12 Cmo 126/2022-65 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením v bodě I. výroku zamítl soud prvního stupně v pořadí druhý návrh na nařízení předběžného opatření, kterým měla být žalované 2) uložena povinnost složit formou náhradního plnění do soudní úchovy ve výroku specifikované směnky, uložené na základě svěřenské smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne 31. 5. 2018, uzavřené mezi žalobcem a), žalobcem b) a žalovaným 1) a notářem , Anonymizováno, do notářské úschovy u notáře , Anonymizováno, s tím, že v soudní úschově budou směnky až do právní moci rozhodnutí ve věci samé a kterým by dále žalovanému 1) mělo být zakázáno uplatnit Oznámení o odškodnění dle čl. II odst. 3 písm. a) Svěřenské smlouvy, a jakékoliv kroky směřující k vydání ve výroku specifikovaných 10 směnek, zejména podat jakoukoliv žádost či oznámení a doručit je notáři za účelem vydání těchto směnek a blankosměnky (či jakékoliv z nich) a dále směnky převádět i jinak s nimi nakládat. V bodě II. výroku rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V bodě III. výroku rozhodl o vrácení složené jistoty ve výši 50 000 Kč žalobci a v bodě IV. výroku uložil žalobci povinnost k zaplacení soudního poplatku ve výši 1 000 Kč.2. Z odůvodnění plyne, že návrh na nařízení předběžného opatření podali žalobci současně se žalobou o vydání předmětných směnek. Návrh odůvodnili nezbytností prozatímní úpravy poměrů mezi účastníky. Uvedli, podle smlouvy o call opci, uzavřené dne 26. 4. 2008 mezi žalobcem a) a žalovaným 1), mají mít žalobci povinnost poskytovat odškodnění poměrné části jakéhokoliv finančního závazku, který se objeví na straně žalovaného 1). Vystavené zajišťovací blankosměnky, jejichž remitentem je žalovaný 1), byly předány do notářské úschovy žalované 2), z níž mají být za určitých podmínek vydány žalovanému 1). Žalovaný 1) však zmařil žalobcům realizaci rozvazovací podmínky k zániku závazku na odškodnění a hrozí vydání směnek notářkou z notářské úschovy žalovanému 1), který by je mohl převést na třetí osobu, vůči níž by žalobci nemohli uplatnit kauzální námitky.3. Soud s odkazem na zákonnou úpravu předběžných opatření (§74 odst. 1, 75c odst. 1, 102 odst. 1 o. s. ř.) vyložil, že předběžné opatření může být nařízeno, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. Předpokladem pro vydání předběžného opatření, vydávaného k zatímní úpravě poměrů účastníků po dobu, než bude rozhodnuto soudem ve věci samé, je tedy především osvědčení existence práva, zásahu do něho a prokázána musí být nezbytnost a přiměřenost navržené úpravy poměrů.4. Soud konstatoval, že předloženými smlouvami, fotokopiemi směnek a emailovou komunikací má za dostatečně osvědčený žalobci v návrhu tvrzený skutkový stav.5. Nezbytnost prozatímní úpravy poměrů mezi účastníky ve smyslu § 74 odst. 1 a § 102 odst. 1 o. s. ř. však soud neshledal. Tvrzenou obavu žalobců, o možném vydání směnek z úschovy žalovanou 2) žalovanému 1), který je může převést na třetí osobu a tím vyloučit možné kauzální námitky žalobců, soud důvodnou a prokázanou neshledal. Jednak proto, že žalobci v návrhu netvrdí, že by žalovaný 1) taková jednání činil, jednak proto, že v případě blankosměnek, jimiž předmětné směnky jsou, s blankoindosamentem přechází na indosatáře (nového remitenta) i dohoda o vyplnění blankosměnky a žalobci se mohou úspěšně dovolávat kauzální námitky zániku kauzy. Tvrzení žalobců o obavě z ohrožení budoucího výkonu rozhodnutí shledal neopodstatněné.6. Soud z uvedených důvodů návrh na nařízení předběžného opatření zamítl, neboť žalobci neprokázali nezbytnost prozatímní úpravy poměrů ani důvodnost obavy z možného ohrožení výkonu rozhodnutí.7. Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení, o vrácení zaplacení jistoty žalobci (§ 75b odst. 4 o. s. ř.) a žalobcům uložil povinnost k zaplacení soudního poplatku (§4 odst. 1 písm. h) zák. č. 549/1991 Sb.).8. Žalobci napadli usnesení v celém rozsahu včasným odvoláním. Navrhli jeho změnu tak, že předběžné opatření bude nařízeno. V úvodu zrekapitulovali, že návrh na nařízení předběžného opatření, odůvodněný nezbytností prozatímní úpravy poměrů mezi účastníky a obavou z možného ohrožení budoucího výkonu rozhodnutí, podali v řízení, v němž se domáhají vydání v žalobě specifikovaných (blanko)směnek, zajištujících závazek k odškodnění, který zanikl. Zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření vychází z nesprávného právního posouzení věci soudem (§ 205 a