6 Cmo 71/2022-86 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I. postupem § 1 odst. 3 z. ř. s., § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř., zastavil řízení z důvodu zpětvzetí návrhu na zahájení řízení, ve výroku II. podle § 1 odst. 3 z. ř. s., § 146 odst. 2 o. s. ř. uložil navrhovateli povinnost zaplatit účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8 228 Kč představovanou odměnou za zastupování za dva úkony právní služby ve výši po 3 100 Kč dle § 9 odst. 4 písm. c) vyhl. č. 177/1996 a dva režijní paušály po 300 Kč + 21% DPH, když řízení bylo zastaveno pro zavinění navrhovatele, jenž vzal návrh zpět. Ve výroku III. navrhovateli vrátil soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.2. Proti tomuto usnesení se v zákonem stanovené lhůtě v rozsahu výroku II. včas odvolal navrhovatel (odvolatel) a domáhal se v této části zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci prvoinstančnímu soudu k dalšímu řízení, případně jeho změny tak, aby odvolací soud uložil účastníkovi povinnost nahradit odvolateli náklady řízení společně s náklady odvolacího řízení, a to z důvodů uvedených v § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e), g) občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (o. s. ř.).3. Odvolatel soudu I. stupně vytkl neúplná a nesprávná skutková zjištění a dále soudu I. stupně vytkl i to, že věc po právní stránce chybně posoudil a dopustil se i procesních pochybení.4. Podle odvolatele soud I. stupně nesprávně aplikoval § 146 o. s. ř., když nesprávně dovodil zavinění zastavení řízení na straně navrhovatele.5. Dále soudu I. stupně vytkl to, že napadené usnesení neobsahuje odůvodnění.6. Podle odvolatele účastník svým chováním zavdal příčinu toho, že navrhovatel vzal svůj návrh zpět. V této souvislosti odvolatel poukázal na skutečnost, že se v procesním postavení navrhovatele domáhal neplatnosti usnesení členské schůze družstva, přičemž účastník následně svolal novou schůzi a na této již platně rozhodl o bodech, o nichž původně rozhodl v rozporu se zákonem a stanovami. Podle odvolatele tak účastník dodatečně zcela napravil svoje původní pochybení a zpětvzetí návrhu na zahájení řízení proto zavinil jedině účastník a musí nést povinnost hradit navrhovateli náklady řízení.7. Podle odvolatele jeho návrh byl důvodný, když v odůvodnění usnesení Městského soudu v Praze č. j. 74 Cm 159/2021-13 ze dne 31. 8. 2021 o zamítnutí navrhovatelova návrhu na vydání předběžného opatření měl soud uvést, že souhlas s převody jednotek účastníka č. 29 a 45 do osobního vlastnictví členů družstva měla udělit členská schůze, avšak schůze konaná dne 16. 6. 2021 takovéto souhlasy platně neudělila. V předmětném usnesení o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření podle odvolatele soud I. stupně konstatoval, že schůze trpěla vadami, jak tyto odvolatel specifikoval ve svém návrhu na zahájení řízení a je tak nepochybné, že návrh byl podán navrhovatelem důvodně a mělo by tak být o nákladech řízení rozhodnuto podle § 146 odst. 2 o. s. ř. věta druhá o. s. ř.8. Účastník navrhl napadené usnesení potvrdit pro jeho věcnou správnost, zejména proto, že návrh nebyl důvodný. Má tomu být podle účastníka proto, že pokud by navrhovatel svůj návrh nevzal zpět, musel by být jeho návrh zamítnut a byla by mu uložena povinnost k náhradě nákladů řízení. Není tedy důvodu, aby mu tato povinnost nebyla uložena, jestliže vlastním jednáním zavinil zastavení řízení před tím, než mohl být jeho návrh pravomocně zamítnut.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu I. stupně podle § 212 a § 212a odst. 1, 6 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen o. s. ř.), ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.), a to aniž by za podmínek § 89 odst. 1 z.ř.s. nařizoval jednání. Odvolací soud dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.10. Z hlediska skutkových východisek významných pro rozhodnutí nemá odvolací soud důvodu nevěřit navrhovatelově vylíčení okolnosti (č.l. 69), jež ho vedla ke zpětvzetí návrhu na zahájení řízení, když proti předchozí členské schůzi bytového družstva konané dne 16. 6. 2021 další členská schůze bytového družstva konaná dne 24. 11. 2021 již, na rozdíl od předchozí schůze, hlasovala kladně pro převod bytové jednotky č. , Anonymizováno, do vlastnictví navrhovatele.11. V předmětném návrhovém řízení vedeném podle z.