2 Cmo 130/2022-204 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením uložil soud prvního stupně žalovanému 2. pořádkovou pokutu 20 000 Kč. Uvedl, že k posouzení pravosti podpisu druhého žalovaného na sporné směnce ustanovil soudního znalce , Anonymizováno, . Ten vyzval druhého žalovaného, aby předložil srovnávací ukázky podpisů a dostavil se ke zkoušce podpisů dne 11. 2. 2020. Druhý žalovaný se nedostavil. Soud vyzval žalovaného 2. dne 19. 3. 2020 k okamžité součinnosti se znalcem. Dne 12. 6. 2020 sdělil znalec soudu, že druhý žalovaný nadále neposkytl potřebnou součinnost a zrušil termíny dohodnuté na 13. 5. 2020 a 12. 6. 2020. To soud prvního stupně hodnotil jako hrubé ztěžování postupu řízení druhým žalovaným, který opakovaně neplní svoje procesní povinnosti, a to, že i přes výzvu soudu nespolupracoval se znalcem. Proto soud prvního stupně udělil žalovanému 2. danou pořádkovou pokutu.2. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný 2. a navrhuje jeho zrušení. Ke znalcem požadovaným kontrolním podpisům se dne 11. 2. 2020 druhý žalovaný nemohl dostavit. Z dalších termínů dne 13. 5. 2020 a 12. 6. 2020 se druhý žalovaný znalci omluvil z důvodu neodkladných pracovních cest do zahraničí, což také znalci doložil. Následně byl se znalcem sjednán termín 21. 7. 2020 a je pravděpodobné, že se tento den zkouška uskuteční.3. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].4. Předně odvolací soud vyšel z okolností, ze kterých vycházel i soud prvního stupně a které v projednávaném odvolání potvrzuje také druhý žalovaný.5. Z obsahu spisu dále vyplývá, že druhý žalovaný se omluvil pouze k termínům 13. 5. 2020 a 12. 6. 2020. Stalo se tak prostřednictvím e-mailů, které znalci zaslala advokátní kancelář zástupce druhého žalovaného vždy s tím, že druhý žalovaný jeho právnímu zástupci sdělil, že musí z naléhavých pracovních důvodů odcestovat do zahraničí.6. Ze znaleckého posudku , Anonymizováno, ze dne 13. 8. 2020, který vyzněl ve prospěch pravosti podpisu druhého žalovaného na sporné směnce, vyplývá, že znalec jako výchozí materiál použil rovněž zkoušku podpisů, které znalec s druhým žalovaným pořídil (s. 3 posudku).7. Při jiné své úřední činnosti odvolací soud zjistil, že druhý žalovaný pobývá z důvodu výkonu pracovní činnosti po určitou dobu v zahraničí, nikoliv však stále. Stalo se tak v rámci projednávání odvolání proti usnesení soudu prvního stupně, kterým ten nevyhověl návrhu druhého žalovaného na osvobození od soudních poplatků (usnesení ze dne 15. 12. 2021, č. j. 2 Cmo 66/2021-171).8. Řízení ve věci samé skončilo zastavením řízení, když žaloba byla vzata zpět z důvodu mimosoudní dohody žalobkyně a žalovaného 2. (usnesení soudu prvního stupně ze dne 12. 4. 2022, č. j. 49 Cm 169/2018-196).9. Odvolací soud si již v rámci výše uvedeného usnesení ze dne 15. 12. 2021 povšiml, že druhý žalovaný v tomto řízení uplatňuje zdržovací taktiku (odstavec 14. odůvodnění). Stejně tak vyšlo ve stejné souvislosti najevo, že druhý žalovaný sice pobývá pracovně v cizině, že se tak ovšem děje mnohem méně často, než jaký se pokouší druhý žalovaný o tom vyvolat dojem. Tomu odpovídá i to, že se druhý žalovaný na první schůzku se znalcem nedostavil vůbec a že na další dvě schůzky se omluvil jen prostřednictvím právního zástupce a to jen velmi obecným tvrzením o naléhavosti cesty do ciziny. Ani v rámci tohoto odvolacího řízení nebylo žádným způsobem osvědčeno, že se tvrzené pracovní cesty vůbec uskutečnily a především, že šlo o cesty nevyhnutelné. Nelze proto uzavřít, že se žalovaný 2. ke znalci nedostavoval z omluvitelných důvodů.10. Z toho plyne, že závěr soudu prvního stupně o tom, že druhý žalovaný tímto způsobem hrubě ztěžoval postup řízení tím, že neuposlechl výzvu soudu, ve smyslu § 53 odst. 1 o. s. ř. a nedostavoval se bez důležitého důvodu ke znalci, je zcela správný. Proto nelze považovat postup soudu prvního stupně za nesprávný, když podle stejného ustanovení uložil druhému žalovanému pořádkovou pokutu.11. Jak výše uvedeno, potvrzuje obsah znaleckého posudku, že druhý žalovaný se nakonec ke znalci ke zkoušce podpisů přece jen dostavil. Stalo se tak ovšem až po té, kdy bylo druhému dne 24. 6. 2020 doručeno napadené usnesení soudu prvního stupně o uložení předmětné pořádkové pokuty. Ta tedy sehrála svoji pozitivní roli.12. Pořádková pokuta je krajním opatřením, které nemůže být trestem za porušování procesních povinností, nýbrž má sloužit k tomu, aby mobilizovalo nositele těchto povinností k jejich splnění. Z toho důvodu nemůže pořádková pokuta plnit tento účel v případě, kdy ke splnění procesních povinností ze strany nositele těchto povinností došlo, byť se tak stalo se zpožděním a po napomínání, a kdy řízení může dále pokračovat a spět k závěru.13. Napadené usnesení soudu prvního stupně o uložení předmětné pořádkové pokuty bylo včas napadeno projednávaným odvoláním druhého žalovaného a není proto ještě v právní moci. Usnesení o pořádkových opatřeních nejsou rozhodnutí ve věci samé, a proto se na řízení o odvoláních proti nim nevztahuje zásada neúplné apelace. Odvolací soud proto musí vycházet ze stavu, který je dán v době, kdy odvolací soud rozhoduje (§ 154 odst. 1 a § 167 odst. 2 o. s. ř.). V této době již žalovaný 2. však již svoji procesní povinnost splnil a ke znalci se dostavil. Dokonce je v současné době stav takový, že nakonec již i celé řízení ve věci samé bylo ukončeno, když řízení ve věci samé je pravomocně zastaveno. Z toho vyplývá, že nepochybně správně uložená pořádková pokuta soudem prvního stupně již zcela ztratila svoji motivační funkci. Není zde žádné procesní povinnosti, se kterou by druhý žalovaný nadále otálel. Proto nyní již není uložení předmětné pořádkové pokuty na místě, nemůže již plnit žádnou ze svých funkcí a stala by se jen nepřípustným trestem za neplnění procesních povinností druhým žalovaným v minulosti. Nic to nemění na tom, že v době, kdy soud prvního stupně napadené usnesení soudu prvního stupně vydal, nebylo možné mu nic vytknout, a že okolnosti, o které se opírá rozhodnutí odvolacího soudu, nastaly až po vydání přezkoumávaného usnesení o udělení pořádkové pokuty.14. Napadené usnesení soudu prvního stupně proto bylo odvolacím soudem podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. při současném použití § 167 odst. 2 a § 211 o. s. ř. změněno tak, že pořádková pokuta se druhému žalovanému neukládá.