9 Cmo 70/2022-60 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením ze dne 5. 10. 2021, č. j. 86 Cm 273/2021-10, Městský soud v Praze zahájil řízení o zrušení , adresa, (dále jen „spolek“ - výrok I.), vyzval spolek, aby do 30 dnů založil účetní závěrky za léta 2014-2019, případně přehledy o majetku a závazcích za léta 2016-2019 do sbírky listin spolkového rejstříku a soudu prvního stupně o tom podal zprávu. Učinil tak poté, co rejstříkový soud vyzýval spolek ke splnění povinností podle § 25 a 29 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících (dále jen „z. v. r.“), jmenovitě k zápisu účelu spolku, názvu nejvyššího a statutárního orgánu, počtu členů a způsobu jednání statutárního orgánu, a osob, které jsou členy tohoto orgánu, a dále k předložení stanov. Uvedené údaje byly do spolkového rejstříku zapsány dne 28. 7. 2021.2. Protože spolek nereagoval na výzvu k založení účetních závěrek, která mu byla do datové schránky doručena 17. 10. 2021, soud prvního stupně napadeným usnesením spolek zrušil a nařídil jeho likvidaci (výrok I.), likvidátorem spolku jmenoval jeho předsedu Petra Kadlece (výrok II.), uložil spolku povinnost zaplatit soudní poplatek (výrok III.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). Své rozhodnutí odůvodnil odkazem na příslušná ustanovení zákona o účetnictví a zákona o veřejných rejstřících s tím, že likvidátorem jmenoval člena statutárního orgánu spolku. Rozhodl bez jednání, neboť potřebné skutečnosti mu byly známy z jeho činnosti rejstříkového soudu.3. Proti tomuto usnesení podal spolek odvolání, ve kterém uvedl, že požadované dokumenty jsou na webu spolku jako součást zápisů z výročních členských schůzí a rejstříkovému soudu je zašle. Navrhl zrušení napadeného usnesení a kontrolu, zda požadované dokumenty nejsou již ve sbírce listin založeny jako součást zápisů z výročních členských schůzí.4. V průběhu odvolacího řízení spolek předložil přehledy majetku k posledním dnům roku 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, pokladní knihy za léta 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021 a pokladní zprávy za rok 2014, 2015, 2018, 2019, 2020, 2021. Pokladní zprávy obsahují vždy zůstatek na účtu spolku k 1. 1. daného roku, sumu příjmů a výdajů za daný rok a zůstatek k 31. 12. daného roku. Přehledy majetku představují seznamy jednotlivých položek dlouhodobého majetku spolku, není v nich uveden stav účtu spolku ani údaj o závazcích (dluzích) spolku.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací poté, co zjistil, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Protože se jedná o statusovou věc právnické osoby (její zrušení), postupoval přitom podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“ - srov. jeho § 85 písm. a/) a občanského soudního řádu.6. Podle § 72 odst. 1 z. v. r. zapsaná osoba předloží bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti rejstříkovému soudu listiny zakládané do sbírky listin.7. Podle § 66 písm. c) z. v. r. sbírka listin obsahuje výroční zprávy nebo výroční finanční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, nejsou-li součástí výroční zprávy, stanoví-li povinnost jejich uložení do sbírky listin zákon upravující účetnictví osob a vyžaduje-li jejich vyhotovení jiný zákon, návrh rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů anebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu, nejsou-li součástí účetní závěrky, a zprávu auditora o ověření účetní závěrky.8. Podle § 21a odst. 1 věty první zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do veřejného rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.9. K tomu odvolací soud uvádí, že povinnost zakládat účetní závěrky, popř. přehledy o majetku a závazcích, do sbírky listin platí pro spolky od 1. 1. 