14 Cmo 24/2022-485 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti , Jméno navrhovatele E, . (dále jen „společnost“) konané dne 8. ledna 2018 a výrokem II. navrhovatelům uložil povinnost zaplatit společnosti společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 12 342 Kč.2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že:- navrhovatelé jsou společníky společnosti;- napadená valná hromada se konala dne 8. ledna 2018, o jejím konání byli společníci informováni pozvánkou. Na jejím programu mj. bylo odvolání jednatelů (bod 3), souhlas s převodem obchodního podílu (bod 4), schválení účetních uzávěrek za roky 2014 až 2017 (bod 5), rozhodnutí o naložení s hospodářským výsledkem za tyto roky (bod 6) a změna společenské smlouvy (bod 7); k bodům 3, 4, 6 a 7 obsahovala návrhy usnesení;- navrhovatelé se valné hromady nezúčastnili;- výše specifikované body programu valná hromada projednala a přijala usnesení, kterými mj. odvolala navrhovatele a) až c) a Irinu a Anastasii Romassenkovy z funkce jednatelů společnosti, udělila souhlas s převodem podílu na jednoho ze společníků, a odsouhlasila změnu společenské smlouvy;- proti usnesením valné hromady nebyl v průběhu valné hromady podán žádný protest;- emailem z 8. ledna 2018 navrhovatelé oznámili společnosti, že byla podána „žaloba“ na zrušení společnosti s návrhem na vydání předběžného opatření a vyzývají společnost k mimosoudnímu řešení celé záležitosti;- další důkazy soud prvního stupně pro nadbytečnost neprováděl.3. Soud prvního stupně shrnul, že navrhovatelé se podaným návrhem, došlým soudu dne 9. března 2021 (správně 8. března 2018 - pozn. odvolacího soudu), domáhají vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s odůvodněním, že: 1) valná hromada nebyla svolána oprávněnou osobou, 2) bod 4 programu „souhlas s převodem podílu“ nebyl doplněn návrhem smlouvy o převodu podílu a 3) přijatá rozhodnutí jsou v rozporu s dobrými mravy s poukazem na převody finančních prostředků na soukromý účet jednoho ze společníků krácením daně, to vše bez vztahu k jednotlivým bodům programu valné hromady. Dne 15. června 2021 doplnili další důvody neplatnosti: 4) navrhovatelce c) nebyla pozvánka na valnou hromadu řádně doručena, 5) o odvolání jednatelů (bod 3 programu), jakož i změně společenské smlouvy (bod 7 programu) bylo rozhodnuto bez souhlasu všech společníků.4. Soud prvního stupně na základě uvedených zjištění nejprve konstatoval, že důvody neplatnosti napadené valné hromady uplatněné navrhovateli dne 15. června 2021 nemohou obstát, neboť byly uplatněny po uplynutí prekluzivní lhůty zakotvené v § 191 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném do 31. prosince 2020 (dále jen „z. o. k.“), tj. opožděně. Proto se těmito výhradami /důvody výše uvedené pod body 4) až 6)/ blíže nezbýval.5. Pokud jde o zbývající důvody neplatnosti usnesení valné hromady výše uvedené pod body 1) až 3) uplatněné v návrhu doručeném soudu dne 8. března 2018, byl v tomto rozsahu návrh podán včas. Navrhovatelé jsou společníky společnosti, valné hromady se bez vážných omluvitelných důvodů nezúčastnili; omluvitelné a závažné důvody vedoucí k jejich neúčasti nebyly navrhovateli tvrzeny a ani z ničeho nevyplývaly; nad to navrhovatelé v prvotním návrhu uvedli, že pozvánku na valnou hromadu obdrželi; s argumentací, že pozvánka na valnou hromadu nebyla řádně doručena navrhovatelce c) přicházejí až 15. června 2021, tj. po uplynutí prekluzivní lhůty k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Tudíž se navrhovatelé mohli domáhat vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady v rozsahu podaného protestu.6. Soud prvního stupně zdůraznil, že podání protestu je neopomenutelnou podmínkou pro úspěšné dovolání se neplatnosti usnesení valné hromady. Protest musí být řádný, určitý a srozumitelný, jiné důvody neplatnosti než v protestu uvedené namítat navrhovatelé nemohou. Protest proti přijatým usnesením valné hromady však navrhovateli ani žádným jiným společníkem podán nebyl. Dle soudu prvního stupně nelze za řádný protest považovat podání návrhu na zrušení společnosti s likvidací ani podání návrhu na nařízení předběžného opatření, na něž společnost upozorňovali v emailu ze dne 8. ledna 2018. Rovněž navrhovateli tvrzené podání protestu telefonicky nelze považovat za řádný protest proti usnesení valné hromady. Jinak řečeno, v daném případě se nejedná o řádný protest proti přijatým usnesením valné hromady ve smyslu § 192 odst. 2 z. o. k.7. Soud prvního stupně nad rámec výše uvedeného doplnil, že valná hromada byla svolána osobou k tomu oprávněnou; jednatel společnosti je oprávněn zmocnit třetí osobu k samotné realizaci rozhodnutí o svolání valné hromady, jak tomu bylo v dané věci.8. Soud prvního stupně proto uzavřel, že nejsou dány podmínky pro přezkum napadeného usnesení valné hromady společnosti soudem ve smyslu § 191 odst. 1 a 2 a § 192 odst. 2 z. o. k., a proto návrh zamítl.9. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a na příslušná ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), úspěchem společnosti v řízení. Společnosti náleží náhrada odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 3 100 Kč, náhrada 3 režijních paušálů po 300 Kč, navýšená o 21% DPH; celkem 12 342 Kč.10. Proti usnesení soudu prvního stupně podali navrhovatelé společné odvolání. Navrhují, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.11. Odvolatelé zejména namítají, že usnesení přijatá napadenou valnou hromadou jsou neplatná pro rozpor se společenskou smlouvou, pro rozpor s dobrými mravy, některá usnesení nebyla přijata potřebnou většinou a nebylo řádně doručováno některým společníkům; rekapitulují své námitky a důvody pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady uplatněné v řízení před soudem prvního stupně.12. Odvolatelé rovněž nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně ohledně hodnocení uplatněného protestu. Mají za to, že „protest proti konání valné hromady“ řádně podali; učinili tak jednak emailem, jednak podáním „žaloby o zrušení korporace“ a návrhu na nařízení předběžného opatření, rovněž jej uplatnili telefonicky přede dvěma svědky. V této souvislosti poukazují na to, že zákon neupravuje formu, způsob a obsah protestu.13. Výhrady, které odvolatelé přinášejí, jsou převážně totožné s argumentací uváděnou před soudem prvního stupně; své námitky odvolatelé podrobně rozvádějí.14. Podáními ze dne 18. října 2022, 8. listopadu 2022 a 29. listopadu 2022 (všechna podání byla odvolacímu soudu doručena v den nařízeného jednání), odvolatelé odvolacímu soudu (před soudem prvního stupně uvedené skutečnosti nebyly uvedeny) sdělují, že mají za to, že „platně právně jednat jménem zastoupeného nemůže ten, kdo je ve střetu zájmu se zájmem zastoupeného, a tedy jednatel Vladimir Kalmykov nemohl jednat platně ve vztahu ke spol. a společníkům, jestliže se vůči nim prokazatelně dopustil protiprávního a poškozujícího jednání.“ Dle odvolatelů jednatel společnosti prokazatelně zfalšoval listiny o valné hromadě (k tomu předkládají pozvánku na valnou hromadu svolanou na 19. srpna 2013, na níž došlo k udělení souhlasu se zřízením zástavního práva k tam specifikovaným nemovitostem k zajištění pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru ve výši 3 500 000 Kč, uzavřené mezi Evropsko-ruskou bankou, a. s. a manžely Vladimirem a Natalyí Kalmykovými, a prezenční listinu), aby získal soukromý úvěr na investici do společnosti, který za něj společnost splácela a splácí. Společníci na toto jeho jednání podali trestní oznámení.15. Odvolatelé dodávají, že tímto se jednatel dopustil trestného činu úvěrového podvodu a porušení povinností při správě cizího majetku a namítají, že „soud měl z úřední povinnosti v návaznosti na ust. TŘ podat trestní oznámení pro podezření z trestného činu a společnosti měl být ustanoven opatrovník, jak se tomu obvykle v jiných podobných případech děje. Zároveň měla být posouzena otázka platnosti uděleného zmocnění, kdy doktrín občanského zákoníku stanoví, že absolutně neplatné je takové právní jednání (tedy i zmocnění)., které učinil ten, kdo je ve střetu zájmu se zájmy zastoupeného, co pan Vladimir Kalmykov v takovém střetu je.“16. Odvolatelé „z důvodu, že Vrchní soud ignoroval“ jimi předložené důkazy, navrhli „řízení přerušit pro vyřešení předběžné otázky, která má ve věci zásadní význam a předestřenou otázku střetu zájmu jednatele Kalmykova se zájmy zastoupení společnosti vyloučit k samostatnému projednání.“17. Odvolatelé dále odvolacímu soudu vytýkají, že při jednání dne 28. října 2022 (odvolatelé však zcela pomíjejí, že jednání se konalo dne 18. října 2022 – pozn. odvolacího soudu), kdy „ve věci nepřipuštění zastoupení podnikatele zaměstnancem nevydal žádné usnesení, p