14 Cmo 331/2021-43 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze výrokem I. v záhlaví uvedeného usnesením zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, podle něhož by měla být účastnici 2) společnosti , právnická osoba, . (dále též jen „společnost“) uložena povinnost zdržet se jakékoliv dispozice se svým majetkem přesahujícím obvyklou míru činnosti správa nemovitostí, zejména zcizení, zatížení nebo jiného právního jednání směrujícího ke snížení hodnoty nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , obč. vyb., zapsaného na LV č. , Anonymizováno, a podílu ve výši ideální 1⁄4 na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , ostatní plocha, zapsaného na LV č. , Anonymizováno, , vše v katastrálním území , adresa, , zapsaných u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „předmětné nemovitosti“), jakož i povinnost zdržet se sjednání jakýchkoliv závazků nemajících věcnou souvislost s řádnou správou těchto nemovitostí do doby pravomocného skončení řízení vedeného ve věci samé. Výrokem II. soud prvního stupně rozhodl o vrácení složené jistoty ve výši 50 000 Kč navrhovatelce.2. V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně konstatoval, že navrhovatelka se domáhala nařízení předběžného opatření ve výše specifikovaném rozsahu, neboť je jediným akcionářem společnosti, když jí „společnost byla ukradena“, navrhovatelka nikdy své akcie společnosti na nikoho nepřevedla. Je-li v obchodním rejstříku zdejšího soudu od 5. srpna 2015 zapsána jako jediný akcionář společnosti společnost , právnická osoba, ., pak tento zápis neodpovídá skutečnému stavu. Dle navrhovatelky je třeba před zahájením meritorního řízení prozatímně upravit poměry účastníků, jelikož hrozí vyvedení předmětných nemovitostí z majetku společnosti (čímž by přišla o jediný svůj cenný majetek), a je zároveň dána obava z ohrožení případného výkonu rozhodnutí. Důvodnost těchto obav podtrhuje skutečnost, že , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a osoby s nimi spolupracující se obdobného jednání dopustili i v dalších případech a je proti nim z toho důvodu vedeno trestní řízení na základě obvinění z několika trestných činů.3. Soud prvního stupně s odkazem na § 75c a § 75 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) dospěl k závěru, že podmínky pro nařízení předběžného opatření nebyly splněny, a proto podaný návrh zamítl. V době rozhodování soudu prvního stupně o podaném návrhu byly dispozice s majetkem společnosti (v navrhovatelkou požadovaném rozsahu) omezeny, a to na základě pravomocného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. září 2015, č. j. 2 Nc 1101/2015-12, jímž bylo vyhověno návrhu navrhovatelky na nařízení předběžného opatření v identickém rozsahu (dále též „dříve nařízené předběžné opatření“). Řízení o určení, že navrhovatelka je jedinou akcionářkou společnosti, je vedeno Městským soudem v Praze pod sp. zn. 76 Cm 28/2015; navrhovatelka je v postavení žalobkyně, žalovanými 1) až 4) jsou společnosti , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , Jméno navrhovatelky C, . a , právnická osoba, Žaloba byla rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23. března 2017, č. j. 76 Cm 28/2015-143, ve znění opravného usnesení ze dne 12. května 2017, č. j. 76 Cm 28/2015-151, zamítnuta; uvedené rozhodnutí bylo rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 3. září 2021, č. j. 7 Cmo 25/2018-418, potvrzeno. Dle soudu prvního stupně navrhovatelka neosvědčila nárok ve věci samé, a to ani pokud by v návrhu na nařízení předběžného opatření specifikovala, jakou žalobu hodlá podat; otázka, zda je navrhovatelka jedinou akcionářkou společnosti, byla již pravomocně vyřešena.4. O vrácení složené jistoty navrhovatelce soud prvního stupně rozhodl s odkazem na § 74b odst. 4 věta první o. s. ř.5. