7 Cmo 138/2020-0 — Vrchní soud v Praze

1. Navrhovatel se návrhem doručeným soudu dne 9.12.2019 domáhal zápisu změn v obchodním rejstříku týkajícím se společnosti , Jméno navrhovatele B, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „Společnost“), a to konkrétně výmazu společníka , Anonymizováno, (navrhovatele) a zápisu nového společníka – , právnická osoba, .2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně návrh na zápis změn došlý soudu dne 9.12.2019 pod Fj 427509/2019/MSPH zamítl (výrok I.) a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). V odůvodnění uvedl, že nebyly splněny podmínky pro provedení zápisu změn. Po vyřešení otázky vztahující se k poplatkové povinnosti se soud zabýval věcně otázkou, zda pobočný spolek může nabýt podíl v korporaci. S odkazem na § 228 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) soud konstatoval, že pobočný spolek je právnickou osobou s odvozenou subjektivitou. Určující jsou však spolkové stanovy (stanovy hlavního spolku), ze kterých by mělo vyplývat, zda má pobočný spolek samostatnou právní subjektivitu, případně v jakém rozsahu může jednat. Z obsahu stanov hlavního spolku – spolku , právnická osoba, bylo soudem zjištěno, že: „majetkem pobočného spolku mohou být pouze práva, peníze a pohledávky související s jeho účelem“, tutéž formulaci obsahují i stanovy pobočného spolku. Stanovy tedy určují, co všechno může být majetkem spolku – práva, peníze a pohledávky. Obchodní podíl je však v souladu s § 489 o.z. věcí. Za situace, kdy stanovy nepřipouští u pobočného spolku vlastnictví podílu v korporaci, není možné, aby se pobočný spolek stal nabyvatelem obchodního podílu. Rejstříkový soud proto návrh na zápis změn do obchodního rejstříku zamítl, neboť podmínky pro jeho provedení splněny nebyly.3. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel včasné odvolání a navrhl odvolacímu soudu, aby usnesení soudu prvního stupně zrušil. Navrhovatel v odvolání poukázal na znění stanov založených do sbírky listin dne 6.11.2019 a 18.11.2019, ze kterých je zřejmé, že 1.10.2019, resp. 5.11.2019 došlo ke změně původních stanov, dle kterých platí, že: “Majetkem Spolku mohou být věci, práva, peníze a pohledávky související s účelem Spolku“.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že napadené usnesení je nepřezkoumatelné.5. Podle § 11 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a evidenci svěřeneckých fondů (dále jen „z.v.r.“) nestanoví-li jiný zákon jinak, může návrh na zápis podat pouze osoba uvedená v tomto zákoně.6. Podle § 11 odst. 2 téhož zákona musí být návrh na zápis podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti.7. Podle § 11 odst. 3 téhož zákona nesplní-li osoba podle odstavce 1 povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku.8. Podle § 42 z.v.r. do obchodního rejstříku se zapisují a) obchodní společnosti a družstva podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev (dále jen "obchodní korporace"), b) fyzické osoby, 1. které jsou podnikateli, mají bydliště v České republice a požádají o zápis, a 2. uvedené v § 43, které podnikají na území České republiky, a požádají o zápis, a c) další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu tento nebo jiný zákon.9. Podle § 47 z.v.r. návrh na změnu nebo výmaz zápisu může podat osoba uvedená v § 42.10. Podle § 86 písm. a) z.v.r. rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna.11. „16. Návrh na změnu nebo výmaz zápisu obchodní korporace v obchodním rejstříku může zásadně podat pouze dotčená (zapsaná) korporace [§ 11 odst. 1, § 47 a § 42 písm. a) z. v.r.], nestanoví-li jinak zvláštní právní předpis. Jde-li o skutečnost, která musí být podle zákona zapsána v obchodním rejstříku (srov. zejména § 25 odst. 1 a § 48 z. v.r.), popř. o změnu či výmaz skutečnosti, která je v obchodním rejstříku zapsána podle § 25 odst. 1 písm. k) z. v.r., přestože její zápis zákon neukládá, je korporace povinna návrh podat ve lhůtě bez zbytečného odkladu poté, kdy rozhodná skutečnost vznikne (nastane) [§ 11 odst. 2 z. v.r.]. K povaze a délce lhůty "bez zbytečného odkladu" srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. září 2015, sp. zn. 29 Cdo 2970/2013. 