7 Cmo 204/2021-221 — Vrchní soud v Praze

1. Navrhovatelé se domáhají vůči účastníkům řízení přezkoumání přiměřenosti protiplnění a přiznání práva na jinou výši protiplnění podle ust. § 183k odst. 1 a 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně přiznal ustanovenému znalci , adresa, , sídlem , adresa, (dále pouze „znalec“) za podaný znalecký posudek č. , Anonymizováno, a) odměnu za 263 hodin práce po 450 Kč ve výši 118 150 Kč + 21% DPH ve výši 24 812 Kč, b) náhradu hotových výdajů ve výši 2 625 Kč + 21% DPH ve výši 551 Kč, c) celkem 146 138 Kč.3. Do tohoto usnesení podala navrhovatelka c) včasné odvolání, jelikož dle ní znalec postupoval v rozporu se znaleckým úkolem, když zjišťoval spravedlivou hodnotu akcie emitenta, přičemž takový úkol nedostal. Znalec nesplnil úkol, když nestanovil výši přiměřeného vypořádání, hodnotu akcie emitenta. Odvolatelka má za to, že po vyžádání potřebných podkladů si byl znalec vědom, že není způsobilý k splnění znaleckého úkolu a měl jej odmítnout. Přesto však k němu přistoupil a jeho výsledkem pouze bylo, že spravedlivou hodnotu akcií emitenta nelze stanovit. Za takový posudek mu nemůže náležet odměna ani náhrada hotových výdajů. Stejně tak znalec odmítl stanovit výši přiměřeného vypořádání s tím, že mu toto zodpovězení nepřísluší. Na základě výše uvedeného odvolatelka navrhuje, aby odvolací soud odměnu a náhradu hotových výdajů znalci za podaný znalecký posudek nepřiznal.4. Znalec ve vyjádření k odvolání navrhovatelky c) uvedl, že spravedlivou hodnotu akcií emitenta nemohl stanovit, jelikož neměl dostatek podkladů pro ocenění k období let 2007/2008. Nicméně znalec provedl i dílčí korekce původního ocenění, což souviselo se zadáním soudu o vysvětlení použití či nepoužití různých metod. K námitce odvolatelky o neoprávněném odchýlení se od znaleckého úkolu znalec s odkazem na nález III. ÚS 647/15 ze dne 27. 11. 2018, bod 23, uvedl, že otázka přiměřeného vypořádání je právní otázkou, jejíž zodpovězení nepřísluší znalci a podkladem pro stanovení přiměřeného vypořádání může být spravedlivá hodnota akcie. Znalec k další námitce odvolatelky uvedl, že v zásadě nemůže odmítnout zpracování znaleckého posudku. Až během zkoumání došel k závěru, že spravedlivou hodnotu akcií nelze z důvodu časového odstupu a nedostatku podkladů stanovit. Ve svém posudku shrnul veškeré kroky ve snaze o splnění znaleckého úkolu, odůvodnil závěry a předestřel podmínky, za kterých by bylo možné znalecký úkol naplnit či doplnit, jakožto i odpověděl na zbývající otázky zadání. Odměnu znalce nelze vázat na výsledek procesu znaleckého bádání, natož na otázku, zda některému z účastníků výsledek vyhovuje či nikoliv. Vzhledem k výše uvedenému žádá znalec přiznání odměny včetně úhrady nákladů v rozsahu přiznaném soudem prvního stupně.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212a odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Podle § 127 odst. 1 o. s. ř. závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádá soud u orgánu veřejné moci odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření, ustanoví soud znalce. Soud znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Je-li ustanoveno několik znalců, mohou podat společný posudek. Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem znalce.7. Podle § 127 odst. 2 o. s. ř. je-li pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, je nutno požádat znalce o vysvětlení. Kdyby to nevedlo k výsledku, soud nechá znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem.8. Podle § 139 odst. 2 o. s. ř. byl-li podán znalecký posudek, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné) a zvláštní předpisy stanoví, komu se znalečné vyplácí.9. Zvláštním předpisem je zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „o znalcích“), který v § 31 odst. 1 stanoví, že znalci náleží za výkon znalecké činnosti odměna. Dle § 31 odst. 4 odměna se určí podle množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkonu, a dle § 31 odst. 5 určenou odměnu lze zvýšit, je-li znalecký posudek mimořádně obtížný, nebo je-li nutné urychlené zpracování znaleckého posudku. Určená odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden v souladu s požadavky uvedenými v § 28 nebo ve stanovené lhůtě. