7 Cmo 73/2020-231 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobci se domáhali určení, že obchodní podíl o velikosti 47/300 in k celku a k tomu odpovídající vklad ve výši 47 000 Kč ve společnosti , právnická osoba, . (dále též jen „společnost“), z podílu doposud zapsaného v obchodním rejstříku u 1. žalovaného, je společným obchodním podílem žalobců a 2. žalované, přičemž každému náleží 1/3 tohoto společného a obchodního podílu, a to vedle obchodního podílu žalobců a 2. žalované o velikosti 52 % při vkladu 156 000 Kč ve společnosti , právnická osoba, . Uvedli, že 1. žalovaný nabyl část svého podílu ve společnosti ve výši , Anonymizováno, , kterému odpovídá vklad do základního kapitálu ve výši 47 000 Kč na základě smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 14. 2. 2007, která byla uzavřena mezi žalobci a druhou žalovanou na straně jedné, jako převodci a žalovaným č. 1 jako nabyvatelem na straně druhé (dále jen smlouva). Druhá žalovaná vystupovala při převodu části tohoto obchodního podílu jako společný zástupce podílníků a to své osoby a prvého a druhého žalobce. Kupní cena za převáděný podíl činila 378 533 Kč a byla zaplacena. V době uzavření smlouvy byli oba žalobci nezletilými. V té době byla hodnota obchodního podílu nejméně několik miliónů Kč, když společnost neměla zásadnější závazky a vlastnila majetek v reálné tržní hodnotě mnoha miliónů. Vzhledem k druhu převodu a neběžné hodnotě převáděného podílu měla být smlouva schválena opatrovnickým soudem. Žalobci nebyli informováni v době uzavření smlouvy o převodu části obchodního podílu. Poté, co se o ní dozvěděli, ji shledali jako neplatnou a neperfektní, když s ní navíc nesouhlasili. Přípisem ze dne 13. 12. 2017 sdělili oběma žalovaným důvody neplatnosti smlouvy a vyzvali je, aby bylo učiněno souhlasné prohlášení, že část obchodního podílu žalovaného ve společnosti v rozsahu , Anonymizováno, k celku je součástí společného obchodního podílu žalobců a druhé žalované. Tuto výzvu oba žalovaní obdrželi. Druhá žalovaná vyslovila s návrhem souhlas, když prvý žalovaný přípisem svého zástupce ze dne 20. 12. 2017 odmítl prohlášení učinit. První žalovaný si musel být vědom skutečnosti, že k uzavření smlouvy bylo třeba schválení opatrovnického soudu. Nelze proto dovodit jeho dobrou víru, jakož i poctivou držbu obchodního podílu. Žalobci a druhá žalovaná jsou nyní evidováni v obchodním rejstříku jako vlastníci obchodního podílu o velikosti 52 %. Tato skutečnost není nikým zpochybňována. Na druhou stranu nyní tvrdí, že jsou spolu s druhou žalovanou i vlastníci, každý podílem jedné třetiny, obchodního podílu ve společnosti o velikosti , Anonymizováno, .2. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 18. listopadu 2019, č. j. 13 Cm 116/2018-137 rozhodl tak, že „Návrh, aby soud určil, že obchodní podíl o velikosti 47/300 in k celku a k tomu odpovídající vklad ve výši 47 000 Kč ve společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , z podílu doposud zapsaného v obchodním rejstříku u 1. žalovaného, je společným obchodním podílem žalobců a 2. žalované, přičemž každému náleží 1/3 tohoto společného a obchodního podílu, a to vedle obchodního podílu žalobců a 2. žalované o velikosti 52 % při vkladu 156.000 Kč ve společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se zamítá.“ (výrok I.), „Žalobci jsou povinni uhradit 1. žalovanému společně a nerozdílně náklady tohoto řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám , Jméno advokáta B, , advokáta, se sídlem v , adresa, , ve výši 122 936 Kč.“ (výrok II.), „Druhá žalovaná nemá nárok na náhradu nákladů tohoto řízení.“ (výrok III.).3. V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“) dospěl ke skutkovému závěru, že po smrti , Anonymizováno, došlo k majetkovým přesunům obchodních podílů společníků ve společnosti , právnická osoba, . (smlouva o převodu části obchodního podílu ze dne 14. 8. 2006 a smlouva). Co se týká vypořádání za převody, tyto byly provedeny v kontextu s hodnotou společnosti , právnická osoba, ., jak vyplývá z dědického řízení po , Anonymizováno, . Smlouva nebyla dána ke schválení k opatrovnickému soudu, nýbrž byla přímo předložena rejstříkovému soudu, který podle ní provedl změnu zápisu v obchodním rejstříku. První žalovaný poté disponoval získaným obchodním podílem v , právnická osoba, . jako vlastník v podobě všech výkonů práv společníka, kromě jeho převodu. Po celou tuto dobu mu nikdo nesdělil, že smlouva potřebuje schválení opatrovnického soudu. Dopisem zástupce žalobců ze dne 13. 