7 Cmo 80/2021-43 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem došlým soudu dne 24. 11. 2020 se navrhovatelé, jako kvalifikovaní akcionáři druhé účastnice podle ust. § 85 a násl. zák č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích, ve znění platném do 31. 12. 2020 (dále i jen „ZOK“) domáhali jmenování znalce k přezkoumání zprávy o vztazích společnosti , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, (dále i jen „Společnost“) za rok 2019, vypracované jejím představenstvem dne 20. 4. 2020. Navrhli, aby znalcem byl jmenován znalecký ústav , Jméno advokáta B, ., IČ: , IČO advokáta B, se sídlem , adresa, , PSČ , adresa, , jelikož mají za to, že zpráva o vztazích za rok 2019 dostatečně neosvětluje vztah mezi propojenými osobami, respektive nemá zákonné náležitosti.2. Městský soud v Praze rozhodl v záhlaví označeným usnesením tak, že řízení se zastavuje (výrok I.), a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) Své rozhodnutí odůvodnil tím, že s ohledem na přetrvávající složitou situaci způsobenou pandemií koronaviru a s tím související indispoziční volno soudce nebylo o návrhu ve smyslu ust. § 86 odst. 1 ZOK rozhodnuto ve stanovené patnáctidenní lhůtě, tudíž platí, že soud navrženého znalce schválil, pročež řízení zastavil, jak je uvedeno shora. Dále soud konstatoval, že návrh byl řádně doložen listinami dokládajícími splnění podmínek pro jmenování tohoto znalce postupem dle ust. § 85 ZOK. Pro úplnost soud dodal, že listinami přiloženými k návrhu bylo dostatečně doloženo splnění podmínek pro vyhovění návrhu včetně navržené osoby znalce, tudíž v případě věcného rozhodování o tomto návrhu by soud návrhu vyhověl. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala včasné odvolání účastnice 2), která namítá, že postupem soudu prvního stupně, došlo k závažnému porušení jejích práv, neboť se nemohla a nemůže jakýmkoliv způsobem bránit proti jmenování znalce a ani proti výběru osoby znalce. K této situaci došlo v důsledku postupu soudu, který v zákonné lhůtě nevydal meritorní rozhodnutí, i když prokazatelně pracoval se spisem týkajícím se řízení a vydal v jeho rámci procesní usnesení. Namítá, že v řízení o jmenování znalce má Společnost, o jejíž zprávu o vztazích se jedná, právo podat své vyjádření a současně má i právo na to, aby její předkládané argumenty soud zohlednil při samotném rozhodování o jmenování znalce, případně v odvolacím řízení. Jmenování znalce soudem je totiž závažným zásahem do vnitřních poměrů společnosti a je tak třeba v každém jednotlivém případě zkoumat důvody pro jeho uplatnění. K tomu argumentuje Usnesením NS ze dne 20. listopadu 2019, sp. zn. 27 Cdo 192/2018, či 25. dubna 2018, sp. zn. 27 Cdo 701/2018. Dále tvrdila skutečnosti, tak jako ve ve svém vyjádření k výzvě soudu. Účastnice se nedomnívá, že by zpráva dostatečně neosvětlovala vztah mezi propojenými osobami či neměla zákonné náležitosti. Uvádí též nesouhlas k navrženému znalci. Navrhuje, aby odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.4. K odvolání účastnice se vyjádřili navrhovatelé, kteří mají za to, že došlo k fikci schválení navrženého znalce, neb marně uplynula lhůta k vydání rozhodnutí v dané věci a soud již pouze formálně zastaví řízení, přičemž účastníky o tom nevyrozumí. Uvádí, že ke jmenování znalce dochází tak přímo ze zákona a rozhodnutí o zastavení řízení na to nemá žádný vliv. Odvolání účastníka 2) mají za vadné, jenž postrádá odvolací důvod, namítá, že Společnost neposkytuje znalci součinnost a jelikož má odvoláním napadené usnesení za správné, navrhuje, aby odvolací soud odvoláním napadené potvrdil a uložil Společnosti povinnost k náhradě nákladů odvolacího řízení do 3 dnů o právní moci tohoto rozhodnutí.5. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení dle § 211 a násl o. s. ř., a bez nařízení jednání dle § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. dospěl k závěru, že odvolání účastnice 2) není důvodné.6. Předně odvolací soud konstatuje, že v záhlaví napadeného usnesení nesprávně uvedená právní forma účastnice ad , právnická osoba, ., místo správné , Anonymizováno, je nečiní vzhledem k dostatečné identifikaci této právnické osoby jejím správným IČ a sídlem nepřezkoumatelným; návrh navrhovatelů a napadené usnesení pak bylo soudem prvního stupně správně doručeno účastnici 1) do DS.7. Odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně správně věc posuzoval dle zák. č. 90/2012, zákon o obchodních korporacích ve znění účinném do 31. 