ECLI: ECLI:CZ:VSPH:2022:14.Cmo.324.2021.1 Datum: 2022-05-11 Předmět: o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 19. srpna 2016, o přiznání odměny opatrovníka právnické osoby, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. září 2021, č. j. 39 Cm 153/2016 - 927, Ustanovení: ["§ 2 vyhl. č. 313/2007 Sb.", "§ 212 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 219a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 221 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 226 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 38 z. č. 182/2006 Sb.", "§ 462 []
O co šlo: o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 19. srpna 2016, o přiznání odměny opatrovníka právnické osoby, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. září 2021, č. j. 39 Cm 153/2016 - 927, (["§ 2 vyhl. č. 313/2007 Sb.", "§ 212 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 219a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 221 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 226 z. č. 99/1963)
1. Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví uvedeným usnesením přiznal , Anonymizováno, , sídlem , Adresa advokáta B, , odměnu za výkon funkce opatrovníka , Jméno advokáta A, . /dále též jen „společnost“/ ve výši 359 370 Kč.2. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil tím, že , Jméno advokáta B, byl ustanoven hmotněprávním opatrovníkem společnosti usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. listopadu 2020, č. j. 39 Cm 135/2016 - 784. Doručením usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. června 2021, č. j. 14 Cmo 157/2021 - 884, 14 Cmo 158/2021, dne 21. července 2021, mu funkce opatrovníka zanikla. Podle zprávy ze dne 22. srpna 2021 opatrovník protokolárně předal dne 27. července 2021 svoji funkci řediteli společnosti , Anonymizováno, . Podáním ze dne 22. srpna 2021 opatrovník vyúčtoval odměnu ve výši 359 370 Kč včetně DPH. K tomu opatrovník uvedl, že po celou dobu ve společnosti nahrazoval funkci chybějícího statutárního orgánu. Společnost působí v oblasti zdravotnictví, má 15 zaměstnanců a další externí spolupracovníky. Její roční obrat činí 30 mil. Kč. Činnost společnosti byla v rozhodném období nepříznivě ovlivněna pandemickou situací a spory mezi společníky. Podle opatrovníka lze pro stanovení výše odměny přiměřeně aplikovat § 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, řešící odměnu insolvenčního správce při řešení úpadku reorganizací. Činnost hmotněprávního opatrovníka právnické osoby je činností, která se svým rozsahem, náročností i odpovědností takové činnosti insolvenčního správce blíží. Soud prvního stupně argumentaci opatrovníka akceptoval, vyšel ze zmíněného ustanovení vyhlášky, z toho, že při obratu do 100 mil. Kč činí odměna 33 tis. Kč měsíčně. Takže za 9 měsíců výkonu funkce činí odměna i s 21% DPH dle § 38 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), celkem 359 370 Kč.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud opatrovníkovi odměnu nepřiznal, nebo mu přiznal odměnu v přiměřené výši. Současně se vzdala práva na náhradu nákladů řízení.4. Odvolatelka argumentuje tím, že opatrovník fakticky společnost neřídil, činil tak i nadále druhý společník , tituly před jménem, prostřednictvím zvoleného zmocněnce , Anonymizováno, . Navrhovatelka se s opatrovníkem setkala celkem pětkrát, ale z jejího pohledu nelze jeho činnost blíže definovat. Opatrovník navrhovatelce předal ke schválení účetní závěrky a provedl inventarizaci majetku. Výslovně však odmítl poskytovat navrhovatelce primární pokladní doklady k nahlédnutí, odmítl jí předávat výpisy z účtu společnosti a neumožnil jí provést její řádnou kontrolu. Současně odmítl vymáhat po bývalém jednateli , Anonymizováno, škodu ve výši 8 692 728,41 Kč vzniklou neoprávněnými výběry prostředků ze společnosti v období od 19. srpna 2016 do 7. ledna 2021. Odvolatelce tak nezbylo, než podat společnickou žalobu. Současně opatrovník nepodal stížnost do odložení šetření trestného činu zpronevěry ze strany policejního orgánu. Dozorový státní zástupce pak musel ustanovit společnosti trestněprávního opatrovníka, aby se společnost mohla v řízení proti , Anonymizováno, bránit. Opatrovník sice s odvolatelkou uzavřel dodatek k nájemní smlouvě, avšak nájemné nemovitostí užívaných společností nakonec odmítl hradit s tím, že je postiženo exekucí vedenou na jejich spoluvlastníka , Anonymizováno, . Prováděcí předpis insolvenčního řízení ke stanovení odměny opatrovníka v daném případě použít nelze.5. Opatrovník navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil, požaduje náhradu nákladů odvolacího řízení, které specifikuje.6. Opatrovník uvádí, že funkci vykonával po dobu 9 měsíců. V rámci výkonu funkce též spravoval jmění společnosti, což je soukromoprávní činnost, která běžně přísluší statutárnímu orgánu. Nahrazoval jeho činnost, tu vykonával řádně, svědomitě s dobrými hospodářskými výsledky na vzdory epidemii, snažil se zabránit další škodě, která by vznikla společnosti a narovnat vztahy - zejména mezi společníky. Výše odměny odpovídá rozsahu jeho činnosti i jeho odpovědnosti. Použití příslušného nařízení považuje za přiléhavé.7. Společnost navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil, současně se výslovně vzdala práva na náhradu nákladů odvolacího řízení.8. Společnost argumentuje tím, že , tituly před jménem, funkci opatrovníka skutečně vykonával, a to svědomitě, proto je pro ni argumentace odvolatelky překvapivá. Vyčíslení odměny ze strany opatrovníka je přiléhavé a společnost s ní souhlasí. K dobrovolnému plnění nedošlo.