7 Cmo 253/2022-50 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že návrh na nařízení předběžného opatření došlý soudu dne 19. 10. 2022: Účastník je povinen zdržet se právního jednání, kterým dle ustanovení § 534 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dojde k převodu vlastnického práva k zaknihovaným akciím evidovaným na zvláštním technickém účtu Společnosti vedeném u , právnická osoba, , vydaným namísto 35 ks kmenových akcií vydaných účastníkem ve formě na jméno, v listinné podobě, s pořadovými č. A79 – A109 a A169 – A172, každá se jmenovitou hodnotou 10 000 Kč, a 10 ks kmenových akcií vydaných účastníkem ve formě na jméno, v listinné podobě, s pořadovými č. B21 – B30, každá se jmenovitou hodnotou 1 000 Kč. Předběžné opatření se nařizuje do doby pravomocného ukončení řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí představenstva společnosti , Jméno advokátky, ., IČO , IČO advokátky, , se sídlem , adresa, , ze dne 1. 7. 2022, vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 80 Cm 161/2022, se zamítá.2. Návrhem došlým soudu prvního stupně dne 30. 9. 2022 se navrhovatelé jako akcionáři účastnice (dále i jen „Společnosti“) domáhají vyslovení neplatnosti rozhodnutí představenstva Společnosti ze dne 1. 7. 2022, kterým bylo prohlášeno 35 kusů listinných akcií o jmenovité hodnotě 10 000 Kč s pořadovými čísly A79 až A109 a A169 až A172 a 10 kusů listinných akcií o jmenovité hodnotě 1 000 Kč s pořadovými čísly B21 až B30 (dále i jen „Akcie“), jejichž vlastníkem je navrhovatel a), za neplatné, a to pro rozpor s dobrými mravy podle ust. § 428 odst. 2 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále i jen „z. o. k.“) ve spojení s ust. 580 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jen o. z.“). Navrhoval a) tvrdí, že po mnoho let vykonával svá akcionářská práva výlučně na základě zápisu do seznamu akcionářů, tedy bez nutnosti akcie fyzicky předkládat. Po výzvě společnosti k předložení akcií v souvislosti s přeměnou podoby akcií společnosti z listinné na zaknihované, svoje akcie přes veškerou snahu nedohledal. Proto podal návrh na jejich umoření, umořovací řízení probíhá u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 20 U 3/2021, ve kterém bylo vydáno dne 25. ledna 2022 usnesení č. j. 20 U 3/2021 – 25, kterým ve výroku I. vyzval toho, kdo má akcie v držení, aby se ve lhůtě 1 roku ode dne 25. ledna 2022 u téhož soudu přihlásil a podle možnosti předložil uvedenou listinu, nebo podal proti návrhu na umoření listin námitky; ve výroku II. zakázal nakládat s právy z umořovaných listin, konat výplaty nebo jiná plnění podle nich, převést je nebo provést na nich změny, odvolání Společnosti spojené s námitkami bylo Městským soudem v Praze usnesením ze dne 15. 3. 2022, č. j. 29 Co 75/2021 – 124, odmítnuto. Předmětné rozhodnutí představenstva Společnosti je proto v rozporu s uvedeným usnesením a ust. § 308 odst. 2 z. ř. s., ze kterého jeho neplatnost vyplývá.3. Návrhem došlým soudu prvního stupně dne 19. 10. 2022 pak navrhovatel a) navrhl nařízení předběžného opatření ve znění uvedeném shora z důvodu potřeby prozatímní úpravy poměrů účastníků. Zopakoval svá tvrzení ohledná nároku ve věci samé s tím, že je dána neodkladná potřeba prozatímní úpravy poměrů účastníků, jelikož existuje bezprostřední a důvodné riziko, že navrhovatel a) bude zbaven svých akcionářských práv, v důsledku významných neshod mezi minoritními a majoritními akcionáři Společnosti, právním řádem neřešené konkurence mezi probíhajícím řízením o umoření ztracených akcií navrhovatele a) a procesem zaknihování akcií a zneužití procesu zaknihování ze strany Společnosti a jejích majoritních akcionářů, které se projevilo rozhodnutím představenstva o prohlášení akcií za neplatné, a s tím spojené následné možnosti Společnosti prodat zaknihované akcie vydané namísto předmětných Akcií dle ust. § 534 odst. 2 o. z.4. Soud prvního stupně za použití ust. § 102 odst. 1 a 3 o. s. ř. a § 75c o. s. ř. dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky pro nařízení předběžného opatření:- nárok ve věci samé nelze mít za osvědčený vzhledem k tomu, že rozhodnutí představenstva, které není učiněno v působnosti valné hromady, jehož neplatnosti se navrhovatelé návrhem