12. 2017 mu bylo oznámeno, že smlouva je neplatná, neboť postrádá toto schválení, a že žalobce a druhá žalovaná jsou tedy stále vlastníky převedené části společného obchodního podílu. Po citaci příslušných zákonných ustanovení (§ 3028 odst. 3 věta prvá o.z., § 39 obč.zák., 179 o. s. ř. ve znění do 31. 12. 2013, § 3066 o.z., § 990 - 995 o.z., § 1090 odst. 1 o.z., § 1095 o.z., § 56 odst. 1 písm. a) not.řádu,, § 21 odst. 1 zákona o advokacii) soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalující strana neprokázala u prvého žalovaného existenci nepoctivě drženého společného obchodního podílu v , právnická osoba, . od žalobců a druhé žalované před uzavřením smlouvy, v jejím průběhu či krátce poté. Soud odkázal na obě citované smlouvy o převodu části podílů, dále na, že celou realizaci smlouvy měli na starosti právníci, kteří ke schválení smlouvy opatrovnickým soudem nic nepodnikli a na konec i na to, že i rejstříkový soud tuto skutečnost nepožadoval. Nepoctivost držby se žalující straně nepodařilo prokázat ani v následné době po uzavření smlouvy, když osvědčená prvá skutečnost ohledně neplatnosti smlouvy, se kterou byl žalobce seznámen, vyplývá až z dopisu žalobců ze dne 13. 12. 2017. Soud je toho názoru, že prvému žalovanému nelze přisoudit úmysl být při a po uchopení se držby obchodního podílu nepoctivým, když zřejmě nelze dovodit ani jeho nedbalost. I případná nedbalost by však byla nedostatkem nepoctivého úmyslu, což by postačovalo pro mimořádné vydržení (nakladatelství Beck, Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976 - 1474), 1. vydání, 2013, s. 326 - 7). Pokud tedy první žalovaný držel obchodní podíl od 17. února 2007, tak šestiletá promlčecí lhůta dle §§ 1091 odst. 1 a 1095 o.z. končí 14. února 2013, což ve smyslu ust. § 3066 OZ k mimořádnému vydržení nestačí. Nicméně tato vydržecí doba běžela ještě 2 roky dle naposledy citovaného ustanovení o.z. za jeho účinnosti a skončila tedy dnem 1. 1. 2016. Protože do této doby byl první žalovaný v poctivé držbě či se má vzhledem k dokazování za to, že tato ve smyslu ust. § 994 o.z. byla poctivá a pravá, tak první žalovaný společný obchodní podíl mimořádně vydržel, proto žalobu zamítl, uzavřel soud prvního stupně.4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali oba žalobci včasná odvolání shodného obsahu. Vznesly tyto stěžejní odvolací námitky:1) Napadený rozsudek spočívá zejména na nesprávném právním posouzení věci, a to v otázce splnění podmínek tzv. mimořádného vydržení, přičemž tento institut dopadá pouze na případy, kdy nelze zjistit nabývací titul. V případech, kdy je znám nabývací titul, je třeba posuzovat otázku držby v souladu s obvyklými výklady vydržení2) Podle § 1094 o.z. nemohla ani začít běžet vydržecí doba, neboť oba žalobci byli v předmětné době nezletilí a pro uzavření předmětné kupní smlouvy se žalovaným 1/ by jim musel být ustanoven kolizní opatrovník.3) Nesprávný závěr soudu o tom, že žalovaný nebyl v tzv. nepoctivém úmyslu ve smyslu příslušného ustanovení týkajícího se mimořádného vydržení.4) Neprovedení důkazů, a to výslech notáře , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ve vztahu ke skutečnosti, že žalovaný 1/ byl informován o neplatnosti tohoto převodu, a tedy že se žalovanému narušila dobrá víra a případně ve vztahu k nepoctivému úmyslu.5) Nevypořádání se s účastnickým výslechem žalované 2/, která potvrdila skutečnost, že žalovaný 1/ byl již dříve informován o neplatnosti převodu obchodního podílu.5. Odvolatelé navrhli, aby odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně aby rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné, vyjma nesprávného náhradově nákladového výroku. Nicméně důvody vedoucí odvolací soud k potvrzení rozsudku soudu prvního stupně v jeho výroku I. jsou zásadně odlišné od důvodů zamítnutí návrhu soudem prvního stupně.7. Primární a určující v dané věci tzv. určovací žaloby, jíž bylo požadováno, aby soud určil de facto vlastnictví obchodního podílu ve společnosti , právnická osoba, . coby společného podílu žalobců a druhé žalované v určité výši podílu - 47/300 k celku a tomu odpovídajícího vkladu ve výši 47 000 Kč z podílu dosud zapsaného v obchodním rejstříku u 1. žalovaného, je existence naléhavého právního zájmu žalobců na takovémto určení.8. Dle ustanovení § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem na p