12. 2020 („ZOK“), a to proto, že podle čl. II bodu 9 zákona č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony, se pravidla pro přezkum zprávy o vztazích, včetně řízení o jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích a povinností znalce, poprvé použijí pro přezkum zprávy o vztazích zpracované v souladu s požadavky zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.8. Dle ustanovení § 85 odst. 1 ZOK, může každý kvalifikovaný společník podle § 187 nebo 365 ovládané osoby, který se domnívá, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně, navrhnout soudu, aby pro účely jejího přezkumu jmenoval znalce.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 ZOK soud není vázán návrhem osoby znalce. Účastníky řízení jsou ovládaná osoba, navrhovatel a znalec; místně příslušným k rozhodování je soud, v jehož obvodu sídlí ovládaná osoba. O návrhu na jmenování znalce rozhodne soud do 15 dnů ode dne doručení návrhu, jinak platí, že navrženého znalce schválil. V případě marného uplynutí této lhůty soud řízení zastaví; účastníky řízení o tom nevyrozumí.10. Odvolací soud shledal, že návrh navrhovatelů, který byl podán dne 24. 11. 2020, má náležitosti dle ust. § 79 odst. 1 o. s. ř., navrhovateli navržená osoba , právnická osoba, ., IČ , IČO advokáta B, , sídlem , Adresa advokáta B, , je zapsána v seznamu znaleckých ústavů vedených , právnická osoba, (viz www.justice.cz); a soudní poplatek byl navrhovateli k výzvě soudu prvního stupně uhrazen dne 3. 12. 2020.11. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že dnem 18. 12. 2020 marně uplynula lhůta 15 ti dnů soudu prvního stupně k vydání rozhodnutí o jmenování znalce stanovená § 86 odst. 1 věta druhá ZOK, když ta počala běžet následující den ode dne uhrazení soudního poplatku navrhovateli. Protože soud v zákonné lhůtě nekonal a návrh navrhovatelů je ve smyslu ust. § 79 odst. 1 o. s. ř. bezvadný a navrhovateli navržená osoba je způsobilá být znalcem, nastala dle § 86 odst. 1 věta druhá ZOK dne 18. 12. 2020 tzv. fikce souhlasu, tj. došlo k automatickému schválení znalce v návrhu navrženého.12. Námitky odvolatelky, které opírá o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. listopadu 2019, sp. zn. 27 Cdo 192/2018 a z 25. dubna 2018, sp. zn. 27 Cdo 701/2018, odvolací soud neshledal důvodnými, neboť v tam posuzovaných případech soud znalce dle ust. § 86 odst. 1 ZOK jmenoval, tedy řízení bylo skončeno meritorním rozhodnutím soudu ve věci, kdy soud je oprávněn, toliko ale pouze v zákonem stanovených mezích, posuzovat důvodnost návrhu, nikoliv zprávu přezkoumávat (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2010, sp. zn. II. ÚS 149/10, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3887/2008). Naproti tomu zde takové rozhodnutí vydáno nebylo, když soudu prvního stupně nezbylo, než pro nastalou fikci souhlasu, následně rozhodnout o zastavení řízení dle ust. § 86 odst. 1 věta třetí ZOK. Napadené usnesení soudu prvního stupně je již pouze formálním rozhodnutí soudu, pro jehož vydání jsou irelevantní jak důvody, pro které soud prvního stupně v zákonem stanovené lhůtě nekonal, tak i věcná argumentace účastnice 2) k důvodnosti návrhu, pročež se uvedeným nemohl zabývat ani soud odvolací v rámci tohoto odvolacího řízení.13. Na okraj odvolací soud konstatuje, že jmenování znalce soudem dle ust. § 86 ZOK je institutem předně chránícím právo společníků na informace o stavu společnosti, přičemž určitou ochranu Společnosti pak poskytuje ust. § 87 odst. 2 ZOK, kdy soud může na návrh ovládané osoby rozhodnout, že obvyklou odměnu a náklady znalce za vypracování znaleckého posudku nesou navrhovatelé, jestliže ze znaleckého posudku vyjde najevo, že zpráva o vztazích byla vypracována řádně a návrh byl zjevně zneužívající.14. Odvolací soud ze shora popsaných důvodů uzavírá, že soud prvního stupně správně rozhodl o zastavení řízení, neboť k tomu byly splněny zákonné podmínky dle ust. § 86 odst. 1 ZOK.15. Odvolací soudu proto napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil dle ust. § 219 o. s. ř., jako věcně správné, a to včetně jeho výroku o náhradě nákladů řízení, které je souladné se zákonem, a to s ust. § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., když žádný z jeho účastníků zastavení řízení nezavinil.16. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť řízení lze zahájit pouze na návrh, a proto je v řízení neúspěšná odvolatelka povinna nahra