14 Cmo 196/2021-359 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl žalobu na určení, že žalobkyně je podílovým spoluvlastníkem s podílem ve výši ideální 4925/10000 na pozemcích parc. č. st. , Anonymizováno, (jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, ) a parc. č. , Anonymizováno, , to vše v k. ú. , adresa, , v obci , adresa, /dále jen „nemovitosti“/ [výrok I.] a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 150 900 Kč [výrok II.].2. Rozsudek soud prvního stupně odůvodnil tak, že k projednání věci nařídil ústní jednání na den 18. června 2020. K němu se žalobkyně bez omluvy nedostavila, ačkoli jí bylo pokynem ze dne 11. května 2020 zasláno předvolání na adresu doručení, kterou uvedla v žalobě, když její datová schránka byla znepřístupněna a sdělení nové adresy ze dne 9. června 2020 nemohlo v tu chvíli nic změnit na řádném předvolání. Proto soud prvního stupně postupoval dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/, a věc projednal a o žalobě rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně, přitom vycházel z obsahu spisu.3. Soud prvního stupně takto dospěl k těmto závěrům:- žalobkyně byla společníkem žalované od 28. ledna 2010 do 11. října 2012;- vůči žalobkyni byl vydán , Anonymizováno, „exekuční příkaz , Anonymizováno, “ k provedení exekuce postižením jiných majetkových práv žalobkyně – obchodního podílu v žalované společnosti /dále jen „exekuční příkaz“/. Podle vyrozumění o právní moci exekučního příkazu nabyl dne 25. června 2012 právní moci „exekuční příkaz – exekutorské zástavní právo a exekuční příkaz – nemovitost“. A dne 20. července 2012 nabyl právní moci „exekuční příkaz – obchodní podíl a exekuční příkaz – odměna jednatele“;- na základě exekučního příkazu žalobkyni zanikla účast v žalované. Následně žalobkyně podala žalobu na zaplacení vypořádacího podílu. Žalovaná nesouhlasila s tím, že by žalobkyni takový nárok vznikl;- podle LV , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, je vlastníkem nemovitostí žalovaná;- podle smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 28. února 2013 žalovaná nabyla do svého majetku 49,25% uvolněný obchodní podíl ve výši 3 308 000 Kč a bezúplatně jej převedla na , Jméno žalobkyně, , matku žalobkyně. Ta je podle „notářského zápisu ze dne 1. března 2013, NZ , Anonymizováno, , N , Anonymizováno, “ jediným společníkem žalované;- žalobkyně v tomto řízení nejprve tvrdila, že jí náleží odpovídající podíl na nemovitostech z důvodu, že jí nebyl vyplacen po zániku její účasti v žalované vypořádací podíl, poté doplnila svá tvrzení tak, že jí byl příslušný podíl na nemovitostech darován , tituly před jménem, jako kompenzace za dosud nevyplacený vypořádací podíl;- naléhavý právní zájem jako předpoklad pro podání určovací žaloby je dán již existencí rozporů ve vlastnických vztazích, v důsledku kterých žádná (nebo některá) z osob tvrdících své vlastnické právo k dotčeným nemovitostem tyto nemůže užívat pro tvrzené vlastnické právo druhé osoby. Ovšem v daném případě byla tvrzení žalobkyně o naléhavosti jejího právního zájmu neúplná a neúčastí při jednání se žalobkyně vzdala dobrodiní spočívajícího v poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Její naléhavý právní zájem zůstal neprokázaný;- tvrzení o darování příslušného podílu na nemovitostech žalobkyně neprokázala a neúčastí při jednání se vzdala případného dobrodiní spočívajícího v poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Vlastnictví k nemovitostem nelze spojovat s právem na vypořádací podíl, ale pouze s řádným nabývacím titulem, zejména s písemnou smlouvu o převodu vlastnického práva. Mezi účastníky nebyla prokázána žádná taková smlouva či jiný akt.4. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. a na příslušná ustanovení vyhlášky č.177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), úspěchem žalované v řízení. Žalované náleží ve vztahu k žalobkyni náhrada mimosmluvní odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 49 900 Kč (v řízení byla doložena hodnota nemovitostí 14 mil. Kč), náhrada 3 režijních paušálů po 300 Kč a dále náhrada pro nezastoupeného účastníka (za vyjádření k žalobě) ve výši 300 Kč; celkem 150 900 Kč.5. