7 Cmo 326/2021-38 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze rozhodl v záhlaví označeným usnesením tak, že návrh na nařízení předběžného opatření došlý soudu dne 7. 9. 2021 Společnosti , Jméno advokáta B, ., IČ: , IČO, , , adresa, se ukládá, aby v souladu s usnesením valné hromady společnosti , Jméno advokáta B, ., IČ: , IČO, , , adresa, konané dne 8. 6. 2021 v 10:00 hodin, kterým bylo schváleno rozdělení zisku za rok 2020, vyplatila akcionářům dividendy za rok 2020, a to do 7 dnů od právní moci tohoto usnesení - se zamítá (výrok I.), a že právnímu zástupci navrhovatele se po právní moci tohoto rozhodnutí vrací jistota ve výši 10 000 Kč (výrok II.).2. Navrhovatel se návrhem došlým soudu prvního stupně dne 7. 9. 2021, jako akcionář účastnice (dále i jen „Společnost“) domáhá vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka konané dne 8. 6. 2021, jimiž byla schválena Zpráva o ovládacích vztazích za rok 2020, řádná účetní závěrka za rok 2020 a usnesení, jímž bylo rozhodnuto o rozdělení zisku za rok 2020 podle návrhu představenstva, a to z důvodu jejich rozporu se zákonem.3. Současně s návrhem na zahájení řízení navrhl nařízení shora uvedeného předběžného opatření z důvodu potřeby prozatímní úpravy poměrů účastníků. Ta má být dána tím, že v období po valné hromadě představenstvo účastníka zveřejnilo prohlášení, v němž uvádí, že se výplata dividend odsouvá z důvodu nejistoty, kterou vyvolali někteří akcionáři na valné hromadě. Tímto prohlášením účastník na navrhovatele vyvíjí nátlak, aby nepodával návrh na vyslovení neplatnosti usnesení předmětné valné hromady, a vyhrožuje, že nevyplatí dividendy podle napadeného usnesení valné hromady o schválení návrhu na rozdělení zisku za rok 2020 navrhovateli ani ostatním akcionářům, dokud nebude pravomocně rozhodnuto o navrhovatelově návrhu na vyslovení neplatnosti tohoto usnesení. Zároveň navrhovatele před ostatními akcionáři vykresluje jako potížistu, díky jehož jednání bude výplata dividend odložena na blíže dobu vzdáleně budoucí. Je tedy pravděpodobné, že k výplatě dividend v zákonném termínu nedojde, protože navrhovatel podává tento návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Požaduje tedy, aby soud předběžným opatřením uložil účastníkovi vyplatit akcionářům v řádném termínu dividendy v souladu s usnesením valné hromady napadené tímto návrhem.4. Soud prvního stupně vyšel z toho, že pokud se navrhovatel svým návrhem ve věci samé domáhá mimo jiné vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o rozdělení zisku a zároveň požaduje, aby formou předběžného opatření byla účastnici uložena povinnost podle tohoto (dle navrhovatele neplatného) usnesení postupovat a vyplatit akcionářům dividendy, tak takový požadavek je nelogický a rozporuplný, tudíž již z tohoto důvodu nemůže být dána potřeba prozatímní úpravy poměrů účastníků předběžným opatřením. Navíc navrhovatel k návrhu přiloženými listinami nedokládá tvrzení, z nichž má podle něj vyplývat potřeba prozatímní úpravy poměrů účastníků a to, že na něj účastnice vyvíjí nátlak, aby tento návrh nepodával, a označuje jej před ostatními akcionáři za potížistu, když nic z toho z přiložených listin nevyplývá. Nehledě k tomu, že, i kdyby tomu tak, pokud jde o podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, bylo, je zjevné, že tato situace již není aktuální, když navrhovatel návrh na vyslovení neplatnosti podal. Soud prvního stupně tak uzavřel, že předpoklady pro nařízení předběžného opatření pro potřebu prozatímní úpravy poměrů účastníků po zahájení řízení podle ust. § 102 odst. 1 o. s. ř. nejsou splněny, a proto musel návrh zamítnout. O vrácení složené jistoty rozhodl podle ust. § 75b odst. 4 věta první o. s. ř.5. Proti usnesení soudu prvního stupně se včas odvolal navrhovatel, který namítá, že:(a) o rozdělení zisku za rok 2020 bylo valnou hromadou (k dnešnímu dni) platně rozhodnuto a účastnice řízení dividendy akcionářům v zákonné lhůtě nevyplatila, přičemž termín výplaty váže bez jakéhokoli odůvodnění a