19 Cmo 28/2022-166 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně s odkazem na § 102 odst. 1 o. s. ř. a § 76 odst. 1 písm. e/ o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z.ř.s. / zákona č. 292/2013 Sb./, nařídil ve výroku popsané předběžné opatření.2. V rozhodnutí soud uvedl: „Toto usnesení dle ust. § 169 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s. a v souladu s usnesením Ústavního soudu ze dne 1. 8. 2016 sp. zn. II. ÚS 1263/16 neobsahuje odůvodnění.“3. Ve včas podaném odvolání, učiněném prostřednictvím právního zástupce, doručeném soudu dne 3.6.2022, v němž navrhoval změnu napadeného rozhodnutí ve smyslu zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření, účastník č.1/ připustil, že soud není povinen rozhodnutí o nařízení předběžného opatření odůvodnit, v daném případě se nicméně jedná o významný zásah do právní sféry účastníka č.1/, jenž je takto zcela a na poměrně dlouhou dobu vyloučen z funkce jednatele společnosti. Účastník č.1/ má za to, že za daných okolností by bylo přinejmenším vhodné, aby soud napadené usnesení odůvodnil.4. Dále odvolatel poukázal na zákonné předpoklady pro vydání předběžného opatření, coby výjimečného institutu, jenž by měl být využíván pouze v mimořádných případech. Navrhovatel je povinen v návrhu na nařízení předběžného opatření nejen tvrdit, ale i osvědčit svůj nárok, současně musí být prokázány skutečnosti, jež odůvodňují potřebu zatímní úpravy. V daném případě tyto podmínky splněny ovšem nebyly, navrhovatelovo zdůvodnění potřeby naléhavé potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků řízení je založeno na spekulacích. Existenci naléhavé potřeby a tedy opodstatněnost navrženého předběžného opatření vylučuje okolnost, že počátek jednání účastníka č.1/, představujícího porušování povinností jednatele společnosti, odvíjí navrhovatel od ataky duševní nemoci účastníka č.1/ v květnu 2019. Vytýkaná jednání přiřazuje k roku 2020, některá k roku 2021 s tím, že toto jednání trvá dosud. Navrhovatel se tedy domáhá ochrany s velkým časovým odstupem.5. Dále účastník č.1/ zdůraznil, že při nařízení předběžného opatření musí být respektována zásada přiměřenosti, tedy zásah do práv účastníka v podobě nařízeného předběžného opatření musí být přiměřený navrhovatelem osvědčenému porušení jeho práv či právem chráněných zájmů. Tato podmínka v daném případě splněna nebyla, neboť účastníkovi č.1/ byl zakázán výkon funkce jednatele ve společnosti, kde je jediným jednatelem. Výkon funkce jednatele je spojen s plněním zákonných povinností, a to nejen vůči společníkům, jak zdůrazňuje ve svém návrhu navrhovatel, ale i vůči třetím osobám, těchto povinností se nemůže jednatel bez dalšího zprostit. Pokud se navrhovatel dovolává toho, že dotčená společnost udělila prokuru, tak nelze prokuristu stavět na úroveň jednatele a ztotožňovat okruh jejich působnosti. „ Účastník č.1/ namítá, že ochrany údajně porušovaných práv navrhovatele či dotčené obchodní korporace lze dosáhnout mírnějšími a mnohem konkrétnějšími opatřeními, než je úplný zákaz výkonu funkce jednatele.“6. Odvolatel svou odvolací argumentaci shrnul tak, že v daném případě důvody pro nařízení předběžného opatření nebyly dány.7. Navrhovatel ve svém vyjádření k odvolání navrhoval potvrzení napadeného rozhodnutí. Vyjádřil přesvědčení o tom, že postup soudu prvního stupně, pokud s odkazem na ustanovení § 169 odst. 2 o.s.ř. soud neodůvodní rozhodnutí, jímž vyhoví návrhu na nařízení předběžného opatření, není v rozporu s judikaturou Ústavního soudu. Dále, navrhovatel má za to, že skutková tvrzení a k nim nabídnuté prostředky jsou ve vztahu k rozhodování o návrhu na vydání předběžného opatření naprosto dostačující. V této souvislosti odkazuje na článek X., obsažený na stranách 22 a 23 návrhu.8. Dále navrhovatel upozornil na aktuální posun ve skutkovém stavu, který popsal ve svém podání ze dne 22.6.2022 a doložil další listinou, svědčící o naprosté nezbytnosti vydání předběžného opatření. Navrhovatel má za to, že „ již jen přečtení písemného podání samotného odvolatele předloženého na osmi stranách procesnímu soudu současně se samotným odvoláním proti předběžnému opatření, jednoznačně dokládá aktuální nezpůsobilost odvolatele k výkonu funkce statutárního orgánu a dokládá i ohrožení, které by to pro dotčenou společnost znamenalo. Odvolatel je navíc v současné době hospitalizován v , adresa, , kdy navrhovateli není známo, zda se jedná o hospitalizaci dobrovolnou či nedobrovolnou, každopádně však již tento fakt znamená, že odvolatel ani funkci jednatele vykonávat nemůže.