7 Cmo 14/2021-78 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví označeným usnesením vyhověl návrhu navrhovatelky doručeném soudu dne 21. 5. 2020 a to tak, že v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové v oddílu C, vložce číslo 38174 se vymazává statutární orgán jednatel: , Anonymizováno, , dat. nar. , Datum narození navrhovatelky A, , r. č. , Anonymizováno, /, adresa, , den vzniku funkce: 27. dubna 2018 a zapisuje se u vymazávané osoby den zániku funkce: 25. dubna 2020 a dále den zápisu změny: dnem nabytí právní moci. V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že návrh podala vymazávaná jednatelka, která je k tomu oprávněna dle § 11 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“).2. Proti tomuto usnesení podala včasné odvolání účastnice , Jméno navrhovatelky B, ., IČO , IČO navrhovatelky B, , sídlem , Adresa navrhovatelky A, (dále i jen „Společnost“), podle které nedošlo k zániku funkce jednatele, tj. navrhovatelky. Jelikož společenská smlouva nestanovila pravidla pro odstoupení z funkce, má odvolatelka za to, že podle § 58 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“), funkce jednatele navrhovatelce dosud neskončila, protože v účetním období 2020 se valná hromada dosud nekonala. Odvolatelka má za to, že k zániku nemohlo dojít doručením odstoupení navrhovatelky z funkce Společnosti. Zároveň nemůže platit § 58 odst. 2 ZOK, neboť navrhovatelka neoznámila své odstoupení při konání valné hromady Společnosti, ale mimo ni. Stejně tak dle odvolatelky nelze aplikovat § 58 odst. 3 ZOK, neboť Společnost není jednočlennou společností, nýbrž má společníky dva. S ohledem na výše uvedené odvolatelka navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení v plném rozsahu zrušil a následně zamítl návrh navrhovatelky.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání Společnosti je důvodné.4. Odvolací soud posuzoval danou věc dle zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění platném do 31. 12. 2020, neboť navrhovatelka se domáhá zápisu dne 25. 4. 2020, jako dne zániku funkce jednatele s tím, že k odstoupení z funkce došlo dne 25. 3. 2020.5. Podle ust. § 11 z. v. r. nestanoví-li jiný zákon jinak, může návrh na zápis podat pouze osoba uvedená v tomto zákoně (odst. 1). Návrh na zápis musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti (odst. 2). Nesplní-li osoba podle odstavce 1 povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku (odst. 3).6. Podle § 86 písm. a) z. v. r. rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna.7. Podle § 59 odst. 5 ZOK, může člen orgánu obchodní korporace ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. Neurčuje-li společenská smlouva nebo smlouva o výkonu funkce jinak, oznámí odstupující člen své odstoupení orgánu, který jej zvolil, a jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li příslušný orgán obchodní korporace na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce. Je-li tímto orgánem jediný společník, skončí funkce uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o odstoupení z funkce jedinému společníkovi, neujednají-li jiný okamžik zániku funkce.8. Podle komentářové literatury: „V případech, kdy členy statutárního orgánu (akciové společnosti i společnosti s ručením omezeným) volí valná hromada, je odstoupení oznámeno valné hromadě pouze tehdy, je-li tato svolána, na pořad jednání je zařazen bod, volba nového člena statutárního orgánu‘ a v rámci jeho zdůvodnění [§ 407 odst. 1 písm. f) ZOK] je uvedeno, že konkrétní člen statutárního orgánu odstoupil z výkonu funkce. Odstoupení je oznámeno dnem, kdy se koná (resp. má konat) takto svolaná valná hromada; od tohoto dne běží měsíční doba podle § 59 odst. 5 ZOK. Má-li valná hromada schválit jiný den zániku funkce, musí být jako součást pozvánky i návrh příslušného usnesení valné hromady. Označené ustanovení zřejmě nebrání ani tomu, aby člen statutárního orgánu oznámil své odstoupení přímo na zasedání valné hromady. Měsíční doba by v takovém případě běžela ode dne konání valné hromady, na jejímž zasedání bylo odstoupení oznámeno. V takovém případě však dotčenému členovi statutárního orgánu může (podle okolností případu) hrozit, že jeho odstoupení bude posouzeno jako učiněné v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná (popřípadě obecně jako