6 Cmo 289/2021-396 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci jako soud I. stupně ve výroku I. prohlásil za nicotná usnesení přijatá shromážděním účastníka konaným dne 28. 11. 2019, a to usnesení pod bodem 3 zápisu, jímž byla schválena změna stanov, usnesení pod bodem 5 zápisu, jímž byla schválena účetní závěrka za rok 2018 včetně zprávy o hospodaření za rok 2018 a zprávy o činnosti správce za tok 2018, usnesení pod bodem 6 zápisu, jímž byla schválena výše příspěvků na správu domu a pozemku ve výši 15 Kč/m2, a usnesení pod bodem 9 zápisu, jímž byl schválen rozpočet včetně výše záloh na úhradu služeb a ve výrocích II. až V. rozhodl o povinnosti neúspěšného účastníka nahradit navrhovatelům náklady řízení.2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že se navrhovatelé - členové , Jméno advokáta D, (dále též zkráceně SVJ), domáhali vyslovení neplatnosti uvedených usnesení s poukazem na skutečnost, že účastník považuje uvedená usnesení za řádně odhlasovaná, ačkoli ohledně nich v rámci procesu hlasování nebylo zjišťováno, kdo je pro přijetí těchto usnesení, případně kdo se zdržel hlasování.3. Soud I. stupně po provedeném důkazním řízení učinil závěr o skutkovém stavu věci, podle něhož bylo prokázáno, že při přijímání všech napadených usnesení nebylo zjišťováno, kdo je pro přijetí, usnesení a bylo zjišťováno pouze to, kdo je proti přijetí navržených usnesení. Podle soudu I. stupně tak v projednávaném případě absentovalo právní jednání členů SVJ obsahující vyjádření souhlasu s navrhovaným rozhodnutím. Provedeným dokazováním bylo podle soudu I. stupně dále prokázáno, že účastník ani následně nepřijal napadená usnesení formou rozhodování mimo zasedání, když při rozhodování mimo zasedání dne 26. 10. 2020 pod bodem 7. návrhu bylo sice opakovaně hlasováno o projednávaných usneseních, avšak návrh rozhodnutí mimo zasedání shromáždění SVJ neobsahoval text jednotlivých usnesení, o nichž mělo být hlasováno. Tak podle soudu I. stupně nedošlo ani hlasováním per rollam k přijetí předmětných usnesení pod body 3, 5, 6 a 9 zápisu.4. Soud I. stupně postupoval podle zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.) a skutkový stav soud I. stupně posuzoval zejména podle § 258 a násl. nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (NOZ), jakož i podle § 1194 a násl. NOZ a učinil dílčí právní závěr, podle něhož návrh podali navrhovatelé v zákonné tříměsíční prekluzivní lhůtě, navrhovatelé jsou vlastníky či spoluvlastníky bytových jednotek v domě č.p. , Anonymizováno, na , adresa, a jsou tak členy účastníka vzniklého za účelem správy daného domu. Soud I. stupně uzavřel, že návrh je důvodný, neboť napadená usnesení jsou nicotná, když v případě napadených usnesení nejde o rozhodnutí orgánu právnické osoby. Proto se na ně hledí, jako by nebyla přijata, když podle soudu I. stupně při přijímání napadených usnesení nebylo hlasováno o tom, kdo je pro přijetí takových rozhodnutí a z toho důvodu v případě uvedených hlasování absentovalo právní jednání vlastníků jednotek, jež by vyjadřovalo projev jejich vůle přijmout navržená rozhodnutí.5. Proti tomuto usnesení se včas odvolal účastník (odvolatel) a navrhl zamítnutí návrhu, když rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci, neboť se v posuzované věci nejedná o statusovou věc právnické osoby.6. Soud I. stupně podle odvolatele rovněž nezjišťoval, zda je dán ve věci důležitý důvod, aby mohlo být o napadených usneseních rozhodnuto a rozhodoval v dané věci formalistickým způsobem a nepřiměřeně tak zasáhl do vnitřních záležitostí účastníka.7. Konkrétně podle odvolatele soud I. stupně nesprávně postupoval podle z.ř.s., když tento procesní předpis podle jeho názoru nelze na projednávanou věc aplikovat. Dále odvolatel poukázal na skutečnost, že § 1209 odst. 1 NOZ je speciálním ustanovením řešícím ochranu přehlasovaného vlastníka jednotky a tato právní úprava v otázce neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek podle odvolatele vylučuje v této otázce podpůrnou aplikaci ustanovení o spolku ve smyslu § 1221 NOZ, neboť tento postup by připadal v úvahu pouze tehdy, nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného.8. Podle odvolatele je tak zřejmé, že v daném případě se jedná o tvrzený nárok přehlasovaných vlastníků, jenž by měl být zkoumán rovněž z hlediska existence důležitého důvodu ve smyslu § 1209 odst. 1 NOZ. Tuto argumentaci podle odvolatele podporuje i skutečnost, že se navrhovatelé nedomáhají vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu postupem podle § 258 NOZ, když nenapadali platnost usnesení pro rozpor se zákonem nebo stanovami. Bylo tak na místě aplikovat speciální ustanovení - § 1209 odst. 1 NOZ s nutností zabývat se otázkou přehlasovaného vlastníka. Tímto vlastníkem je vlastník jednotky, jenž se shromáždění účastnil, hlasoval proti přijatým usnesením, a to bez ohledu na skutečnost, jak se vyjadřoval v rámci rozpravy k přijímaným usnesením.9. Z hlediska neexistence důležitého důvodu je potom podle odvolatele nutno posuzovat otázku navýšení plateb do fondu oprav a další, jak vyplývá z napadených usnesení.10. Podle odvolatele dále posouzení skutkových okolností soudem I. stupně trpí formalismem, což podle odvolatele vede k přenášení povinnosti vlastníků, již zaostávají v plnění povinností, na ostatní vlastníky.11. Dále odvolatel zdůraznil, že se způsobem a postupem hlasování, kdy se hlasovalo pouze proti (aby hlasování bylo jednodušší), byli přítomní vlastníci seznámeni a jestliže by se hlasování chtěli zdržet, uvedli by tuto skutečnost. To by potvrdily i navrhované, avšak neprovedené, svědecké výpovědi. Ostatně, podle odvolatele zákon konkrétně neupravuje způsob, jakým mají vlastníci jednotek na shromáždění hlasovat a lze tak v rámci shromáždění účastníka činit způsobem stanoveným předsedajícím shromáždění.12. Podle odvolatele by se měl postup soudu I. stupně podle z.ř.s. projevit v rozhodnutí o nákladech řízení ve smyslu § 23 z.ř.s., když navíc soud I. stupně přiznal navrhovatelům h) a i) odměnu za šest úkonů právní služby, včetně úkonu za návrh na zahájení řízení, ačkoli právní zástupce navrhovatelů h) a i) nepodával návrh a zahájení řízení, neboť návrh podávali sami navrhovatelé dne 26. 2. 2020 a právní zástupce navrhovatelů h) a i) učinil pouze jedno podání, a to dne 13. 9. 2020.13. K odvolání účastníka se vyjádřili navrhovatelé a)-e) v tom smyslu, aby odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil s ohledem na skutečnost, že soud I. stupně správně vyhodnotil nesoulad dokladů majících svědčit o průběhu zasedání shromáždění účastníka dne 28. 11. 2019 s přepisem zvukového záznamu jednání tohoto shromáždění účastníka a správně též věc posoudil po stránce právní, když předmětná usnesení shromáždění účastníka ze dne 28. 11. 2019, považovaná účastníkem za přijatá, ve skutečnosti nejvyšším orgánem SVJ přijata nebyla.14. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu I. stupně podle § 212 a § 212a odst. 1, 6 zákona č. 99/1963 Sb. v platném znění, občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.) a po zopakování dokazování sdělením obsahu následujících listin odvolací soud dospěl k níže uvedeným zjištěním a závěrům. Učinil tak při ústním jednání, když z důvodu nutnosti dodržování pořadí nařízených jednání nevyhověl zástupci navrhovatelů h) a i) , Anonymizováno, v jeho žádosti o odročení jednání dokládané předvoláním k jinému soudu ze dne 19. 8. 2022. Uvedený advokát přitom poukazoval na kolizi jednání odvolacího soudu (o jehož jednání byl advokát Vrchním soudem v Praze vyrozuměn v době, kdy nebyl zaneprázdněn žádným jiným jednáním, a to dne 12. 8. 2022 - č.l. 376), s advokátem uváděným jednáním Krajského soudu v ústí nad Labem - pobočka Liberec, nařízeného později dne 19. 8. 2022 (č.l. 382).15. Odvolací soud ze sčítacích archů zjistil, že ve vztahu k projednávaným usnesením shromáždění účastníka ze dne 28. 11. 2019 pod bodem 3, 5, 6 a 9 zápisu navrhovatelé hlasovali proti přijetí uvedených usnesení.16. Odvolací soud ze zápisu ze shromáždění SVJ 28. 11. 2019 zjistil, že se dne 28. 11. 2019 konalo zasedání shromáždění účastníka, v rámci něhož pod bodem 3. pořadu jednání byla projednána změna stanov, pod bodem 5. pořadu jednání byla projednána účetní závěrka za rok 2018, zpráva o hospodaření za rok 2018, zpráva o činnosti správce za rok 2018, pod bodem 6 pořadu jednání byla projednávána výše příspěvků na správu domu a pozemku, kdy bylo navrženo, aby výše příspěvků na správu domu a pozemku činila pro roky 2019 a 2020 částku 15 Kč/m2 a pod bodem 9. pořadu jednání byl projednáván rozpočet včetně výše záloh na úhradu služeb na rok 2019 a záloh na rok 2020.17. Odvolací soud z přepisu audiozáznamu ze zasedání shromáždění účastníka ze dne 28. 11. 2019 zjistil, že písemně vyhotovený zápis neodpovídá skutečnému průběhu tohoto zasedání, a to v popisu hlasování o projednávaných bodech 3, 5, 6 a 9 zápisu z uvedeného shromáždění účastníka, když předs