12 Cmo 32/2023-241 — Vrchní soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl o ponechání v platnosti jím vydaného směnečného platebního rozkazu ze dne 30. června 2021, č. j. 37 Cm 30/2021-50 a uložil žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 100 430 Kč. Podle odůvodnění rozsudku se žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky 2 000 000 Kč s příslušenstvím a odměnou ze směnky vlastní vystavené žalovanou v Praze dne 14. 11. 2016 a splatné dne 31. 7. 2018. Soud prvního stupně vyhověl žalobě směnečným platebním rozkazem, proti němuž žalovaná podala včasné námitky. Namítla vadnost svého podpisu s tím, že žalobci nikdy žádnou směnku ze své pravé a svobodné vůle nevystavila, dále neexistenci směnečné dohody, absenci prezentace směnky a neexistenci kauzy. Uvedla dále, že jí byla doručena výzva k úhradě částky 2 309 790 Kč s odkazem na splatnou směnku, která jí však nebyla předložena, a na její výzvu k uvedení kauzy směnky nebylo nijak reagováno. Odkázala rovněž na řízení o oddlužení žalovaného, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 67 INS 15754/2017, v jehož rámci nebylo nikde uvedeno, že žalobce má pohledávku za žalovanou, případně, že by byl vlastníkem směnky. Žalobce proto není aktivně legitimován k podání předmětné žaloby. Žalobkyně se dále vyjádřila k řízení, které bylo mezi účastníky vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 26 C 303/2009, v němž bylo odkazováno na smlouvu o budoucí smlouvě kupní ze dne 14. 11. 2016, která zakotvovala v čl. III smluvní pokutu ve výši 2 000 000 Kč pro každou ze smluvních stran „ve formě vlastní směnky“ a uvedla, že ani tuto smlouvu nepodepsala.2. Žalobce ve svém vyjádření k námitkám ohledně pravosti podpisu žalované na směnce uvedl, že věc byla řešena Policií České republiky, obvodním ředitelstvím policie , adresa, , , Anonymizováno, , pod sp. zn. , Anonymizováno, a byl vyhotoven posudek z oboru písmoznalectví se závěrem, že podpis na směnce je pravým podpisem žalované. Ohledně kauzy směnky uvedl, že ta vyplynula z vypořádání vzájemných právních vztahů žalobce a žalované, které vznikly v důsledku jejich společného soužití. K námitce neexistence směnečné smlouvy poukázal na skutečnost, že předmětná směnka nebyla vystavena jako blankosměnka, takže nebylo potřeba žádnou dohodu uzavírat, případně předkládat. Uvedl rovněž, že nebyl povinen předkládat směnku k placení, neboť je opatřena doložkou „bez protestu.“3. Z provedeného dokazování (směnkou, dopisem ze dne 8. 2. 2020, e-mailovou zprávou ze dne 14. 1. 2021, odborným vyjádřením ze dne 15. 9. 2021, výslechem svědka , Anonymizováno, , vyjádřením Kriminalistického ústavu PČR ve věci vedené pod sp. zn. 37 Cm 73/2020) soud prvního stupně zjistil, že dne 14. listopadu 2016 byla vystavena směnka na částku 2 000 000 Kč splatná dne 31. července 2018 na řad žalobce. Jako výstavce je na směnce označena žalovaná. Dopisem ze dne 8. února 2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení směnečné sumy ve výši 2 000 000 Kč se směnečnou odměnou a úrokem. E-mailem ze dne 14. ledna 2021 adresovaným právnímu zástupci žalobce, byly „řešeny finanční nesrovnalosti ze vztahu mezi žalobkyní a žalovaným.“ Z odborného vyjádření Odboru kriminalistika, odvětví ruční písmo ze dne 15. září 2020 z trestního spisu , Anonymizováno, soud zjistil, že předmětem zkoumání byly sporné podpisy na směnce ze dne 14. listopadu 2016, na smlouvě o smlouvě budoucí kupní ze dne 14. listopadu 2016 a na dodatku ke smlouvě o smlouvě budoucí kupní ze dne 25. listopadu 2016 se závěrem, že všechny sporné podpisy jsou pravými podpisy žalované. Z výpovědi , Anonymizováno, soud zjistil, že v insolvenčním řízení uvedl žalobce veškeré skutečnosti, které měl v návrhu na povolení oddlužení uvést. Svědek, který byl po krátkou dobu insolvenčním správcem žalobce, věděl o tom, že žalobce vede tři spory včetně směnečného sporu proti paní , Anonymizováno, . Ze spisu vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. 