“9. Navrhovatel dále zdůraznil, že k podání návrhu obsahujícím též návrh na vydání předběžného opatření, přistoupil v situaci, kdy již bylo nepochybné, že se jedná o jedinou možnost, jak zabránit zásadnímu poškození společnosti. Mírnější opatření selhávala, sám odvolatel jednoznačně potvrdil své závěry spočívající ve zbavení společnosti , Jméno advokáta B, . její jádrové činnosti na společnost ve stoprocentním držení odvolatele.10. Jinak navrhovatel souhlasí s odvolatelem, že prokurista nemůže jednatele společnosti v plném rozsahu ve výkonu jeho funkce nahradit, neboť jeho oprávnění jsou právně postavena úžeji. Zajistit běžné každodenní fungování společnosti, její výrobu, plnění zakázek, plnění povinností z pracovněprávních vztahů, však prokurista bez obtíží může.11. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení §§ 212, 212a o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4, § 28 z.ř.s. , aniž by nařizoval jednání /§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s./, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.12. Podle ust. § 102 odst. 1 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.13. Podle ust. § 102 odst. 3 o.s.ř. věta in fine, ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b/ až d/, § 77 odst.2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.14. Ve smyslu ustanovení § 75c o.s.ř. / odst. 1 písm. a/ o.s.ř. předseda senátu nařídí předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.15. Podle ustanovení § 75 odst.3 o.s.ř. navrhovatel je povinen připojit k návrhu, jichž se dovolává.16. Podle ustanovení § 75c odst. 4 o.s.ř. pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení / vydání/ usnesení soudu prvního stupně.17. Podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. e/ o.s.ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.18. V daném případě byl návrh na nařízení předběžného opatření podán z důvodu naléhavé potřeby zatímní úpravy mezi účastníky řízení v prostředí situace, že byl podán návrh na vyloučení účastníka č.1/ z výkonu funkce jednatele účastníka č.2/,19. V rámci posouzení předmětného návrhu na nařízení předběžného opatření je třeba úvodem říci, že aby mohl být návrh na nařízení předběžného opatření úspěšný, a to platí obecně, vždy se musí jednat o současné naplnění kumulativních zákonných předpokladů pro vyhovění tomuto návrhu. V případě, že je podán návrh na nařízení předběžného opatření z důvodu potřeby zatímní úpravy, musí být naléhavá potřeba zatímní úpravy prokázána a osvědčen rovněž nárok ve věci samé. Pokud není splněn jen jeden z těchto zákonných předpokladů, návrhu na nařízení předběžného opatření by v zásadě nemohlo být vyhověno, byť druhý z předpokladů by došel svého naplnění.20. Ovšem kromě těchto zákonných předpokladů, musí být rovněž naplněno hledisko proporcionality. Obecně je třeba na návrh na nařízení předběžného opatření pohlédnout optikou toho, zda zásah do práv žalovaného / účastníka /, učiněný předběžným opatřením, není ve zjevném nepoměru ve vztahu k žalobcem / navrhovatelem /uplatněnému a osvědčenému nároku ve věci samé, respektive zda nařízením předběžného opatření nedojde k nezhojitelnému porušení základního práva žalovaného / účastníka /.21. Dále, v rámci rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření pochopitelně nelze předjímat rozhodnutí ve věci samé, a proto není prostor pro hodnocení věcného nároku.22. Ve smyslu ustanovení § 169 odst. 2 o.s.ř. vyhotovení usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření, nemusí obsahovat odůvodnění.23. Obecně platí, a platí to ostatně i v tomto případě, že již ze samotného faktu, že soud návrhu na vydání předběžného opatření vyhoví, nutno usuzovat, že předpoklady, rozhodné pro vyhovění návrhu na vydání předběžného opatření, považoval za naplněné.24. A v daném případě je současně třeba říci, že v samotném faktu, že soud předmětné rozhodnutí neodůvodnil, nelze shledat pochybení.25. Pokud jde o návrh ve věci a z něho vycházející návrh na nařízení předběžného opatření z důvodu naléhavé potřeby zatímní úpravy mezi účastníky řízení, zde navrhovatel uvád