2 Cmo 287/2021-215 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2020, č. j. 13 Cm 16/2016-143, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. V odůvodnění usnesení uvedl, že žalovaný podal odvolání proti uvedenému rozsudku a současně požádal o osvobození od soudních poplatků. Této žádosti nebylo vyhověno, a proto byl žalovaný vyzván usnesením soudu prvního stupně ze dne 1. 3. 2021, č. j. 13 Cm 16/2016-181, k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 241 251 Kč, a to ve lhůtě patnácti dnů ode dne jeho doručení. Výzva k zaplacení poplatku byla žalovanému doručena dne 2. 3. 2021. Ve stanovené lhůtě však žalovaný složil na účet soudu prvního stupně částku 2 412,51 Kč. Zbývající část soudního poplatku ve výši 238 838,49 Kč žalovaný neuhradil. S odkazem na ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích bylo proto odvolací řízení zastaveno. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 146 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný svým chováním zavinil zastavení odvolacího řízení. Žalobkyni, které by žalovaný byl povinen hradit její náklady, však žádné takové náklady nevznikly. Pro úplnost soud prvního stupně dodal, že podle ustanovení § 9 odst. 1, věta třetí zákona o soudních poplatcích se k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty nepřihlíží.2. Žalovaný se proti usnesení v zákonem stanovené lhůtě odvolal. Uvedl, že „plně nezaplatil soudní poplatek, který byl uhrazen dle podkladu, jenž trpěl písařskou chybou“. Namítl podjatost ve věci rozhodující soudkyně a rovněž podjatost asistenta soudce, který usnesení vydal. Soudu prvního stupně vytkl nesprávný procesní postup v řízení a dále nesprávné posouzení jím podaných námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu ve věci vydanému.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 o. s. ř., aniž k projednání odvolání žalovaného nařídil jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.).4. Předně se přitom zabýval žalovaným vznesenou námitkou podjatosti asistenta soudce , Anonymizováno, , který napadené usnesení vydal, a rovněž námitkou podjatosti ve věci rozhodující soudkyně , Anonymizováno, , když pominout nelze, že asistenti soudců postupují podle pokynů soudce a že soudce může každé rozhodnutí svého asistenta přezkoumat a k odvolání proti němu ho sám změnit či zrušit. Oba jmenovaní ve vyjádření k námitce podjatosti ze dne 29. 9. 2021 uvedli, že se necítí být podjatými a že nemají žádný poměr k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům.5. Podle ustanovení § 36a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, asistent soudce je oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní úředníky; na jeho postavení se přiměřeně použijí ustanovení upravující postavení vyšších soudních úředníků.6. Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, je vyšší soudní úředník vyloučen z provedení úkonu soudu z obdobných důvodů, které zvláštní zákon stanoví pro vyloučení soudce.7. Podle ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou z projednávání a rozhodování věci vyloučeni soudci, u kterých je namístě pochybovat o jejich nepodjatosti s ohledem na jejich poměr k účastníkům řízení, k jejich zástupcům anebo k projednávané věci. Čtvrtý odstavec téhož předpisu vylučuje, aby důvodem vyloučení soudce bylo to, jak postupoval, nebo rozhodoval v této věci anebo v jiných věcech.8. V daném případě odůvodnil žalovaný námitky podjatosti tím, že soud prvního stupně došel na základě provedených důkazů k podjatým nesprávným skutkovým zjištěním a věc „nesprávně podjatě právně“ posoudil, což může vyvolat důvodné pochybnosti o jeho nestrannosti. Soud prvního stupně se nevyrovnal s otázkou dokazování a s posouzením nově vzniklých okolností, které nastaly po vyloučení věci vůči žalovanému k samostatnému řízení, a rovněž se nevyrovnal s argumentací žalovaného a jím namítanými skutečnostmi a tyto nijak neodůvodnil. Tuto skutečnost lze podle žalovaného označit za podjatost z důvodu nedostatku schopnosti a vůle posuzovat věc zcela neobjektivně. Žalovaný zdůraznil, že podjatost a záměrná odmítnutí v dané kauze jsou zřetelná a značí ztrátu nestrannosti v důsledku subjektivního přístupu soudu k dané věci. Popsal konkrétní procesní postupy soudu prvního stupně, které u něj vzbuzují důvodnou obavu o