrušení právnické osoby s likvidací rozhodne. A musí být vydána v témže řízení, a v souladu s účelem a smyslem ustanovení § 172 odst. 2 zákona č. 89 /2012 Sb., musí vydání rozhodnutí o zrušení právnické osoby s likvidací předcházet. Nepůjde v tomto směru o soud rejstříkový, ale o soud tzv. „statusový“, soud věcně a místně příslušný k rozhodnutí o zrušení právnické osoby s likvidací, tedy soud, u něhož řízení o zrušení právnické osoby s likvidací probíhá. Výzva sama pak nemá procesní povahu, ale jde o výzvu s dopadem do hmotného práva, přičemž za výzvu dle ustanovení § 172 odst. 2 občanského zákoníku nelze považovat výzvu, učiněnou rejstříkovým soudem podle zákona č. 304/2013 Sb. Nelze tedy přisvědčit postupu soudu, pokud za východisko pro své rozhodnutí učinil výzvu, vydanou rejstříkovým soudem dne 31. 5. 2019.16. Odvolací soud v tomto směru uzavírá, že okolnost, že soud vůbec obchodní korporaci nevyzval postupem dle ustanovení § 172 odst. 2 občanského zákoníku k odstranění, v soudem stanovené přiměřené lhůtě, důvodu, pro nějž je možno obchodní korporaci zrušit, představuje vadu, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava.17. Kromě této, možno říci principiální vady, je rozhodnutí soudu prvního stupně třeba vytknout, a v tomto směru je třeba přisvědčit odvolatelce, že z odůvodnění rozhodnutí ani z obsahu spisu nevyplývají žádné konkrétní skutkové okolnosti, vážící se k právnímu důvodu užívání prostor /respektive k jeho absenci/, v nichž obchodní korporace umístila své sídlo, z odůvodnění rozhodnutí se nepodává popis skutkových okolností, z nichž je soudem usuzováno na nekontaktnost statutárního orgánu, ničeho v tomto směru nevyplývá ani z obsahu spisu. A i když jsou soudu známy podstatné skutečnosti z jeho činnosti, jak je konstatováno v odůvodnění napadeného rozhodnutí, tak ale z obsahu odůvodnění, respektive spisu, není zřejmé, o jaké skutečnosti jde.18. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v bodě II. až V. výroku podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a/, b/ o. s. ř. zrušil a věc vrátil tomuto soudu podle ust. § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. k dalšímu řízení. Soud prvního stupně je vázán shora prezentovanými právními názory odvolacího soudu.