7 Cmo 150/2018-351 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu dne 26. 2. 2016 se navrhovatel domáhal vůči účastníkovi , Jméno advokáta A, ., IČO , IČO advokáta A, , sídlem , Adresa advokáta A, (, Anonymizováno, ) /dále též jen „Spolek“/, aby vyslovil neplatnost a) usnesení členské schůze Spolku ze dne 28. 11. 2015 přijatého pod bodem 8 programu ve znění: „Vstup do areálu pro člena spolku, který využívá areál nebo jeho vybavení k vlastním podnikatelským aktivitám (např. instruktor provádějící potápěčský výcvik, různé prezentační a prodejní akce apod.) bude zpoplatněn dle výše uvedených podmínek“, b) usnesení členské chůze Spolku ze dne 19. 12. 2015 přijatého pod bodem 4 programu ve znění: „Členská schůze schválila 3/5 většinou hlasů členů klubu uzavření smlouvy na nájem areálu , Anonymizováno, pro rok 2016 společnosti , právnická osoba, . Členská schůze pověřuje předsedu klubu, aby neprodleně zajistil podpis předložené smlouvy a předal pronajaté prostory nájemci“, c) usnesení členské schůze Spolku ze dne 19. 12. 2015 přijaté pod bodem 5 programu ve znění: „V jiných termínech nebude vzhledem k pronájmu areálu možné splnit povinný počet brigádnických hodin“. V návrhu na zahájení řízení navrhovatel uvedl, že napadená usnesení jsou neplatná pro jejich neslučitelnost se stanovami a zákonem s tím, že důvody neplatnosti podrobně popíše ve lhůtě 14 dnů. Doplňujícím podáním doručeným soudu dne 12. 7. 2016 (č. l. 18-25) navrhovatel upřesnil, že usnesení ad a) je v rozporu s ustanovením § 245 o. z., usnesení ad b) je v rozporu s článkem XV. odst. 2 stanov Spolku a též v rozporu s dobrými mravy a usnesení ad c) je v rozporu s dobrými mravy, neboť je šikanózní.2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. návrh v celém rozsahu zamítl a ve výroku II. rozhodl, že navrhovatel je povinen zaplatit Spolku na nákladech řízení 29 298,08 Kč. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že z žádného provedeného důkazu nemá za prokázané, že by právo navrhovatele podílet se na činnosti Spolku, jakož i další práva podle článku IX. stanov, tj. hlasovat na členské schůzi, být pravidelně informován o dění ve Spolku, podávat návrhy, připomínky, vznášet dotazy k orgánům Spolku a obdržet odpověď na své podání v přiměřené době, volit a být volen do řídících orgánů Spolku či žádat o výpis ze seznamu členů podle článku XI. stanov, byla porušována konáním Spolku. Ohledně usnesení členské schůze ad a) soud uvedl, že členskou schůzí konanou dne 28. 11. 2015 bylo přijato usnesení o zpoplatnění vstupu člena Spolku do areálu v případě, že člen areál využívá a s ním i jeho vybavení ke svým podnikatelským aktivitám. Zápisem z této schůze je prokázáno, že usnesení bylo přijato hlasy 13 členů, proti hlasovali 2 členové a jeden se zdržel hlasování. Z uvedeného vyplývá, že uvedené usnesení platí pro všechny členy Spolku a pouze rozlišuje členy – podnikatele a členy – nepodnikající – s tím, že jinak jsou podmínky vstupu do areálu pro všechny členy Spolku naprosto stejné. Nutno proto souhlasit se Spolkem, že pokud by tomu bylo opačně, pak by takový přístup k ostatním členům – nepodnikatelům byl přístupem diskriminačním a naopak by zvýhodňoval ty členy, kteří by v areálu tzv. „zadarmo“ podnikali. Soud pak nemá za prokázané ani to, že by výše uvedené usnesení poškodilo na právech navrhovatele jako člena Spolku, mělo právní následky nebo jím bylo zasaženo do práv třetích osob. Ohledně usnesení ad b) soud uvedl, že ani toto usnesení ze dne 19. 12. 2015 o uzavření smlouvy na nájem areálu Rumchalpa pro rok 2016 se společností , právnická osoba, ., nepovažuje za neplatné. Pro uzavření této smlouvy hlasovalo všech 15 na členské schůzi přítomných členů, když rozhodnutí neodporuje ani ustanovení článku 15 odst. 2 stanov Spolku, podle něhož může členská schůze část majetku Spolku svěřit jinému subjektu, zejména pokud je tak zabezpečeno účelnější využití majetkového prospěchu Spolku. Ve smlouvě o svěření určí rozsah i omezení pravomocí subjektu, který je správou majetku Spolku pověřen. Z výpovědí slyšených členů výboru Spolku, ani z výpovědí řadových členů Spolku nemá soud za prokázané, že by péče a údržba areálu, tedy pronajatého majetku, byla zanedbávána. Z výpovědí naopak vyplynulo, že v rámci brigádnických hodin bylo o areál pečováno a uskutečnila se i výstavba dalších objektů, sloužících