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu, může zadavatel určenou odměnu zcela odepřít. To platí i v případě sjednané odměny, pokud si strany neujednaly něco jiného. Ust. § 32 odst. 1 téhož zákona pak říká, že nebylo-li sjednáno jinak, má znalec právo na náhradu hotových výdajů, které účelně vynaložil k provedení úkonu, a na náhradu za ztrátu času včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem.10. Dle § 19 odst. 1 zákona o znalcích odmítne znalec provést znalecký úkon, pokud má pozastaveno oprávnění vykonávat znaleckou činnost (a), nemá oprávnění vykonávat znaleckou činnost v oboru, odvětví nebo specializaci, ve kterých je potřebné úkon vykonat (b), mu počet nebo povaha zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků neumožňuje podat další znalecký úkon s odbornou péčí a včas (c), nebo vykonává znaleckou činnost jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře (d).11. Dle § 8 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 504/2020 Sb., o znalečném (dále i jen „vyhláška“), (1) Pokud znalec neprovedl znalecký úkon v souladu s požadavky stanovenými v § 28 zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech nebo ve stanovené lhůtě, lze odměnu krátit až o 50 %. (2) Pokud jde o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení znaleckého úkonu, lze odměnu krátit o více než 50 % nebo zcela odepřít.12. Z důvodové zprávy k zákonu o znalcích plyne, že právo na znalečné je subjektivním právem znalce. Pokud znalec provede posudek řádně a včas, vzniká mu legitimní očekávání na odměnu určenou podle právních předpisů.13. Ze spisu odvolací soud zjistil, že znalce soud prvního stupně ustanovil usnesením ze dne 16. 3. 2020, č. j. 37 Cm 34/2008 – 170. Úkolem znalce bylo stanovit výši přiměřeného vypořádání, hodnotu akcií emitenta, tj. nekótovaných kmenových akcií emitenta obchodní společnosti , Jméno advokáta C, ., IČO , IČO advokáta C, , se sídlem , adresa, , PSČ , adresa, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 16897, v listinné podobě ve formě na majitele o jmenovité hodnotě 1 000 Kč, ke dni 31. 12. 2017 (pozn. odvolacího soudu: podáním účastnice 1) bylo datum změněno na 31. 12. 2007) a ke dni 19. 7. 2008 s tím, že vysvětlí eventuální použití či nepoužití různých metod (např. substanční, výnosová) a použití či nepoužití přirážek za nižší likviditu, přirážku za minoritu, přirážku pro malé společnosti, přirážku pro společnost s nejasnou budoucností.14. Odvolací soud ze znaleckého posudku zjistil, že v něm mimo jiné znalec uvedl, že z důvodů fatálního nedostatku podkladů pro ocenění k období let 2007/2008, a to z důvodu údajné skartace těchto dokumentů a skutečnosti, že soud požadoval ocenění cca 13 let zpětně, pročež dle něj nelze stanovit spravedlivou hodnotu akcií emitenta, tj. nekótovaných kmenových akcií emitenta, účastnice 1) v listinné podobě ve formě na majitele o jmenovité hodnotě 1 000 Kč, ke dni 31. 12. 2007 a ke dni 19. 7. 2008. To ale dle odvolacího soudu mohl zjistit, až při zpracovávání znaleckého posudku. Ze znaleckého posudku dále plyne, že s využitím údajů finančního plánu ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, , vypracovaného , tituly před jménem, , Anonymizováno, ke dni 31. 12. 2007, provedl znalec dílčí korekce oceňovacího modelu, jež spočívaly zejména v odstranění nevhodných či nedostatečně zdůvodněných přirážek k nákladům kapitálu. Vzhledem ke zjištěným nedostatkům přezkoumávaného znaleckého posudku učinil znalec závěr, že tento odhad je zatížen zásadní měrou nejistoty a tržní hodnotu obchodního závodu po korekcích odhadl na částku 74 004 000 Kč, což odpovídá částce (spravedlivé hodnotě akcie) 235 Kč za akcii. Součástí zadání znaleckého posudku bylo i to, že znalec vysvětlí eventuální použití či nepoužití různých metod (např. substanční, výnosová) a použití či nepoužití přirážek za nižší likviditu, přirážku za minoritu, přirážku pro malé společnosti, přirážku pro společnost s nejasnou budoucností. Své závěry k této otázce znalec uvádí v kapitole 4 svého posudku. Na základě svých analýz provedl korekci výsledků původního oceňovacího modelu a v závěru posudku uvedl odhadovanou spravedlivou hodnotu akcie ve výši 235 Kč/akcie.15. Vrchní soud v Praze již ve svém usnesení ze dne 24. června 2013, č. j. 1 Cmo 174/2013 – 389, uvedl, že „Posouzení pravdivostní hodnoty otázek zodpovězených znalcem v průběhu řízení a tím i relevance znaleckého