odst. 2 o. s. ř.). Soud prvního stupě, který výslovně skutkový stav shledal osvědčeným, návrh na nařízení předběžného opatření zamítl s odůvodněním, že kauzální námitky budou žalobci moci v případě převodu směnek uplatnit i vůči indosatáři. Soud však nezohlednil odlišné předpoklady přípustnosti námitky nesprávného vyplnění směnky (hrubá nedbalost anebo zlá víra) a kauzálních námitek (vědomé nabytí ke škodě dlužníka) vůči nabyvateli směnky v případě převodu směnky. Soud se nijak nezabývala druhým žalobcem tvrzeným důvodem pro nařízení předběžného opatření, obavou z možného ohrožení výkonu soudního rozhodnutí. Po podrobném shrnutí skutkového stavu věci, vylíčeného v podané žalobě, spojené s návrhem na nařízení předběžného opatření, žalobci opakovaně uvádí, že osvědčili uzavření smlouvy , Anonymizováno, (dále jen Smlouva) mezi žalobcem a) a žalovaným 1) a zřízení opčního práva pro žalobce na nákup podílu ve společnosti , Anonymizováno, , postoupení určitých práv a povinnosti ze Smlouvy na žalobce b), který podíl na , Anonymizováno, nabyl a stal se jejím společníkem, ve Smlouvě sjednanou povinnost žalobců poskytovat odškodnění poměrné části jakéhokoliv finančního závazku na straně žalovaného 1, , Anonymizováno, nebo jakékoliv společnosti ze skupiny žalovaného 1 v souvislosti s investicemi do skupiny , Anonymizováno, a k nim sjednané podmínky. Dále osvědčili, že závazek odškodnění byl zajištěn předmětnými směnkami, resp. blankosměnkami, uloženými v notářské úschově za podmínek sjednaných smlouvou o úschově ze dne 31. 5. 2018, uzavřené mezi žalobcem a), žalovaným 1) a notářem , Anonymizováno, (svěřenská smlouva). Náhradníkem odvolaného notáře , Anonymizováno, byla ustanovena žalovaná 2). Podle této smlouvy může žalovaný 1) kdykoliv do 7. 11. 2022 předat notáři tzv. Oznámení o odškodnění a při splnění určitých formálních požadavků notář mu do stanovené doby musí příslušné směnky vydat. Žalovaný 1) je pak může vyplnit, uplatnit nebo s nimi jakkoliv jinak disponovat (převést je na třetí osobu). Žalovaný 1) nejednal v souladu se Smlouvou, začal zneužívat svého majoritního postavení ve společnosti a šikanózním způsobem vykonával svá práva vůči žalobcům a porušoval své smluvní i zákonné povinnosti. Odmítnutím jednat o uzavření dohody společníků žalovaný 1) záměrně, protiprávně a ke svému prospěchu zmařil splnění rozvazovací podmínky, která se tak považuje dle § 549 odst. 2 obč. zák. za splněnou. Závazek k odškodnění v důsledku tohoto zanikl a žalobci tak osvědčili vznik nároku na vydání předmětných směnek. Pokud zanikl směnkou zajištěný závazek, je směnečný dlužník oprávněn po věřiteli požadovat vydání směnky.9. Soud nesprávně uzavřel, že v případě převodu směnek naléhavá potřeba upravit prozatímně poměry účastníků není dána, protože vyplňovací právo včetně dohody o vyplnění je převedeno spolu se směnkami. Uplatnění námitky nesprávného vyplnění směnky je podmíněno prokázáním zlé víry nebo hrubé nedbalosti jednání nabyvatele směnek, což je skutečnost velmi obtížně prokazatelná a v praxi téměř nepředstavitelná. Existence vyplňovací dohody ze směnek neplyne, Smlouva předpokládá vyplnění směnek při jejich vydání žalovanému 1) za podmínek sjednaných ve Svěřenské smlouvě s notářským osvědčením vyplnění směnek. V případě převodu směnek na třetí osobu je tak opodstatněná obava žalobců, že námitku nesprávného vyplnění směnek nebudou schopni prokázat ani v případě řádného prokázání zániku kauzálního závazku. Posouzení, zda žalobce nabyl směnku ve zlé víře anebo se při nabývání směnky provinil hrubou nedbalostí, může mít význam pouze pro závěr o přípustnosti námitky nesprávného vyplnění blankosměnky. Ani případná úspěšnost námitky neznamená automaticky zrušení vydaného směnečného platebního rozkazu. Zlou víru nebo hrubou nedbalost by nebylo nutné prokazovat pouze v případě, kdy převod směnek by byl spojen s postoupením zajištěné pohledávky. Dále soudu vytýkají, že se nevypořádal s důsledky možného převodu již vyplněných směnek, kdy přípustnost kauzálních námitek byla dle čl. I § 17 zák. č.191/1950 Sb. podmíněna prokázáním vědomého jednání nabyvatele směnky ke škodě dlužníka při nabývání směnky, což je naprosto nerealistické, neboť je lze prokázat jen z vnitřního vztahu mezi indosantem a indosatářem. Na žalobcích by tak leželo důkazní břemeno jak k tvrzení o vědomém nabytí směnek ke škodě dlužníka, tak k prokázání kauzálních námitek. Z tohoto hlediska je závěr soudu, že žalobcům žádná új