37 Cm 73/2020 bylo zjištěno, že podle vyjádření Kriminalistického ústavu Policie ČR není v možnostech písmoznaleckého zkoumání zjistit přesné datum podpisu. Další navrhované důkazy soud neprovedl s odůvodněním, že ve vztahu k předmětnému sporu nemají žádnou relevanci a vztahují se k majetkovému vypořádání mezi žalobcem a žalovanou.4. Předmětnou směnku soud prvního stupně posoudil jako platnou vlastní směnku obsahující všechny náležitosti vyžadované čl. I § 75 ZSŠ. S poukazem na ust. čl. I § 48 odst. 1 ZSŠ uzavřel, že žalobci vznikl nárok na zaplacení směnečného peníze spolu se šestiprocentními úroky ode dne splatnosti směnky, čemuž odpovídá i uplatněný nárok.5. Námitku vad podpisu žalované soud shledal nedůvodnou s tím, že žalovaná netvrdila a neprokazovala, že k datu podpisu směnky byla její pravá a svobodná vůle omezena. Odkázal rovněž na závěry odborného vyjádření ze dne 15. září 2020, podle něhož je podpis na směnce pravým podpisem žalované. K námitce neexistence směnečné dohody uvedl, že tuto „strana žalující nesporovala“ a dále, že při jednání konaném dne 5. ledna 2022 zástupkyně žalované uvedla, že žalovaná „netvrdila existenci dohody, ale tvrdila neexistenci kauzy.“ Uzavřel, že neexistence dohody o vyplňovacím právu nečiní směnku neplatnou, pokud směnka má veškeré náležitosti. Důvodnou dále neshledal ani námitku absence prezentace směnky s poukazem na to, že směnka je opatřena doložkou „bez protestu“ a žalobce prokázal zaslání předžalobní výzvy k úhradě směnečné sumy. K námitce neexistence kauzy směnečné sumy zdůraznil a odkazem na ustanovení čl. I § 17 ZSŠ, že „kauzální námitka z vlastních vztahů je omezena“ a dále uvedl, že žalobce nebyl povinen tvrdit a prokazovat kauzu směnky, výši kauzální pohledávky a ani okolnosti a podmínky doplnění blankosměnky na směnku úplnou. Žalovaná tvrdila, že kauza směnky neexistuje, ale tuto skutečnost popřela podáním ze dne 14. 7. 2021, ve kterém tvrdila, že strany sporu spolu dlouhodobě žily, po ukončení soužití došlo mezi nimi ke sporům týkajícím se majetkového vyrovnání. Žalovaná neprokázala, že žalobce jednal vědomě k její škodě.6. Z uvedených důvodů rozhodl soud o ponechání směnečného platebního rozkazu v platnosti. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve prospěch úspěšného žalobce.7. Žalovaná podala proti rozsudku včasné odvolání, v němž navrhla jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedla, že namítala především nepravost předložené směnky. Odkazovala přitom na skutečnost, že tuto listinu nikdy před zahájením řízení neviděla a nepodepsala a měla možnost se s ní seznámit až v rámci podané žaloby. Zároveň opakovaně upozornila na to, že má důvody se domnívat, že text předmětné směnky mohl být dotištěn až následně bez vědomí a souhlasu žalované s cílem ji poškodit. Za dobu trvání partnerského vztahu podepsala žalovaná žalobci prázdné listy (z důvodů blíže popsaných především ve vyjádření ze dne 17. 3. 2022), které mohly být pro vytvoření směnky zneužity. Z tohoto důvodu žalovaná navrhovala, aby bylo znaleckým posudkem zkoumáno, zda nebyl text směnky dotištěn na listinu až po jejím podpisu. V návaznosti na popírání pravosti směnky též poukazovala na to, že žalovaný směnku neuvedl v seznamu majetku pro účely svého insolvenčního řízení, ani v rámci komunikace probíhající v roce 2019, kdy strany sporu řešily otázku vyklizení bytové jednotky ve vlastnictví žalobkyně. K otázce účelového vytvoření směnky zneužitím podepsaných prázdných listů papíru pak odkazovala na další listiny, předložené žalobcem v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. 26 C 303/2019 (smlouvu o budoucí smlouvě kupní ze dne 14. 11. 2016 a dodatek ke smlouvě ze dne 25. 11. 2016) a upozorňovala na skutečnost, že podpisy žalované na všech dokumentech jsou v podstatě totožné a umístěné vždy zhruba ve stejné části stránky, v případě uvedených smluv navíc zcela nelogicky. Navrhovala proto, aby bylo v rámci znaleckého posudku rovněž posouzeno, zda jsou podpisy na veškerých těchto listinách ze stejného data. Odmítla tvrzení žalobce, že předmětná směnka vyjadřuje vyrovnání stran sporu ze společného soužití a zdůraznila, že to byla naopak ona, kdo finančně zajišťoval sebe a žalobce, proti němuž bylo vedeno několik exekučních řízení, po dobu společného soužití. Soudu prvního stupně vytkla, že k otázce pravosti směnky vyšel pouze z odborného vyjádření Odboru kriminalistika, odvětví ruční písmo ze dne 15. září 2020 z trestního spisu , Anonymizováno, a zcela rezignoval na posouzení dalších skutečností týkajících se pravosti samotné listiny, včetně možnosti, že směnka je falzifikátem vytvořeným za účelem jejího poškození. Důvody neprovedení znaleckého posudku, uváděné soudem, označila s odkazem na připojené vyjádření , Anonymizováno, , soudního znalce z oboru kriminalistika a písmoznalectví ze dne 25. 9. 2022, za zcela nedostatečné, nesprávné a upírající jí právo na spravedlivý proces, kdy otázka pravosti dané směnky je pro předmětný spor zcela klíčová. Ohledně nezahrnutí směnky do majetkové podstaty v insolvenčním řízení žalobce pak sou