17. Nepodá-li zapsaná korporace návrh do 15 dnů ode dne, kdy uplyne lhůta "bez zbytečného odkladu" upravená v § 11 odst. 2 z. v.r. (tedy kdy jí vzniká povinnost podat návrh), otevírá § 11 odst. 3 z. v.r. aktivní věcnou legitimaci k podání návrhu na zápis změn nebo výmazu zápisu v obchodním rejstříku všem osobám, kterým svědčí právní zájem na zápisu. 18. Podá-li tudíž návrh na změnu či výmaz zápisu osoba odlišná od zapsané korporace, rejstříkový soud nejprve posoudí, zda od vzniku rozhodné skutečnosti uplynula lhůta složená ze lhůty "bez zbytečného odkladu" podle § 11 odst. 2 z. v.r. a lhůty 15 dnů podle § 11 odst. 3 z. v.r.; teprve ode dne následující po uplynutí této (složené) lhůty je osoba mající právní zájem na zápisu aktivně věcně legitimována k podání návrhu podle posledně označeného ustanovení (srov. obdobně při výkladu právní úpravy účinné před 1. lednem 2014 např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2008, sp. zn. 29 Cdo 3088/2007, uveřejněného pod č. 52/2009 Sb. rozh. obč., část občanskoprávní a obchodní). 19. K počítání lhůt srov. § 57 o. s. ř. K tomu, že pro posouzení aktivní věcné legitimace je rozhodný stav ke dni rozhodování o návrhu, viz § 167 odst. 2 a § 154 odst. 1 o. s. ř. a např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2002, sp. zn. 29 Odo 657/2001, uveřejněného pod č. 25/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2189/2012. K aplikovatelnosti ustanovení občanského soudního řádu na řízení ve věcech veřejného rejstříku, které je svoji povahou řízením nesporným, viz § 120 z.v.r. a § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. 20. Právní zájem na změně nebo výmazu zápisu v obchodním rejstříku má osoba, jejíž právní sféry se zápis přímo týká. Navrhovatel je zpravidla povinen svůj právní zájem na navrhovaném zápisu osvědčit. Neučiní-li tak, popř. považuje-li rejstříkový soud listiny, jimiž navrhovatel dokládá svůj právní zájem ve smyslu § 11 odst. 3 z. v.r., za nedostatečné, vyzve rejstříkový soud navrhovatele postupem podle § 88 z. v.r. k doplnění chybějících listin (osvědčujících jeho právní zájem). 21. V této souvislosti se sluší poznamenat, že v řadě případů bude právní zájem navrhovatele zjevný bez dalšího. Tak například ten, komu zanikla funkce člena orgánu obchodní korporace, má právní zájem na výmazu své osoby jakožto člena orgánu a zápisu dne zániku funkce, strany smlouvy o převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným mají právní zájem na výmazu dosavadního a zápisu nového společníka, jediný akcionář má právní zájem na zápisu své osoby jako jediného akcionáře zapsané akciové společnosti, společník, u jehož podílu je zapsáno zástavní právo, má - dojde-li k zániku zástavního práva - právní zájem na výmazu zapsaného zástavního práva apod. 22. V některých případech je namístě právní zájem navrhovatele dovodit i tehdy, jde-li o zápis, který se bezprostředně (přímo) netýká navrhovatele, ale který přesto zasahuje do jeho právní sféry.“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.10.2017 sp. zn. 29 Cdo 2624/2016 uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod pořadovým číslem 2/2019 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.3.2020 sp. zn. 27 Cdo 1981/2018 veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách).12. V dané věci je navrhovatel odlišný od zapsané osoby (Společnosti). Bylo proto nezbytné zabývat se nejprve otázkou uplynutí složené lhůty a potažmo otázkou právního zájmu navrhovatele na podaném návrhu. Z odůvodnění napadeného usnesení je však zřejmé, že soud se splněním podmínek stanovených v § 11 z.v.r. vůbec nezabýval. Vzhledem k tomu, že se jedná o skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, je napadené usnesení nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.13. Odvolací soud proto postupoval podle § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř., napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. V něm soud bude postupovat podle právního názoru odvolacího soudu, který je pro něho závazný podle § 226 odst. 1 o.s.ř.14. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí (§ 151 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 120 z.v.r.).