ve věci samé domáhají, nepodléhá soudnímu přezkumu, když zákon o obchodních korporacích výslovně připouští soudní přezkum platnosti usnesení pouze, pokud jde o usnesení valné hromady akciové společnosti, nikoli jejích dalších orgánů (§ 428 odst. 1 ZOK). Rozhodnutí představenstva o prohlášení akcií za neplatné není rozhodnutím v přenesené působnosti valné hromady, jeho přezkumu se tak u soudu nelze (úspěšně) domáhat.;- navrhovatel ani neprokázal potřeby prozatímní úpravy poměrů účastníků. Samotná tvrzení navrhovatele o tom, čím má být tato potřeba dána, jsou obecná, takže není zřejmé, v čem by měla spočívat naléhavost situace vyžadující prozatímní úpravu poměrů účastníků předběžným opatřením, když z dopisu právního zástupce účastníka, který předkládá sám navrhovatel, vyplývá, že společnost ve věci zaknihování akcií postupuje v souladu se zákonem. Tudíž tento její postup jí nelze zakazovat předběžným opatřením.5. V závěru soud prvního stupně konstatoval, že navíc navrhovatel ani přesně nespecifikuje „právní jednání“, které má být účastníkovi předběžným opatřením zakázáno, byť z odkazu na zákonné ustanovení lze dovodit, co má navrhovatel na mysli. To by samo o sobě mohlo být důvodem pro odmítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření podle ust. § 75a o. s. ř.. Soud prvního stupně nicméně s ohledem na odůvodnění shora z důvodu hospodárnosti rozhodl o zamítnutí návrhu.6. Proti usnesení soudu prvního stupně se včas odvolal navrhovatel a), který předně namítá, že závěr soudu prvního stupně, že nárok ve věci samé nelze mít za osvědčený pro nemožnost soudního přezkumu nekoresponduje s aktuální právní úpravou, a to s § 430 odst. 1 z. o. k., a proto nemůže obstát. Odvolatel je pak přesvědčen, že v návrhu uvedl zcela konkrétní důvody, ze kterých vyplývá potřeba prozatímní úprava poměrů účastníků, kdy hlavní z nich zopakoval, přičemž ty svědčí o naléhavosti jeho situace, jelikož v důsledku avizovaného postupu Společnosti mu hrozí ztráta jeho akcionářských práv. Dále se vyjádřil k zákonnosti postupu Společnosti, jakož i k tomu, že navržené předběžné opatření nepředstavuje nepřiměřené omezení pro Společnost a ochrana navrhovatele a) jako akcionáře by byla pouze dočasná, a zopakoval svá tvrzení uvedená již v návrhu na nařízení předběžného opatření. Odvolatel rovněž nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně o neurčitosti petitu návrhu na nařízení předběžného opatření, což dále rozvádí s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2008, sp. zn. 22 Cdo 4542/2007 a usnesení Ústavního soudu ze dne 29. 1. 2019, sp. zn. III. ÚS 2496/18. Odvolatel své odvolání doplnil podáním ze dne 21. 11. 2022, a to tvrzením o skutečnostech, jež nastaly po vydání odvoláním napadeného usnesení soudu prvního stupně, které dle něj potvrzují nutnost prozatímně poměry účastníků upravit prostřednictvím jím navrženého předběžného opatření. Odvolatel proto navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrhu navrhovatele na nařízení předběžného opatření tak, jak jej učinil v čl. VI. návrhu na vydání předběžného opatření ze dne 19. 11. 2022, vyhoví.7. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle ust. § 212 a násl. o. s. ř., a to i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 a 5, § 205 odst. 2 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.8. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.9. Podle § 75c odst. 1 o. s. ř. (viz § 102 odst. 3 o. s. ř.) nepostupoval-li podle § 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.10. Podle § 75c odst. 4 o. s. ř. pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně.11. V dané věci jde o předběžné opatření podle ust. § 102 o. s. ř., které lze nařídit, je-li třeba po zahájení řízení, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Prvotním předpokladem pro nařízení předběžného opatření je osvědčení nároku ve věci samé, aniž by však soud při posouzení návrhu na nařízení předběžného opatření mohl předjímat rozhodnutí ve věci samé. Institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy účastníků, ale aby zatímně do doby, než bude známo, jak budou sporné vztahy účastníků vyřešeny pravomocným rozhodnutím soudu, poměry upravil. Předběžným opatřením není prejudiková