2 Cmo 82/2021-920 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného k zaplacení 306 583 Kč s 8,05% úrokem z prodlení z této částky od 21. 4. 2017 do zaplacení a dále o povinnosti zaplatit 2 400 Kč (výrok I. rozsudku). Žalovanému byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení žalobkyně ve výši 263 873,50 Kč a povinnost k náhradě nákladů státu ve výši 3 290 Kč (výrok II. a III. rozsudku).2. Podle žalobních tvrzení se nárok žalobkyně sestává z částky 175 609 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % od 21. 4. 2017 do zaplacení (po částečném zpětvzetí žaloby ohledně části úroku z prodlení) z důvodu odškodnění klientky , Anonymizováno, a z částky 130 974 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % od 21. 4. 2017 (po částečném zpětvzetí žaloby ohledně části úroku z prodlení)z důvodu odškodnění klientky , Anonymizováno, . Dále zaplacení částky 2 400 Kč (2x 1 200 Kč) podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.3. Žaloby v případě obou jmenovaných jsou odůvodněny shodně. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný jako vázaný zástupce činný pro žalobkyni, která je investičním zprostředkovatelem, uzavřel s výše uvedenými klientkami a obchodním partnerem žalobkyně, společností , Anonymizováno, . (dále , Anonymizováno, ), jejímž právním nástupcem je společnost , Anonymizováno, , smlouvy o podmínkách pro koupi a odkup podílových listů investičních fondů společnosti , Anonymizováno, . Na základě uvedených smluv se , Anonymizováno, zavázala k pravidelným měsíčním investicím ve výši 25 000 Kč a , Anonymizováno, ve výši 15 000 Kč. Výše investičního limitu byla stanovena částkami 7,2 mil. Kč a 2,7 mil. Kč. Vstupní poplatek činil 175 609 Kč a 130 974 Kč. U klientky , Anonymizováno, došlo s účinností od 18. 6. 2013 k navýšení investice z 15 000 Kč na 30 000 Kč. V záznamech o schůzce žalovaný neučinil žádnou zmínku o investiční smlouvě, kterou měly klientky uzavřenou se společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, . a se společností , Anonymizováno4. Pochybení žalované spatřuje žalobkyně v tom, že zprostředkování uzavření předmětných smluv nemělo pro klientky žádný ekonomický význam oproti stavu před jejich uzavřením. Konkrétně pochybení spatřuje žalobkyně pak v tom, že v době uzavření smluv mohla , Anonymizováno, investovat prostřednictvím investičních smluv, které měla uzavřené v té době se společností , právnická osoba, . (smlouva č. , Anonymizováno, ze dne 14. 11. 2007, č. , Anonymizováno, ze dne 16. 7. 2012, č. , Anonymizováno, ze dne 5. 2. 2013), jejichž předmětem byly investice do podílových fondů a dále mohla investovat též prostřednictvím smlouvy investičního životního pojištění uzavřené se společností , Anonymizováno, (č. , Anonymizováno, ze dne 14. 11. 2017, č. , Anonymizováno, ze dne 8. 1. 2008). Klientka , Anonymizováno, mohla rovněž investovat prostřednictvím investiční smlouvy uzavřené se společností , Anonymizováno, (č. , Anonymizováno, ze dne 3. 5. 2019) jejímž předmětem byla investice do podílových fondů a dále mohla investovat též prostřednictvím smlouvy investičního životního pojištění uzavřené se společností , Anonymizováno, , uzavřené se společností , Anonymizováno, (č. , Anonymizováno, ze dne 1. 2. 2017). Oběma klientkám v důsledku jednání žalovaného tak vznikla škoda v důsledku zaplaceného vstupního poplatku na nových investičních smlouvách, které by klientky nemusely hradit, kdyby pokračovaly v investicích již na základě dříve uzavřených smluv. Uzavření dřívějších smluv přitom zprostředkoval sám žalovaný, který byl činný u společnosti , Anonymizováno, . Žalobkyně neměla informace o uzavření těchto smluv k dispozici, do doby uplatnění stížností. , Anonymizováno, tak učinila dne 20. 4. 2016 a , Anonymizováno, dne 15. 4. 2016. Žalobkyně z obsahu stížností zjistila, že docházelo na základě doporučení žalovaného k převodům prostředků investovaných prostřednictvím dříve uzavřených smluv na smlouvu o podmínkách pro koupi a odkup podílových fondů se společností , Anonymizováno, , neboť příjmy klientek neumožňovaly pravidelně hradit sjednané měsíční platby a současně vyplynulo, že investice do totožných fondů mohly být realizovány i z dříve uzavřených smluv. U dříve uzavřených smluv měly klientky (, Anonymizováno, ) předplaceny smluvní poplatky, přičemž k dosažení výše investic nedošlo, neboť žalovaný jim doporučil uzavření smlouvy o podmínkách pro koupi a odkup podílových se společností , Anonymizováno, . Obě klientky tak mohly dále investovat bez potřeby úhrady dalších zbytečných vstupních poplatků. V