učiněné v rozporu s péčí řádného hospodáře), a že společnost po něm bude vymáhat případné náklady vynaložené na konání další valné hromady (jež bude moci zvolit nového člena orgánu). V úvahu přichází i možnost, aby odstoupení bylo oznámeno společníkům spolu s návrhem na přijetí rozhodnutí valné hromady per rollam o volbě nového člena orgánu. Pro zachování účelu § 59 odst. 5 ZOK je totiž podstatné, aby se o odstoupení příslušný orgán, resp. jeho členové (společníci) dozvěděli a měli možnost na ně reálně (a včas) reagovat zvolením nového člena statutárního orgánu. V takovém případě běží měsíční doba od doručení návrhu na přijetí rozhodnutí o volbě nového člena statutárního orgánu. Tomu je třeba přizpůsobit návrh podle § 175 ZOK – buď musí společníci schválit k návrhu odstupujícího člena jako jiný den zániku funkce den, k němuž bude zvolen nový člen, anebo musí být účinnost volby odložena ke dni následujícímu po posledním dni měsíční doby podle § 59 odst. 5 ZOK.“(viz Čech, P., Šuk P.: Právo obchodních společností v praxi a pro praxi (nejen soudní), Polygon, Praha, 2016, In: ŠTENGLOVÁ, Ivana, HAVEL, Bohumil, CILEČEK, Filip, KUHN, Petr, ŠUK, Petr. Zákon o obchodních korporacích. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 173.)9. Ze spisu, a to z doloženého přípisu adresovaného Společnosti ze dne 25. 3. 2020 plyne, že navrhovatelka jako jednatelka Společnosti odstupuje podle ust. § 59 odst. 5 ZOK z funkce jednatele této Společnosti. Dále v něm uvedla, že při výkonu své funkce nezaznamenala nevhodnost doby, ve které odstupuje, i vzhledem k tomu, že Společnost má dva jednatele, kdy druhý je oprávněn jednat jménem společnosti samostatně. Proto navrhovatelka předpokládala skončení výkonu její funkce uplynutím jednoho měsíce od doručení svého odstoupení, přičemž byla připravena uzavřít se Společností dohodu o dřívějším ukončení výkonu funkce. Usnesením ze dne 7. 8. 2020, č. j. C 38174/RD27/KSHK, Fj 24862/2020/KSHK, vyzval soud prvního stupně navrhovatelku k doložení listiny, ze které bude zřejmé, kdy byla rezignace doručena Společnosti. Ze sdělení Společnosti ze dne 27. 5. 2020 měl pak soud prvního stupně za prokázané, že podání navrhovatelky o odstoupení z funkce jednatelky bylo Společnosti doručeno dne 25. 3. 2020.10. Ze spisu plyne, že v účetním období 2020 se valná hromada Společnosti, které by navrhovatelka své odstoupení z funkce jednatele oznámila, nekonala, dále že navrhovatelka valnou hromadu Společnosti s příslušným programem jednání ani nesvolala a její podání ze dne 25. 3. 2020 pak není ani návrhem na přijetí rozhodnutí valné hromady per rollam o volbě nového jednatele. Navrhovatelka tedy neoznámila své odstoupení z funkce jednatele valné hromadě Společnosti ve smyslu ust. § 59 odst. 5 ZOK, a proto ani nedošlo k zániku této její funkce.11. Podmínkou návrhu podaného jinou osobou podle ust. § 11 odst. 3 z. v. r. je, že osoba určená v § 11 odst. 1 z. v. r. nesplní svou povinnost do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, tedy ode dne vzniku "rozhodné skutečnosti“. Rozhodnou skutečností je vždy právní skutečnost, v jejímž důsledku dochází ke změně údajů zapisovaných do obchodního rejstříku.12. Odvolací soud vzhledem k uvedenému dospěl k závěru, že ke vzniku rozhodné skutečnosti, kterým je zánik funkce jednatele, nedošlo, složená lhůta stanovená v ustanovení § 11 odst. 2 a 3 z. v. r. tak běžet nepočala a navrhovatelce, která není zapsanou osobou, v důsledku toho oprávnění podat návrh na zápis do obchodního rejstříku nevzniklo.13. Odvolací soud proto na rozdíl od soudu prvního stupně uzavírá, že navrhovatelka není k podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku aktivně věcně legitimována, což je důvod pro odmítnutí jejího návrhu dle ust. § 86 písm. a) z. v. r.14. Odvolací soud ze shora popsaných důvodů usnesení soudu prvního stupně dle ust. § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že se návrh navrhovatelky odmítá.15. Výrok o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupnňů je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 2 o. s. ř. a § 23 z. ř. s., neboť řízení lze zahájit i bez návrhu a odvolací soud neshledal žádné okolnosti případu odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některé z jeho účastnic.16. O vrácení zaplaceného soudního poplatku rozhodne