2016, neboť znění posledně citovaného ustanovení před tímto datem stanovilo povinnost zakládat účetní závěrky jen osobám zapsaným do obchodního rejstříku (což spolky nejsou). K tomu viz důvodovou zprávu k zákonu č. 221/2015 Sb., kterým se mění zákon o účetnictví. V uvedené zprávě se výslovně uvádí, že se povinnost zveřejňovat účetní výkazy rozšiřuje i na spolky. Soud prvního stupně tak měl spolek vyzývat k založení účetních závěrek, resp. přehledů o majetku a závazcích až od roku 2016.10. Podle § 1f odst. 1 zákona o účetnictví účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) může vést jednoduché účetnictví, pokud (a) není plátcem daně z přidané hodnoty, (b) její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč, (c) hodnota jejího majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč a (d) je současně spolkem […]. Ze spolkem doložených listin lze dovodit, že spolek shora uvedené podmínky splňuje a je tedy oprávněn vést jednoduché účetnictví.11. Podle § 13b zákona o účetnictví účetní jednotky v jednoduchém účetnictví sestavují přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích (dále jen „přehled“). Přehled sestaví účetní jednotka nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období. Na tento přehled se použijí § 18 odst. 3, § 19 odst. 1 a 2, § 29 odst. 1 a § 31 odst. 2 písm. a) obdobně (odstavec 3). Obsahové vymezení účetních knih, uspořádání, členění, označení a obsahové vymezení položek přehledů a metody v jednoduchém účetnictví stanoví prováděcí právní předpis (odstavec 6).12. Náležitostmi přehledu o majetku a závazcích tak jsou identifikační údaje účetní jednotky (tj. spolku) podle § 18 odst. 3 zákona o účetnictví, údaj o tom, k jakému dni byl přehled sestaven a kdy byl sestaven, podpis statutárního orgánu spolku, apod. Členění přehledu je předepsáno přílohou č. 2 vyhlášky č. 325/2015 Sb., k provedení zákona o účetnictví pro jednoduché účetnictví.13. Z listin předložených spolkem v průběhu odvolacího řízení je zjevné, že spolek je aktivní a přehled o svém majetku má a nebrání se jeho zveřejnění, nicméně žádná z uvedených listin nesplňuje požadavky na přehled o majetku a závazcích stanovené zákonem o účetnictví. Uvedené však neznamená, že by byl bez dalšího dán důvod ke zrušení spolku.14. Podle § 104 z. v. r. předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě také tehdy, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu sdělila skutečnosti nebo předložila listiny potřebné k rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu nebo aby mu předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin; pořádkovou pokutu lze uložit do výše 100 000 Kč. Podle § 105 z. v. r. neplní-li zapsaná osoba povinnosti podle § 104 opakovaně nebo může-li takové neplnění mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem, může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací, ledaže jsou splněny podmínky pro postup podle § 105a; rejstříkový soud na tuto skutečnost zapsanou osobu upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.15. Řízení o zrušení právnické osoby s likvidací lze tedy zahájit jen tehdy, jestliže předchozí řízení o uložení pořádkové pokuty takové osobě nevedlo k tomu, aby taková osoba splnila své povinnosti a založila do sbírky listin požadované dokumenty, nebo může-li nesplnění této povinnosti mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 24. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2536/2021, vysvětlil, že „sankce obsažená v ustanovení § 105 z. v. r. (možnost zrušení zapsané osoby s likvidací) je jedním z právních nástrojů, které mají zajistit naplnění požadavku transparentnosti zapsaných osob. Tato sankce se však může uplatnit až po vyčerpání mírnějších prostředků nápravy (výzvy soudu ke splnění zákonných povinností obsahující upozornění na možnost zahájení řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací, či uložení pořádkové pokuty), a poté, kdy byla zapsané osobě poskytnuta přiměřená lhůta k odstranění nedostatků. Zrušení zapsané osoby s likvidací tak představuje prostředek ultima ratio“. S tímto právním názorem se odvolací soud ztotožňuje.16. V projednávané věci není ze spisu ani z napadeného usnesení zřejmé, že by soud prvního stupně (resp. rejstříkový soud) před zahájením řízení v projednávané věci uložil spolku pořádkovou pokutu za neplnění jeho povinností zakládat listiny do sbírky listin. Soud prvního stupně neuvedl žádnou skutečnost, ze které by plynulo, že nezaložení účetních dokumentů do sbírky listin může mít závažné důsledky pro třetí osoby. Vzhledem k omezenému rozsahu činnosti spolku, který je zřejmý z předložených listin, nelze takové důsledky předpokládat. Jinak řečeno, byť spolek dosud nesplnil svou povinnost založit do sbírky listin přehledy o majetku a závazcích v podobě požadované zákonem o účetnictví, nejsou podmínky pro zrušení spolku s likvidací splněny.17. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 o. s. ř. napadené rozhodnutí změnil tak, že spolek se neruší, jeho likvidace se nenařizuje a likvi