jak pro členy Spolku, tak i pro ostatní návštěvníky. Ohledně usnesení ad c) soud uzavřel, že ani toto usnesení neshledal neplatným. Ze zápisu z jednání z členské schůze vyplývá, že členská schůze vzala na vědomí návrh rozpisu termínů brigád na rok 2016, vypracovaný výborem spolku, s rozpisem vyslovila souhlas a nepřivlastnila si tak v žádném případě pravomoc řešit termíny brigád, jak se mylně navrhovatel domnívá, a rozpis vzala na vědomí. Navíc termíny brigád byly stanoveny s půlročním předstihem, když jak výbor, tak i členská schůze neměli za povinnost provádět předem šetření, zda navržený termín je pro člena vyhovující či nikoliv. Jak má soud též za prokázáno z přehledu hodin odpracovaných členy na brigádách ve prospěch Spolku za rok 2016, odpracovali jak navrhovatel, tak i „nepohodlný člen Spolku“ , Anonymizováno, , každý 15 povinných brigádnických hodin, takže nemuseli ani platit náhradu za hodiny neodpracované. I v tomto případě o brigádnických hodinách hlasovalo všech 15 přítomných členů na členské schůzi. Ze všech uvedených důvodů soud návrhy navrhovatele na vyslovení neplatnosti citovaných usnesení členských schůzí zamítl a zopakoval, že citovaná usnesení nepoškodila na právech navrhovatele coby člena Spolku, a ani ostatní členy Spolku. Přijatá pravidla v usnesení byla rovná pro všechny, když navíc tato rozhodnutí neměla žádných právních následků a nebylo jimi zasaženo ani do práv třetích osob nabytých v dobré víře. Na posuzovanou věc soud aplikoval ustanovení § 258, § 259 a § 260 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Nákladový výrok je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř.3. Do tohoto usnesení podal včasné odvolání navrhovatel z důvodů, že soud nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Namítl, že jednou z podstatných vad řízení je absence poučení dle § 118a o. s. ř. Soud v průběhu celého řízení nedal najevo svůj právní názor, natož aby navrhovatele poučil podle § 118a o. s. ř. Teprve v rozsudku navrhovateli sdělil, které skutečnosti opomněl tvrdit, co tvrdit měl a co neprokázal. Tento postup je dle jeho názoru v rozporu se zákonem. Pokud měl soud některá tvrzení navrhovatele za neprokázaná, případně pokud navrhovatel dle názoru soudu rozhodná tvrzení ani nevylíčil, měl navrhovateli poskytnout poučení podle § 118a o. s. ř. Soud nic takového neučinil. Tím bylo řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci podle § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř. Navrhovatel navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, případně aby rozhodnutí změnil a návrhu vyhověl. Uvedl též, že z důvodu složitosti věci a dovolené jeho právního zástupce odůvodní odvolání podrobněji ve lhůtě 2 týdnů.4. Dne 30. 4. 2018 bylo soudu zástupcem navrhovatele doručeno podání datované dne 19. 4. 2018 a označené v rubrikované části jako doplnění odůvodnění odvolání. Toto podání bylo soudu doručeno elektronicky z e-mailové adresy dn@novotnypartners.cz. Dle záznamu o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu Krajského soudu v Ústí nad Labem je elektronický podpis , Jméno navrhovatele B, neplatný, neboť dokument byl po podpisu změněn (č. l. 331). Uznávaným elektronickým podpisem není opatřena ani obálka, ani příloha. Z detailu podání založeného na č. l. 330 vyplývá, že na podání označeném jako doplnění odvolání je podvržený podpis, certifikát není platný. Protože doplnění odvolání doručené soudu dne 30. 4. 2018 v elektronické podobě nebylo učiněno prostřednictvím datové schránky, tj. prostřednictvím veřejné datové sítě, a nebylo ani opatřeno uznávaným elektronickým podpisem, bylo povinností navrhovatele nejpozději do 3 dnů ho doplnit písemným podáním shodného znění. Protože tak navrhovatel neučinil, odvolací soud k tomuto podání nepřihlížel (§ 42 odst. 2 a 3 o. s. ř.).5. Spolek ve vyjádření k odvolání navrhovatele vyvracel jeho odvolací námitky a podrobně k tomu argumentoval. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil pro jeho věcnou správnost.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že napadené usnesení nelze zatím podrobit věcnému přezkumu.7. Podle § 247 o. z. (1) Stanovy určí, který orgán je nejvyšším orgánem spolku; do jeho působnosti zpravidla náleží určit hlavní zaměření činnosti spolku, rozhodovat o změně stanov, schválit výsledek hospodaření spolku, hodnotit činnost d