2 Cmo 317/2021-42 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu podanou u soudu prvního stupně dne 20. 7. 2021 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 158 000 Kč se 6% úrokem z této částky od 31. 12. 2020 do zaplacení a s odměnou ve výši 526 Kč. Uvedla, že je řádnou majitelkou směnky vlastní ze dne 4. 11. 2019, číslo 225 znějící na směnečný peníz ve výši 158 000, kterou na její řad vystavila společnost , Anonymizováno, a kterou v den vystavení avaloval žalovaný. Směnka je splatnou dne 31. 8. 2022, avšak splatnou se stala ihned, neboť společnost , Anonymizováno, je v insolvenci a dne 12. 4. 2021 byl na ni prohlášen konkurs. Žalovaný, proti němuž je úhrada směnky požadována, byl vyzván dne 4. 6. 2021 k její úhradě, a to nejpozději do 16. 6. 2021. Žalobkyni však žalovaným na směnku nebylo ničeho zaplaceno.2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že se dostal do problémů v důsledku pandemie nemoci Covid-19, se žalobkyní se snažil komunikovat a žádal ji o spolupráci při řešení vzniklé situace. Tyto návrhy však žalobkyní nebyly akceptovány a ze sídla společnosti , Anonymizováno, byl dokonce odvezen určitý majetek, který však nebyl v jejím majetku, nýbrž byl majetkem žalovaného, na což žalobkyně byla upozorněna. Směnka měla zajišťovat úhrady splátek na kontejnerové šasi, jehož pořízení financovala žalobkyně. V době, kdy nastala koronavirová pandemie a kontejnerová přeprava byla zčásti omezena, snažil se žalovaný zabránit škodám tím, že se pokusil zajistit výkup tohoto kontejnerového šasi za přijatelnou cenu tak, aby žalobkyni nevznikla škoda. S tím však žalobkyně nesouhlasila, resp. žalovanému neposkytla potřebnou součinnost.3. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). V odůvodnění rozsudku odkázal na úpravu obsaženou v čl. I. § 75, § 77 odst. 2 a § 4 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSŠ“). Konstatoval, že sporná směnka je domicilována u „, Anonymizováno, , , adresa, “ a navíc má uvedeno místo placení „, adresa, “. Podle první doložky se má majitel směnky dostavit do , Anonymizováno, v , adresa, a této bance směnku předložit, podle druhé doložky se má naopak dostavit do , Anonymizováno, a tam směnku předložit výstavci. Ze směnky tak není jasné, kde má být směnka předložena k placení, neboť obsahuje dvě různá (navzájem rozporná) platební místa. Soud prvního stupně citoval podstatné závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 29 Cdo 2352/2008, připomněl komentářovou literaturu, nakolik tato se zabývá otázkou předkládání domicilované směnky k placení, a uzavřel, že směnka je neplatná pro neurčitost místa platebního a že pro projednávanou věc je proto nerozhodné, že ještě před splatností směnky byl zjištěn úpadek výstavce a že její majitel by tak mohl vykonat postih. Nerozhodné jsou i námitky žalovaného týkající se jeho dalších právních vztahů se žalobkyní, když těmito by se soud mohl zabývat jen v případě, že směnka by byla platná. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že žalovaný se práva na jejich náhradu vzdal.4. Žalobkyně podala proti rozsudku včasné odvolání (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), ve kterém vyjádřila nesouhlas se závěrem soudu prvního stupně o neplatnosti směnky pro rozpor domicilu a místa placení. Uvedla, že dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu stačí uvést platební místo s přesností na obec. V tomto smyslu rozporu mezi údajem na směnce označeným jako „místo placení“ a údajným domicilem „splatno u“ není dán, neboť v obou případech je místem placení , adresa, . Placení se přitom lze dožadovat na jakémkoli místě v dané obci, tj. na všech v obci existujících adresách, včetně tedy adres na směnce uvedených. Podle žalobkyně nadto údaj domicilu na směnce vůbec uveden není. Je sice na ní uvedena poznámka „splatno u“, nicméně tento údaj je doplněn číslem bankovního účtu. Z toho žalobkyně dovozuje, že jde o pouhý souhlas (prvního) majitele směnky s bezhotovostní platbou závazku ze směnky na konkrétní bankovní účet. Pokud se dlužník rozhodne závazek ze směnky uhradit bezhotovostně, je oprávněn tak učinit na bankovní účet na směnce specifikovaný, v případě, že tak neučiní, je povinen směnku uhradit v hotovosti v platebním místě, jímž je obec , adresa, a v ní blíže na směnce specifikovaná adresa platebního místa. Žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2352/2008 a