14 Cmo 143/2021-213 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Plzni v záhlaví uvedeným usnesením vyslovil neplatnost usnesení valné hromady společnosti , Jméno advokátky B, . /dále též jen „společnost“/ konané dne 4. června 2020 /dále jen „valná hromada“/, jímž byl schválen návrh na rozdělení zisku společnosti za rok 2019 [výrok I.] a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení [výrok II.].2. Soud prvního stupně vyšel z těchto skutkových zjištění:- podle pozvánky na valnou hromadu měla být pod bodem 4 programu schválena zpráva správní rady o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku za rok 2019, výroční zpráva, řádná účetní závěrka za rok 2019 a rozdělení zisku za rok 2019;- valná hromada schválila návrh na rozdělení zisku společnosti za rok 2019, a to tak, že částka 100 000 Kč bude přidělena do sociálního fondu a částka 333 000 Kč bude jako nerozdělený zisk rezervou na investiční výstavbu a úhradu případných ztrát;- o návrhu navrhovatele b) na rozdělní zisku zahrnujícím výplatu dividend nebylo hlasováno, neboť již bylo schváleno výše uvedené usnesení;- protinávrh navrhovatele b), aby ze zisku za rok 2019 v celkové výši 433 000 Kč bylo převedeno do sociálního fondu 34 949,50 Kč a částka 398 050,50 Kč byla rozdělena jako dividenda akcionářům, nebyl podle stanoviska statutárního ředitele doporučen;- společnost byla založena Fondem národního majetku ČR na základě zakladatelské listiny ze dne 30. září 1993 bez veřejné nabídky akcií;- podle rozhodnutí Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky společnost vznikla privatizací státního podniku , adresa, , podmínkou bylo procento akcií na kuponovou privatizaci a na bezúplatný převod obcím s aktualizací s ohledem na hodnotu provozního, resp. infrastrukturního majetku, sníženou o podíl na rezervním fondu;- podle článku 24 stanov společnosti o rozdělení zisku po splnění daňových povinností, jakož i o úhradě ztráty společnosti rozhoduje na návrh správní rady valná hromada. Zisk společnosti dosažený v účetním období se po odečtení částek připadajících na daně a na další účely schválené valnou hromadou (např. převod na účet nerozděleného zisku či na úhrady ztráty) použije k rozdělení mezi akcionáře, případně též k rozdělení jiným osobám než akcionářům, anebo podle rozhodnutí valné hromady i jiným způsobem;- podle dřívějších stanov společnosti ve znění ze dne 26. června 2011 patřila k podnikání společnosti mimo jiné stavba strojů s mechanickým pohonem, provozování vodovodů a kanalizací, podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady, silniční motorová doprava osobní, silniční motorová nákladní doprava, projektová činnost ve výstavbě, provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování, provádění analýzy vzorků vod, podnikání v oblasti nakládání s odpady mimo skupinu 314 a koupě zboží za účelem dalšího prodeje;- podle výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku k 27. listopadu 2020 jsou obory činnosti společnosti velkoobchod a maloobchod, nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí a poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků;- podle výpovědi auditora , Anonymizováno, je společnost po auditované účetní stránce podnikatelem a vytváří zisk. Podíl 15 až 20 % nových investic je výstavba vodovodů a kanalizací „na zelené louce“. Jinde se vytváří oprava, což je třeba i zbytek investic;- další důkazy soud prvního stupně nehodnotil pro nadbytečnost.3. Poté soud prvního stupně dospěl k tomuto právnímu posouzení věci:- návrh byl podán v souladu s § 428 zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, navrhovatelé jsou akcionáři společnosti a byla zachována tříměsíční lhůta k podání návrhu vyplývající z § 259 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku /dále jen „o. z.