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.6. Odvolatelka soudu prvního stupně vytýká, že hrubě porušil její právo na spravedlivý proces. Soud prvního stupně jí v roce 2020 neinformoval o pokračování v řízení, nevěděla o nařízeném jednání a neměla tak možnost se ho zúčastnit. Soud prvního stupně žalobkyni doručoval předvolání k jednání (i jiné písemnosti) na adresu , adresa, . Ovšem žalobkyně má již po dobu 3 let trvalý pobyt na adrese , adresa, . Soud prvního stupně nezkontroloval aktuálnost adresy žalobkyně (a to i s ohledem na 2 leté přerušení řízení), takže veškeré písemnosti soud prvního stupně zasílal na adresu jednatelky žalované společnosti. Soud prvního stupně mohl též využít doručování na adrese , adresa, , na této adrese nedošlo k žádné změně.7. Odvolatelka soudu prvního stupně dále vytýká, že měl při rozhodování o nákladech řízení vyjít z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu. Ustanovení § 8 odst. 1 advokátního tarifu je na místě použít jen tehdy, není-li stanoveno jinak. Navíc pokud soud prvního stupně vyšel ze zprávy realitní kanceláře založené ve spisu, pominul, že hodnota 14 mil. Kč byla zjištěna k červnu 2020 a nikoliv ke dni podání žaloby.8. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.10. Z předloženého spisu se podává, že žalobkyně žalobu podala dne 9. prosince 2016 u Okresního soudu , adresa, - východ a na první straně žaloby u svého jména, příjmení a data narození uvádí údaj „bytem , adresa, “. Žaloba neobsahuje žádost žalobkyně o doručování písemností na tuto či jinou označenou adresu. Podle tímto okresním soudem provedené lustrace v centrální evidenci obyvatel /dále jen „CEO“/ z 12. prosince 2016 na č. l. 3 spisu byla zmíněná adresa od 8. července 2013 skutečně adresou trvalého pobytu žalobkyně. Nicméně výzvu k zaplacení soudního poplatku ze dne 13. prosince 2016 okresní soud doručil žalobkyni na její žádost na č. l. 12 spisu do datové schránky ID: jiwx78, jak se podává z potvrzení na č. l. 8 spisu. Z této žádosti žalobkyně jednoznačně vyplývá takovýto požadovaný způsob doručování. Současně žalobkyně v žádosti upozornila na shodu jména a příjmení s její matkou a z toho vyplývající možnost neúčinného doručení poštovních zásilek, neboť mají stejnou adresu trvalého pobytu zapsanou v CEO. Poté okresní soud doručoval písemnosti do zmíněné datové schránky, stejně tak postupoval soud prvního stupně po rozhodnutí Vrchního soudu v Praze o věcné příslušnosti ze dne 4. října 2017, č. j. Ncp 750/2017 - 103. Naposledy soud prvního stupně doručil žalobkyni do datové schránky usnesení o přerušení řízení ze dne 28. února 2018, č. j. 47 Cm 196/2017 - 107. Usnesení o pokračování v řízení ze dne 27. února 2020, č. j. 47 Cm 196/2017 - 122, soud prvního stupně doručoval žalobkyni poštou do vlastních rukou s náhradním doručením vhozením do domovní schránky 17. března 2020, a to s uvedením adresáta: „, Jméno žalobkyně, , , adresa, “, jak se podává z doručenky na č. l. 123 spisu. Stejným způsobem se stejným označením adresáta soud prvního stupně žalobkyni doručoval předvolání k ústnímu jednání na 18. června 2020, což vyplývá z doručenky na č. l. 124 spisu, k tomu je na vysvětlenou připojen úřední záznam soudu prvního stupně o znepřístupnění datové schránky žalobkyně. E-mailem ze dne 9. června 2020 žalobkyně soud prvního stupně informovala o změně adresy trvalého pobytu i korespondenční adresy v roce 2017 na , Anonymizováno, , poukázala na to, že tato změna byla v centrální evidenci obyvatel provedena. K tomu uvedla, že jí její otec aktuálně sdělil, že dopis ze schránky na adrese , adresa, vrátil s tím, že se odstěhovala. Současně žalobkyně namítala neúčinnost doručení korespondence zaslané na dřívější adresu a požádala o zaslání nedoručené korespondence. Soud prvního stupně si správnost tvrzení žalobkyně o změně adresy jejího trvalého pobytu bezprostředně ověřil v centrální evidenci obyvatel, jak se podává z potvrzení na č. l. 133, ovšem věc bez dalšího dne 18. června 2020 projednal se shora uvedeným výsledkem. V protokolu o jednání pak k projednání věci bez účasti žalobkyně na vysvětlenou uvádí (mimo jiné), že „pokud žalobkyně v průběhu řízení změnila adresu trvalého pobytu, resp. adresu bydliště, tak bylo na ní, aby soud o tomto včas informovala i s ohledem na to, že se soudem komunikovala. Tuto změnu adresy sdělila až 9. 6. 2020, tj. měsíc poté, co bylo již jednání nařízeno. Soud má s ohledem na shora uvedené za to, že žalobkyně byla řádně