2 Cmo 280/2021-565 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením vyslovil soud prvního stupně, že odvolání návrhu na vstup společnosti , Anonymizováno, , identifikační číslo , Anonymizováno, , , Anonymizováno, řízení na jeho místo není účinné. Uvedl, že usnesením ze dne 12. 7. 2021, č. j. 64 Cm 1/2013-541 soud prvního stupně vyhověl návrhu, aby uvedená společnost vstoupila na místo žalobce do tohoto řízení. Toto usnesení není pravomocné. Podáním ze dne 18. 8. 2021 žalobce sdělil, že návrh na vstup uvedené společnosti do řízení bere zpět. Konstatoval, že návrh na vstup nového účastníka do řízení namísto účastníka dosavadního není úkonem, který by bylo možné vzít zpět obdobně jako žalobu podle § 96 o. s. ř. anebo odvolání podle § 207 odst. 2 o. s. ř. Proto hodnotil toto podání žalobce jako odvolání úkonu podle § 41a odst. 4 o. s. ř. To však může být učiněno nejpozději současně s odvolávaným úkonem. Protože v tomto případě k tomu došlo později, není úkon, kterým žalobce svůj návrh odvolal účinný.2. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalobce a navrhuje jeho zrušení a vrácení soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl, že spornou pohledávku postoupil na společnost , Anonymizováno, . Po té, co soud prvního stupně vyhověl návrhu žalobce na vstup této společnosti do řízení na straně žalobce, došlo dohodou stran ke zrušení smlouvy o postoupení pohledávky. Proto vzal návrh na vstup postupníka do řízení zpět. Má za to, že návrh podle § 107a o. s. ř. lze vzít zpět, když ke změně účastníka dochází až právní mocí soudního rozhodnutí o tomto návrhu. Zpětvzetí předmětného návrhu je výrazem dispoziční zásady.3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla, aby odvolání bylo zamítnuto, když souhlasí se závěry soudu prvního stupně.4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].5. Vyšel při tom z okolností, na kterých soud prvního stupně postavil své rozhodnutí.6. Lze pouze doplnit, že výše označené usnesení soudu prvního stupně ze dne 12. 7. 2021 není pravomocné proto, že bylo žalovanou napadeno včas podaným odvoláním.7. Soud prvního stupně vyšel z toho, že návrh na vstup nového účastníka do řízení namísto účastníka dosavadního podle § 107 a o. s. ř. není úkonem, který by bylo možné vzít zpět. To je názor správný, když ve vztahu k řízení před soudem prvního stupně lze vzít zpět pouze návrh na zahájení řízení podle § 96 odst. 1 o. s. ř. a za odvolacího řízení podle § 222a odst. 1 o. s. ř. Ve vztahu k vyšším soudům pak občanský soudní řád připouští ještě zpětvzetí odvolání a zpětvzetí dovolání. Podle § 96 odst. 1 a podle § 222a odst. 1 o. s. ř. lze vzít zpět jen návrh na zahájení řízení. Návrh podle § 107a o. s. ř. návrhem na zahájení řízení není, proto jej nelze vzít zpět a lze jej pouze odvolat podle § 41a odst. 4 o. s. ř. za podmínek tam stanovených. Shodně to uvádí i literatura: V procesním právu platí pro procesní úkony zásada, že „co se stalo, nelze odestát“, proto učiněné procesní úkony nelze vzít zpět, ledaže to právní úprava výslovně připouští (například zpětvzetí žaloby - § 96). Vedle zpět vzetí procesní právo upravuje související institut, tedy odvolání úkonu, ten se naopak vztahuje na všechny úkony (například odvolání zpětvzetí žaloby, odvolání návrhu důkazu, odvolání návrhu na přerušení řízení), ledaže by to bylo výslovně vyloučeno. (Svoboda, K., Smolík, P, Levý, J., Doležílek, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. Vydání, Praha: C. H. Beck, 2021, s. 192). Soud tedy dospěl ke správnému závěru, že podle § 41 odst. 2 o. s. ř. je nutno úkon žalobce považovat za odvolání návrhu.8. Podmínky podle § 41a odst. 4 o. s. ř. ovšem buď jsou naplněny anebo nejsou. Není zde žádný prostor k tomu, aby soud účinnost anebo neúčinnost svým výrokem založil. Jinak je tomu v souvislosti s neúčinností skutečných zpětvzetí návrhů, kdy tuto neúčinnost musí soud svým rozhodnutím vyslovit (§ 96 odst. 3 o. s. ř., § 96 odst. 3 o. s. ř. anebo § 222a odst. 2 o. s. ř.). Z toho vyplývá, že napadené usnesení soudu prvního stupně nemá žádný konstitutivní účinek a odráží pouze názor soudu prvního stupně na okamžitou procesní situaci v tomto řízení, bez právního významu.9. Z toho ovšem vyplývá, že se jedná pouze o rozhodnutí procesní povahy, proti kterému odvolání podle § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. možné není.10. Proto bylo nutné předmětné odvolání podle § 218 písm. c) o. s. ř. odvolacím soudem odmítnout.11. Nelze ovšem nezmínit, že přesto, že soud prvního stupně zaujal správný právní názor, není z napadeného usnesení ani z procesních souvislostí této věci vůbec jasné, jaký smysl napadené usnesení soudu prvního stupně vůbec má. Jestliže bylo unesení soudu prvního stupně ze dne 12. 7. 2021, kterým soud vyhověl návrhu na vstup společnosti , Anonymizováno, . do tohoto řízení v postavení žalobce, napadené včasným odvoláním žalované, přešlo rozhodování o této otázce na odvolací soud a soud prvního stupně neměl žádný prostor, aby o stejné otázce, tedy vstupu uvedené společnosti do řízení, jakkoliv rozhodoval. Nejde-li o zpětvzetí návrhu na zahájení řízení, jak soud prvního stupně správně uzavřel, nepřicházelo ani v úvahu, aby soud prvního stupně postupoval podle § 96 odst. 2 o. s. ř., to znamená, aby on sám zrušil svoje usnesení ze dne 12. 7. 2021 a řízení zastavil. Proto posoudit účinky podání žalobce ze dne 18. 8. 2021 přísluší pouze odvolacímu soudu, který tak učiní až v souvislosti s projednáváním odvolání žalované proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 12. 7. 2021. Proto také názorem soudu prvního stupně vyjádřeným napadeným usnesením nemůže být odvolací soud žádným způsobem vázán.