2 Cmo 298/2021-577 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu došlou soudu prvního stupně dne 2. 2. 2012, ve znění jejího doplnění ze dne 20. 2. 2012 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky 4 000 000 Kč se 6% úrokem ročně z této částky od 30. 7. 2010 do zaplacení a s odměnou ve výši 13 333 Kč. Uvedl, že žalovaný vystavil dne 30. 4. 2010 směnku vlastní, jejímž podpisem se zavázal, že dne 30. 7. 2010 zaplatí , Anonymizováno, , narozenému dne , Anonymizováno, (dále jen „, Anonymizováno, “) směnečnou sumu ve výši 4 500 000 Kč. Dne 20. 5. 2010 byla směnka indosována na žalobce, o čemž byl žalovaný , adresa, informován. Žalovaný vzal změnu věřitele ze směnky na vědomí a na účet nového věřitele zaslal dne 15. 6. 2010 částku ve výši 500 000 Kč. Zbývající část směnečné sumy nebyla žalovaným zaplacena.2. Soud prvního stupně vyhověl žalobě směnečným platebním rozkazem ze dne 12. 3. 2012, č. j. 49 Cm 213/2012-9, proti kterému podal žalovaný námitky. Uvedl v nich, že směnku nevystavil a že směnka nemá kauzu, neboť s remitentem směnky neuzavřel žádnou smlouvu, ke které by tato mohla případně plnit zajišťovací či platební funkci, od remitenta nepřijal žádné plnění, k němuž by směnka mohla plnit zajišťovací funkci, a neexistuje ani žádný jiný titul, pro který by směnka měla být žalovaným ve prospěch remitenta vystavena. O „údajné indosaci“ směnky nebyl žalovaný nikdy nikým informován a o existenci „údajné směnky“ se dozvěděl až z doručeného směnečného platebního rozkazu. Směnka nebyla řádně prezentována a žalovaný od žalobce nikdy neobdržel zprávu o odepřeném přijetí či odepřeném zaplacení údajné směnky. Pokud jde o částku 500 000 Kč, k této žalovaný uvedl, že ji hradil ve prospěch , Anonymizováno, na účet, který mu jmenovaný označil jako číslo jeho účtu, a nikoli ve prospěch žalobce, jak tvrzeno v žalobě. Žalovaný zároveň popsal okolnosti související s trestním řízením vedeným proti , Anonymizováno, u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 2 T 9/2009, v němž žalovaný vystupoval v procesním postavení poškozeného.3. Při prvním jednání konaném před soudem prvního stupně dne 19. 11. 2012 žalovaný vznesl námitku nedostatku aktivní legitimace žalobce, kterou odůvodnil tím, že právní úkon indosace směnky je neplatný, neboť remitent směnky byl k datu indosace směnky stižen exekucí.4. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně směnečný platební rozkaz zrušil a zamítl žalobu na zaplacení směnečného peníze ve výši 4 000 000 Kč se 6% úrokem z této částky od 31. 7. 2010 do zaplacení a směnečnou odměnou ve výši 13 333 Kč (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 719 384 Kč (výrok II.) a dále České republice na účet Krajského soudu v Praze náklady vynaložené na znalečné ve výši 6 432,88 Kč (výrok III.). Jedná se o v pořadí druhý rozsudek soudu prvního stupně, když jeho předchozí rozsudek ze dne 30. 9. 2013, č. j. 49 Cm 213/2012-164, byl zrušen usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 11. 2015, č. j. 2 Cmo 21/2015-268, jímž věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že sporná směnka obsahuje všechny náležitosti směnky vlastní. S ohledem na procesní obranu žalovaného, že směnku nevystavil, bylo k posouzení pravosti podpisu zpracováno v rámci tohoto a trestního řízení celkem šest znaleckých posudků a dále expertiza , Anonymizováno, ze dne 20. 1. 2013, která byla hodnocena toliko jako listina. Pokud jde o tzv. odborné grafologické vyjádření , právnická osoba, ze dne 12. 4. 2013, soud prvního stupně k němu nepřihlížel, neboť jmenovaná není řádnou znalkyní z oboru písmoznalectví. Grafologie nadto není písmoznalectvím. Soud prvního stupně se podrobně vyjádřil k povaze znaleckého posudku a k jeho hodnocení, přičemž odkázal na relevantní judikaturu Nejvyššího soudu, ze které citoval podstatné závěry. Konstatoval, že znalecké posudky a expertiza , Anonymizováno, byly vypracovány jak v trestním řízení, vedeném proti žalobci a , Anonymizováno, , stíhaným mimo jiné pro zločin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (, Anonymizováno, a Kriminalistickým ústavem , adresa, ), tak i v řízení před soudem prvního stupně, a to jak na základě ustanovení znalců soudem (, Anonymizováno, .), tak i k žádostem účastníků řízení (, Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ). Všechny posudky vznikly v různých časových obdobích, vycházely z dostatečného množství srovnávacích materiálů a metodika, podle níž bylo postupováno, byla