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/), a dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí neobstojí z níže uvedených důvodů.10. Z obsahu předloženého spisu se podává vydání soudem prvního stupně označených rozhodnutí o jmenování opatrovníka do funkce a zrušení příslušné části tohoto rozhodnutí usnesením odvolacího soudu. Dále pak je na č. l. 908 spisu návrh opatrovníka ze dne 22. srpna 2021 na určení jeho odměny ve výši nyní akceptované soudem prvního stupně.11. Na projednávanou věc dopadá § 462 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku /dále jen „o. z.“/, podle něhož zákonný zástupce ani opatrovník nemůže požadovat od zastoupeného odměnu za zastoupení. Má-li však povinnost spravovat jmění, lze za správu přiznat odměnu. O její výši rozhodne soud s přihlédnutím k nákladům správy, k hodnotě spravovaného majetku a k výnosům z něho, jakož i k časové i pracovní náročnosti správy.12. Odvolací soud ve své rozhodovací činnosti vychází z toho, že řízení o stanovení výše odměny opatrovníka podle věty poslední právě citovaného ustanovení je řízením ve věci opatrovnictví právnických osob dle § 85 písm. d) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních /dále jen „z. ř. s.“/, které je svojí povahou řízením nesporným (viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. listopadu 2017, sp. zn. 14 Cmo 114/2017, či ze dne 27. července 2020, sp. zn. 7 Cmo 101/2020). Pro řízení se podpůrně použije občanský soudní řád (§ 1 odst. 3 z. ř. s.). Účastenství se v tomto řízení řídí § 6 odst. 1 z. ř. s., takže účastníky řízení jsou navrhovatel a ten, o jehož právech a povinnostech má být v řízení jednáno. Vedle navrhovatele je účastníkem řízení pravidelně opatrovanec, tedy právnická osoba, která, bude-li návrh důvodný, ponese povinnost zaplatit opatrovníkovi soudem přiznanou výši odměny.13. Soud prvního stupně shora uvedené procesní souvislosti zcela pominul a o odměně opatrovníka rozhodl nesprávně v rámci řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti ze dne 19. srpna 2016. S tím souvisí, že si náležitě nevyhodnotil, kdo je účastníkem řízení ve vazbě na zmíněný § 6 odst. 1 z. ř. s. Takže navrhovatelku z řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady označuje jako navrhovatelku i ve vztahu k nyní řešenému nároku, přitom za navrhovatele měl považovat a označit opatrovníka, ten se domáhá přiznání odměny za výkon této funkce (navíc soud prvního stupně používá nesprávné označení účastníků odpovídající spornému řízení, takže navrhovatelku označuje v záhlaví napadeného usnesení jako „žalobkyni“ (což ostatně shodně nesprávně činí i ve zmíněném řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady).14. Dále je soudu prvního stupně třeba vytknout, že věc neprojednal. Vyšel jednostranně z tvrzení opatrovníka, nevyzval ho k jejich prokázání, nevyzval společnost k vyjádření k návrhu, nenařídil ústní jednání k projednání věci, jak ukládá § 19 z. ř. s., přitom jednání není třeba nařizovat jedině tehdy, neprovádí-li soud dokazování, jak stanoví § 89 z. ř. s. Svůj postup soud prvního stupně žádným způsobem neobjasnil.15. Už jen výše uvedená procesní pochybení soudu prvního stupně představují takové vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a jejichž náprava nemohla být v odvolacím řízení zjednána. Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil dle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.16. Soud prvního stupně se nyní bude zabývat návrhem opatrovníka v samostatném řízení. V souladu s § 6 odst. 1 a § 7 odst. 2 z. ř. s. správně vytyčí a zkoriguje okruh účastníků řízení, věc projedná (mimo jiné) za respektování § 19 z. ř. s. a o návrhu znovu rozhodne. Přitom nepomine, že podle shora citovaného § 462 odst. 2 o. z. soud při rozhodování o výši odměny opatrovníka přihlédne k nákladům správy, k hodnotě spravovaného majetku a k výnosům z něho, jakož i k časové i pracovní náročnosti správy. To vše činí na základě konkrétních skutkových zjištění. Nelze bez dalšího mechanicky aplikovat úpravu ve zmíněné vyhlášce či v jiném právním předpisu. Soud prvního stupně vyjde z toho, jaká odměna opatrovníka by odpovídala výši odměny (býva
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.