nepodjatosti soudkyně a jejího asistenta.9. Odvolací soud konstatuje, že námitky podjatosti, jak je žalovaný vznesl, neobsahují jiné okolnosti, než jsou ty, které mají původ v dosavadním postupu soudkyně , Anonymizováno, , resp. asistenta soudce , Anonymizováno, v tomto řízení. Žalovaný netvrdí a ani nedokládá, jaký vztah by měl být mezi jmenovanou soudkyní či jejím asistentem na straně jedné a žalovaným či žalobkyní na straně druhé. Způsob, jakým soudkyně, případně asistent soudkyně ve věci postupovali a rozhodovali, přitom s odkazem na výše citované ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř., které se obdobně použije na asistenta soudce, k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí dané věci vést nemohou. Odvolací důvod ve smyslu ustanovení § 205 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. tak naplněn není.10. Podle § 2 odst. 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSOP“) je poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím soudem odvolatel. Podle § 4 odst. 1, písm. b/ téhož zákona vzniká poplatková povinnost, jde-li o poplatek za řízení, podáním odvolání. Podle § 7 odst. 1 ZSOP je poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, splatný vznikem poplatkové povinnosti. Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, vyzve soud podle § 9 odst. 1 ZSOP poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň patnácti dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.11. V daném případě se žalovaný včas odvolal proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 16. 6. 2020, č. j. 13 Cm 16/2016-143, kterým byl vůči němu ponechán v platnosti směnečný platební rozkaz téhož soudu ze dne 24. 9. 2014, č. j. 23 Cm 7/2014-36, a kterým bylo rozhodnuto o nákladech námitkového řízení tak, že na jejich náhradu nemají žalobkyně a žalovaný navzájem právo. Součástí podaného odvolání, jímž žalovanému vznikla poplatková povinnost ve smyslu výše citovaného ustanovení § 4 odst. 1, písm. b/ ve spojení s § 2 odst. 5 ZSOP, byla jeho žádost o osvobození od placení soudních poplatků. O této žádosti bylo rozhodnuto usnesením soudu prvního stupně ze dne 24. 11. 2020, č. j. 13 Cm 16/2016-168, potvrzeným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 2. 2021, č. j. 2 Cmo 4/2021-178, tak, že žalovanému nebylo požadované osvobození přiznáno. Po právní moci uvedeného usnesení vyzval soud prvního stupně žalovaného usnesením ze dne 1. 3. 2021, č. j. 13 Cm 16/2016-181, k zaplacení soudního poplatku za odvolání podle položky 22. bod 1. písm. a/ sazebníku soudních poplatků ve výši 241 251 Kč, a to ve lhůtě patnácti dnů ode dne jeho doručení. Součástí usnesení, které bylo doručeno tehdejšímu zástupci žalovaného dne 2. 3. 2021, bylo poučení o tom, že v případě nezaplacení soudního poplatku bude odvolací řízení zastaveno a že k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. V reakci na toto usnesení byla žalovaným uhrazena na účet soudu prvního stupně dne 15. 3. 2021 část soudního poplatku ve výši 2 412,51 Kč, jak prokazuje záznam o složení vystavený účtárnou soudu prvního stupně dne 16. 3. 2021. Zbývající část soudního poplatku žalovaný nezaplatil, důsledkem čehož je, že v řízení o jím podaném odvolání nelze pokračovat.12. Pokud jde o námitku žalovaného, že „podklad“, na jehož základě poplatek ve výši 2 412,51 Kč zaplatil, trpěl písařskou chybou, tato není důvodná, když ze spisu se žalovaným namítaná vada výzvy k zaplacení poplatku nepodává. Na čísle listu 181 spisu je založeno písemné vyhotovení usnesení ze dne 1. 3. 2021, č. j. 13 Cm 16/2016-181, ve kterém je výše soudního poplatku za odvolání uvedena částkou 241 251 Kč, nikoli částkou 2 412,51 Kč, jak se žalovaný pokouší konstruovat v souvislosti s úhradou jím provedenou dne 16. 3. 2021. Správně je v usnesení uvedena i osoba poplatníka, úkon, za který byl poplatek vyměřen, a rovněž položka sazebníku soudních poplatků, podle které se tak stalo. Výzva k úhradě soudního poplatku za odvolání tak žalovaným vytýkanou vadou netrpí.13. Na základě shora uvedeného odvolací soud konstatuje, že výrok I. usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení o odvolání žalovaného proti rozsudku ve věci vydanému postupem podle ustanovení § 9 odst. 1 ZSOP je správný. Správný je rovněž výrok II. o nákladech odvolacího řízení, ne