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud napadené rozhodnutí ve výroku I. změnil tak, že navržené předběžné opatření nařídí, a výrok II. zrušil.6. Odvolatelka má za to, že soudem prvního stupně zjištěný skutkový stav neobstojí, soudu prvního stupně vytýká nesprávné právní posouzení věci, zejména pokud jde o existenci překážky res iudicata. Dle odvolatelky je proto namístě, aby se odvolací soud návrhem zabýval po věcné stránce, z důvodů v odvolání podrobně rozebraných. Odvolatelka zejména poukazuje na to, že soud prvního stupně se nevypořádal s její argumentací v návrhu uvedenou. Rozhodnutí soudu prvního stupně nesplňuje požadavky kladené na odůvodnění rozhodnutí ve smyslu § 169 odst. 2 o. s. ř.; považuje proto napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné. Dodává, že důvody, na nichž soud prvního stupně založil své rozhodnutí, považuje za nesprávné. Snáší obsáhlé námitky proti závěru soudu prvního stupně k existenci dříve nařízeného předběžného opatření s tím, že žádné pravidlo nebrání soudu vydat v různých řízeních více předběžných opatření, která se vzájemně zcela nebo zčásti překrývají. Jakékoliv předběžné opatření následně vydané bude bez významu, pakliže bude společnosti a účastnici 1) dán prostor.7. Odvolatelka dodává, že v době podání odvolání dříve nařízené předběžné opatření již ve smyslu § 77 odst. 1 písm. b) o. s. ř. zaniklo, tudíž pokud by se jednalo o podmínku bránící nařízení požadovaného předběžného opatření v daném řízení, jejím odpadnutím je za aktuálního stavu možné požadované předběžné opatření vydat.8. Odvolatelka se rovněž podrobně vyjadřuje k pravomocně skončenému řízení o určení akcionáře společnosti vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 76 Cm 28/2015. Poukazuje na to, že v označeném řízení účastnice 1) nebyla jeho účastníkem, není zde dána totožnost účastníků řízení, což vylučuje možnost existence překážky res iudicata. Rovněž zdůrazňuje, že skutkový stav se oproti označenému řízení výrazně změnil, když žaloba byla zamítnuta pro nedostatek aktivní legitimace navrhovatelky na požadovaném určení z důvodu uzavření smlouvy o koupi závodu ze dne 30. srpna 2017, kterou mělo dojít mj. i k prodeji akcí navrhovatelky společnosti , právnická osoba, . Odvolatelka poukazuje na odlišnost aktuálního skutkového stavu, majíc za to, že aktivní legitimace navrhovatelky byla nově založena odstoupením od uvedené smlouvy o koupi závodu, které bylo , právnická osoba, . doručeno dne 6. září 2021, jakož i uplatněním námitky relativní neplatnosti přípisem ze dne 9. listopadu 2021.9. Odvolatelka dále uvádí, že v návrhu na nařízení předběžného opatření dostatečně specifikovala žalobu ve věci samé, a to v jejím prvním odstavci.10. Odvolací soud s ohledem na skutečnosti uváděné v návrhu na nařízení předběžného opatření vyžádal stanovisko společnosti a účastnice 1) k podanému návrhu a odvolání.11. Účastnice s návrhem na nařízení předběžného opatření ani odvoláním nesouhlasí; navrhly, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.12. Účastnice považují podaný návrh za další článek mnohaleté šikany navrhovatelky vůči nim; k tomu uvádějí soupis sporů a řízení, které musely podstoupit a postupují, když jejich iniciátorem je navrhovatelka a jí blízké osoby. Namítají, že navrhovatelka není osobou aktivně legitimovanou k podání návrhu na vydání předběžného opatření a ani žaloby na určení, kdo je společníkem společnosti, když dobrovolně převedla své akcie do majetkové podstaty společnosti , právnická osoba, . Tyto akcie nebyly z majetkové podstaty vyloučeny ani vyškrtnuty. Pokud navrhovatelka odstoupila od smlouvy o koupi závodu, pak zřejmě přehlédla, že právo od smlouvy odstoupit bylo promlčeno, insolvenční správce ve sporu o vyloučení předmětných akcií ze soupisu majetkové podstaty dlužnice , právnická osoba, . námitku promlčení uplatnil. Poukazují rovněž na to, že v minulosti se navrhovatelka na základě shodných skutkových tvrzení domáhala určení, že je akcionářkou společnosti. Žaloba byla pravomocně zamítnuta a nastala tak překážka věci rozhodnuté.13. Rovněž mají účastnice za to, že není dána existence potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků. Navrhovatelka odkazuje pouze na vágní sdělení pana , Anonymizováno, , přičemž z reálného stavu vyplývá, že toto není pravdou, k žádnému pokusu o prodej předmětných nemovitostí nedošlo.14. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.15. Rozhodnutí soudu prvního stupně totiž netrpí namítanou vadou spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti. Z jeho odůvodnění lze seznat, jaká skutková zjištění soud prvního stupně vzal v potaz, jakými úvahami se řídil a z jaké právní úpravy vyšel, a proti tomu odvolatelka brojí. Ke kritériím přezkoumatelnosti rozhodnutí srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní. Usnesení soudu prvního stupně je tedy přezkoumatelné.16. Předně je třeba uvést, že nelze přisvědčit odvolatelce, že soud prvního stupně zamítl návrh na nařízení předběžné o