ř.s. byl právním východiskem pro rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech zastavovaného řízení § 146 odst. 2 o. s. ř., z něhož je zřejmé, že jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný.12. Ve vztahu k § 146 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud konstatuje, že tato právní úprava dopadá na projednávaný případ především tím, že za zaviněné zastavení řízení je nutno považovat i řízení zastavené z důvodu zpětvzetí návrhu na zahájení řízení.13. Podle právního názoru odvolacího soudu při rozhodování o nákladech řízení zastaveného z důvodu zpětvzetí návrhu na zahájení řízení zákon nedává soudu prostor pro posuzování věci samé. Jestliže totiž podle věty druhé § 146 odst. 2 o. s. ř. je povinen hradit náklady řízení žalovaný (v řízení podle z.ř.s - účastník), byl-li návrh na zahájení řízení, jenž byl podán důvodně, vzat zpět pro chování účastníka, je podle právního názoru odvolacího soudu nutno obecně vycházet ze skutečnosti, že nárok na náhradu nákladů řízení je nárokem vyplývajícím nikoliv z hmotného práva, ale z práva procesního. Proto (obecně) při hledání odpovědi na otázku, zda šlo o důvodně podaný návrh na zahájení řízení ve smyslu § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř., je nutno věc posuzovat z procesního hlediska, tj. z hlediska vztahu výsledku chování účastníka k požadavkům odvolatele.14. Jak je zřejmé z obsahu spisu a z obsahu napadeného rozhodnutí, byl předmětem zastaveného řízení návrh na vyslovení neplatnosti jedenácti usnesení členské schůze účastníka konané dne 16. 6. 2021, a to usnesení č. 1 - č. 11. Jestliže následně navrhovatel vzal zpět návrh s odůvodněním, že v jednom z uvedených usnesení, jež se týkalo převodu bytové jednotky do vlastnictví navrhovatele, následná členská schůze účastníka konaná dne 24. 11. 2021, na rozdíl od členské schůze účastníka konané dne 16. 6. 2021, již odhlasovala převod bytové jednotky do jeho vlastnictví, nelze podle právního názoru odvolacího soudu v žádném případě dospět k závěru, že návrh v takovémto případě byl vzat zpět pro chování účastníka. Je tomu tak proto, že případný navrhovatelem tvrzený nesprávný postup při rozhodování členské schůze družstva konané dne 16. 6. 2021 o přijetí či nepřijetí jednotlivých usnesení členské schůze bytového družstva bylo možno napravit jednak do ukončení hlasování napravením nesprávného postupu, případně, jestliže by některá z dalších členských schůzí družstva rozhodla z důvodu snahy napravit své případné předchozí pochybení, cestou revokace (zrušení) některého svého usnesení přijatého na předchozí (předmětné) členské schůzi družstva konané dne 16. 6. 2021. Žádným takovým způsobem však účastník v projednávaném případě nepostupoval. Navíc předmětem zastavovaného řízení nebyla pouze otázka jediného usnesení o převodu družstevního bytu do vlastnictví navrhovatele, ale navrhovatel učinil předmětem řízení platnost dalších deseti usnesení přijatých na členské schůzi dne 16. 6. 2021, ve vztahu k nimž účastník po jejich přijetí nečinil žádné právní jednání, jež by mohlo být vyloženo jako snaha o nápravu předchozího jednání účastníka.15. Na základě uvedeného a v souladu s ustálenou soudní praxí (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 4 Cmo 178/96) odvolací soud konstatuje, že z hlediska aplikace § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. není v projednávaném případě pochyb o tom, že zpětvzetím návrhu na zahájení řízení navrhovatel zavinil, že řízení muselo být zastaveno a je proto povinen hradit jeho náklady.16. Proto odvolací soud uzavřel, že jestliže v daném případě soud I. stupně postupoval v souladu s § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. a účastníkovi přiznal právo na náhradu nákladů řízení ukončeného zastavením řízení v důsledku zpětvzetím návrhu na zahájení řízení, postupoval správně a z toho důvodu odvolací soud jeho rozhodnutí jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.17. Před odvolacím soudem neobstála námitka odvolatele, že napadené rozhodnutí neobsahuje odůvodnění, když z výrokové části napadeného rozhodnutí je zřejmé, že postup soudu I. stupně ve vztahu k jednotlivým výrokům je odůvodněn již v textu těchto výroků. Takovýto postup soudu I. stupně je sice neobvyklý, avšak s ohledem na skutečnost, že z napadeného rozhodnutí jsou seznatelné důvody, pro něž soud I. stupně rozhodl, neshledal odvolací soud podmínky pro rušení či změnu usnesení soudu I. stupně v odvoláním napadeném rozsahu.18. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Předmětem odvolacího řízení bylo rozhodnutí o nákladech řízení a v tomto řízení náleží zástupci účastníka o