6 Cmo 164/2021-54 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 14. 2. 2020 se navrhovatel vůči , Jméno navrhovatele B, (dále jen „společenství“) domáhá, aby soud rozhodl, že zápis z jednání shromáždění vlastníků, konaného dne 18. 11. 2019, ve znění tzv. „Náhradního zápisu ze schůze“, vyhotoveného dne 18. 12. 2019 a podepsaného členy výboru společenství , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , neodpovídá skutečnému průběhu uvedeného jednání a znění přijatého rozhodnutí, a aby soud dočasně do pravomocného skončení věci zakázal jednat podle rozhodnutí, které je obsaženo v tomto zápise.2. Navrhovatel v žalobě uvedl, že je členem společenství, které dne 18. 11. 2019 konalo shromáždění vlastníků. Na uvedeném shromáždění byl navrhovatel zvolen zapisovatelem. Po skončení jednání vyhotovil koncept zápisu, který předal předsedkyni výboru společenství , Anonymizováno, . Ta mu zápis cca po týdnu vrátila s připomínkami a žádala o opravu včetně znění přijatého usnesení, což navrhovatel ústně odmítl. Členové výboru , Anonymizováno, a , Anonymizováno, potom pod záminkou, že navrhovatel včas nedodal zápis, vyhotovili náhradní zápis, jehož text je odlišný od usnesení skutečně přijatého shromážděním.3. Společenství ve svém vyjádření namítalo, že z návrhu není zřejmé, čeho se navrhovatel vlastně domáhá, dále, že navrhovatel nemá k podání žaloby důležitý důvod a že soud by neměl neplatnost rozhodnutí shromáždění vyslovit, neboť i kdyby došlo k porušení zákona, nemělo by závažné právní následky.4. Soud prvního stupně u jednání dne 9. 3. 2021 po přednesech návrhu a vyjádření konstatoval, že mezi účastníky je nesporné členství navrhovatele ve společenství a řádné svolání shromáždění dne 18. 11. 2019, provedl důkazy konceptem zápisu vyhotoveným navrhovatelem a náhradním zápisem vyhotoveným členy výboru, nepřipustil změnu žaloby a ve věci rozhodl tak, že návrh zamítl a společenství přiznal náhradu nákladů řízení.5. Soud prvního stupně po skutkové stránce konstatoval, že navrhovatel je členem společenství, že dne 18. 11. 2019 se konalo řádně svolané shromáždění, na kterém byl navrhovatel zvolen zapisovatelem. Navrhovatel vyhotovil koncept zápisu, který nepodepsal. V konceptu jsou usnesení shromáždění formulována následovně: „(A.) Shromáždění ukládá výboru společenství, aby dle stávající smlouvy mezi družstvem , Anonymizováno, , aby požádalo o cenové nabídky jím evidovaných dodavatelů jednak rekonstrukcí vnitřních prostor domu, tak i oprav hlavních silnoproudých rozvodů elektroinstalací v bytových a dodavatelů rekonstrukcí stoupaček, a předložilo tyto cenové nabídky příštímu shromáždění společenství. (B). Zakazuje se vlastníkům jednotek, aby na pozemcích okolo celého bytového domu svévolně vysazovali jakékoliv rostliny včetně keřů a dřevin, a aby s tímto zákazem seznámili rodinné příslušníky, se kterými žijí ve společné domácnosti ve své jednotce, a ev. i nájemcům své jednotky.“ Koncept zápisu je proškrtán a je v něm uvedena řada připomínek; koncept je podepsán , Anonymizováno, . Dne 18. 12. 2019 vyhotovil člen výboru , Anonymizováno, a podepsala , Anonymizováno, , předsedkyně výboru. Z náhradního zápisu se podává, že navrhovatel nevyhotovil zápis a že shromáždění schválilo usnesení, podle kterého (a) mělo společenství oslovit družstvo , Anonymizováno, , aby zařídilo výběrové řízení na rekonstrukci vnitřních prostor domu a elektrorozvodů ve společných částech domu, (b) mělo společenství následně požádat o nový úvěr, (d) mělo být zakázáno svévolné vysazování keřů a stromů v okolí domu a (d) po oznámení výsledků výběrového řízení měla být svolána další schůze společenství. Navrhovatel hlasoval pro přijetí všech usnesení.6. Po právní stránce soud prvního stupně konstatoval, že návrh je podán ve lhůtě podle § 1209 odst. 1 o. z., a že k podání návrhu, aby soud společenství dočasně zakázal jednat podle usnesení obsažených ve sporném zápisu, není navrhovatel aktivně legitimován, neboť hlasoval pro přijetí všech usnesení, a není tedy „přehlasovaným vlastníkem“ ve smyslu uvedeného ustanovení zákona. V části, ve které se navrhovatel domáhal vyslovení, že náhradní zápis neodpovídá skutečnému průběhu jednání, nejde podle soudu prvního stupně o návrh podle § 1209 odst. 1 o. z., nýbrž o žalobu určovací podle § 80 o. s. ř. Navrhovatel přitom netvrdil, jaký naléhavý právní zájem má na požadovaném určení. Pouze na okraj soud prvního stupně uvedl, že znění usnesení v konceptu zpracovaném navrhovatelem a v náhradním zápisu se podstatně neodlišují a že navrhovatel nekonkretizoval, proč mu vadí formulace uvedené v náhradním zápisu.7. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel včasné odvolání, ve kterém uvedl, že předsedkyně výboru po něm požadovala, aby koncept zápisu doplnil o to, že výbor společenství získal na shromáždění mandát k jednání o úvěru. Navrhovatel to měl odmítnout, neboť shromáždění podle něj takové usnesení nepřijalo. Navrhovatel dále nesouhlasí s tím, že by nebyl schopen vyhotovit zápis do 30 dnů ode dne konání shromáždění. Jím podepsaný zápis vhodil do schránky společenství dne 17. 12. 2019; přesto byl o den později ráno na vývěsní desce společenství vyvěšen sporný náhradní zápis. Navrhovatel doplňuje, že kladně nehlasoval pro usnesení uvedené ve sporném zápisu, nýbrž pro usnesení skutečně odhlasované, tj. ve znění uvedeném v navrhovatelem vyhotoveném zápisu. Vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění se nedomáhal, neboť usnesení uvedené ve sporném náhradním zápisu nebylo nikdy přijato; nemůže se tak domáhat neplatnosti něčeho, co neexistuje. Naléhavý právní zájem navrhovatele je dán z důvodu, že se nejednalo o banální záležitost, nýbrž o věc majetkovou, týkající se spoluvlastnictví vlastníků jednotek. Závěrem namítl, že u jednání soudu prvního stupně nebyl přečten žádný z listinných důkazů ani nebyl sdělen jejich obsah a účastníci neměli možnost se k provedeným důkazům vyjádřit. Navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.8. Společenství ve svém vyjádření navrhlo napadené rozhodnutí potvrdit, ztotožnivše se s jeho závěry.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné jen zčásti. Jednal přitom podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti navrhovatele, který se k jednání odvolacího soudu nedostavil, přestože mu předvolání k jednání bylo doručeno.10. Pro projednávanou věc je rozhodné znění občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinné v době konání shromáždění a sepsání sporného zápisu, tj. před novelou č. 163/2020 Sb. (dále jen o. z.). V té době zněl § 1209 odst. 1 o. z. takto: Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.11. Část věty první za středníkem citovaného ustanovení vykládá soudní praxe tak, že je „svou povahou rozhodnutím o předběžném opatření (o kterém by ostatně mohlo být rozhodnuto i bez tohoto výslovného odkazu). Podá-li vlastník jednotky v řízení o určení neplatnosti usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek (spolu s žalobou, případně kdykoliv v dalším průběhu řízení) návrh podle § 1209 odst. 1 věty první za středníkem o. z., rozhodne soud o takovém návrhu podle § 102 odst. 1 o. s. ř. (ve spojení s § 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen „z. ř. s.“). V souladu s § 102 odst. 3 o. s. ř. se tak použije mj. i § 75b o. s. ř. o povinnosti navrhovatele složit jistotu (nejde o řízení, které by bylo možné zahájit i bez návrhu § 12 odst. 3 z. ř. s.), soud rozhodne o návrhu bezodkladně, popř. nejpozději do sedmi dnů od podání návrhu (§ 75c odst. 2 o. s. ř.) […]“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2016, sp. zn. 26 Cdo 3645/2016, uveřejněné pod R 60/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).12. Navrhl-li tedy navrhovatel v projednávané věci, aby soud zakázal jednat podle usnesení uvedených ve sporném náhradním zápisu do pravomocného skončení věci, měl o něm soud prvního stupně rozhodnout jako o návrhu na vydání předběžného opatření.13. Podle § 75b o. s. ř. k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 10 000 Kč a ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti ve výši 50 000 Kč (odstavec 1 věta první). Nebude-li jistota podle odstavce 1 složena, předseda senátu návrh na předběžné opatření odmítne (odstavec 2). Již z textu uvedeného ustanovení plyne, že má-li navrhovatel složit jistotu nejpozději v den podání návrhu na nařízení předběžného opatření, soud navrhovatele ke složení jistoty nevyzývá; není-li j