“/;- § 244 odst. 1 z. o. k. ukládá společnosti jednat za stejných podmínek se všemi akcionáři;- akcionáři mají právo se podílet se na zisku společnosti, jak vyplývá z § 256 dost. 1 z. o. k.;- předkládá-li představenstvo akciové společnosti valné hromadě návrh na rozdělení zisku, je povinno jej odůvodnit. Vytvoří-li akciová společnost zisk, může valná hromada rozhodnout o tom, že zisk nebude rozdělen a bude ponechán společnosti a použit pro její podnikání, avšak z důležitých důvodů a při respektování zákazu zneužívání většiny hlasů (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 29 Cdo 3059/2011). V daném případě došlo k porušení tohoto pravidla. V návrhu na nerozdělení zisku nebyl uvedený žádný důležitý důvod a byl porušen rovný přístup ke všem akcionářům vyplývající ze zmíněného § 244 odst. 1 z. o. k.;- s ohledem na shora popsané okolnosti vzniku má společnost dva druhy akcionářů. Samosprávné celky (města a obce) s celkem 236 461 ks akcií po 1 000 Kč, ty pravidelně nemají zájem na tom, aby byly vypláceny nepatrné dividendy, ale chtějí rozšiřovat svoji vodohospodářskou soustavu, kanalizace, vodovody, přičemž odpovídají za jejich funkčnost v rámci daných měst a obcí, a jednak akcionáře s akciemi z kupónové privatizace s celkem 28 906 ks akcií o téže nominální hodnotě. Společnost je podnikatelem, vede účetnictví, provádí audity a vykazuje zisk. Ten je ovšem použit pro investiční akce či rezervní a sociální fondy. Není rozdělován mezi akcionáře ve formě dividend. Přitom 15 % až 20 % z investic se týká výstavby na „zelené louce“. Jde sice o službu občanům, nicméně i tak se jedná o běžnou akciovou společnost;- jde o případ zneužití většiny hlasů na úkor menšinových akcionářů, jak dovozuje v obdobném případě Nejvyšší soud v již zmíněném usnesení sp. zn. 29 Cdo 3059/2011. Minoritní akcionáři nakoupili akcie, aby z nich profitovali prostřednictvím dividend, to se nestalo. Pro případ provozování společnosti bez rozdělování zisku mohlo být dosaženo spravedlivého vypořádání s menšinovými akcionáři např. jejich vytěsněním, k tomu nedošlo. Nelze se vymlouvat ani na to, že pro přijetí řešeného usnesení rozhodla většina akcionářů;- proto je návrh důvodný a soud mu vyhověl.4. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil tím, že navrhovatelé sice byli ve smyslu § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/, ve věci samé úspěšní, a náleží jim z tohoto úhlu pohledu náhrada nákladů řízení ze strany společnosti. Nicméně na druhé straně navrhovatelé ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř. zavinili dřívější částečné zastavení řízení částečným zpětvzetím návrhu a vznikla jim v této souvislosti opačná povinnost k úhradě nákladů řízení. Proto bylo na místě nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.5. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se návrh zamítá.6. Odvolatelka argumentuje vzájemnou rozporností usnesení o částečném zastavení řízení a o připuštění změny návrhu vyhlášených při jednání dne 4. června 2020. Nebylo tedy zřejmé, co přesně je předmětem řízení, což odporuje § 6 o. s. ř. a zakládá vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.7. Ani výrok napadeného usnesení není podle odvolatelky zcela přesný, určitý a srozumitelný, neboť týmž usnesením pod bodem 4 valné hromady byla současně schválena zpráva správní rady o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku za rok 2019 a účetní závěrka k 31. prosinci 2019. Usnesení soudu prvního stupně je tedy nepřezkoumatelné.8. Dále odvolatelka poukazuje na to, že pozvánka na valnou hromadu obsahuje odůvodnění návrhu usnesení valné hromady v rámci 4. bodu programu. Konkrétní důvody vyplývají též z výroční zprávy za rok 2019 (str. 9 a 10), ta byla spolu s pozvánkou zveřejněna na internetových stránkách společnosti, každému akcionáři byl zaslán kód k těmto dokumentům, byla též k dispozici k nahlédnutí v sídle společnosti. Každý akcionář mohl a měl - pokud byl bdělý svých práv - se s touto výroční zprávou před konáním valné hromady seznámit a na valné hromadě hlasovat informovaně. Z § 8 zákona č. 278/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, je vlastník vodovodu nebo kanalizace povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely. Podle § 33 odst. 2 zmíněného zákona hrozí vlastníkovi za porušení povinnosti vkládat prostředky do obnovy majetku sankce až 1 mil. Kč. Pokud se akcionáři s podklady pro valnou hromadu náležitě seznámili, musely jim být důvody, proč je navrhováno nerozdělení zisku, zcela zřejmé. K tomu odvolatelka upozorňuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, které připouští možnost rozvedení důvodů v samostatné příloze. Dodatečné vysvětlení nezdůvodněného návrhu usnesení poskytnuté na valné hromadě nedostatek náležitostí pozvánky nenapraví, může však být důvodem nevyslovení neplatnosti usnesení valné hromady dle § 260 o. z. S touto argumentací se soud prvního stupně