rámci stížností klientek byl žalovaný vyzván k úhradě škody ve výši vstupních poplatků, a to u , Anonymizováno, ve výši 175 609 Kč a u , Anonymizováno, ve výši 130 974 Kč. Obě klientky shodně potvrdily, že nikdy uzavření nových smluv neiniciovaly, že se tak stalo na základě aktivity žalovaného. Klientky se následně obrátily na finančního arbitra. V rámci řízení před finančním arbitrem žalobkyně klientky odškodnila na základě sjednaných dohod o narovnání a řízení před finančním arbitrem tak byla zastavena. K náhradě klientek byla žalobkyně povinna podle § 32a odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, v platném znění (dále jen , Anonymizováno, ), podle něhož odpovídá investiční zprostředkovatel i za pochybení vázaných zástupců. Z tohoto důvodu uplatňuje žalobkyně náhradu vůči žalovanému. Žalobkyně se zároveň domáhá úhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávek podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v částce 2x 1 200 Kč.5. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že byl pro žalobkyni činný jako vázaný zástupce s oprávněním k činnosti podle § 4 odst. 2 písm. A) ZPKT. Takto zprostředkoval pro žalobkyni, mimo jiné i uzavření smluv o podmínkách pro koupi a odkup podílových listů uvedených v žalobě. Vstupní poplatek, který jsou klienti povinni hradit na základě smlouvy o podmínkách o koupi a odkupu podílových listů, je stanoven předem a žalovaný jako vázaný zástupce jej nemůže žádným způsobem ovlivnit co do existence ani výše. Výběr investičního produktu i výše měsíční splátky byly zcela na klientech, kterým žalovaný charakter vstupního poplatku řádně vysvětlil. Vstupní poplatek netvoří součást naspořené částky a je využit jako provize za zprostředkování smlouvy. Investiční modelaci obdržely klientky před podpisem smluv (pravidelné investování). Žalobkyně, po obdržení dokumentů ohledně uzavřených smluv, nevznesla vůči žalovanému žádné výhrady. Při jednání s klienty žalovaný žádnou povinnost neporušil. Klienti zřejmě sjednané produkty nadále využívají. K projednávání stížností klientů, které považuje za organizovanou akci, nebyl přizván a o vyplacených částkách se dozvěděl až z předžalobní upomínky. Protože k žádnému porušení práva nedošlo, zakládají se tyto platby pouze na dohodách o narovnání. Žalobkyně jako investiční zprostředkovatel je povinna poskytovat investiční služby s odbornou péčí a dohlížet a kontrolovat činnost vázaných zástupců. Kdyby došlo při sjednávání smluv k porušení povinností žalovaného, měla to žalobkyně zjistit a neprodleně žalovaného upozornit. Již v době uzavírání smluv se musela žalobkyně dozvědět o případném porušení práva, kdyby řádně dohlížela na činnost žalovaného. Z toho žalovaný dovozoval promlčení žalobou uplatněného nároku. Počátek běhu promlčecí doby vázal k datu uzavřených smluv (11. 4. 2013, 16. 4. 2013), kdy v tuto chvíli by se mohla žalobkyně o porušení povinnosti dozvědět. I kdyby došlo k porušení povinností ve vztahu ke klientům, nemohl by být nárok důvodný v celé výši. Žalovaný obdržel ze vstupního poplatku pouze 68% a zbývajících 32 % zůstalo žalobkyni. Přesto nyní požaduje nahradit celých 100 %. Může mít právo nejvýše na 68 % uplatněných nároků. Navíc je dána spoluodpovědnost žalobkyně v důsledku neplnění kontrolní povinnosti. Žalobkyně znala profesní historii žalovaného, počítala s tím, že si žalovaný přivede početnou klientelu, musela však zároveň vědět, že tito klienti mohou mít již uzavřeny smlouvy týkající se investování. Žalobkyně nenastavila v rozporu s ZPKT své vnitřní procesy tak, aby případná pochybení žalovaného odhalila.6. Soud prvního stupně po provedeném důkazním řízení rozhodl, jak shora již uvedeno. Přiznal žalobkyni proti žalovanému jak uplatněné jistiny tak také náklady spojené s uplatněním pohledávky. Nárok na úroky z prodlení přiznal v souladu s částečným zpětvzetím žaloby, které žalobkyně učinila. Usnesení soudu prvního stupně ze dne 22. 1. 2020, č. j. 44 Cm 56/2017-490.7. Soud prvního stupně zjistil, že na základě mandátní smlouvy ze dne 20. 8. 2012 působil žalovaný u žalobkyně jako vázaný zástupce s oprávněním k provádění hlavní investiční služby, to je přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů.8. V rámci uvedené mandátní smlouvy sjednal žalovaný jako vázaný zástupce žalobkyně dne 16. 4. 2013 smlouvu o podmínkách pro koupi a odkup podílových listů mezi , Anonymizováno, a společností , Anonymizováno, , kde se jmenovaná zavázala investovat měsíčně 25 000 Kč. Vstupní poplatek podle smlouvy činil 175 609 Kč. Podle záznamu o schůzce ze stejného dne, který pořídi