na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 625/2003, z nichž citovala podstatné závěry. Uzavřela, že údaj „splatno u“ je třeba interpretovat dle vůle účastníků smluvního vztahu (výstavce směnky a jejího majitele) a nikoli rigidně, pouze s ohledem na zvolená slova „splatno u“ interpretovat daný údaj jako domicilovou doložku, kterou však není. Rozsudek je proto nesprávný a nezákonný, neboť žaloba byla zamítnuta z důvodu údajné neplatnosti směnky, třebaže tato neplatná není. Z těchto důvodů žalobkyně navrhla zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Žalovaný se k odvolání žalobce nevyjádřil.6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, v mezích vytčených podaným odvoláním i z důvodů, které nebyly v odvolání výslovně uplatněny (§ 212a odst. 1, § 205 odst. 2 o. s. ř.).7. Vzhledem k tomu, že k výzvě odvolacího soudu dané usnesením ze dne 6. 4. 2022, č. j. 2 Cmo 317/2021-36, sdělila žalobkyně, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a že u žalovaného byl týž souhlas předpokládán postupem podle ustanovení § 101 odst. 4 ve spojení s § 211 o. s. ř., neboť ke shora uvedenému usnesení se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl odvolací soud o odvolání žalobkyně podle ustanovení § 214 odst. 3 o. s. ř. bez nařízení jednání s tím, že k veřejnému vyhlášení rozsudku došlo dne 5. 5. 2022 (§ 156 odst. 1 o. s. ř.).8. Podle čl. I. § 75 bod 4. ZSŠ je podstatnou náležitostí směnky vlastní údaj místa, kde má být placeno.9. Podle čl. I. § 76 odst. 1 ZSŠ listina, ve které chybí některá náležitost uvedená v čl. I. § 75 ZSŠ, není platná jako vlastní směnka, s výhradou případů uvedených v následujících odstavcích.10. Podle čl. I. § 4 ZSŠ lze směnku učinit splatnou u třetí osoby, a to buď v místě směnečníkova bydliště, nebo v místě jiném.11. Z výše citovaných ustanovení je nepochybné, že nezbytnou náležitostí vlastní směnky je údaj místa, kde má být placeno, když její výstavce se právě v platebním místě zavazuje směnku zaplatit a věřitel má právo jen v tomto platebním místě na dlužníkovi plnění podle směnky požadovat. Platební místo je tak místem, kde má být směnka při splatnosti k placení předložena a případně také pro neplacení protestována. Přitom údaje o místu, kde má být placeno, nesmí být rozporné, a nelze akceptovat ani uvedení místa placení způsobem alternativním. V takových případech by totiž nebylo možno jednoznačně a bez jakýchkoli pochybností určit, kde (v jakém místě) má výstavce směnky vlastní povinnost plnit a majitel takové směnky právo plnění vyžadovat (k tomu srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 29 Odo 1645/2005).12. Odvolací soud připomíná, že dosavadní judikatura považuje za neurčitý údaj místa placení, pokud jsou na směnce uvedena dvě místa, která se navzájem vylučují (srov. výše citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 29 Odo 1645/2005), místo je uvedeno tak, že nelze dovodit určitou obec (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 29 Cdo 2804/2008), nebo jde o rozpor mezi platebním místem a domicilem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 29 Cdo 4644/2007, či ze dne 2. 1. 2007, sp. zn. 29 Odo 996/2005).13. V dané věci uplatnila žalobkyně proti žalovanému právo na zaplacení směnky, na které je jako místo placení vypsána adresa „, adresa, “. Vedle toho směnka obsahuje údaj „Splatno u: , Anonymizováno, , , adresa, “ doprovázený údajem čísla účtu , č. účtu, . Jedná se tak o směnku domicilovanou (čl. I. § 4 ZSŠ), u které platí, že určením toho, u koho se má taková směnka zaplatit, komu se má k placení předložit, tedy u koho je splatná, je obvykle i určeno platební místo směnky. Je-li však na směnce údaj platebního místa a ještě domicil, nesmí jít o údaje rozporné (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 29 Cdo 2352/2008). Sama okolnost, že u domicilační doložky je uvedeno rovněž číslo účtu, ničeho nemění na tom, že směnka byla umístěna u , Anonymizováno, , když domicil, jak na směnce byl vypsán, je naprosto nepochybný a vylučující jakékoli pochybnosti o jeho obsahu a smyslu. Neobstojí proto konstrukce žalobkyně v podaném odvolání, že směnka nebyla domicilována, odůvodněná tím, že doložka uvozená slovy „Splatno u:“ pouze umožňuje žalovanému provést úhradu směnky bezhotovostně na účet zde vypsaný. Pakliže uvedená doložka byla na směnku připojena, bylo tím určeno další platební místo směnky.14. S odkazem na judik