14 Cmo 104/2023-50 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 35 348,77 Kč s 8,5% úrokem ročně z této částky od 8. července 2021 do zaplacení (výrok I.), dále povinnost uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 12 208,90 Kč (výrok II.) a povinnost uhradit České republice soudní poplatek za řízení o žalobě ve výši 1 768 Kč (výrok III.).2. Soud prvního stupně vyšel z těchto zjištění:- žalobkyně je insolvenčním správcem společnosti , Jméno žalobkyně C, . (dále též jen „společnost“);- společnost byla v době zjištění jejího úpadku a prohlášení konkursu, který byl prohlášen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 15. března 2019, č. j. MSPH 79 INS 16701/2018-A-21, jedním ze společníků žalované, protože jí náležel podíl o velikosti 25 % odpovídající zcela splacenému vkladu ve výši 25 000 Kč;- hodnota vypořádacího podílu společnosti k datu 14. září 2019 činila 35 348,77 Kč. Tato částka představuje součet vkladu společnosti do žalované ve výši 25 000 Kč a částky 10 348,77 Kč, která vychází ze zisku naakumulovaného žalovanou za období od roku 2017 do 14. září 2019, protože z daňových přiznání žalované za období let 2017 a 2018 se podává, že v roce 2017 vykázala žalovaná ztrátu ve výši 62 247 Kč a v roce 2018 zisk ve výši 148 972 Kč, a z výkazu zisku a ztráty za období od 1. ledna 2019 do 14. září 2019 se podává, že v tomto období žalovaná dosáhla ztráty 12 375,91 Kč a naakumulovaný zisk činil k tomuto posléze uvedenému datu 48 699,09 Kč, přičemž na společnost z této částky připadá 25 %, tj. 12 174,77 Kč, resp. 10 348,77 Kč po odečtení daně;- žalobkyně vyzvala žalovanou k vyplacení vypořádacího podílu společnosti do 7. července 2021.3. Věc soud prvního stupně posuzoval podle § 206 odst. 4, § 214 a § 36 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném do 31. prosince 2020 /dále jen „z. o. k.“/, a dovodil, že žalobkyně je oprávněna se domáhat zaplacení požadované částky, neboť na ní přešla dispoziční oprávnění nakládat s majetkovou podstatou společnosti.4. Dovodil, že společnost byla 25% společníkem žalované a náležel jí podíl odpovídající splacenému vkladu ve výši 25 000 Kč. Nebylo zjištěno, že by žalovaná podíl ve společnosti zpeněžila dle § 206 odst. 4 z. o. k. ve lhůtě šesti měsíců počítané od 15. března 2019, a proto nastaly stejné účinky, jako kdyby společnost z žalované vystoupila. Částka vypořádacího podílu ve výši 35 348,77 Kč je stanovena dle § 36 odst. 2 z. o. k. a při jejím určení se vychází z výše základního kapitálu žalované, tj. 100 000 Kč, a z peněžních prostředků, které žalovaná vykázala jako zisk po zdanění, od kterých byla odečtena ztráta, tj. z částky 48 699,09 Kč, ve shodě s tím, jak požadovanou částku určila žalobkyně. Tvrzení žalované, že skutečná výše vypořádacího podílu je nulová, není důvodné, protože žalovaná neoznačila žádný důkaz k prokázání tohoto tvrzení a z daňových přiznání žalovaná za zdaňovací období let 2017 a 2018 a z výkazu zisku a ztrát za období od 1. ledna 2019 do 14. září 2019 plynou zjištění opačná. Žalovaná nesplnila povinnost vyplatit žalobkyni vypořádací podíl ve lhůtě stanovené v její výzvě k plnění, tj. do 7. července 2021, a proto je s úhradou částky v prodlení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), o povinnosti k zaplacení soudního poplatku podle § 11 odst. 2 písm. n), § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „s. o. p.“). ve výši určené dle položky 1 bodu 1 písm. b) sazebníku poplatků.5. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání. Navrhuje jeho změnu, kterou bude žaloba zamítnuta.6. Odvolatelka namítá, že určení výše hodnoty vypořádacího podílu je nesprávné. Soud měl věc posoudit podle § 36 odst. 3 z. o. k., protože reálná hodnota majetku žalované je rovna nule, neboť jak plyne z účetních dokumentů, žalovaná nevyvíjí žádnou ekonomickou činnost a podíl v ní je bezcenný. Pojem reálná hodnota by se měl vykládat v tom smyslu, že jde o cenu, kterou by měl majetek vynést při běžném prodeji na vysoce konkurenčním a volném trhu za splnění všech podmínek nezbytných pro tento prodej, za předpokladu, že prodávající a kupující jednají racionálně, informovaně a přiměřeně opatrně. Pokud by se při určení hodnoty vypořádacího podílu postupovalo primárně zákonem předvídaným postupem dle § 213 z. o. k., je zcela jasné, že by se jednalo o podíl neprodejný.7. Žalobkyně odkázala na svojí dosavadní argumentaci uplatněnou před soudem prvního stupně. Rozsudek soudu prvního stupně považuje za správný.8. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a o. s. ř.], a odvolání neshledal důvodným.9. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jejichž správnost nebyla účinně zpochybněna, a pro stručnost na ně odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou dostupná, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, např. na internetových stránkách www.nsoud.cz).10. Dokazování odvolací soud doplnil aktuálním výpisem ze sbírky listin žalované z obchodního rejstříku, z něhož má za zjištěné, že obsahuje účetní závěrku, sestávající z rozvahy za rok 2020 žalované, sestavené ke dni 31. prosince 2020 (dále též jen „rozvaha2020“), a z výkazu zisku a ztrát za rok 2020 žalované, a dále obsahuje účetní závěrku žalované za rok 2021, jakož i to, že neobsahuje účetní závěrky za předcházející období. Z rozvahy za rok 2020 má odvolací soud za zjištěné, že v účetních obdobích 2019 a 2020 (tj. ke dni sestavení rozvah) měla žalovaná vždy aktiva ve výši 178 000 Kč, dlouhodobý majetek ve výši 15 000 Kč a peněžní prostředky (v pokladně) ve výši 163 000 Kč. Dále má odvolací soud z tohoto důkazu za zjištěné, že vlastní kapitál v účetním období 2020 odpovídal výši 143 000 Kč a v období 2019 výši 147 000 Kč a že základní kapitál v obou obdobích odpovídal částce 100 000 Kč, jakož i to, že výsledek hospodaření minulých let, výše nerozděleného zisku a neuhrazená ztráta minulých let odpovídala v období 2020 částce 47 000 Kč a v období 2019 částce 61 000 Kč, to, že výsledek hospodaření běžného účetního období 2020 odpovídal částce minus 4 000 Kč a v účetním období 2019 částce minus 14 000 Kč, a to, že závazky v období 2020 odpovídaly částce 35 000 Kč a v období 2019 částce 31 000 Kč. K obsahu těchto důkazů nebylo ze strany účastníků řízení vzneseno jakýchkoliv připomínek, které by neumožňovaly dovození popsaných skutkových zjištění.11. Podle § 36 odst. 2 z. o. k. neurčí-li společenská smlouva jinak, stanoví se výše vypořádacího podílu ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci.12. Podle § 36 odst. 3 z. o. k. odstavec 2 se nepoužije, liší-li se podstatně reálná hodnota majetku společnosti od jeho ocenění v účetnictví. V takovém případě se při určení výše vypořádacího podílu vychází z reálné hodnoty majetku snížené o výši dluhů vykázaných v účetní závěrce uvedené v odstavci 2. Společenská smlouva může určit jiný vhodný způsob určení vypořádacího podílu.13. Podle § 36 odst. 4 z. o. k. vypořádací podíl se určí poměrem podílů společníků u jednotlivých forem obchodních korporací a vyplácí v penězích bez zbytečného odkladu poté, co je nebo mohla být zjištěna jeho výše podle odstavce 2 nebo 3, ledaže společenská smlouva nebo dohoda mezi obchodní korporací a společníkem nebo společníkem, jehož účast zanikla, nebo jeho právním nástupcem určí jinak.14. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.15. Podle § 136 o. s. ř. lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy.16. Společenská smlouva žalované ve smyslu § 36 odst. 2 z. o. k. jinak neurčuje, takže se výše vypořádacího podílu stanoví dle účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka (společnosti) v žalované.17. Povinnost k vyhotovení této účetní závěrky tížila žalovanou, ta jí porušila, neboť netvrdila a ani nevyšlo najevo, že by byla sestavena. Poskytnutí poučení dle § 118a odst. 1 o. s. ř. o tom, že vyhotovena byla, nepřichází v úvahu, neboť se žalovaná jednání před soudem dobrovolně nezúčastnila. Žalovaná ze svého protiprávního činu, tedy z toho, že jí nevypracovala, nemůže těžit (§ 6 odst. 2, § 9 odst. 2 o. z.).18. Hodnota vypořádacího podílu, protože jde o otázku odbornou, je-li sporná, je zásadně určována prostřednictvím znaleckého posudku. Namísto jeho vyžádání lze postupovat i podle § 136 o. s. ř., protože nepoměrné obtíže při zjišťování nároku mohou být dány též nepřiměřenými náklady na zjišťová