vždy správná. Uvedené skutečnosti vyplynuly i z výslechů znalců soudem prvního stupně provedených. Soud prvního stupně konstatoval, že pouze dva znalecké posudky se přiklonily k závěru, že podpis žalovaného na předmětné směnce je pravděpodobně pravým. S ohledem na to se soud prvního stupně přiklonil k závěrům revizních znaleckých posudků vypracovaných Kriminalistickým ústavem , adresa, , ohledně kterého akcentoval, že tento znalecký ústav měl k dispozici nejvíce srovnávacích materiálů. Nadto se jedná o skutečně nejvyšší autoritu pro znaleckou oblast písmoznalectví. Revizní znalecký posudek se dostatečně vypořádal se všemi dříve zpracovanými znaleckými posudky, a zejména objasnil, proč jsou závěry posudků , Anonymizováno, . a , Anonymizováno, nesprávné. Pokud jde o výpověď svědka , Anonymizováno, , tuto soud prvního stupně shledal nevěrohodnou, neboť byla motivována jeho vlastním finančním prospěchem. Přehlédnout podle soudu prvního stupně nelze, že jmenovaný a žalobce jsou blízcí přátelé, znají se 25 let, v minulosti spolu podnikali a v trestním řízení byli spolu stíháni, byť toto řízení skončilo zproštěním obžaloby. Soud prvního stupně vysvětlil, které okolnosti z výpovědi svědka jsou podle něj nevěrohodné, a uzavřel, že tato výpověď neprokázala, že žalovaný spornou směnku dne 30. 4. 2010 podepsal. Tvrzení žalovaného, že směnku nepodepsal, je tak prokázáno závěry znaleckých posudků , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a oběma revizními znaleckými posudky Kriminalistického ústavu, když tento závěr podporuje i expertiza , Anonymizováno, . Odlišné závěry znaleckých posudků , Anonymizováno, . a , Anonymizováno, stojí oproti tomu osamoceně. Lze tak jednoznačně uzavřít, že podpis na předmětné směnce je pravděpodobně padělek. Směnečný platební rozkaz byl proto zrušen a žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Protože námitka nepravosti podpisu žalovaného na směnce byla shledána důvodnou, soud prvního stupně se již nezabýval dalšími námitkami žalovaného, jak proti směnečnému platebnímu rozkazu jím byly vzneseny. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve prospěch plně úspěšného žalovaného, kterému byla jejich náhrada přiznána ve výši, jak v odůvodnění rozsudku specifikováno. Výrok o nákladech řízení státu odůvodnil soud prvního stupně ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., neboť z rozpočtových prostředků bylo proplaceno znalečné v celkové výši 6 432,88 Kč.6. Žalobce podal proti rozsudku včasné odvolání, ve kterém navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítl, že klíčové skutkové závěry nelze dovozovat ze sumarizace počtu znaleckých posudků pro a proti určité skutečnosti, jak provedl soud prvního stupně. Podle žalobce je nutné přihlížet především k jejich kvalitativní stránce. Hodnocení určitých důkazů sumarizací jejich počtu nadto opomíjí skutečnost, že dva posudky pocházejí od Kriminalistického ústavu , Anonymizováno, . Posudek tohoto ústavu zpracovaný znalcem , Anonymizováno, se z důvodu konzistentnosti jeho vlastního stanoviska logicky ani nemohl odchýlit od posudku předchozího, který vypracovala kolegyně jmenovaného, znalkyně , Anonymizováno, , jejíž byl znalec , Anonymizováno, školitelem. O posudcích Kriminalistického ústavu , adresa, tak nelze uvažovat jako o dvou samostatných posudcích v neprospěch pravosti podpisu na směnce. Posudky Kriminalistického ústavu , adresa, ani neobsahují tzv. znaleckou doložku a tedy soud prvního stupně jim nesprávně přikládá větší váhu než posudkům ve prospěch pravosti podpisu na směnce. Žalobce soudu prvního stupně vytkl, že se nijak přesvědčivě nevypořádal s vnitřními rozpory mezi posudky. Setrval na tom, že každý znalec zapsaný v seznamu znalců je dostatečně kompetentní k podání znaleckých posudků a že každý znalecký posudek je nutné hodnotit podle jeho individuální kvality, nikoli podle zaměstnání osoby znalce. Žalobce zároveň vyjádřil nesouhlas s tím, že by posudky Kriminalistického ústavu , adresa, věrohodně vysvětlily, proč jsou ostatní posudky ve prospěch pravosti podpisu nesprávné. Soud prvního stupně pouze mechanicky převzal odůvodnění posudku uvedeného ústavu, aniž by tyto skutečnosti konfrontoval s výpovědí například znalce , Anonymizováno, , který vyvracel závěry posudku Kriminalistického ústavu , adresa, – znalce , Anonymizováno, . Podle žalobce soud prvního stupně nesprávně zamítl návrh na provedení důkazu výslechem znalkyně , Anonymizováno, a tedy neúplně zjistil skutko