podkladu v zákoně či stanovách na pravomocné skončení řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady.,(b) důvodem napadení usnesení o rozdělení zisku byla a je skutečnost, že valná hromada rozhodla o příliš nízké dividendě. Není však žádného důvodu pro to, aby tato byť nižší dividenda nebyla akcionářům vyplacena, když o rozdělení zisku bylo rozhodnuto.,(c) z návrhu ve věci samé vyplývá, že ač se navrhovatel domáhal informací za účelem zjištění správné výše dividend, tyto informace mu v průběhu valné hromady ani později nebyly sděleny. Odvolatel dále své námitky obsáhle věcně odůvodnil a navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že předběžné opatření v jím požadovaném znění nařídí.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně dle ust. § 212a a násl. o. s. ř. a neshledal důvody pro jeho potvrzení (§ 219 o. s. ř.) a ani pro jeho zrušení (§ 219a o. s. ř.).7. Podle ust. § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Předběžné opatření může být nařízeno jen tehdy, bylo-li prokázáno, že existuje potřeba zatímně upravit poměry účastníků (nebo že je dána obava z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí), a je-li alespoň osvědčen nárok, který je v řízení uplatňován. Předběžným opatřením není předjímáno rozhodnutí ve věci samé, ale zajišťuje, aby konečné rozhodnutí mohlo mít reálný význam. Teprve v rámci řízení ve věci samé pak je prováděno dokazování, kterým bude prokázána důvodnost nebo nedůvodnost tvrzení žalobce.8. Podle ust. § 75 odst. 2 o. s. ř. Návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 o. s. ř. musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá; ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti musí návrh dále obsahovat identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení.9. Podle ust. § 75a odst. 1 o. s. ř. Návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 o. s. ř. se nepoužije.10. Podle § 261a odst. 1 o. s. ř. lze výkon rozhodnutí nařídit jen tehdy, obsahuje-li rozhodnutí označení oprávněné a povinné osoby, vymezení rozsahu a obsahu povinností, k jejichž splnění byl výkon rozhodnutí navržen, a určení lhůty ke splnění povinnosti.11. V této věci je soud návrhem navrhovatele na nařízení předběžného opatření tedy i jím požadovaným petitem vázán, neboť řízení o věci samé nelze zahájit bez návrhu a nejde ani o situaci předpokládanou ust. § 153 odst. 2 o. s. ř. Odvolací soud k tomu shledal, že petit návrhu navrhovatele na nařízení předběžného opatření, kterým má být účastnici uloženo, aby v souladu s usnesením její valné hromady, jímž bylo schváleno rozdělení zisku za rok 2020, vyplatila akcionářům dividendy za rok 2020, neobsahuje označení akcionářů Společnosti a ani rozsah povinnosti Společnosti, tj. určení konkrétních částek, které mají být Společností konkrétním akcionářům vyplaceny. Odvolací soud proto na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření je neurčitý, a jako takový není podle ust. § 261a odst. 1 o. s. ř. (materiálně) vykonatelný, pročež nebyl dán na místě postup dle ust. § 75c o. s. ř.12. Ačkoliv to již není pro výše uvedený závěr odvolacího soudu rozhodné, je třeba vzhledem k odůvodnění napadeného usnesení soudu prvního stupně a odvolatelovým námitkám dodat, že navrhovatel se svým návrhem na nařízení předběžného opatření de facto nedomáhá zatímní úpravy sporných vztahů mezi účastníky tohoto řízení o vyslovení neplatnosti předmětného rozhodnutí valné hromady, pro navrhovatelem tvrzený rozpor se zákonem, ale domáhá se jím po Společnosti splnění její platební povinnosti vyplacením podílu na zisku (§ 34 zák. č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích), tj. domáhá se konečného řešení jiného sporného vztahu mezi navrhovatelem, potažmo ostatními akcionáři a Společností. To je již samo o sobě v rozporu s povahou a účelem předběžného opatření dle ust. § 102 odst. 1 o. s. ř., které je opatřením dočasné povahy, což mu nedovoluje přiznat vlastnost trvalosti.13. Ze shora popsaných důvodů odvolací soud napadené u